Vyšetřování vraždy soukromého detektiva a Sherlockova snaha zničit sdružení soukromých detektivů. Toho jsme se dočkali v devatenácté epizodě. Že si to už nepamatujete? Připomeňte si to v našem článku.
Postřehy z epizody
Pro Popelku jako ulité
V tomto díle se podíváme do krematoria, konkrétně ke kremační peci. Na tom by nebylo nic zvláštního, když vezmeme v potaz typ seriálu. V tomto případě se ovšem v kremační peci naleznou dvoje ostatky. Podle všeho jde o dva muže. Prvním je Fred Kirby, soukromý detektiv, a druhý je Carter Gibson, ale to v tuto chvíli předbíhám. Jak se dozvíme od Sherlocka, už měl s Fredem co dočinění. Byl to špatný detektiv a při prohledávání jeho kanceláře zjistíme, že na něj bylo kvůli jeho aktuálnímu případu vydáno množství zákazu přiblížení.
Tyto zákazy na něj podali pozůstalí střelby v soudní budově. Střelec tehdy zabil a zranil několik lidí. Joan tedy jde za jednou z pozůstalých, aby zjistila, zda nebylo přílišné obtěžování motivem jeho vraždy. Podezření se ovšem ukáže jako mylné. Sherlock si všimne, že Ústavy vystavené v památníku střelby v soudní budově nejsou pravé a jde o repliky. Fred potřeboval krev na analýzu jeho domněnky. Sherlock si myslí, že Fred chtěl odhalit agenty, kteří sabotovali jadernou elektrárnu Černobyl. Od doktora provádějícího analýzu ovšem zjistí, že Fred chtěl test otcovství kvůli zjištění skutečného otce jeho klienta. To je přivede právě ke Carteru Gibsonovi.
Vydají se za Carterem, aby zjistili, zda to nebyl on, kdo zabil Freda, když nebyl spokojen s jeho prací. Nicméně i Carter je mrtvý a z důkazů nalezených na místě činu zjistí, že je onou druhou obětí nalezenou v kremační peci. Dále naleznou důkazy o tom, že Carter trpěl dědičnou degenerativní nemocí útočící na končetiny. Carter chtěl zjistit, jaký bude mít jeho nemoc průběh, a proto kontaktoval své příbuzné, ale zjistil, že v jeho rodině se nemoc nevyskytuje. Najal si tedy Freda, aby jeho pravého otce našel. Fredovi se to opravdu podařilo, zjistil, že jeho otec je i otcem basebalisty, který má před sebou hvězdnou kariéru. Vše by mu ovšem mohla pokazit tato nemoc. Zaplatit miliony někomu, kdo nemusí být schopen kvůli nemoci hrát, není příliš výnosný obchod. Tímto hráčem je Huston Spivey, Syn ženy, za kterou Watsonová šla jako za vdovou po oběti střelby. Huston se rozhodl zamést stopy a s pomocí svého trenéra vše provedl.
Detektivové, třeste se
Na vedlejší kolej se nám dostává děj z minulého dílu. Jde o vraždu, kterou Shinwell spáchal před tím, než šel do vězení. Jak jsme viděli v minulém díle, Sherlock přišel na to, že jim Shinwell lhal a zabil svého nejlepšího přítele. Sherlocka i Joan trápí, že mu vše projde. Naneštěstí je od těchto myšlenek rozptýlí SSDNY. Jde o spolek soukromých detektivů, kteří nosí stříbrné hvězdy. Sherlock o nich má nevalné mínění a rozhodne se je zničit, aby nekazili pověst detektivní profesi. Od současného předsedy se dozví, že on i Joan jsou členy tohoto spolku. Joan je totiž sama přihlásila, ještě když u Sherlocka začínala jako jeho chráněnka alias detektiv v zácviku. Pan Garmendia, současný předseda spolku, se snaží Sherlocka přemluvit, aby jeho spolek neničil. Sherlock je ovšem neoblomný. Jak už to bývá, Sherlockova snaha o zrušení spolku opravdu znamená „zrušení“ SSDNY. Jak ovšem Sherlock poznamenal, z hromádky výkalů se jako fénix zrodil nový spolek, SSDES. Všichni členové SSDNY mohou zůstat, ale musí projít testem, který Sherlock vytvořil. Projdou tedy pouze ti nejlepší.
Názory na epizodu
Případ byl dobrý a řešení nenudilo a pěkně utíkalo. Víc mne ovšem bavila vedlejší zápletka s SSDNY. Líbilo se mi Sherlockovo ostré stanovisko a zároveň ono vyústění jeho snahy o rozpuštění SSDNY. Vše nakonec skončilo dobře jak pro členy, tak i pro detektivní profesi. To z mé strany beru jako pěkný závěr dílu.
Upřímně? Tak zamotaný případ a tolik slepých odboček, že jsme se do toho zamotala a nevymotala. Neměla bych nejmenší tušení, o čem tenhle díl byl, kdybych si nepřečetla tohle shrnutí. Pamatuju si jen cosi o Černobylu. Za mě rozhodně palec dolů.
