Po Stevenu Moffatovi a Mattu Smithovi vyzpovídalo BBC v rámci 50. výročí seriálu Doctor Who i Davida Tennanta, který se ve speciálu The Day of the Doctor vrátí do své ikonické role desátého Doktora. Co nám k tomu pověděl?
Textovou i audiovizuální verzi původního
rozhovoru s Davidem Tennantem najdete zde
Jaké to je hrát ve speciálu 50. výročí, během jednoho z nejdůležitějších let celého seriálu?
Je velmi vzrušující být součástí tak velké epizody. Myslím, že co jsem odešel, očekávalo se, že se v tomhle speciálu objevím, protože staří Doktoři se během výročí vracejí vcelku normálně. Byl jsem nadšený, protože tohle je velká věc jak pro Doctora Who, tak pro televizi obecně. Jen pár seriálů běží déle než jen pár sezón a 50 let, to už zachová nějaký odkaz. Je mi velkou ctí, že toho můžu být součástí.
Jaké to je pracovat s Mattem a Jennou? Vznikala mezi dvěma tábory Doktorů a společnic nějaká rivalita nebo soutěživost?
Je srandovní, jak všichni očekávali, že si s Mattem půjdeme po krku. Ale já si to moc užíval. Když hrajete postavu dost dlouho, už víte, jak se asi zachová v určitých situacích. Je proto skvělé moct čelit situaci úplně nové, kdy se vaše postava setká se svým starším já. A to si prostě jen tak nezahrajete. A moct si to zahrát s někým tak talentovaným a geniálním, jak je Matt, to byla vážně obrovská zábava.
Pár výročních speciálů už jste asi viděl, jak ale myslíte, že se jim tenhle vyrovná?
Je těžké porovnávat něco s něčím, čeho jste součástí. A obzvlášť to zakládat na vašich vzpomínkách z dětství. Ale vzpomínám si, že když běžel speciál The Five Doctors, bylo to až elektricky vzrušující. Tehdy jsme samozřejmě neměli ani videopřehrávač, na nic nešlo koukat retrospektivně. takže vidět aktuálního Doktora se svými starými protějšky, to bylo fantastické. Snad si něco podobného s tímto speciálem užije i dnešní generace.
Pořád na Doctora Who koukáte?
Samozřejmě. Koukám vždycky, kdy se vysílá. Spolu se zbytkem národa.
Jak byste natáčení ve 3D porovnal s klasickým 2D?
Naše práce jakožto herců se vlastně nezměnila, ale zároveň jsme poznali, že technická stránka natáčení je komplikovanější a kamery jsou větší. Hodně věcí jsme točili na velmi těžkou ruční kameru, která našemu kameramanu Joevi dávala dost zabrat, když ji pořád nosil a zapojoval sem a tam. Ale dělal to senzačně. Tým co pracuje s kamerami a postprodukční tým z toho pak ale mají i docela bolehlav. Žádnou revoluci s tím 3D sice neděláme, ale je to alespoň taková vychytávka navíc.
Jaké to je pracovat znovu s Billie?
Vidět Billie je vždycky milé a pracovat s ní na place je obzvlášť skvělé. Je to jedna z mých nejoblíbenějších hereček a jedna z mých nejlepších přátel, takže jsem jí byl opět na blízku velmi rád.
Kde budete epizodu sledovat?
Ať budu kdekoliv a ať budu dělat cokoliv, čas na speciál k 50. výročí Doctora Who si určitě najdu.
Říkal jste si někdy během natáčení třeba „Proboha, já jsem zpátky“, nebo něco takového?
Myslím, že kolem natáčení Doctora Who je vždycky tolik nadšení, že dostat se k tomu je často lepší než natáčení samotné.
Protože když jste na place, už máte scénář, musíte se učit repliky a musíte točit a to vás vždycky tlačí čas. V tu chvíli si chcete hlavně odtočit potřebné scény a dáváte tak z hlavy ten fakt, že jste vlastně součástí tvorby televizní historie. Takový tlak by vás jen ochrnul.
