G.I. Joe
Další hollywoodský blockbuster na motivy populárních hraček se řítí do kin a proto by nebylo naškodu si ho trochu přiblížit. V několika ohledech je totiž historie vojáčků G.I. Joe mnohem zajímavější, než mimozemských Transformerů.
Tahle militaristická lahůdka totiž nejenže umožnila skládacím robotům z vesmíru vpodstatě vzniknout, ale samotný její původ sahá do doby, kdy vývojáři Transformers ještě tahali kačera po dvorku...
Vše začalo roku 1964, kdy největší úspěch v hračkářském průmyslu západu slaví... Barbies. Panenky s nejrůznějšími účesy a oblečky byly hit a právě tak se v hlavách hračkářské korporace Hasbro zrodil návrh „barbín pro kluky“, jenž dal vzniknout sérii mužských Barbies v militaristických stejnokrojích letectva, armády a námořnictva. Celý nápad pak byl pojmenován „G.I. (government issue) Joe“, podle černobílého válečného snímku z roku 1945 „The Story of G.I. Joe“.
Designy a kostýmy těchto původních hraček reprezentovaly především tematiku druhé světové války a války v Severní Korei a všechny figurky byly skutečně stejné velikosti a typu, jako klasické barbíny, aby se drsní mariňáci s domácími paničkami mohli hezky kombinovat. Do konce šedesátých let se série rozšířila i o vojáky neamerické příslušnosti (Francie, Německo, Rusko, ...) či dokonce astronauty a polní mediky. V roce 1965 však Spojené státy vstoupily do války se Severním Vietnamem a celá série G.I. Joe byla ze zjevných politických důvodů nucena změnit zaměření.
Do roku 1976 tak Hasbro vydává sérii „G.I. Joe Adventure Team“, která se místo válečných témat nese v duchu dobrodružných výprav. Figurky jsou vybaveny pro lezení po skalách, sjíždění divokých řek a souboje s divokou faunou ve spletitých džunglích. Z této řady se poté odtrhla dodnes existující britská odnož jménem Action Man.
Od této doby tak začal G.I. Joe zasahovat do čím dál širšího okruhu všemožných námětů soustředících se na konkrétní příběhy. Od bojů ve vesmíru po nesčetné evropské mutace, vedle Velké Británie taky ve Francii, Německu nebo Španělsku. Mytologie G.I. Joe jakou známe dnes a s jakou pracuje i nový film, však měla teprve přijít.
V roce 1982 se rozjíždí nová éra hraček G.I. Joe s názvem A Real American Hero. Stěžejní krok nastává, když se z panenkovského formátu přechází na platformu klasických deseticentimetrových figurek, což umožňovalo prodávat k nim nejrůznější zbraně a vozidla. Tehdy se také začalo pracovat na ucelené mytologii, která se ze stručné charakteristiky každého hrdiny na krabici hračky přehoupla k televiznímu seriálu a komiksovým sériím od Marvelu, stejně jako tomu bylo v době svého vzniku u Transformers.
Když už jsme u nich, hodila by se zmínit menší transakce mezi Hasbrem a japonskou hračkářskou společností Takara z roku 1974. Tehdy totiž začala Takara prodávat sérii hraček Microman, která přes několik menších mezi-sérií vychází z G.I. Joea od Hasbra, jenž Takaře tento svůj koncept zapůjčilo. Na oplátku za to však Micromani na začátku 80. let putovali zase do Států, kde si je Hasbro vydalo pod názvem „Transformers“. No a dál už to přece znáte...
Teď už ale zase zpátky: původní nástřel základní příběhové linie G.I. Joe měl vycházet z toho, že tým G.I. Joe vede syn Nicka Furyho, který v příbězích Marvel Comics řídí tajnou vládní organizaci s krycím názvem S.H.I.E.L.D.. Přestože byl tento návrh nakonec zamítnut, pravděpodobně aby mytologie G.I. Joea nebyla ve spárech Marvelu víc, než je třeba, konečná synopse se od něj nakonec zase tak neliší. Od roku 1982 je tak „G.I. Joe“ krycí název pro tajnou protiteroristickou organizaci armády Spojených států, která chrání svět před globálním zločineckým syndikátem známým jako „Cobra“.
Tyto nové příběhy až do devadesátých let vznikaly prostřednictvím jednak komiksů, tak animovaného seriálu, který byl v roce 1985 zakončen celovečerním filmem. Na televizní obrazovky se pak G.I. Joe vrátil celkem třikrát, včetně letošní animované minisérie předcházející filmu. Nezahálely ani další animované filmy a komiksové série, které od Marvela putovaly nejdříve k Dark Horse, dnes už je však spravují v IDW Publishing, stejně jako Transformers.
Během více než sedmadvaceti let takto opilovávané mytologie se postupně vybrousilo několik výrazných a nezaměnitelných charakterů, na které se můžeme těšit i v novém hraném filmu Stephena Sommerse. A které to budou?
Hawk – generál Clayton M. Abernathy je jak v původních komiksech nebo seriálech, tak v novém filmu, šéf týmu G.I. Joe, který do něj zároveň osobně naverboval většinu jeho členů. V jedné z komiksových dějových linií je Hawk při konfrontaci s Cobrou postřelen a tím nadobro paralyzován od pasu dolů. Tento motiv je krátkodobě použit i ve filmu, generál je ale přesto schopen chodit s pomocí hole. Hawka ve filmu ztvární pětapadesátiletý herec Dennis Quaid, známý například z fantasy snímku Dračí srdce nebo katastrofáku Rolanda Emmericha Den poté.
Duke – přestože se seržant Conrad S. Hauser na rozdíl od Hawka k týmu G.I. Joe připojil teprve dodatečně (až v dvaadvacátém čísle komiksové série A Real American Hero), je dnes mezi fanoušky nejpopulárnější postavou a především hlavním hrdinou všech příběhů. Hauser má výcvik speciálních jednotek a zkušenosti z tajných operací ve Vietnamu. V týmu je pak zástupce velitele (Hawka) a hlavní polní velitel při terénních akcích. V Sommersově filmu Hausera ztvárnil ještě donedávna relativně neznámý Channing Tatum, který letos zazářil hned ve dvou filmech, Veřejných nepřátelích Michaela Manna a hlavní rolí v dramatu Život je boj. Po úspěšné vojenské akci v Nové Guinei, které Hauser velel, zde s nabídkou vstoupení do týmu G.I. Joe přijde samotný Hawk. Duke zpočátku sice odmítá, nakonec se ho ale Hawkovi podaří přemluvit a ve filmu se s týmem seznamujeme právě skrze Dukeovu postavu, která k G.I. Joe nastupuje jako nováček.
Snake Eyes – jedna z nejznámějších a paradoxně také nejzáhadnějších postav světa G.I. Joe. Co však o něm je známo, že je mistr bojových umění vycvičen tajemným klanem ninjů Arashikage. Jako zbraň používá nejčastěji samurajský meč a ve svém bojovém kompletu si zakládá na zakrývání vlastní tváře, stejně jako tomu je u Storm Shadowa, jednoho z agentů Cobry a Snakeova úhlavního nepřítele. Na plátně Snakea hraje proslulý kaskadér a specialista na bojová umění Ray Park, který je na filmové role, kde skrývá vlastní tvář, docela zvyklý. Jedna z těch slavnějších je například ztělesnění sithského učedníka Darth Maula z první epizody nových Hvězdných válek, Skrytá hrozba.
Scarlett – a máme tu další profesionální mlátičku. Shana M. OHara se narodila do rodiny s tradicí držení černého pásu bojových umění, ona svůj získala už v patnácti letech. Ale jelikož na macho řežby je u G.I. Joe expert spíš výše zmíněný Snake Eyes, Scarlett funguje jako týmová rozvědka a z toho důvodu je spousta informací, které uchovává, nepřístupná i zbylým členům skupiny. Přesto má Scarlett konkrétně právě ke Snake Eyesovi velice blízko a v mnoha komiksech i animáčích to mezi nimi pěkně zajiskřilo. Ve filmu Scarlett ztvární devětadvacetiletá Rachel Nichols, která si zahrála například v předloňském thrilleru P2 nebo aktuálním Star Treku, kde byste ji se zeleným pigmentem ale asi nepoznali.
Cobra Commander – ano, ano... konečně se dostáváme k padouchům, tak začneme od toho největšího: samotného vůdce celosvětové teroristické organizace Cobra. Cobra Commander je vpodstatě něco mezi řadovým padouchem tuctových komiksů a klasických bondovek. Zakládá si na silné technické výbavě, nejrůznějších zdrojích, jednorázových vojácích i mocných spojencích, přes všechnu tu komplexnost a sofistikovanost jeho impéria mu však jde de facto jen o jediné: získání absolutní moci a... ehm, ovládnutí světa. Cobra Commander ve světě Stephena Sommerse nosí speciální masku (značně odlišnou od té komiksové, která na maindstreamové poměry až příliš připomíná roucho Ku Klux Klanu), která zakrývá jeho četné popáleniny. Zatímco ale v komiksech i ostatních médiích předcházejících filmu je jeho identita víceméně neznámá, ve filmu se v tomto ohledu postupně dočkáme překvapivého odhalení.
Destro – Jeden z klasických padouchů mytologie G.I. Joe, kupodivu však není příslušníkem Cobry. James McCullen je majitel zbrojní korporace M.A.R.S Industries a jeho specialitou je uměle vyvolávat nejrůznější konflikty mezi znepřátelenými frakcemi (nejčastěji mezi Cobrou a G.I. Joe týmem), které pak nakupují zbrojní techniku právě od něj. Po nehodě při explozi a následném zmrzačení se o jeho rekonvalescenci příhodně postará Cobra a Destro se tak stává pravou rukou Cobra Commandera. Ve filmu se McCullen prezentuje jako vůdce organizace Cobry, což je však, jak jsem naznačil výše, pouze zástěrka.
Storm Shadow – vlastním jménem Thomas S. Arashikage (v japonštině Arashi = „Storm“, kage = „Shadow“) je osobní bodyguard Commandera Cobry a úhlavní nepřítel Snake Eyese. Stejně jako v mnoha původních příbězích, i zde Storm Shadow podstoupil výcvik klanu Arashikage společně se Snake Eyesem a jejich životy tak jsou propojeny už od dětství. Status zarytých nepřátel tedy občas narušuje fakt, kolik toho spolu tihle dva prožili a že kvůli tomu všemu Storm Shadow jako jediný z týmu Cobry sem tam dokonce přestoupil i na stranu G.I. Joe, jeho ex-tým to však zpravidla dlouho nenechával jen tak. Ve filmu je Storm Shadow zpočátku osobní strážce Destra a v závěru příběhu se dočkáme i jeho duelu se Snake Eyesem na život a na smrt, ze kterého nakonec opravdu vyvázne pouze jeden z nich.
Baroness – vpodstatě taková padoušská verze Scarlett, kterou Cobra také využívá jako vedoucího výzvědné služby. Baroness si navíc sem tam neodpustí nějaký ten milostný románek s Destrem. Ve filmovém světě tahle smrtící krasavice získala tvář osmadvacetileté Sienny Miller (Hvězdný prach, Warholka). V minulosti byla jako Anna Lewis dokonce zasnoubena s Dukem, který ji však opustil poté, co se nedokázal vyrovnat s tím, že při jedné z jím vedených armádních operacích zahynul Annin bratr. Jak se však příběh ve filmu postupně rozplétá, Duke i Baroness zjišťují, že tahle událost ještě zdaleka není uzavřená.
Je zajímavé, že stejně jako myšlenka G.I. Joe stála jistým způsobem za vznikem prvních hraček Transformerů, nápad převést příběhy tohoto akčního týmu na stříbrné plátno byl zlomovým bodem v plánu natočit film o robotech měnících se v auta (ma filmu G.I. Joe se začalo pracovat už v roce 2003, tedy celé čtyři roky před premiérou prvních Bayových Transformers). Na začátku všeho stáli filmový producent Lorenzo di Bonaventura (jenž je podepsán mimochodem i pod oběma díly filmových Transformers), který měl zrovna náladu nacpat peníze do nějakého millitary akčňáku, a výkonný ředitel hračkářské společnosti Hasbro Brian Golder, který Bonaventura upozornil na to, jaké možnosti z tohoto hlediska nabízí mytologie G.I. Joe.
Pro vymyšlení příběhu najali scénáristu Michaela Gordona, který oba pány zaujal svým scénářem ke komiksové adaptaci 300: Bitva u Thermopyl. Na projektu se tak začalo pilně pracovat, avšak nedlouho poté vypukla válka v Iráku, která udělala z konceptu armádní protiteroristické jednotky nežádané zboží (stejně jako čtyřicet let před tím, když byla výroba hraček zmrazena válkou ve Vietnamu) a Bonaventura i Golder se tak radši začali soustředit na Transformers.
V roce 2005 původní koncept scénáře dopisují Paul Lovett a David Elliot (Čtyři bratři) a o dva roky později to celé dopiluje Stuart Beattie, scénárista filmů 30 dní dlouhá noc, Austrálie, trilogie Pirátů z Karibiku nebo připravované herní adaptace Halo. A tehdy do kin vtrhli první Bayovi Transformers a obrátili byznys maindstreamových blockbusterů vzhůru nohama. Myšlenka zrealizování G.I. Joe tak byla víc než vítaná. Na scénu se vrací Bonaventura s Gordonem, na režisérskou stoličku je vybrán Stephen Sommers (Mumie, Mumie se vrací, Van Helsing) a celý projekt dostává rozpočet 170 milionů dolarů, což je o dvacet milionů víc než měli první Transformers.
Zápletka filmu se točí okolo speciální nanotechnologické zbraně, kterou chce James McCullen (Destro) původně prodat NATU, to se však ukáže jako velký podraz a na scénu přichází supertajný vojenský tým G.I. Joe, který musí najít spojitost mezi McCullenem a tajemnou organizací, která s jeho zbraněmi začne ohrožovat svět. Společně s Dukem, který se nyní stává čerstvým členem do týmu G.I. Joe tak sledujeme velký nástup filmového Commandera Cobry a vznik jeho zločineckého syndikátu.
V České republice má snímek premiéru 13. srpna 2009... Těšíte se?
Vše začalo roku 1964, kdy největší úspěch v hračkářském průmyslu západu slaví... Barbies. Panenky s nejrůznějšími účesy a oblečky byly hit a právě tak se v hlavách hračkářské korporace Hasbro zrodil návrh „barbín pro kluky“, jenž dal vzniknout sérii mužských Barbies v militaristických stejnokrojích letectva, armády a námořnictva. Celý nápad pak byl pojmenován „G.I. (government issue) Joe“, podle černobílého válečného snímku z roku 1945 „The Story of G.I. Joe“.
Designy a kostýmy těchto původních hraček reprezentovaly především tematiku druhé světové války a války v Severní Korei a všechny figurky byly skutečně stejné velikosti a typu, jako klasické barbíny, aby se drsní mariňáci s domácími paničkami mohli hezky kombinovat. Do konce šedesátých let se série rozšířila i o vojáky neamerické příslušnosti (Francie, Německo, Rusko, ...) či dokonce astronauty a polní mediky. V roce 1965 však Spojené státy vstoupily do války se Severním Vietnamem a celá série G.I. Joe byla ze zjevných politických důvodů nucena změnit zaměření.
Do roku 1976 tak Hasbro vydává sérii „G.I. Joe Adventure Team“, která se místo válečných témat nese v duchu dobrodružných výprav. Figurky jsou vybaveny pro lezení po skalách, sjíždění divokých řek a souboje s divokou faunou ve spletitých džunglích. Z této řady se poté odtrhla dodnes existující britská odnož jménem Action Man.
Od této doby tak začal G.I. Joe zasahovat do čím dál širšího okruhu všemožných námětů soustředících se na konkrétní příběhy. Od bojů ve vesmíru po nesčetné evropské mutace, vedle Velké Británie taky ve Francii, Německu nebo Španělsku. Mytologie G.I. Joe jakou známe dnes a s jakou pracuje i nový film, však měla teprve přijít.
V roce 1982 se rozjíždí nová éra hraček G.I. Joe s názvem A Real American Hero. Stěžejní krok nastává, když se z panenkovského formátu přechází na platformu klasických deseticentimetrových figurek, což umožňovalo prodávat k nim nejrůznější zbraně a vozidla. Tehdy se také začalo pracovat na ucelené mytologii, která se ze stručné charakteristiky každého hrdiny na krabici hračky přehoupla k televiznímu seriálu a komiksovým sériím od Marvelu, stejně jako tomu bylo v době svého vzniku u Transformers.
Když už jsme u nich, hodila by se zmínit menší transakce mezi Hasbrem a japonskou hračkářskou společností Takara z roku 1974. Tehdy totiž začala Takara prodávat sérii hraček Microman, která přes několik menších mezi-sérií vychází z G.I. Joea od Hasbra, jenž Takaře tento svůj koncept zapůjčilo. Na oplátku za to však Micromani na začátku 80. let putovali zase do Států, kde si je Hasbro vydalo pod názvem „Transformers“. No a dál už to přece znáte...
Teď už ale zase zpátky: původní nástřel základní příběhové linie G.I. Joe měl vycházet z toho, že tým G.I. Joe vede syn Nicka Furyho, který v příbězích Marvel Comics řídí tajnou vládní organizaci s krycím názvem S.H.I.E.L.D.. Přestože byl tento návrh nakonec zamítnut, pravděpodobně aby mytologie G.I. Joea nebyla ve spárech Marvelu víc, než je třeba, konečná synopse se od něj nakonec zase tak neliší. Od roku 1982 je tak „G.I. Joe“ krycí název pro tajnou protiteroristickou organizaci armády Spojených států, která chrání svět před globálním zločineckým syndikátem známým jako „Cobra“.
Tyto nové příběhy až do devadesátých let vznikaly prostřednictvím jednak komiksů, tak animovaného seriálu, který byl v roce 1985 zakončen celovečerním filmem. Na televizní obrazovky se pak G.I. Joe vrátil celkem třikrát, včetně letošní animované minisérie předcházející filmu. Nezahálely ani další animované filmy a komiksové série, které od Marvela putovaly nejdříve k Dark Horse, dnes už je však spravují v IDW Publishing, stejně jako Transformers.
Během více než sedmadvaceti let takto opilovávané mytologie se postupně vybrousilo několik výrazných a nezaměnitelných charakterů, na které se můžeme těšit i v novém hraném filmu Stephena Sommerse. A které to budou?
Hawk – generál Clayton M. Abernathy je jak v původních komiksech nebo seriálech, tak v novém filmu, šéf týmu G.I. Joe, který do něj zároveň osobně naverboval většinu jeho členů. V jedné z komiksových dějových linií je Hawk při konfrontaci s Cobrou postřelen a tím nadobro paralyzován od pasu dolů. Tento motiv je krátkodobě použit i ve filmu, generál je ale přesto schopen chodit s pomocí hole. Hawka ve filmu ztvární pětapadesátiletý herec Dennis Quaid, známý například z fantasy snímku Dračí srdce nebo katastrofáku Rolanda Emmericha Den poté.
Duke – přestože se seržant Conrad S. Hauser na rozdíl od Hawka k týmu G.I. Joe připojil teprve dodatečně (až v dvaadvacátém čísle komiksové série A Real American Hero), je dnes mezi fanoušky nejpopulárnější postavou a především hlavním hrdinou všech příběhů. Hauser má výcvik speciálních jednotek a zkušenosti z tajných operací ve Vietnamu. V týmu je pak zástupce velitele (Hawka) a hlavní polní velitel při terénních akcích. V Sommersově filmu Hausera ztvárnil ještě donedávna relativně neznámý Channing Tatum, který letos zazářil hned ve dvou filmech, Veřejných nepřátelích Michaela Manna a hlavní rolí v dramatu Život je boj. Po úspěšné vojenské akci v Nové Guinei, které Hauser velel, zde s nabídkou vstoupení do týmu G.I. Joe přijde samotný Hawk. Duke zpočátku sice odmítá, nakonec se ho ale Hawkovi podaří přemluvit a ve filmu se s týmem seznamujeme právě skrze Dukeovu postavu, která k G.I. Joe nastupuje jako nováček.
Snake Eyes – jedna z nejznámějších a paradoxně také nejzáhadnějších postav světa G.I. Joe. Co však o něm je známo, že je mistr bojových umění vycvičen tajemným klanem ninjů Arashikage. Jako zbraň používá nejčastěji samurajský meč a ve svém bojovém kompletu si zakládá na zakrývání vlastní tváře, stejně jako tomu je u Storm Shadowa, jednoho z agentů Cobry a Snakeova úhlavního nepřítele. Na plátně Snakea hraje proslulý kaskadér a specialista na bojová umění Ray Park, který je na filmové role, kde skrývá vlastní tvář, docela zvyklý. Jedna z těch slavnějších je například ztělesnění sithského učedníka Darth Maula z první epizody nových Hvězdných válek, Skrytá hrozba.
Scarlett – a máme tu další profesionální mlátičku. Shana M. OHara se narodila do rodiny s tradicí držení černého pásu bojových umění, ona svůj získala už v patnácti letech. Ale jelikož na macho řežby je u G.I. Joe expert spíš výše zmíněný Snake Eyes, Scarlett funguje jako týmová rozvědka a z toho důvodu je spousta informací, které uchovává, nepřístupná i zbylým členům skupiny. Přesto má Scarlett konkrétně právě ke Snake Eyesovi velice blízko a v mnoha komiksech i animáčích to mezi nimi pěkně zajiskřilo. Ve filmu Scarlett ztvární devětadvacetiletá Rachel Nichols, která si zahrála například v předloňském thrilleru P2 nebo aktuálním Star Treku, kde byste ji se zeleným pigmentem ale asi nepoznali.
Cobra Commander – ano, ano... konečně se dostáváme k padouchům, tak začneme od toho největšího: samotného vůdce celosvětové teroristické organizace Cobra. Cobra Commander je vpodstatě něco mezi řadovým padouchem tuctových komiksů a klasických bondovek. Zakládá si na silné technické výbavě, nejrůznějších zdrojích, jednorázových vojácích i mocných spojencích, přes všechnu tu komplexnost a sofistikovanost jeho impéria mu však jde de facto jen o jediné: získání absolutní moci a... ehm, ovládnutí světa. Cobra Commander ve světě Stephena Sommerse nosí speciální masku (značně odlišnou od té komiksové, která na maindstreamové poměry až příliš připomíná roucho Ku Klux Klanu), která zakrývá jeho četné popáleniny. Zatímco ale v komiksech i ostatních médiích předcházejících filmu je jeho identita víceméně neznámá, ve filmu se v tomto ohledu postupně dočkáme překvapivého odhalení.
Destro – Jeden z klasických padouchů mytologie G.I. Joe, kupodivu však není příslušníkem Cobry. James McCullen je majitel zbrojní korporace M.A.R.S Industries a jeho specialitou je uměle vyvolávat nejrůznější konflikty mezi znepřátelenými frakcemi (nejčastěji mezi Cobrou a G.I. Joe týmem), které pak nakupují zbrojní techniku právě od něj. Po nehodě při explozi a následném zmrzačení se o jeho rekonvalescenci příhodně postará Cobra a Destro se tak stává pravou rukou Cobra Commandera. Ve filmu se McCullen prezentuje jako vůdce organizace Cobry, což je však, jak jsem naznačil výše, pouze zástěrka.
Storm Shadow – vlastním jménem Thomas S. Arashikage (v japonštině Arashi = „Storm“, kage = „Shadow“) je osobní bodyguard Commandera Cobry a úhlavní nepřítel Snake Eyese. Stejně jako v mnoha původních příbězích, i zde Storm Shadow podstoupil výcvik klanu Arashikage společně se Snake Eyesem a jejich životy tak jsou propojeny už od dětství. Status zarytých nepřátel tedy občas narušuje fakt, kolik toho spolu tihle dva prožili a že kvůli tomu všemu Storm Shadow jako jediný z týmu Cobry sem tam dokonce přestoupil i na stranu G.I. Joe, jeho ex-tým to však zpravidla dlouho nenechával jen tak. Ve filmu je Storm Shadow zpočátku osobní strážce Destra a v závěru příběhu se dočkáme i jeho duelu se Snake Eyesem na život a na smrt, ze kterého nakonec opravdu vyvázne pouze jeden z nich.
Baroness – vpodstatě taková padoušská verze Scarlett, kterou Cobra také využívá jako vedoucího výzvědné služby. Baroness si navíc sem tam neodpustí nějaký ten milostný románek s Destrem. Ve filmovém světě tahle smrtící krasavice získala tvář osmadvacetileté Sienny Miller (Hvězdný prach, Warholka). V minulosti byla jako Anna Lewis dokonce zasnoubena s Dukem, který ji však opustil poté, co se nedokázal vyrovnat s tím, že při jedné z jím vedených armádních operacích zahynul Annin bratr. Jak se však příběh ve filmu postupně rozplétá, Duke i Baroness zjišťují, že tahle událost ještě zdaleka není uzavřená.
Je zajímavé, že stejně jako myšlenka G.I. Joe stála jistým způsobem za vznikem prvních hraček Transformerů, nápad převést příběhy tohoto akčního týmu na stříbrné plátno byl zlomovým bodem v plánu natočit film o robotech měnících se v auta (ma filmu G.I. Joe se začalo pracovat už v roce 2003, tedy celé čtyři roky před premiérou prvních Bayových Transformers). Na začátku všeho stáli filmový producent Lorenzo di Bonaventura (jenž je podepsán mimochodem i pod oběma díly filmových Transformers), který měl zrovna náladu nacpat peníze do nějakého millitary akčňáku, a výkonný ředitel hračkářské společnosti Hasbro Brian Golder, který Bonaventura upozornil na to, jaké možnosti z tohoto hlediska nabízí mytologie G.I. Joe.
Pro vymyšlení příběhu najali scénáristu Michaela Gordona, který oba pány zaujal svým scénářem ke komiksové adaptaci 300: Bitva u Thermopyl. Na projektu se tak začalo pilně pracovat, avšak nedlouho poté vypukla válka v Iráku, která udělala z konceptu armádní protiteroristické jednotky nežádané zboží (stejně jako čtyřicet let před tím, když byla výroba hraček zmrazena válkou ve Vietnamu) a Bonaventura i Golder se tak radši začali soustředit na Transformers.
V roce 2005 původní koncept scénáře dopisují Paul Lovett a David Elliot (Čtyři bratři) a o dva roky později to celé dopiluje Stuart Beattie, scénárista filmů 30 dní dlouhá noc, Austrálie, trilogie Pirátů z Karibiku nebo připravované herní adaptace Halo. A tehdy do kin vtrhli první Bayovi Transformers a obrátili byznys maindstreamových blockbusterů vzhůru nohama. Myšlenka zrealizování G.I. Joe tak byla víc než vítaná. Na scénu se vrací Bonaventura s Gordonem, na režisérskou stoličku je vybrán Stephen Sommers (Mumie, Mumie se vrací, Van Helsing) a celý projekt dostává rozpočet 170 milionů dolarů, což je o dvacet milionů víc než měli první Transformers.
Zápletka filmu se točí okolo speciální nanotechnologické zbraně, kterou chce James McCullen (Destro) původně prodat NATU, to se však ukáže jako velký podraz a na scénu přichází supertajný vojenský tým G.I. Joe, který musí najít spojitost mezi McCullenem a tajemnou organizací, která s jeho zbraněmi začne ohrožovat svět. Společně s Dukem, který se nyní stává čerstvým členem do týmu G.I. Joe tak sledujeme velký nástup filmového Commandera Cobry a vznik jeho zločineckého syndikátu.
V České republice má snímek premiéru 13. srpna 2009... Těšíte se?
