Rod Lannisterů

Rod Lannisterů

20.9.2015 18:00


Rod Lannisterů je jedním z nejstarších, nejbohatších a nejmocnějších rodů. Během své existence se z nich stali pyšní lidé, kteří získali svou moc především díky zlatu.


Rod Lannisterů je jedním z nejstarších, nejbohatších a nejmocnějších rodů Západozemí, jehož vznik se datuje do věku hrdinů. Vládne už dlouhá tisíciletí Západním krajinám ze svého sídla v Casterlyově skále posazeném nad zlatými doly a zlato je také věc, jíž je proslulý. Zlato a krev.

Jeho znakem je zlatý lev na karmínovém poli (v knize na všech čtyřech, v seriálu na zadních) a motto „Slyš mě řvát“, ačkoli jsou velmi známí i pro další, a to „Lannister vždycky platí své dluhy“. Jsou totiž velice bohatí, a především v posledních generacích i pyšní, povýšení a velmi hrdí. Sami se, podle svého znaku, považují za lvy mezi šlechtou a jakmile se naskytne jakákoli možnost postoupit výš, chopí se jí. A podobně jako zlatí lvi i vypadají, protože jsou pro ně typické blonďaté, až zlaté vlasy, pohledný obličej, zelené oči a vysoká, dobře stavěná postava.

Jsou také oblíbenou a dobrou partií, a tak i značně širokým rodem. Kromě Lannisterů z Casterlyovy skály tak na západě žijí ještě rody Lannisterů z Lannisportu, Lannisterů z Darry a příbuznými jsou patrně i rody Lannettů, Lannyů a Lantellů.

Nejdůležitějšími ale mezi nimi zůstávají Lannisteři z Casterlyovy skály, kteří drží a za svou historii vždy drželi i spoustu titulů. Řadí se k nim král Skály, lord Casterlyovy skály, Štít Lannisportu, strážce Západu, lenní pán Západních krajin, pobočník krále, královna, královna regentka, královna matka, lord velitel Královské gardy a též v případě Jaimeho po smrti Jona Arryna krátce i strážce Východu.

Lannisterové ve věku hrdinů

Lannisterové se najednou objevili v dávné historii jako rod vládnoucí značné části Západních krajin z Casterlyovy skály, když rod Casterlyů zmizel ze záznamů. Sami říkají, že jsou potomci Lanna Chytrého, legendárního podvodníka, který měl vystrnadit Casterlye z jejich domova. Jak se mu to podařilo není známo historicky, ale existuje o tom hned několik pověstí.

Údajně měl zamořit celou pevnost krysami nebo dokonce lvy, což původní majitele přinutilo k útěku, nebo přiměl členy rodu postavit se proti sobě a vzájemně se vybít a pak zavraždil poslední přeživší. Ale verze, k níž se mistři kloní nejvíc, je, že Lann byl člen vojenské posádky rodu Casterlyů, měl poměr s lordovou dcerou, a protože ten neměl žádné další dědice, připadla pevnost Lannovu potomkovi. Nebo, že se oženil s méně významnou členkou rodu a pomocí svého důvtipu si našel cestu na vrchol.

Někteří dál říkají, že se měl prohlásit králem Skály, ale nejspíš to není pravda, protože několik následujících generací Lannisterové teprve upevňovali svou moc nad okolními zeměmi a až poté se rozhodli dosáhnout nejvyšší příčky. Prvním doloženým králem je tak Loreon I. Lannister, známý jako Loreon Lev, který si vzal za ženu dceru rodu Reynů z Kastameru a tak z nich udělal své vazaly, a vedl dvacetiletou válku proti Morgonu Banefortovi, Zahalenému královi, jehož rod si po porážce podrobil.

Přibližně ve stejné době se také měly odtrhnout méně významné větve rodu, opustit Skálu, přestěhovat se do blízké osady a vybudovat z ní přístavní město Lannisport a tak i rod Lannisterů z Lannisportu.

Lannisterové a invaze Andalů

Na rozdíl od některých jiných starých rodů, které se rozhodly nepokoušet osud a s Andaly se spojily, Lannisterové se pod vedením krále Tybolta přezdívaného Hrom rozhodli bojovat s každým vojevůdcem a dobrodruhem, jenž doputoval až na západ, a první nájezdníky také krvavě porazili.

Jenže to znamenalo i zbytečné ztráty, protože Andalové byli rozhodnuti pokořit celý kontinent, a tak král Tyrion III. změnil politiku války na sňatkovou a začal sjednávat svatby mezi Andaly a dcerami místních rodů Prvních lidí. Zároveň děti Andalů přijímal jako chráněnce a rukojmí ve Skále, aby se vyhnul různým zradám, jako se stalo v Údolí, a ukázalo se, že takový postup byl nakonec vítězstvím i pro Andaly.

Když totiž začali uzavírat sňatky s Andaly i Lannisterší králové, a když král Gerold III. zemřel bez mužského dědice, rada korunovala andalského manžela Geroldovy jediné dcery, sera Joffreyho Lyddena, který přijal jméno Lannister. A tím se z Lannisterů stal andalský rod, jenž nyní odvozuje původ mezi Prvními lidmi pouze přes ženskou linii.

Zároveň také brzy zjistili, že zlato není ukryto jen pod Casterlyovou skálou, ale mimo jiné i v Kastameru a Zlatém zubu, který získal král Cerion, když porazil tři menší krále, co se proti němu spojili, a že pod Stříbrným pahorkem leží zásoby stříbra, a začali třímat nejen vládu nad západem, ale ovlivňovat i celé Západozemí a ještě víc rozšiřovat území.

Například král Tommen I. postavil velkou flotilu a připojil s její pomocí Krásný ostrov a následně si vzal dceru posledního tamějšího krále. Nebo král Lancel I., přezdívaný Lev, rozpoutal válku proti Gardenerům z Roviny a dobyl celé území až ke Starému dubu. Nicméně jeho syn Loreon III. všechna tato území ztratil a od té doby byl přezdíván Loreon Kulhal.

A také vlastnili i další velmi vzácný kov, a to velký meč z valyrijské oceli nazvaný Jasný řev. Ten ale král Tommen II., přezdívaný Lví král, vzal s sebou na cestu do Valyrie, z níž se nikdy nevrátil, a přestože po něm Lannisterové nepřestali pátrat a snažit se sehnat náhradu, neuspěli. Mnoho menších rodů jim rádo nabízí své dcery, ale ani ten nejchudší není ochoten prodat zbraň z valyrijské oceli za jakoukoli cenu.

Neuspěly dokonce ani pokusy vyměnit ji za sňatek s jejich vlastní dcerou, což bylo něco, o čem se mnoha lordům mohlo nechat zdát, ale to se dělo spíš výjimečně, protože Lannisterové vždy hledali jen ty nejlepší partie – například Lelia Lannister se vdala za krále Ostrovů a řek. Ovšem když zemřel, potopení muži, fanatičtí následníci Potopeného boha, korunovali místo jejího nejstaršího syna jeho krutého bratra, ovdovělou královnu zmrzačili – odřízli jí rty, uši, oční víčka a jazyk – poslali ji lodí zpět do Skály, a tak její synovec, král Skály, začal válku, jež ostrovy značně ochudila.

S železnými ale měli problémy mnohem častěji. Ještě před těmito událostmi se museli vypořádávat s jejich nájezdy, dokud král Gerold Lannister, přezdívaný Velký, nevyplul proti ostrovům a nepřivezl zpátky stovku zajatců. Kdykoli se pak železní pokusili zaútočit, jednoho ze zajatců oběsil.

A někdy měli problémy i se svými vlastními králi, kteří ne vždy byli dostatečně silní, schopní nebo vhodní. Například Loreon IV., přezdívaný Nedůvtipný, byl sice krutý, ale slabý a nanicovatý, a jeho vnuk Loreon V., přezdívaný Královna Lorea, se velmi rád oblékal do šatů své ženy a procházel se po Lannisportu, kde předstíral, že je prostitutka. Tyrion II. byl zase silný a svou bitevní sekerou vládl víc, než schopně, dokonce mu přezdívali Trýznitel, ale byl velice krutý a říkalo se, že nemá touhu po ženě, dokud ji nejprve krvavě nezraní.

A další král z doby Andalů se pak rovnou stal legendární postavou rodu Lannisterů. Podle části pověstí (podle jiných totiž šlo o krále Oswella Arryna) byl právě Tywell II. králem, který učinil příkoří kuchaři v Noční pevnosti, hradu Noční hlídky, jenž se rozhodl pomstít tak, že zabil jeho syna, zapekl ho do koláče a ten pak králi naservíroval, aniž by o tom král něco tušil. Bohové se pak měli rozzuřit proto, že kuchař porušil zákony pohostinnosti a zabil hosta pod svou střechou, takže ho proměnili v obrovskou bílou krysu, co je na věky odsouzená požírat své mladé.

Lannisterové v éře Targaryenů

Podobně jako v případě Andalů, i ve chvíli, kdy začal Aegon Dobyvatel sjednocovat Západozemí do jediné říše, zaujali Lannisterové obranný vojenský postoj. Loren I. se spojil s králem Roviny, Mernem IX., a rozprášil Aegonovy muže. Lannisterská a Gardenerská armáda totiž čítala dohromady 55 000 mužů, z nichž bylo 5 000 jízdních rytířů, zatímco Targaryeni vyrazili pouze s 10 000 muži nejisté loajality.

Jenže s nebezpečím další porážky už tak oslabených sil následně Aegon a jeho sestry neváhali, nasedli na draky a všichni tři najednou, jedinkrát za celé dobývání, vyrazili do bitvy, jíž se později začalo říkat bitva na Ohnivém poli. Plameny jejich draků brzy pohltily nové bitevní pole a 4 000 mužů včetně Merna a jeho synů lehlo popelem.

Král Loren, přezdívaný Poslední, ale bitvu přežil a byl zajat, a když pochopil bezvýchodnost situace, poklekl a Aegon mu dovolil zůstat lordem Casterlyovy skály a stát se strážcem Západu.

Od té doby se Lannisterové snažili prokázat svou loajalitu Targaryenům a zúčastnili se například i občanské války známé jako Tanec draků. Tehdy proti sobě uplatňovali nárok na trůn po Viserysovi I. dva poloviční sourozenci, princezna Rhaenyra a princ Aegon II., a lord Jason Lannister spolu se svým dvojčetem Tylandem, správcem lodí a členem Malé rady, podporoval Aegona (když několik let předtím neúspěšně žádal o Rhaenyřinu ruku).

Na začátku války byl navíc Tyland jmenován správcem pokladny a učinil zajímavý tah – zabavil královský poklad a rozdělil zlato na čtyři části. Jednu uložil do Železné banky Braavosu, další nechal hlídat v Casterlyově skále a třetí ve Starém městě. A čtvrtou použil na úplatky, dary a najmutí žoldáků pro Aegonovu stranu.

Jenže pak Jason padl v bitvě u Červeného bodce, Casterlyova skála byla bez lorda uvržena do zmatku, takže se Jasonova vdova Johanna musela postavit do čela obrany proti nájezdům Rudého krakena, jak se přezdívalo Daltonu Greyjoyovi, lannisterské vojsko bylo rozdrceno v bitvě u jezerního břehu, nejkrvavější bitvě války, a po pádu Králova přístaviště rukou princezny Rhaenyry byl Tyland mučen v naději, že prozradí, kam schoval poklad.

Mučení ale vydržel, a když Aegonova strana získala město zpět, byla mu zachována pozice, odplul do Svobodných měst najmout další žoldáky, a po válce, když oba rivalové zemřeli a korunovaný Aegon III. se rozhodl urovnat spory tím, že do Malé rady dosadí členy obou válčících stran, se stal pobočníkem krále.

Stejně tak se později zapojili i do První Blackfyrovy rebelie, když se pokusil legitimizovaný bastard Aegona IV., Daemon Blackfyre, usednout na trůn. Lannisterové zůstali loajální královské straně a lord Damon Lannister, přezdívaný Šedý lev, vedl své muže do boje. Utkal se s velkým generálem rebelů, serem Quentynem Ballem, ale byl poražen u bran Lannisportu a později zemřel při epidemii známé jako Velká jarní nemoc.

Po něm převzal roli lorda jeho syn Tybolt, zatímco jeho bratr Gerold Zlatý byl zaslíben lady Rohanne Webber. Nicméně ale raději zůstal v Casterlyově skále s Tyboltem jako jeho poradce, a když Tybolt za podezřelých okolností zemřel a do čela Skály se dostala jeho tříletá dcera Cerelle, Gerold vládl jejím jménem jako regent. Tento stav však vydržel jen rok, než i Cerelle zemřela, a přirozeně se ihned rozšířily povídačky, že za oběma úmrtími stál Gerold, jenž se tak sám stal lordem a nakonec si lady Webber přece jen vzal.

S ní pak měl čtyři děti – dvojčata Tywalda a Tiona, kteří zemřeli bez dědiců, a Tytose a Jasona. Nejmladší Jason, skutečný vojevůdce, vedl vojsko západu na Kamenoschodech během války devítigrošových králů (páté Blackfyrovy rebelie), kde také zemřel, a zanechal po sobě sedm legitimních potomků a jednoho bastarda, a Tytos, přezdívaný Bezzubý nebo Smějící se lev, zplodil pět potomků a stal se lordem Casterlyovy skály po Geroldovi.

Nepatřil však k silným lordům. Byl popisován jako přívětivý gentleman se slabou vůlí, rychle odpouštěl, byl veselý a snažil se všechny potěšit. Často proto půjčoval svým vazalům peníze, a když už se pokusil vyžádat je zpět, velkoryse akceptoval odmítnutí nebo ignoraci požadavku. Říká se o něm také, že se ho pokusila svést vdova po Tionovi a přimět ho, aby zapudil vlastní manželku, s čímž si ani nedokázal sám poradit, takže se ženě přiznal a teprve ona s Geroldem zařídila svatbu a odsun mocichtivé ženy pryč.

Nejdříve se proto západ rád smál s ním, ale později jemu. Dokonce to zašlo tak daleko, že ho mohli vlastní vazalové otevřeně urážet a on, aby je potěšil a nevyvolával konflikt, se pořád jen smál. Brzy proto začalo hrozit, že Tytos úplně připraví rod Lannisterů o prostředky i moc ve prospěch stále sílících rodů z okolí. Například, aby potěšil lorda Waldera Freye, souhlasil se sňatkem své dcery Genny s jeho synem Emmonem, ač každý věděl, že jde o velmi nevyrovnaný pár. Jediný, kdo se proti svatbě pokusil postavit, byl Gennin starší bratr Tywin, ovšem Tytos ho poslal do Králova přístaviště sloužit jako šenka a uskutečnil ji stejně.

A situace se příliš nezměnila ani po smrti jeho ženy. Sice se už přestal tolik smát, ale stále zůstával slabý a i po vypuknutí války devítigrošových králů poslal armádu pod velením svého bratra Jasona, poslal též bojovat své tři syny – Tywina, Kevana a Tygetta, ale sám zůstal ve Skále se svou milenkou.

Probuzení lva

Teprve po návratu Tywina z války se vše začalo obracet. Všechny Tytosovy děti si byly moc dobře vědomy toho, jak jejich otec rod zahanbuje a ničí, zatímco Reynové a Tarbeckové na jejich úkor sílí. Tywin proto začal objíždět vazaly a vymáhat půjčené zlato zpět, kdo si nemohl dovolit splátku, musel poslat rukojmí (například ser Swyft musel odevzdat dceru Dornu, z níž se ale později stala Kevanova manželka), a stejně tak zatočil i s psanci, když postavil Kevana do čela skupiny pěti sta veteránů z války a nechal je vyčistit Západní krajiny.

Lord Reyne se však požadavkům dál vysmíval a svým mužům nařídil nedělat nic a lord Tarbeck rovnou vyjel do Skály přinutit Tytose, aby zakázal Tywinovo vymáhání. Měl ovšem smůlu. Tytos v pevnosti nebyl a místo něj se s ním setkal samotný Tywin. A ten ho bez okolků uvěznil.

Lady Tarbeck pak na oplátku uvěznila tři Lannistery, mezi nimiž byl i Stafford, Tywinův bratranec a bratr jeho snoubenky Joanny, což vzbudilo pozornost Tytose, který ovšem opět ignoroval Tywinovu radu, aby poslal lorda zpátky ve třech kusech, vrátil ho nezraněného a odpustil Tarbeckům celý dluh.

To nemohlo vést k ničemu jinému, než rebelii Tarbecků a Reynů o rok později. Tywin už však neměl vůbec žádnou trpělivost, sebral armádu a rebely nemilosrdně a krutě rozprášil tak, že jejich rody už dál neexistují. Vyjel proti nim, obsadil jejich pevnosti, a když se například Reynové pokusili schovat a zabarikádovat ve starých dolech Kastameru, jednoduše jim zapečetil východy, do šachet napustil vodu a nechal muže, ženy i děti, aby se utopili. Od té doby do dolů už nikdo nevkročil a říká se, že je nad nimi dodnes slyšet pláč.

Od té doby už se také žádní vazalové Lannisterů nikdy rebelovat nepokusili, a když ano, postačilo jen zahrát skladbu Deště Kastameru a všechny choutky na odpor ihned přešly, a našli se mezi nimi i věrní muži. Jednou se například Tytos při projížďce dostal mezi lvici a její kořist. Lvice rozpárala Tytosova koně a chystala se zabít i jeho, ale jeho správce psince ho zachránil za cenu ztráty tří psů a vlastní nohy. Tytos mu na oplátku daroval půdu a pevnůstku a jeho staršího syna Gregora přijal jako panoše, a tak vznikl rod Cleganů.

Pak ale začal sám pohodlnět a tloustnout, sehnal si novou milenku, co si přivlastnila šaty a šperky jeho mrtvé ženy a začala poroučet domácnosti. A když se jednou snažil vyšplhat za ní do věže a puklo mu srdce, Casterlyova skála i Západní krajiny získaly nového lorda Tywina a ze Smějícího se a Bezzubého lva se stal nikdy se nesmějící Velký lev ze Skály, co nechal milenku svého otce vymrskat a vládl kraji pevnou rukou.

Jeho život přitom mohl být docela spokojený. Král Aerys II. ho udělal svým pobočníkem, což bylo to nejmoudřejší (a možná jediné moudré) rozhodnutí, co kdy udělal. Tywin si s královstvím uměl poradit a dokonce se začalo říkat, že na trůně sice sedí Aerys, ale skutečný vládce je Tywin. Doma mu pak vládla Joanna Lannister, s níž se oženil a kterou podle všeho vážně miloval, dokonce se údajně na jejich svatbě skutečně usmál, a brzy s ní měl krásná dvojčata Cersei a Jaimeho. Problémy se ale objevily docela záhy.

Aerys totiž naprosto zjevně toužil po Joanně a Tywin nebyl v pozici, kdy by se mohl docela dobře bránit. Navíc Tywina velmi urazil, když odmítl nabídku sňatku Cersei s princem Rhaegarem, a když byl Aerys držen jako rukojmí v Šerodolu, Tywin vyčkával půl roku, než začal konflikt řešit, a i tak byl král zachráněn až šíleným činem Barristana Selmyho. To všechno a Aerysova následná paranoia mezi ně tak vložilo obrovský klín.

Smrt Joanny při druhém porodu, z něhož vzešel znetvořený trpaslík Tyrion, jeho bratra Tygetta na neštovice a ztráta dalšího bratra Geriona při cestě do Valyrie Tywina pak zničily a zatvrdily ještě víc, takže se Kevan musel stát jeho pravou rukou a Genna převzít mateřskou roli vůči dětem a život v Casterlyově skále se stal sice luxusním, ale nefunkčním.

Cersei a Jaime začali svůj incestní vztah už jako děti a návštěva Cersei u lesní čarodějnice Maggy Žáby v ní zasela semínka budoucí obrovské paranoie a přiměla ji zavraždit svou kamarádku Melaru Hetherspoon. Tyrion, jehož Tywin nenáviděl, se ve třinácti letech oženil s Tyšou, dívkou nízkého původu, na kterou narazil při vyjížďce s Jaimem a zachránil ji před bandity, načež Tywin jejich manželství ukončil hromadným znásilněním Tyši s tvrzením, že šlo o najatou prostitutku. A ani nabídky k dobrému sňatku a zabezpečení rodu se příliš nehrnuly.

Tywin sám odmítl původní domluvu jeho ženy s princeznou Martell o svatbě dvojčat s Oberynem a Eliou Martell a nabídl jim pouze Tyriona, což neobstálo. Následně Tyriona odmítl i rod Hightowerů, Royceů, Florentů i Tullyů, Cersei, zničená z toho, že si nevezme krásného Rhaegara, na dalšího vhodného nápadníka čekala až do konce Robertovy rebelie, a naděje na Jaimeho svatbu s Lysou Tully skončily, když byl pasován na rytíře a král ho jmenoval do své Královské gardy, a to hlavně proto, aby měl proti Tywinovi rukojmí. To nakonec Tywina přimělo opustit pozici pobočníka a vrátit se do Casterlyovy skály, kde se následně staral pouze o Západní krajiny a nájezdy železných.

Lannisterové v Robertově rebelii

Zavřený ve Skále a neutrální pak zůstával i po značnou dobu války Uchvatitele, jak je rebelie také známá. Žádný z jeho vazalů ani členů rodiny nebyl mezi oběťmi Šíleného krále a konflikt Starků, Baratheonů a Targaryenů se ho nijak netýkal, a tak vyčkával. Teprve ve chvíli, kdy byl princ Rhaegar poražen Robertem Baratheonem, se Tywin rozhodl přidat k vítězící straně.

Vyjel proto se svou armádou ke Královu přístavišti. A když už stáli před branami, král Aerys si nebyl jistý, co má udělat, a zatímco Varys mu radil, aby nepodléhal staré důvěře, velmistr Pycelle, příznivec Lannisterů, ho přesvědčil, aby otevřel brány, protože mu původní pobočník nepochybně přijel na pomoc. Když ho však poslechl, Tywin město vyplenil a jeho syn Jaime zavraždil samotného Aeryse poté, co jemu král poručil přinést otcovu hlavu a pyromancerům podpálit město.

Tywin zároveň poručil svým mužům zbavit se všech Targaryenů ve městě, a tak se Amory Lorch a Gregor Clegane vlámali do královských komnat, kde Amory ubodal princeznu Rhaenys, Gregor rozbil hlavu princi Aegonovi a s jeho krví na rukách znásilnil a zavraždil jejich matku Eliu Martell. Tywin tyto činy ospravedlňoval tím, že šlo o zabezpečení Robertova nároku, a když následně předložil mrtvoly dětí zabalené v lannisterských rudých pláštích Robertovi, ten ho nepotrestal, naopak v duchu ve své nenávisti vůči Targaryenům souhlasil, a nakonec na naléhání Jona Arryna udělal jeho dceru Cersei svou královnou.

Vláda Baratheonů a Lannisterů

Tím a následnými velkými půjčkami na své opulentní turnaje a hostiny pak značně pomohl Lannisterům k moci a Tywin od té doby vynakládal veškerou sílu k tomu, aby kontroloval co nejvíc pozic v království a aby každý člen rodu pozdvihl rodinné jméno. Jeho snaha pak byla završena, když se narodila jeho blonďatá vnoučata Joffrey, Myrcella a Tommen, a když se syn jeho bratra Kevana Lancel stal královým panošem.

Klidu a nerušené vlády ve Skále se ale stále nedočkal. Několik let po Robertově rebelii se Balon Greyjoy prohlásil králem Železných ostrovů a jeho armáda pod vedením Victariona Greyjoye vypálila celou lannisterskou flotilu v Lannisportu. To Tywina donutilo přidat se k Baratheonům, Starkům a Tullyům a zaútočit na jeden z ostrovů souostroví, zatímco byl Aeron Greyjoy, Balonův a Victarionův bratr, zajatcem ve Skále.

Po porážce Greyjoyů pak svou flotilu obnovil a hostil velký turnaj v Lannisportu. A přestože v době, kdy působil jako pobočník, zajistil dvacet let prosperity a když vyjel v turnaji, běžní lidé ho vítali dvakrát tak hlasitě jako vlastního krále, byl spíš respektovaným než oblíbeným vladařem a po všech válkách a rebeliích na mnoha místech i opovrhovaným mu­žem.

Stejně tak jeho syn Jaime, přezdívaný Králokat, sice zůstal v Královské gardě, ale často trpěl Robertovými krutými posměšky a opovržením zbytku říše a jeho mladické sny o ctnostných rytířích se dávno rozplynuly, a ani Cersei nenalezla v manželství se zprvu přitažlivým králem štěstí. Není proto příliš divu, když na sebe další válka, v níž Lannisterové zaujali přední linie, nenechala dlouho čekat, a když se Tywinovy sny o dlouho přežívajícím a respektovaném jméně příliš nenaplnily.

Členové hlavní větve Lannisterů z Casterlyovy skály (k začátku seriálu): 

1) Tywinova linie

2) Kevanova linie

3) Gennina linie

4) Tygettova linie

5) Gerionova linie

Foto: Talpress, HBO


Jít na Game of Thrones | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!