Vznik
12 dlouhých let uplynulo od doby, kdy byl do kin vítězoslavně uveden T2. Z původního osazenstva však zbyly pro třetí díl jen trosky, odřekl především James Cameron. Není divu, že se produkce musela po celou dobu natáčení potýkat s předpokládanou nedůvěrou.
Ačkoli druhý Terminátor utržil celosvětově více než 515 miliónů dolarů a získal 4 Oscary, James Cameron se těsně po premiéře Dne zúčtování nechal slyšet, že kapitola jménem "Terminátor" pro něj skončila. Že to nebyla tak úplně pravda, se mohli američtí diváci přesvědčit jednak v roce 1993, kdy byla do kin uvedena rozšířená, o sedmnáct minut delší rozšířená verze filmu, a podruhé v roce 1996, kdy se Cameron, Arnold Schwarzenegger, Robert Patrick a Edward Furlong sešli, aby natočili krátkou atrakci Terminator 2:3-D pro zábavní park Universal.
Potom už jako by se nad Terminátorem zavřela voda. Schwarzenegger a Cameron spolu natočili Pravdivé lži a mezitím (už poněkolikáté a tentokrát definitivně) krachla produkční společnost Carolco, vlastnící práva k pokračování. Cameron moc dobře věděl, co si musel kvůli problémům s právy při vzniku druhého dílu vytrpět, navíc na to aby Lindu Hamiton komandoval, se stačilo s ní oženit (manželství ale trvalo jen dva roky 1997-1999) a místo ocelového endoskeletonu se zamiloval do Titanicu, o kterém nejprve natočil tříhodinový dvousetmiliónový jedenáctioscarový spektákl (1997) a poté i dokumentární třírozměrný film pro Imax (Ghost of Abyss - 2002).
Zkrátka a jasně, Cameronovi se do pokračování nechtělo a je jedno zda skutečně už sám neměl k tématu co říci, či se bál že svůj husarský kousek Den zúčtování už nepřekoná a všichni potencionální producenti se s tím chtě nechtě museli smířit. Během devadesátých let vzniklo několik veskrze neoficiálních námětů či scénářů, v jednom z nich se pouze opakuje příběh z jedničky a dvojky, ve druhém se zase film odehrává už v pokročilé budoucnosti během války se stroji, vznikl též koncept natočit hned dva díly najednou, (nezní vám to povědomě?). Nic z toho ale nevyvolalo větší zájem a vypadalo to, že se nad legendou jednou pro vždy definitivně zavře voda.
Koncem devadesátých let se ale Arnoldu Schwarzeneggerovi začalo těžce nedařit a série sice finačně relativně úspěšných, kriticky ovšem odstřelených filmů, se začala neúměrně natahovat. Arnold znervózněl a přeci jen nadhodil myšlenku, že by se Terminátor mohl vrátit. Když s návrhem nepochodil u Camerona a zahrál si v dalším pochybném filmu, jeho dávná věta "Terminátora si bez Jima neumím představit" najednou začala zapadávat prachem.
Jenže, kdo by mohl režírovat Terminátora, když ne James Cameron? A kdo sežene peníze na film v hlavní roli s hercem, který už ani zdaleka netáhne tak jako dřív? V nemožné uvěřili producenti dvojky a kdysi mocní vládcové Carolca, Andrew Vajna a Mario Kassar, kteří z popela padlé společnosti vytvořili nového nástupce C2 (s velmi podobným logem jako má Carolco) a v potu se začali bít o vznik Terminátora 3.
Prvním stavebním kamenem byl scénář. Ranou verzi načrtl béčkový rutinér Tedi Sarafian, který to vzal z gruntu a hned na začátku nechal Sarah Connor zemřít. Přišel také s ideou ženského robota, ke kterému se producenti nakonec obloukem vrátili. Ani upravené verze scénáře nikoho nenadchli, nejvíce zklamaná asi byla Linda Hamilton, která když si jednu z prvních verzi přečetla, znechuceně si odplivla a prohlásila, že do něčeho podobného (a navíc bez Jamese Camerona) nepůjde ani náhodou. Zlí jazykové sice tvrdí, že se za její záští skrývala nechuť absolvovat tvrdý výcvik, který už by byl - proč si to nepřiznat - v jejím věku nepochybně namáhavý. Ať je pravda kdekoliv, fakt je ten, že postavu Sarah Connor si scénáristé museli z děje škrtnout.
Druhým důležitým úkolem bylo najít schopného režiséra. Tady už se producenti vytáhli z většími esy. Padala zcela realistická jména jako Ridley Scott (Blade Runner, Vetřelec), který kdysi měl s Arnoldem točit fantasy I am legend či John McTiernan, Arnoldova důvěrníka z dob Predátora a Posledního akčního hrdiny a celkem nerealistická jména jako David Fincher (Sedm), Roland Emmerich (Den nezávislosti) nebo Christian Duguay (Umění boje). Nakonec tak trochu překvapivě padla volba na nepříliš známého Jonathana Mostowa, který tehdy (rok 2000) zabodoval svým solidním válečným dramatem Ponorka U-571.
Zatímco Vajna a Kassar začali pracně shánět finanční prostředky, aby je nakonec nalezli v pokladničkách německých a japonských investorů, scénáristické duo John Brancato a Michael Ferris (Sedm, Síť) se jalo předělávat Sarafianovu první "ostrou" verzi scénáře. Oprášili značně klasickou linii z prvních dvou Terminátorů, přičemž některé prvky z rané verze do svého scénáře nakonec zakompletovali.
Velký boj se rozhořel o podobu a obsazení zlého Terminátora. Původně se uvažovalo o nějaké nastupující cool herecké hvězdě (Vin Diesel, Shaquille O¨Neal), po nezdařených jednáních se tvůrci vrátili k nápadu ženského robota. Kontaktovány byly třeba Famke Janssen nebo Carrie-Ann Moss, nakonec se producenti museli spokojit s hvězdou nižší svítivosti - modelkou norského původu a hvězdou televizního seriálu Mortal Kombat, bloňdatou Kristannou Loken. Zpočátku to vypadalo, že by se mohl vrátit Edward Furlong, ale jeho neustále problémy s drogami a zákonem obecně vyústily do hledání nového Johna Connora. I potřetí tentokrát sáhli producenti do neznámých vod, aby tam ulovili mladého sympaťáka Nicka Stahla.
Není se čemu divit, Arnoldův impozantní honorář (30 miliónů dolarů) ukrojil z předpokládaného rozpočtu 175 miliónů dolarů (nejvyšší schválený rozpočet v historii) hned celou šestinu a dalo se čekat, že hodně spolknou také kvalitní a drazí hoši z ILM. Povzbudivým faktem bylo, že se třetího dílu účastnil také vizuální otec Terminátora - Stan Winston. Koncem dubna roku 2002 se tak mohlo začít točit.
Natáčení mělo původně probíhat v kanadském Vancouveru, na poslední chvíli se však přesunulo do Los Angeles. Oficiálním zdůvodněním bylo to, že se ve studiových prostorech nakonec nalezla volná kapacita, zákulisní šeptandy však hovoří o tom, jak si politicky stále angažovanější Arnold prosadil natáčení v L.A. Ale všechno může být úplně jinak - mocné odbory totiž filmaře kritizovali za to, že kvůli ušetření produkčních nákladů nenechají vydělat americkým firmám a jejich zaměstnancům.
Počátkem května už bylo celkem stodenní natáčení v plném proudu, do rozjetého vlaku naskočila také Claire Danes, která v roli Kate Brewster nahradila původně plánovanou Sophii Bush. Ač některé zdroje hovořily jinak, ve scénáři se nakonec nenašly cameo role pro Michaela Biehna (Kyle Reese) ani Lance Henrikssena (policejní poručík Vukovich z prvního dílu), svojí postavu dr.Silbermana si však mohl zopakovat Earl Boen, který se tak vedle Arnolda stal jediným hercem, který účinkoval ve všech třech dílech.
Pozornost se však během natáčení soustředila především na Arnolda a také na mladičkou Kristannu Loken, pro kterou to byl skutečně start z nuly rovnou na sto. Oba hlavní protagonisté si vzájemnou spolupráci velmi pochvalovali, především se jim líbil vzájemný souboj v koupelně, kde zdemolují připravené kulisy do poslední třísky. Mimochodem, povšimněte si jak Kristanna drží Arnolda lehce ve vzduchu, drží totiž v rukou figurínu, kam následně machři z ILM přimontovali Arnoldův obličej.
ILM se vůbec na filmu vyřádili, tentokrát měli pod palcem téměř všechny trikové záběry, bez Camerona se natáčení logicky neúčastnila ani jeho dvorní skupina Fantasy 2. Krapet to však trochu přehnali a rozpočet začínal pomalu prorážet strop. Naštěstí přispěchal hodný strýček Arnold a ze svého honoráře uvolnil něco přes milión a půl dolarů, jen aby se mohla spektakulární scéna honičky s autojeřábem dotočit do nejmenších detailů.
Tato honička stejně jako mnoho dalších záběrů se měla původně odehrávat v noci. Ale vzhledem k tomu, že tma trvá během léta jen pár hodin a produkce si i přes vysoký rozpočet nemohla dovolit rozhazovat na každém roku, posunulo se nakonec natáčení na den. Rozpočet nakonec přeci jen poskočil o něco málo nad schválenou hranici, ale oficiální čísla nikde nenajdete - odhady se pohybují od 180 do 200 miliónů, přičemž za střední odhad se považuje částka 185 miliónů dolarů. Není divu, že Kassar a Vajna byli před premiérou značně nervózní, navíc když dalších 40 miliónů investovali do reklamy. Naštěstí si včas rezervovali jeden z nejlepších premiérových víkendu v roce - prodloužený víkend s Dnem nezávislosti nakonec přivál do pokladen za pět dní téměř 73 miliónů dolarů.
Nakonec se tedy rozpočet Terminátora 3 bohatě zaplatil a i ohlasy byly docela příznivé. Většina kritiků dokonce neváhala označit film za příjemné překvapení, což sice není dobrá vizitka pro tvůrce, když je jejich film předem odepisován, ale i tak to znamená spokojenost. Tu dokonce vyjádřil i sám Cameron, který se premiéry účastnil a i přes pár malých výtek, že by některé části natočil jinak, film pochválil. Což není jev zas tak obvyklý, protože jestli něco (a někoho) Cameron nenávidí, tak je to Vetřelec 3 a David Fincher.
Ihned po premiéře se vyrojily spekulace, zda tvůrci hodlají natočit další pokračování, obzvláště když si pro to v závěru nechali hodně otevřená vrátka. Čáru přes rozpočet jim bezpochyby udělal Arnold Schwarzenegger, který se v říjnu 2003 nechal zvolit kalifornským guvernérem a na příští čtyři roky se hraní určitě vzdává. Ale pokud se prý najde dobrý scénář a seženou se finanční prostředky, je všechno možné…
