Skandál v Čechách (1891)
První sherlockovská povídka sira Arthura Conana Doylea, jež se stala volným předobrazem výborné první epizody druhé řady seriálu Sherlock – A Scandal in Belgravia. Jak moc se scénárista Steven Moffat při jejím psaní držel původní předlohy a o čem vlastně vypráví povídka samotná?
Přehled
Skandál v Čechách – v originále A Scandal in Bohemia byla po románech Studie v šarlatové a Podpis čtyř vůbec první povídkou věnující se případům Sherlocka Holmese. Poprvé vyšla roku 1891 v britském časopisu The Strand Magazine, s příhledem na celý kánon pak dnes platí za v pořadí první povídku knižního sborníku Holmesových případů s názvem Případy Sherlocka Holmese. Přestože je poměrně krátká, vedle seriálového Sherlocka byla tato povídka zfilmována ještě několikrát a sám Doyle ji řadil jako svou pátou nejoblíbenější.Příběh
Již nějakou dobu ženatý doktor Watson se rozhodne po delší době navštívit svého přítele Sherlocka Holmese v jejich bývalém bytě na Baker Street. Zde je pak svědkem nabídky nového případu, kdy Holmese v přestrojení (sic pro velkého detektiva zjevném) navštíví velkovévoda a dědic českých zemí Wilhelm Gottsreich Sigismond von Ormstein.Právě velkovévoda má být zasnouben se skandinávskou princeznou Kloditou Lothman. Tento sňatek a spojení dvou mocných evropských rodů však ohrožuje jistá Irene Adler, americká operní pěvkyně, s níž měl velkovévoda románek a která si pořídila jistou jejich společnou inkriminující fotografii, která by mohla jeho manželství nenávratně pohřbít. Adler vyhrožuje, že fotografii zveřejni a královští agenti se ji od ní proto již několikrát pokoušeli získat, avšak bezvýsledně.
Holmes případ přijme a začne na něm pracovat nejdříve sám v přestrojení. Právě tehdy je svědkem (a to i v tom právním slova smyslu) toho, když se Irene Adler narychlo provdává za advokáta Godfreyho Northona. Až poté se Holmes rozhodne s Watsonovou pomocí zakročit. V přestrojení za faráře zinscenuje falešnou rvačku, ve které jakoby brání Irene Adler na ulici před jejím domem, načež je naoko těžce raněn a do domu přenesen, než mají dorazit lékaři. Když je Holmes v jednom z pokojů, ve kterých se domnívá, že je ukrytá fotografie, sám, otevře okno, což je signál pro doktora Watsona vhodit do něj doutnák a spustit poplach o požáru, načež se Irene Adler instinktivně vrhne ke skrýši, ve které má fotografii.
Sherlock Holmes s doktorem Watsonem míří zpět na Baker Street a k domu Irene Adler se vrací druhý den ráno i spolu s velkovévodou, aby pro něj získali ukrytou fotografii. Když však dorazí do domu, ve skrýši nachází pouze dopis, ve kterém Irene Adler píše, že odhalila Holmese i jeho plán, načež se svým novomanželem odcestovala z Anglie. Dále pak v dopise ujišťuje velkovévodu, že fotografie je u ní v bezpečí a nechává si ji pouze jako pojistku. Zatímco vévoda je zdrcen, Holmes je štěstím bez sebe a na „ženu všech žen“, tu jedinou, které se kdy podařilo ho obelstít a přechytračit, už nikdy nezapomene.
Adaptace
Zprvu byl Skandál v Čechách filmově zadaptován dvakrát – v letech 1916 a 1922, plus ještě v rádiové hře The Immortal Sherlock Holmes z roku 1938, ve které Holmese namluvil Orson Wells.Adaptací Skandálu v Čechách byla rovněž i první epizoda televizního seriálu Sherlock Holmes z let 1984 až 1994 v hlavní roli s Jeremy Brettem. Obecně z televizních adaptací je asi tou nejznámější Skandál v Čechách (v originálu však pod názvem The Royal Scandal) z roku 2001, jakožto součást televizních filmů, kde Holmese ztvárnil Matt Frewer a doktora Watsona Kenneth Welsh. Jako ve většině případů, i tato adaptace cituje původní povídku pouze volně a konkrétně zde ji navíc mísí s některými prvky jiného Doyleova příběhu - Bruce-Partingtonovy dokumenty (ze kterého částečně vycházela i sherlockovská epizoda The Great Game).
Sherlock: A Scandal in Belgravia
V první epizodě druhé řady seriálu Sherlock přistupuje scénárista Steven Moffat k její literární předloze velmi podobně jako v případě jeho předchozí epizody A Study in Pink, tedy že původní příběh poměrně věrně zachycuje zhruba celou první třetinu epizody, načež ho dále rozvíjí už výhradně po svém a nakonec celou epizodu nastavuje kompletně nad rámec originálního příběhu.V této adaptaci je tak Sherlock Holmes najat britskou vládou, jejíž nejmenovaná a vysoce postavená členka byla zachycena na řadě kompromitujících fotografií s prominentní společnicí - „dominou“ Irene Adler. Přestože Adler nehodlá fotografie zveřejnit a nechává si je pouze jako pojistku, Mycroft Holmes najímá svého bratra pro jejich získání. Sherlockův plán nalezení fotografií pak z předlohy vychází poměrně přesně: převlékne se za zbitého kněze, který v domě Irene Adler žádá o pomoc, načež John Watson spouští protipožární poplach, kvůli čemuž Adler prozradí svou skrýš, ve které schovává mobilní telefon, mimo jiné s oněmi inkriminujícími fotografiemi.
Od původní povídky je upuštěno ve chvíli, kdy do domu vtrhnou agenti CIA a Irene Adler omámí Sherlocka a prchá. Příběh se pak začne točit okolo odkrývání dalších a mnohem důležitějších informací na mobilu a vzájemného vztahu Irene a Sherlocka, který je zde kompromitován pocity, jež mu do té doby byly cizí, a to především láskou.
Závěr epizody pak ustavuje vztah Sherlocka a Irene velmi podobně jako v původní povídce. Přestože Adler Sherlocka (hned na několika úrovních) oklamala a podvedla, on si ji právě proto váží jako velmi mocného protivníka a na důkaz toho ji zachrání před popravou v pákistánckém městě Karáčí.
Stav překladu:
Hurley
iHyi
Alisch