Vévoda z Wellingtonu velí anglickému vojstvu v napoleonských válkách. Nevěří příliš v sílu magie, raději by spoléhal na své muže. Jedná se o velmi tvrdého, zásadového člověka, který je vždy tam, kde je ho potřeba.
Hraje Ronan Vibert
Jak lorda Wellingtona popsat? Je něco takového nutné, nebo dokonce možné? Jeho tvář člověk vidí, kam se jen podívá – od levných reprodukcí v přepřahacích stanicích až po mnohem propracovanější podobizny vyzdobené vlaječkami a bubny a pověšené nad schody v aulách. Je-li dnes dívka alespoň trochu romanticky založená, pak si do svých sedmnácti let koupí přinejmenším jeden jeho obraz. Jeho dlouhý orlí nos jí bude nekonečně sympatičtější než nějaká bambulka a za největší neštěstí svého života bude považovat skutečnost, že je již ženatý. Aby si to vynahradila, už se skálopevně rozhodla, že svému prvorozenému synovi dá jméno Arthur. Ve své oddanosti pak rozhodně není sama. Její mladší bratři a sestry jsou naprosto stejní fanatici. Nejhezčí cínový vojáček v anglickém dětském pokoji se vždycky jmenuje Wellington a zažije víc dobrodružství než zbytek krabice na hračky dohromady. Každý školák napodobuje Wellingtona přinejmenším jednou týdně, stejně jako jeho mladší sestry. Wellington ztělesňuje všechny anglické ctnosti. Jeho anglickost je dovedena k dokonalosti. Nosí-li Francouzi Napoleona v žaludku (a zjevně je tomu tak), pak my nosíme Wellingtona ve svých srdcích.
Z knihy Jonathan Strange a pan Norrell