Die Hard (Smrtonosná past) Smrtonosná past (1988)

Smrtonosná past (1988)

Smrtonosná past (1988)

Klasika akčního žánru z roku 1988 a počátek hvězdné kariéry Bruce Willise. Poprvé se zde setkáváme s neohroženým poručíkem Johnem McClanem, který je vždy připraven dotěrnému padouchovi šlápnout na kuří oko. Jeho protivníky se zde stává skupina teroristů ohrožující v izolovaném mrakodrapu jeho ženu.


20 0
28.12.2008

Originální název: Die Hard
Premiéra: 15. 7. 1988 USA/ 20. 6.1991 ČR
Režie: John McTiernan
Scénář: Steven E. de Souza a Jeb Stuart
Hudba: Michael Kamen
Hrají: Bruce Willis, Bonnie Bedelia, Alan Rickman, Paul Gleason, Reginald VelJohnson, Alexander Godunov, William Atherton, Hart Bochner, James Shigeta, Andreas Wisniewski, Clarence Gilyard Jr., Grand L. Bush
Stopáž: 131 minut
Naše hodnocení: 100 %

Obsah

Na Štědrý večer přistává v Los Angeles letadlo s newyorským poručíkem Johnem McClanem. Ten se po lehce aerofobním otřesu dostane do letištní haly, kde se setká s energickým a trochu otravným Argylem, jenž ho má luxusní limuzínou odvést do moderního mrakodrapu v centru města, sídla japonské finanční společnosti Nakatomi.


McClane sem byl totiž pozván na velký vánoční večírek svou manželkou Holly, která se kvůli práci pro Nakatomi nedávno i s jejich dvěma dětmi z New Yorku odstěhovala, což si John jako vytížený policajt dovolit nemůže. McClane je přivítán ředitelem firmy Josephem Takagim a brzy se setkává i s Holly. Šťastné setkání po dlouhé době probíhá báječně a Holly Johnovi dokonce navrhne Štědrý večer strávit s ní a s dětmi doma, arogantní McClane si však nemůže odpustit poznámku o tom, že Holly, přestože s ním samozřejmě stále vdaná, si najednou znovu nechává říkat svým dívčím příjmením, což vyústí v ostrou hádku, která v jejich vztahu evidentně není první. McClaneova prudká povaha prostě podělala co mohla, a horší už by to mohlo být snad jen v případě, kdyby mrakodrap obsadila skupina německých teroristů zrovna ve chvíli, když na sobě John nebude mít body. A to se taky stane.

Aristokratický Hans Gruber a jeho po zuby ozbrojená sebranka vtrhnou do budovy a uvězní všechny její obyvatele ve třicátém patře, kde probíhal večírek. Jejich pozornosti unikl pouze John, který je poté ze své skrýše nucen přihlížet Takagiho zabití, když ten odmítne Gruberovi poskytnout kód k otevření sejfu s dluhopisy firmy v hodnotě 640 milionů dolarů. McClane se následně po požárním schodišti dostane do vyšších, částečně ještě nedostavěných pater mrakodrapu. Pokus o zavolání policie selhává, navíc se dostává do konfliktu se samotnými teroristy, kterým na sebe takto upozornil. Postupně se John vedle své služební devítky zmocní samopalu MP-5, vysílačky a k Hansově nelibosti i klíčového batohu s detonátory a kopou výbušnin. Mrtvola padoucha s tím správným číslem bot mu však stále uniká.

McClane se schovává v útrobách mrakodrapu, ze kterého udělal svoji pevnost. Přes vysílačku neustále provokuje Grubera, jehož nohsledi pod nátlakem rychlopalného olova a Johnova humoru jeden po druhém odpadají, jako naschvál na něj však tu největší pifku má zrovna ten nejodolnější, drsňák Karl, kterému se Johnovi při vší své smůle podařilo odkrádlovat milovaného bratra. Když pak John prohodí oknem jednoho z mrtvých teroristů přímo na hlídkový vůz, policie konečně zbystří a po seržantu Alu Powellovi, řidiči onoho vozidla, kterého John přizve do debatního kroužku horké linky vysílaček, brzy dorazí samotná FBI, jejíž standardní postup zahrnující odříznutí teroristů od elektrické energie vyřeší Hansovy problémy s magneticky chráněným zámkem sejfu.

Kvůli vyzvídání slizkého reportéra Richarda Thornburga se navíc dosud anonymní rukojmí Holly proflákne jako Johnova žena a dostane se do Gruberových spárů. Když McClane poté zjistí, že střecha plná zajatých civilistů, pro které přilétá FBI, zatímco teroristé mají nenápadně vyjít zadními vrátky, je díky rozbuškám, které dostal Hans zpátky, výbušninami nacpaná k prasknutí, odhalí John poslední etapu Gruberovy smrtonosné pasti.

Vznik

První Smrtonosnou past natočil v roce 1988 režisér John McTiernan podle scénáře vycházejícího z románu spisovatele Rodericka Thropa „Nothing Lasts Forever“. Svěřit celý projekt McTiernanovi nebyl pro producenty velký problém, přestože tehdy drtivou většinu jeho tvůrčích zářezů představovaly televizní reklamy, režisér získal respekt 20th Century Fox především díky sci-fi akčňáku Predátor, který šel do kin rok před Smrtonosnou pastí.

Horší to ale bylo s představitelem hlavní role, tehdy ještě relativně neznámým Brucem Willisem, který měl na kontě jen pár neúspěšných komedií a romantický seriál Měsíční svit, díky právě kterému se ale Willis ke Smrtonosné pasti dostal. Když totiž jeho seriálová partnerka Cybill Shepherd v roce 1987 otěhotněla, natáčení Měsíčního svitu bylo přerušeno a Bruce tak získal patnáct měsíců volna, během nichž nahradil v novém McTiernanově filmu Arnolda Schwarzeneggera, hlavního hrdinu právě loňského Predátora, který nabídku nakonec odmítl (podobně jako například Silvester Stallone). Kdyby však jedena z těchto dvou nabušených ikon reganovské éry roli Johna McClanea přijala, kdo ví, jak bychom na pojem Smrtonosná past dnes pohlíželi.

Do role McClaneova protivníka Hanse Grubera byl obsazen britský divadelní herec Alan Rickman, který roli klasického prototypu kultivovaného zlosyna po neustálých reprízách broadwayské adaptace Nebezpečné známosti mile uvítal a jednalo se o jeho vůbec první hlavní filmovou roli. Další tvář, kterou Smrtonosná past na filmovém poli jistě proslavila, je Bonnie Bedelia, kterou pro roli McClaneovy manželky Holly doporučil sám Willis. Holly měla být původně zcela vedlejší postavou a pro její přizvání proto McTiernan a ostatní jen shovívavě mávli rukou, Bedelia však ve jménu svého charakteru vnesla do scénáře spoustu inovativních změn a nakonec se de facto objevila i ve dvou následujících pokračováních Smrtonosné pasti.

Pro lokaci filmové Nakatomi Plaza, v jejímž interiéru a přilehlém okolí se téměř celý film odehrává, domluvil hlavní producent Joel Silver novou a tehdy, stejně jako ve filmu, ještě nedostavěnou Fox Plaza. Kvůli natáčení v reálném mrakodrapu se proto štáb často potýkal s problematickým nastavováním kamer nebo osvětlováním. Navíc musel režisér neustále řešit stížnosti ze sousedního hotelu nebo právnické firmy sídlící v osmém patře samotné Fox Plaza, které neustálé výbuchy a střelba zřejmě plašily klienty.

Dnes už je první Smrtonosná past klasikou žánru, který navíc ve své době pozvedla na zcela novou úroveň. Ruku v ruce s ní začala ustupovat doba nezlomných hrdinů, kteří sami kosí protivníky po armádách, a otevřela brány do devadesátých let ve jménu akčních hrdinů willisovského typu, kteří zmatkují, chybují, mluví jako kanál a především umí krvácet. Svůj třicetimilionový rozpočet se celosvětově ve výsledku podařilo více než zčtyřnásobit a úspěch Smrtonosné pasti, mnoha fanoušky i filmovými historiky prohlašována za vůbec nejlepší akční film všech dob, dal život hned třem pokračováním, z toho dvojka vtrhla do kin o necelé dva roky poté.

Zajímavosti

  • Původní plán, ze kterého Smrtonosná past vzešla, patřil zcela jinému projektu. McTiernan chtěl totiž se Schwarzeneggerem prvně natočit druhé Komando, které mu ale herec, stejně jako poté roli v Pasti, odmítl. Vedle Schwarzeneggera a Stalonea byli pro roli McClanea zvažování také Richard Gere, Don Johnson, Burt Reynolds nebo televizní herec Richard Dean Anderson (MacGyver, Hvězdná brána).
  • Velký plyšový medvěd, kterého na začátku filmu nese McClane, je ten samý, jako z jedné scény dalšího McTiernanova filmu, Hon na ponorku se Seanem Connerym a Alecem Baldwinem.
  • Téměř v žádném záběru není vidět Alanu Rickmanovi do tváře, když jeho postava střílí. Herec sebou totiž při každém výstřelu nepřirozeně trhne – trochu je to patrné pouze ve scéně, kdy Gruber zabíjí Takagiho.
  • V jedné scéně šéf policie Dwayne Robinson o McClaneovi říká, že „by to klidně mohl být i podělanej barman“, kýmž Willis před svou hereckou kariérou vlastně také byl.
  • Scéna, kdy se McClane a Gruber konečně setkávají, vznikla až když se přišlo na to, jak skvěle umí Alan Rickman imitovat americký přízvuk a tím se před McClanem maskovat a využít skutečnosti, že až do této sekvence (skoro až ve finále filmu) se obě postavy znaly pouze z rozhovorů přes vysílačky.
  • V německém dabingu jsou tamní filmoví soukmenovci z teroristické skupiny zobecněni na prosté Evropany s anglickými jmény. Z Karla se tak stal Charlie, z Heinricha Henry a z Hanse Jack Gruber.
  • Willisova pochybná kariéra před Smrtonosnou pastí dohnala studio Fox ke stažení jeho obličeje z hlavních plakátů (kde tak zůstala pouze budova) dva týdny před premiérou. Po úspěšném otevíracím víkendu ho tam ale samozřejmě zase vrátili.
  • V jedné z posledních epizod Měsíčního svitu jde Willisova postava okolo videopůjčovny, kde zaměstnanec sundává plakát se Smrtonosnou pastí, v té době právě vycházející na VHS.
  • Ve filmu často hraje klasická skladba Ludwiga van Beethovena Óda na radost, kterou do něj prosadil sám režisér, který, neznaje její původ, si ji pamatoval jako často využívanou melodii ve snímku Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka.
  • Slovní spojení „Die Hard“ (doslova Tvrdá smrt), jak se jmenuje film v originálu, vzniklo během španělské války o nezávislost na začátku devatenáctého století a za tu dobu se dopracovalo k obecnému pojetí až tvrdohlavé osoby, která se za žádnou cenu nenechá zviklat ve svém přesvědčení. Přijde vám tak jeho český překlad zavádějící? Co byste v tom případě řekli třeba na ten v Polsku (Skleněná past), Finsku (Jen přes moji mrtvolu), Španělsku (Skleněná džungle) nebo Německu (Pomalá smrt), …?

Trailer a galerie

Thumbnail Play icon
  • 3834.jpg
  • 3835.jpg
  • 3836.jpg
  • 3837.jpg
  • 3838.jpg
  • 3840.jpg
  • 3841.jpg
  • 3842.jpg
  • 3843.jpg
  • 3844.jpg
  • 3845.jpg
  • 3846.jpg
  • 3847.jpg
  • 3848.jpg
  • 3850.jpg

Diskuze /0

Zatím žádné komentáře… Buď první!
Ale k tomu se musíš registrovat nebo se !

A Good Day to Die Hard

Originální název:
A Good Day to Die Hard
Premiéra: 14.3. ČR 2013
Režie: John Moore
Scénář: Skip Woods
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Bruce Willis,
Jai Courtney, Sebastian Koch, Yulia Snigir, Cole Hauser, Amaury Nolasco, Megalyn Echikunwoke, Anne Vyalitsyna
Stopáž: 97 minut

Předchozí díly

Reklama

Herci

Z galerie páté Pasti

Z galerie páté Pasti

Extra

Odkaz Johna McClanea

Odkaz Johna McClanea

První Smrtonosná past z roku 1988 znamenala nečekaný mezník v žánru akčního filmu, který ukončil éru testoste­ronových řežeb z 80. let a otevřel dveře experimentům let devadesátých. Snímek samotný má sice hned tři vlastní pokračování, inspirovat se jím však nechalo i mnoho dalších.

Die Hard Quadrilogy

Die Hard Quadrilogy