12. okrsek nás tento týden bere na výlet zpátky do minulosti, když naši hrdinové musí předstírat divoká 70. léta kvůli pomatenému svědkovi.

Zatímco budou naši pilní překladatelé pracovat na titulcích, můžete si přečíst o Seamusi Deverovi, o jeho lásce k sedmdesátkám, co by viděl dál v budoucnosti Kevina Ryana, a co můžeme očekávat od blížícího se finále.

Jak ses připravoval na tuhle epizodu? Zkusil jsi najít svého vnitřního Starsky & Hutche?

Samozřejmě, Starsky a Hutch byli takovou základní inspirací pro mou postavu, ale protože jsem velkým fandou filmů ze 70. let, vlastně to nebylo vůbec těžké. Jasně, začalo to Starsky a Hutchem, ale bylo toho mnohem víc.

Zníš jako velký fanda 70. let. Jaký je tvůj oblíbený seriál nebo film z té doby?

Bože můj, je jich vážně tolik. Vlastně všechny moje oblíbené filmy jsou ze 70. let. Začalo to s Francouzskou spojkou, tehdy byla spousta skvělých filmů. Čínská čtvrť – sice se odehrává v 40. letech, ale byl natočený v 70. Nebo Super fly, Detektiv Shaft, všechno dobré a drsné filmy. Billy Jack. Můj bože, ten byl fakt hrubý. Je vážně zábavné sledovat filmy, kde nebylo všechno tak uhlazené jako dnes. Většina mé oblíbené hudby je taky ze 70. let, všechno soul. Rozhodně bych mohl jmenovat Isaaca Hayese nebo Billa Witherse. Byla to prostě zábava.

Měli jste na place nějakého konzultanta, nebo si poradili sami?

Kdo by je potřeboval? Já sám mám slušné povědomí o té době, koneckonců jsem se narodil v roce 1976, takže se považuju za experta na sedmdesátky.

Když se podíváš na ostatní herce, kdo z toho měl největší radost? Kdo si to nejvíc užíval?

No jéje. Upřímně, nenapadá mě nikdo, kdo by si kdy užil víc srandy, než my. Penny (kapitán Gatesová) si to užívala. Tamala (Lanie Parishová) si to užívala. Jon (detektiv Javier Esposito) si to společně se mnou obzvlášť užíval. Jo, kopec srandy. Nathan se Stanou si upřímně užívali kostýmy a fakt, že každý z nás vypadal vážně jinak. Panovalo obecné přesvědčení, že já s Jonem jsme změnění nejvíce ze všech. Však to sami uvidíte v epizodě. Ale i lidi okolo si to užili – měli jsme jiný makeup, účesy, tak to i pro ně byla změna. Tímhle je i zdravím.

Váš kostymér, Luke Reichle, odvedl s vašimi kostýmy úžasnou práci. Mohli jste ale i nějak přispět vlastními nápady?

Ale jistě, že jo. To můžeme pokaždé. Sejdeme se, oblékneme si je, a pak zjišťujeme, jestli to funguje nebo ne. Tohle je moc těsné, tohle je kdovíjaké. Je takový okamžik, kdy už prostě vím, že to půjde. Když si člověk obleče ty správné kalhoty, nebo triko, co se přesně hodí k jeho roli, jednoduše to pozná. Pomyslí si „Můj ty bože, honem se jdu vyfotit, ať to můžu všem ukázat.“ Jo, Luke se u toho určitě bavil. On i Johnny, druhý kostymér, to museli dát všechno postupně dohromady.

Všechny naše kostýmy jsou autentické. Nic nebylo extra vyrobené. Nebylo to ani moc těžké, najít tyhle věci v těch skvělých, velkých skladech kostýmů co jsou všude po LA. Tenhle typ věcí se sežene snadno a všechny jsou původní. Máš na sobě akrylový rolák ze 77, a vážně v něm všechny ty roky cítíš. A jediné, na co myslíš je „Prosím, jen se nezačni párat, jen se nezačni párat.“

Je něco, co bys z té doby rád viděl zase v módě?

Soulovou hudbu. Kdyby to šlo, vzkřísil bych zpátky soul a byla by to jediná muzika, co byste slyšeli v rádiu. Je tolik hudby z té doby, co miluju. The O’Jays, the Dramatics, the Chi-Lites. Jop. Tyhle věci hodně poslouchám na rádiu SiriusXM, Soul Town. Moje oblíbené.

Teď se teda musím zeptat – jaká je tvá oblíbená písnička ze 70. let?

Spousty. Poslední dobou ale ujíždím na What You See Is What You Get, mám pocit, že je to právě od the Dramatics.

Odbočím – kdyby sis mohl vybrat jednu věc, co se přihodí Kevinu Ryanovi, co by to bylo?

Pro Ryana, hmm. No, dvě věci – zaprvé, rád bych, aby Ryan zase pracoval v utajení. To bylo tehdy perfektní. Chtěl bych, aby tu bylo víc věcí, které by lidi překvapily, jako tehdy díl „The Wild Rover“ v páté sezóně. Aby si lidi zase řekli „To jako vážně udělal?“ A druhá věc, na kterou myslím už roky, ale kterou asi nikdy stejně neuvidíme, je, aby se celý tým vydal někam mimo město, do nějaké vily v Hamptons nebo tak, a tam by museli zůstat přes noc, a vyřešit případ ve stylu Clueda. Obléct se jako postavy z té hry, a vypátrat kdo je vrah. Už se to snažím protlačit tři roky, takže se obávám, že pokud to nebylo dodnes, asi se toho nedočkáme nikdy.

Uslyšíme o tvém seriálovém miminku? Co se narodila, ani ťuk. Dozvíme se něco dalšího ohledně tvojí rodiny?

Ne, letos asi ne. Příští sezónu, možná, ale tuhle asi ne.

Všichni napjatě očekáváme blížící se svatbu, a říkáme si – půjde Ryan Castlovi za svědka?

Po téhle epizodě je ta další komediální – Esposito s Ryanem se oba rozhodnou, že půjdou Castlovi za svědka. Takže oba mezi sebou o tu pozici soupeří. A Castle vůbec netuší, proč se k němu najednou chovají jako nejlepší kámoši. Beckettové to dojde hned, ale nechá je být, protože si jejich vylomenin užívá. Takže my dva celou epizodu Castlovi podstrkáváme dárky a plácáme se po ramenou, nejlepší kámoši navždycky, a on si to nedokáže vysvětlit. John je v tom díle vážně skvělý, má pár úžasných hlášek. Na konci té soutěže sami zjistíte, kdo půjde za svědka.

Co nám můžeš říct o finále série? Bude začátek léta pro fanoušky příjemný, nebo se hned zkraje rozlobí?

Já myslím že… hmm. Řekněme, že… si budou chtít v září pustit další díl, jen aby zjistili, jak to teda dopadlo. Nemyslím si, že by byli veselí nebo smutní, spíš zvědaví, jak to dopadne. Což je fajn – chceme, aby se lidé dívali i příští rok.

Článek je překladem interview TV Fanatic – originální verze zde