Rozhovor s vedoucím výroby praktických efektů

V epizodě Books from Beyond jsme se dočkali démonické bytosti, která ve světě Evil Dead dosud skutečně neměla obdoby. A jak tedy dé­mon Eligos vlastně vznikl, o tom se ve speciálním rozhovoru pro server Coll­ider.com rozpovídal vedoucí výroby praktických efektů Roger Murray.

Roger Murray je nejen návrhář rekvizit a vedoucí výroby praktických efektů pro seriál Ash vs Evil Dead, ale v podobných úlohách se podílel například i na seriálu Spartacus, filmech ze série Letopisy Narnie či Underwold, anebo dokonce i pro nás tematickém remaku Lesní duch z roku 2013. Původní anglický rozhovor s ním si můžete přečíst na serveru Collider.com.

Jaká je vaše práce v seriálu?
Jsem návrhář prostetiky a vedoucí výroby rekvizit pro seriál Ash vs Evil Dead. Jsem zodpovědný za návrh, použití a návaznost praktických efektů a rekvizit pro hlavní postavy seriálu.

Jak vám byl Eligos podán? A jak vlastně vypadá proces zjišťování výsledného vzhledu daného monstra?
Eligos vzešel z poměrně rané verze scénáře, kde byl popsán jako démon bez tváře. Producenti chtěli nějakou děsivou bytost s mimosmyslovým vnímáním. Chtěli, aby vypadal jako z jiné dimenze. Během předprodukce dostáváme základní verze scénářů nadcházejících epizod, abychom mohli pracovat na prvotních vizuálních aspektech nebo konkrétních démonech, loutkách a jiných monstrech v dané epizodě. Trávím hodně času debatováním s producenty o vzhledu nových stvořeních a jak je můžeme udělat jedinečné a děsivé za poměrně krátkou dobu.

Musel jste při navrhování Eliga dodržovat nějaká konkrétní pravidla? Měl jste použít nějaké konkrétní prvky, nebo se některým naopak vyhnout?
Měl jsem opravdu široké pole působnosti. Jedinou podmínkou bylo, že nemá oči. Každý návrh samozřejmě musí brát v potaz rozpočet a čas na výrobu a přípravu během natáčení, žádná specifická omezení jsme u tohoto návrhu ale neměli. Producenti chtěli jako vždy něco zapamatování­hodného a děsivého.

Jakou roli v tomto designu hrála mytologie Evil Dead?
Mytologii Evil Dead se snažíme rozšířit o nové tvory a postavy, které fungují dobře v rámci televizních seriálů. Při jednotlivých návrzích jsme si ale samozřejmě vždy vědomi tónu a vzhledu démonů z původních filmů.

Je Eligos nějakým způsobem inspirován klasickými smrťáky?
Vzhled smrťáků a dalších démonických prvků v seriálu vždy sdílí podobnou barevnou škálu či tón. Chtěli jsme, aby Eligos vypadal jako z jiného světa, ale zároveň částečně evokoval i smrťáky.

Jak velkou roli ve vzhledu této příšery hrají praktické efekty?
Eligos je převážně praktickou příšerou. Má celoobličejovou silikonovou masku s protaženou umělou čelistí a řadou tržných ran a boláků po celém těle. Jeho prsty jsou rovněž prodloužené a celé jeho tělo namalované barvou. Byla vážně zábava sedět s ním u oběda a krmit ho s lžící a brčkem. Jediným digitálním efektem na Eligovi je částečná rozmazanost, aby nikdy nebyl plně na očích nebo když se teleportuje či „bliká“ skrze čas a prostor. V masce jsou zároveň i malé díry na oči, aby mohl herec vidět. Ty pak byly odstraněny v postprodukci.

Jak jste přišli na ten blikací efekt?
Toho jsme dosáhli v postprodukci pomocí digitálních efektů a skokových střihů. Pro některé záběry jsme Eliga točili na zelené pozadí, aby se scéna za ním mohla případně měnit. Blikací efekt vytvořil náš vedoucí speciálních efektů George Ritchie, který strávil spoustu času na place, aby se ujistil, že máme ty správné záběry pro postprodukci.

Co přesně je třeba zajistit během samotného natáčení, abyste měl jistotu, že to bude fungovat v postprodukci?
V předprodukci každé epizody se sejdeme na poradě se všemi ostatními odděleními a probíráme spolu scénář. V této fázi rozebíráme nejlepší přístup s producenty a režisérem ohledně toho, jakou mají vizi a jak ji lze společně nejlépe realizovat. Všechny prvky potřebné na place jsou během natáčení pod dozorem vedoucího speciálních efektů. Ten dohlíží na to, že jednotlivé záběry budou použitelné pro postprodukční fázi.

Vytvořili jste pro seriál i další nová monstra? Můžete nám o nich něco říct?
Navrhli jsme pro seriál hned několik nových příšer, nemůžu vám ale prozradit nic moc bližšího než slova HOŘÍCÍ, RODÍCÍ a KNIHA (v originálu „BURNING, BIRTHING and BOOK“). To vám snad nasadí brouka do hlavy!

Existují meze toho, co můžete vytvořit, například z hlediska rozpočtu nebo až přílišné bizarnosti?
Všechno, co děláme, se musí vejít do rychlého spádu seriálové produkce. To je naše omezení se stanoveným rozpočtem i časovým ohraničením. V tom ale zároveň tkví naše umění. Ve schopnosti přijít s něčím zábavným, děsivým a novým pro každou epizodu. Zatím nám nikdo neřekl, že by něco bylo až moc bizarní, možná se toho dočkáme v druhé řadě, ale dost o tom pochybuju! Starz je v tomhle ohledu hodně tolerantní a nechává nás si skutečně dělat, co chceme.

Liší se vaše zkušenost z práce na Ash vs Evil Dead nějak od od práce na Lesním duchovi?
Práce na rychlospádné televizní produkci se od té filmové liší hodně. Já pocházím z televizního prostředí, kde je rychlejší předprodukce, ale zároveň i samotné naše výsledky, protože každých pár týdnů točíme novou epizodu. Pracovat u seriálu znamená, že si s jednotlivými návrhy můžeme pohrát po delší dobu deseti epizod. Pro první řadu Ash vs Evil Dead jsme natočili přes sedm hodin obsahu. Lesní duch bylo přitom dílo Fede Alvareze, který měl už ve scénáři znázorněnou spoustu vizuálních nápadů, což bylo fantastické. Ash vs Evil Dead pro mě ale nabízí mnohem větší pole působnosti pro kreativní návrhy zajímavých praktických efektů a nových stvoření.

Pokud byste si z natáčení mohl nechat nějakou rekvizitu, která by to byla?
Jednoznačně Necronomicon.

FOTO: Starz, Collider.com