Game of Thrones (Hra o trůny) Historie Západozemí (10): Králové a blázni

Historie Západozemí (10): Králové a blázni

Historie Západozemí (10): Králové a blázni

Na královském trůně se objevil nový panovník, kterému se přezdívalo Šílený král. Ten začal nedlouho po svém nástupu dělat problémy, které vyvrcholily v rebelii. A velkou roli v tom sehrál i jeho vztah s Tywinem Lannisterem.


41 0
15.6.2016

Po konečném vypořádání s Blackfyry a pádu posledního Uchazeče zavládl v Západozemí klid. Předposlední targaryenský král Jahaerys II. neměl s vedením říše těžkosti a odhodlaně ji stavěl na nohy. Mnozí ho považovali za slabého, avšak kdo si přes oči nenechal padnout klapky, jako třeba Barristan Selmy, viděl skutečnost. Byl totiž dost schopný, navrátil do království řád a smířil mnoho urozených rodů, jež nebyly spokojené s režimem Aegona V.

Jediná věc, kterou nedokázal zařídit k prosperitě a všeobecnému blahu, byla ale ta nejdůležitější. Přestože sám prohlásil, že šílenství a velikost jsou dvě strany stejné mince a že když se narodí Targaryen, bohové si jí hodí a svět zadrží dech ve strachu, jak dopadne, jeho vlastní sémě nekontrolovaně vyklíčilo v šílenství s nezměrnou velikostí.


Jaehaerys měl se sestrou a manželkou Shaerou jen dva potomky, syna Aeryse a dceru Rhaellu, a protože uvěřil proroctví a vyložil si ho tak, že princ, který byl přislíben, hrdina, jenž má vyvést svět z temnoty poté, co se zrodí pod krvácející hvězdou z kouře a soli, a jeho bude píseň ledu a ohně, vzejde z linie jeho dětí, sjednal mezi nimi sňatek. A zdálo se, že by mohl mít i pravdu, když se během tragédie v Létohradu, na místě plném kouře a slz, narodil Rhaegar. Jenže když se ozvalo jeho křehké zdraví, po třech letech vlády, v pouhých sedmatřiceti, si náhle začal stěžovat na dušnost a po krátké nemoci zemřel, na trůn usedl Aerys. A nepřišel hrdina. Nepřišel král. Přišel blázen.

V mládí nebyl Aerys nejinteligentnější ani nejpilnější z princů. Spíš ho popisovali jako mladíka s nepopiratelným kouzlem, štědrého, pohledného a rozhodného, i když se dokázal snadno rozčílit. Ovšem překypoval i domýšlivostí, pýchou a náladovostí, rysy, které z něj dělaly snadnou kořist pro patolízaly a pochlebovače, a jak stárl, stával se stále více žárlivým, podezřívavým a náchylným k výbuchům vzteku.

Ještě jako sotva odrostlé dítě navíc uvázl v nešťastném svazku. Byl oženěn se sestrou podle rodinné tradice kvůli víře otce ve vlastní interpretaci proroctví, přesto, že podle Barristana Selmyho, jenž se svatby účastnil, mezi sourozenci nepanovala vůbec žádná náklonnost. Podařilo se jim sice brzy po svatbě zplodit dědice, ale Aerys si raději hleděl jiných. Už dávno patřil do nerozdělitelné trojky s Tywinem Lannisterem, s nímž se seznámil, když sloužil jako páže u dvora, a bratrancem Steffonem Baratheonem. A do sukní mnoha jiných žen, obyčejných i urozených.

Když například Jaehaerys zdědil po tragických událostech trůn, říkalo se, že v noci po jeho neveselé korunovaci, a tak i jen pár dní po přivítání svého královského potomka, vzal chtivý Aerys nevinnost lady Joanně Lannister, jež přijela ke dvoru uctít nového krále a stát se Rhaellinou společnicí.

Zatím ale pořád dokázal projevovat i nějaké kvality. Na jeho bedrech nespočívala skutečná odpovědnost, jako princ podléhal královým omezením a nestavěl se do natolik vysoké pozice, aby se cítil nedosažitelně. Třeba během války Devítigrošových králů bojoval na Kamenoschodech tak statečně, že si vysloužil pasování na rytíře v pouhých šestnácti letech. A dokonce si zvolil, aby ho obřadně pomazal jeho přítel Tywin.

Osudová korunovace

Když jeho otec zemřel, byl Aerys jakožto jediný syn korunován Aerysem II. Na začátku vlády, kdy se říše ještě vzpamatovávala z událostí v Létohradu a války, působil slibně a vypadal jako někdo, kdo přinese mír a prosperitu. Nikdo ještě netušil, že hlavu pod umně vypracovanou korunou Aegona IV. zdobenou heraldickými znaky draků zachvátí drak sám a že mu budou přezdívat král Strup a Šílený král.

Zatím se Aerys pokoušel jít s celým dvorem kupředu. Pod rukama jeho otce a dědečka se stala Rudá bašta usedlým a konzervativním místem plným úzkoprsých starců a Aerys přinesl prudké změny. Vyměnil mnoho prominentních úředníků za mladší a dynamičtější tváře a ohromen bezohledností přítele Tywina během rebelie Reynů a Tarbecků proti Casterlyově skále ho jmenoval pobočníkem.

A ani jemu samotnému nechyběly ambice. Při korunovaci prohlásil, že je jeho přáním být největším králem v historii Sedmi království, sebevědomá slova přikrášlovaná jeho přáteli, kteří ho povzbuzovali a podbízeli mu, že jednou bude znám jako Aerys Moudrý nebo Aerys Velký. Byl proto v prvních letech panování velmi aktivní a udržoval přepychový dvůr. Miloval hudbu, tanec, maškarní bály, přitahovaly ho mladé krásné ženy, takže plnil hrad pannami z celého království. Někteří dokonce tvrdí, že měl tolik milenek jako Aegon IV., ale většina historiků to zpochybňuje.

Ať to však bylo jakkoli, Aerys nakonec své milostné zájmy ztrácel celkem rychle, stejně jako se měnily jeho politické a správcovské plány. Vždycky měl hlavu plnou megalomanských nápadů, chvástal se ohromnými návrhy, ale nejpozději do měsíce na ně zapomínal.

Během korunovace se například dušoval, že vyrazí na Kamenoschody u Dorne a přidá je k Sedmi královstvím. Jindy, když lord Rickard Stark navštívil hlavní město, načrtl plán nové Zdi stovky kilometrů severně od současné a hodlal si přisvojit země mezi nimi. A poté, co si začal stěžovat na zápach Králova přístaviště, chtěl rovnou postavit nové město z bílého mramoru na jižním břehu Černovody.

Po sporu se Železnou bankou Braavosu zase tvrdil, že postaví flotilu a srazí Titána Braavosu na kolena, a když navštívil Dorne, řekl princezně Martell, že postaví podzemní průplav a nechá rozkvést poušť. Nic z toho však nikdy nerealizoval, protože byl příliš nestálý a snadno ho znudily i vlastní myšlenky.

Říše tak prosperovala jen díky schopnostem pobočníka, který měl vše, co Aerysovi chybělo. Byl pilný, rozhodný, neúnavný, velmi inteligentní, spravedlivý a tvrdý. Se všemi problémy se snažil vypořádat nesmlouvavě a rychle, pokoušel se nikomu nedat možnost ohrozit královské zájmy a vůbec celých Sedm království držel pevně v ruce.

Tak pevně, až Aerys začal své volby litovat. Ne proto, že by Tywina shledával nekompetentním, ale proto, že byl kompetentní až moc. Stal se výtečným úředníkem a jeho pověst nesmlouvavého a efektivního pobočníka byla tak dobře známá a respektovaná, až se rozšířila zvěst, že je to Tywin a ne Aerys, kdo vládne říši.

Byl to Tywin, kdo vyřešil konflikt s bankou, když zaplatil dluhy trůnu zlatem Casterlyovy skály, aby z ní neudělal nepřítele. Byl to Tywin, kdo upokojil lordy zrušením práv poddaných nastolených Aegonem V. Tywin získal podporu bohatých obchodníků snížením cel pro lodě, což zlepšilo obchod. Tywin přísně trestal každého pekaře, jenž přimíchal piliny do chleba, nebo řezníka, který prodával koninu jako hovězí. Tywin postavil nové cesty a opravil staré, Tywin pořádal turnaje po celé říši pro potěšení rytířů i prostých obyvatel.

A stejně byl jen málo milován, protože neměl rád humor, neodpouštěl, byl neochvějný, pyšný a necitlivý. Tyto rysy mu tak vysloužily mnoho rivalů, dokonce i jeho vazalové ho velmi respektovali a loajálně následovali, ale nechovali k němu žádnou lásku, a jeho vztah s králem se komplikoval o to víc.

Aerys se k tomu ještě jako princ zakoukal do Joanny Lannister, Tywinovy snoubenky. Jestli jí opravdu vzal nevinnost, se neví s jistotou, ale účastnil se jejich svatby, kde se opil a začal vtipkovat o tom, jaká je obrovská škoda, že bylo zapovězeno právo první noci. Ba co víc, během obřadu uvedení na lože si dovolil zajít ještě dál. A Tywin, pro nějž byla Joanna údajně jediná bytost na světě, kterou opravdu miloval, mu to nikdy nezapomněl.

A navíc pokračoval i v úspěšné likvidaci pověsti a osobního života jedné ženě za druhou. Bylo známo, že má mnoho milenek, a zatímco Rhaella zavírala oči před nevěrou, protestovala proti „dělání kurev z jejích dam“. Brzy po svatbě proto i Joannu propustila ze dvora, sice bez oficiálního důvodu, avšak nebyla první z Rhaelliných přítelkyň ani poslední, takže každý tušil proč.

Cizoložství však nebylo jediným problémem v královském manželství. Potíží, která se hodně podepsala na Aerysově duševním zdraví, byly i Rhaelliny nesnáze s těhotenstvím. Po narození prvního syna prodělala Rhaella dva potraty. Později, když byl Aerys v Západních krajinách, porodila mrtvou princeznu Shaenu. Další potomek, princ Daeron, přežil pouze půl roku, po něm následovalo další mrtvě narozené dítě a potrat. Teprve rok na to se narodil princ Aegon, ale o dva měsíce dřív a nedožil se ani jednoho roku.

Aerys ze začátku soucítil a utěšoval manželku v jejím žalu, ale jak se jim stále nedařilo přivést na svět zdravého potomka, začal být podezřívavý. Po Aegonově smrti prohlásil, že mu Rhaella byla nevěrná a žádné z mrtvých ani potracených dětí nebylo jeho, protože by bohové nedovolili bastardovi usednout na železný trůn. Zavřel ji proto do Maegorovy pevnosti a přikázal, že s ní v posteli budou spát dvě septy, aby se ujistily, že ho nepodvede.

Turnaj v ponížení

Nakonec se tedy král na Rhaellu i pobočníka začal obracet jen s nechutí a odehnal od sebe, zatím alespoň obrazně, i posledního člověka, jenž ho mohl zachránit. Takže zatímco dříve Aerys dbal na Tywinovy rady, nyní s ním často nesouhlasil a udělal raději opak toho, co navrhoval.

Když se Myr a Tyroš připojily do obchodní války proti Volantisu, Tywin chtěl, aby Západozemí zůstalo neutrální. Aerys poskytl zlato a zbraně Volanťanům. Když se rody Brackenů a Blackwoodů opět přely o hranice svých panství, Tywin měl v úmyslu jednat ve prospěch Blackwoodů, takže Aerys vyhověl Brackenům.

A přes Tywinovy námitky zdvojnásobil přístavní poplatky Starému městu a Královu přístavišti a ztrojnásobil Lannisportu a dalším přístavům v Západozemí. Obchod tak trpěl a před železný trůn dokonce předstoupila delegace obchodníků, aby vznesla protest. Aerys jim však zalhal a obvinil Tywina, řka že „lord Tywin sice kálí zlato, ale v poslední době měl zácpu a musel najít jiný způsob, jak naplnit pokladnu“.

Načež vrátil poplatky na předešlou úroveň, takže si vysloužil popularitu a chválu, zatímco jeho lži v Tywinovi nevzbudily nic než pohrdání. Následně odporoval ještě mnoha Tywinovým rozhodnutím jmenovat funkcionáře a naplnil úřady muži, co si sám zvolil, a když Tywin navrhl vlastního bratra Tygetta jako zbrojmistra pro Rudou baštu, Aerys sáhl po Willemu Darrym.

Ale pak si konečně začal být doopravdy vědom toho, co znamená, když si lidé říkají, že je jen figurkou na trůně. Velice ho to rozčílilo a rozhodl se vyvrátit tyto povídačky, ponížit Tywina, svého přemocného sluhu, a nejen mu odporovat, ale srazit ho zpět na jeho místo. Když třeba Tywinova kapitána stráží sera Ilyna Paynea slyšeli, jak opakuje rčení o pravém vládci, nechal mu vytrhnout jazyk žhavými kleštěmi. A to nebylo všechno.

Na oslavu desátého roku vlády Tywin pořádal v Králově přístavišti výroční turnaj. Ke dvoru se přijela podívat i lady Joanna se svými šestiletými dvojčaty Cersei a Jaimem a opilý Aerys se jí zeptal, zda jí kojení hodně zničilo prsa.

Zatímco taková otázka sloužila k velkému pobavení rivalům Lannisterů, Joannu nesmírně ponížila a Tywina smrtelně urazila. Hned další ráno chtěl odejít ze služby, což mu ale Aerys, spokojený s jeho zostuzením, neumožnil. Naopak vytrvale pokračoval v jeho trýznění a podrývání. I dvořané, kteří chtěli získat královu přízeň a nějaké výhody, se brzy naučili, že nejlepší způsob, jak docílit, aby si jich všiml, je právě zesměšňování Tywina.

Ten zatím všechno polykal v tichosti. Nikdy na veřejnosti neukázal žádnou slabost a stále se snažil udržet říši v chodu. Jenže když Joanna po pár letech zemřela při porodu Tyriona, král utrousil poznámku, že Tywin od bohů za svou ženu dostal trpasličího syna, aby ho naučili alespoň nějaké pokoře. Zpráva o tom rychle dosáhla až Casterlyovy skály, kde Tywin truchlil, a v tu chvíli byly veškeré city mezi starými dětskými přáteli pryč. Jen potřeby říše ještě držely pobočníka v jeho úřadu a Aerys blaženě netušil, že ne každý lev bývá dračí kořistí.

Navíc ho na nějakou dobu vypustil z hlavy. Narodil se mu totiž další syn Jaehaerys a jeho šílenství trochu ustoupilo. Vlastně se téměř vrátil ke starému já. Bohužel, ještě tentýž rok malý princ zemřel a Aerys se kvůli tomu naprosto zhroutil. V temné zuřivosti nechal srazit hlavu kojné, přesvědčený, že je to její vina. Pak najednou začal prohlašovat, že prince otrávila jeho milenka, takže ji i s celou rodinou mučil a popravil. Při mučení se samozřejmě všichni přiznali, že vraždili, i když byly velké rozdíly ve výpovědích o tom, jak se to mělo stát.

A zanedlouho znovu změnil názor. Čtrnáct dní držel půst a absolvoval kajícný pochod přes město do Velkého Baelorova septa, kde se modlil s Nejvyšším septonem. Když se vrátil, oznámil, že od této chvíle zůstane věrný manželce a svatebním slibům, a potom už navždy, k Rhaellině smůle, ztratil zájem o jiné ženy. Možná se jeho přístup ale trochu vyplatil. Rhaella nakonec porodila zdravého chlapce jménem Viserys a ten rostl a nic nenapovídalo tomu, že by skončil jako jeho jiní sourozenci. Ovšem Aerys už měl cestu ke zdravému rozumu navždy zapovězenou.

Začal být paranoidní ohledně Viserysovy bezpečnosti. Dnem i nocí u něj museli stát rytíři Královské gardy a nikdo, ani královna, s ním nesměl být sám. Dary přicházející z celé říše nahromadil na nádvoří a spálil, protože se bál, že by mohly být prokleté. A když Rhaella nemohla kojit, najal ochutnavače mateřského mléka kojné, aby se ujistil, že v něm není jed.

Ničemu nepomohl ani turnaj pořádaný Tywinem v Lannisportu na počest Viserysova narození. Když se ze všeho stala historie, lidé začali být přesvědčeni, že šlo o poslední pokus o smíření. Tywin dobře chápal strach o život rodiny a navíc navrhl sňatek mezi svou dcerou Cersei a čerstvým rytířem Rhaegarem. Jenže všechno dělal marně.

Malá lady, ač o sedm let mladší než princ, byla naprosto unešená. Vedle Rhaegara jí i bratr Jaime připadal jako pouhý holobrádek, jeho hra na harfu ji dojímala k pláči, utekla dokonce k lesní čarodějnici, aby zjistila víc o budoucnosti s milovaným mladíkem, a nemohla se dočkat závěrečné hostiny, kde mělo být oznámeno jejich zasnoubení.

Strach z Tywinovy moci a ambicí však krále přinutily hrubě odmítnout s tím, že Tywin je sice jeho nejschopnější služebník, ale lidé přece nežení své dědice s dcerami služebníků. Turnaj tedy skončil bez hostiny, Aerys odjel v mrazivé náladě, Cersei usínala v slzách a Tywinovi se do srdce zaryla další hluboká urážka.

Vzdor Šerodolu

O svatbě už pak Tywin nikdy nepromluvil a soustředil se výhradně na neodkladné povinnosti pobočníka, jež potřebovaly jeho pozornost víc. Problém, před nímž stál nyní, byla touha lorda Denyse Darklyna z přístavu Šerodol získat dohodu, která by jeho zemím zajistila větší autonomii. Tywin návrh odmítl, ale lord Denys se nechtěl dát. Všiml si rostoucího odcizování mezi králem a pobočníkem a rozhodl se odepřít koruně daně. Místo zaplacení pozval do Šerodolu krále, aby si vyslechl jeho žádost, doufaje, že když ne Tywin, Aerys povolí.

Král nejdřív plánoval odmítnout. Tywin s ním souhlasil, nelíbilo se mu to, a tak ho v rozhodnutí podpořil. A Aerys v záchvatu tvrdohlavosti ihned vyrazil, aby dokázal, že je schopný zvládnout takové situace bez pomoci. Vzal si s sebou jen malou ochranku včetně jediného rytíře Královské gardy a rozkázal pochod do Šerodolu, aby ukončil vzdor lorda Denyse.

Jenže přesně jak se Tywin obával, pozvání byla past. Král nevědomky a s odhodláním nakráčel přímo do ní, jeho eskorta byla zabita, když se ho pokoušela chránit, a on zajat. A jako odpověď přišla nová vlna násilí. Pobočník vyslyšel svou povinnost náhlou krizi vyřešit, shromáždil armádu a začal obléhat celý přístav v aféře známé jako Vzdor Šerodolu. Jenže přesně takhle zůstala celá situace dalšího půl roku. Lord Denys vyhrožoval, že krále popraví při první známce posunu k hradbám, a Tywin nemohl tolik riskovat.

Obě strany tak zůstávaly na svých místech, Aerys hnil ve sklepení a nikdo se neodvažoval táhnout na mat. Nakonec to byl až Barristan Selmy z Královské gardy, kdo předvedl odvážný průnik do pevnosti v přestrojení a dokázal si i s králem prosekat cestu na svobodu.

Lord Denys se pak okamžitě vzdal a prosil o milost, ale Aerys ho nechal ve své zuřivosti popravit. A jeho vztek už neustal. Nařídil, aby byl vyhlazen celý rod Darklynů spolu s rodem Hollardů, jenž se k nim přidal, a každý člen obou rodin byl nesnesitelně dlouho mučen a pak upálen zaživa. Pouze s výjimkou malého Dontose Hollarda, který byl ušetřen díky prosbám sera Barristana.

Ten sám pak začal zpochybňovat své činy v Šerodolu a obával se, že udělal chybu, protože Aerysova smrt ve sklepení lorda Denyse a nástup prince Rhaegara na trůn by Sedm království ušetřilo mnoho žalu a utrpení. Zajetí totiž krále uvrhlo ještě hlouběji do rozbouřeného moře šílenství. Byl hluboce otřesen, několik let odmítal opustit bezpečí Rudé bašty a jeho podezřívavost se změnila v paranoiu a následně v přeludy, když začal všude vídat důkazy nejrůznějších zrad.

Každá nečekaná událost nebo bezvýznamný vzdor podle něj znamenaly konspiraci. Pro pravé i údajné nepřátele si vymýšlel stále sadističtější tresty. Zbrutálněl a vyvinula se u něj fascinace ohněm, zvláště vysoce hořlavou substancí divokým ohněm, nejvěrnější napodobeninou dračích plamenů, jakou jsou pyromanceři schopni vyrobit. Začal ho proto používat jako popravčí nástroj a pyromanceři se stali nedílnou součástí královského dvora. Jeho Moudrost Rossart, jenž se staral o popravy, byl dokonce jmenován do Malé rady.

Tato fascinace nakonec vzrostla natolik, že se mohl sexuálně vzrušit pouze, když sledoval někoho uhořet. Jeho manželství s Rhaellou se tak zaplnilo sexuálním násilím a hysterie si vybrala krutou daň i na jeho vzhledu.

Poté, co se opakovaně pořezal o trůn a vysloužil si strupovitou přezdívku, si vypěstoval i fóbii z čepelí a zakázal ve své přítomnosti jakékoli ostré nástroje kromě mečů Královské gardy. Odmítl dokonce i péči o své tělo. Nehty se mu změnily na rozpraskané žluté pařáty dlouhé téměř čtvrt metru, vousy měl zacuchané a nemyté, stříbrozlaté vlasy mu visely k pasu v divokých chumlech. Ruce a nohy měl pokryté strupy a napůl zhojenými ranami od trůnu, a protože se bál jedů, moc nejedl, vyhubl a začal se hrbit.

Zpečetění dynastie

Zároveň se starým odhodlaným Aerysem zmizela i veškerá jeho důvěra v okolí. Měl podezření, že ho pobočník hodlal nechat zmizet v zajetí, a také už víc nevěřil manželce ani dědici. Sám sebe přesvědčil, že Tywin a Rhaegar plánovali jeho vraždu během vpádu do Šerodolu, protože pak by Rhaegar zdědil trůn a odměnou za Tywinovu pomoc by se oženil s Cersei.

Aby zabránil takovému spiknutí, povolal ke dvoru svého bratrance Steffona Baratheona, učinil z něj člena Malé rady a veřejně oznámil, že Steffon popluje do Volantisu, aby pro Rhaegara našel nevěstu z hrdé valyrijské krve. To, že tento úkol svěřil Steffonovi a ne Tywinovi, vyvolalo pověsti, že měl v úmyslu udělat ze Steffona nového pobočníka, jakmile svou misi splní, a Tywina nechat zatknout a popravit za velezradu. A mnoho lordů se na takový vývoj těšilo.

Jenže osud měl jiné plány. Mise lorda Steffona se obrátila v absolutní fiasko, a když se vracel domů, zastavila ho na dohled od Bouřlivého konce prudká bouře. Potopila jeho loď a zabila ho i s manželkou přímo před očima jejich synů Roberta a Stannise, kteří na hradbách nedočkavě vyhlíželi návrat rodičů.

Aerys si pak usmyslel, že to ale nebyla přírodní katastrofa. Podle něj Tywin nějak dokázal Steffona zavraždit a všechno narafičit. Dokonce se svěřil velmistru Pycellemu, že se bojí propustit Tywina z úřadu, protože by ho určitě zabil taky, a tak, i když Tywin zůstával pobočníkem, Aerys se s ním nikdy nesetkal, pokud kolem sebe neměl všechny rytíře Královské gardy.

Určité změny u dvora však udělal. Zaslechl o informátorském nadání jistého eunucha Varyse, nechal ho dopravit do Rudé bašty a udělal z něj mistra našeptávačů. Tvrdil, že může důvěřovat jen cizinci bez loajality k lidem v Západozemí, protože jen člověk bez vazeb na okolí ho může pravdivě informovat o všech hrozbách. A od té doby nebyl pavouk Varys viděn jinak než krčící se za králem a šeptající mu do ucha informace od svých ptáčků, rozesetých po rozsáhlé síti budované pomocí královského zlata.

Vyřešil také problém s Rhaegarovou svatbou a obavou, aby neskončil v náruči Lannisterů, tak, že ho zasnoubil s princeznou Eliou Martell. Hned další rok se dvojice vzala při okázalém obřadu ve Velkém Baelorově septu, ale protože se Aerys bál atentátu, odmítl svou i Viserysovu účast.

Rhaegar a jeho nevěsta pak už neměli žádný důvod zůstávat v hlavním městě měnícím se v hororové místo, a odstěhovali se na Dračí kámen, což vedlo k domněnkám, že princ opravdu plánoval zbavit se otce a uchvátit trůn. Někteří zase tvrdili, že Aerys míní Rhaegara vydědit a dědicem jmenovat Viseryse, a tyto vztahy a povídačky nenapravilo ani narození Rhaegarovy dcerky. Když ji spokojený otec představil dvoru, královna Rhaella vnučku přijala velmi vřele, ale Aerys se jí odmítl dotknout, protože „smrděla dornsky“.

A nejen ona, i Rhaegar sám byl úplně jiný než jeho otec. Přezdívali mu Stříbrný princ, Dračí princ a Poslední drak. Byl oblíbený mezi poddanými, vysoký, pohledný, měl tmavě indigové oči a podle mnohých byl jednoduše krásný. Zářil též neobyčejnou inteligencí a vynikal ve všem, do čeho se pustil. Měl talent na hudbu i boj, i když zvlášť v dětství u něj převažovala intelektuální stránka. Byl totiž tichý, někdy melancholický, zavrtaný v knihách natolik, až se začalo vtipkovat, že Rhaella musela v očekávání spolknout nějaké knihy a svíčky, a celý život hodně ovlivněný stínem Létohradu. Podle Barristana v něm dokonce dřímala předtucha zkázy.

Robert Baratheon ho od začátku rebelie až do konce života sice nazýval monstrem a násilníkem, avšak ti, kdo ho znali, si nevzpomínali, že by věnoval větší pozornost ženám nebo někdy navštěvoval nevěstince. Naopak ostatní snadno dokázal přimět vytvořit si k němu romantické city, jak se to stalo s malou Cersei Lannister nebo jeho přítelem Jonem Conningtonem. A nakonec i manželkou Eliou a možná další osudovou ženou.

Právě díky obrovské zálibě ve čtení a vlivu událostí v Létohradu se Rhaegar časem dostal až k tématu draků a proroctví. Tehdy sám uvěřil, že by mohl být princem, který byl přislíben, a ač zatím nebylo řečeno, že by věštba obsahovala i předpověď o válečníkovi, jednou ve starých spisech našel cosi, co ho přimělo k přesvědčení, že jím musí být. Do té doby nejevil žádný zájem o hry s vrstevníky a rytíři se obávali, aby nebyl dalším Baelorem Požehnaným. Ale Rhaegar si najednou vyžádal zbroj a začal cvičit.

Jen nelnul k zabíjení a přestože byl skvělým bojovníkem a v sedmnácti se stal rytířem, nikdy si neoblíbil ocelovou píseň a raději než dřevec držel harfu. I Barristan Selmy prohlásil, že se dá popsat jako mocný válečník, ale že jsou to jen pěkná slova a slova nevyhrávají bitvy.

Také se až do osudného okamžiku žádné neúčastnil. Cílem jeho častých cest byl víc než co jiného Létohrad, kde přespával pod hvězdami jen se svou harfou, a po návratu zpíval tak nádherné písně, že dohnal mnoho žen k slzám. A přestože byl tak oblíbeným, že ho na turnajích poddaní vítali hlasitěji než ostatní, třeba v Lannisportu pokřikovali na Tywina dvakrát tolik jako na krále, ale jen z poloviny tak hlasitě jako na Rhaegara, účastnil se zřídka.

A problém s naplněním proroctví ho nakonec čekal i v manželství. S princeznou Eliou sice žil docela spokojeně a měli spolu dceru Rhaenys, avšak protože Elia neoplývala pevným zdravím, půl roku po porodu zůstala upoutána na lůžko a snadno ji ohrozilo sebemenší nepohodlí.

Pak byla napadena spolu s lordem velitelem Královské gardy Bratrstvem z Královského lesa, skupinou psanců terorizující okolí hlavního města, což teprve byl pro krále impulz, aby s nimi něco udělal (a příležitost pro Jaimeho Lannistera vysloužit si rytířství). A když se jí později narodil syn Aegon, téměř zemřela, načež Rhaegarovi mistři oznámili, že už nemůže mít dalšího potomka.

Rhaegar tak podle mistra Aemona, s nímž si občas dopisoval, začal věřit, že ne on, ale právě Aegon je princem, který byl přislíben, a též si měl být jistý, že drak má mít tři hlavy. A on měl jen dvě děti. Jenže pak objevil jinou ženu. Lyanna Stark byla podle Barristana Selmyho a dalších jeho přátel Rheagarovou pravou láskou a tisíce pro to umíraly.

Foto: Talpress, HBO

Diskuze /21

Drogon ka

Pekne, diky :-)

15.6.2016 | 17:47:24
Argetlam Královrah

Výborné!

15.6.2016 | 21:07:43
Stanniss

Moc peny bylo by mozne aby jste Robertovu rebelii rozepsali jeste vic podrobneji treba na vic casti? Dik

#4 Xavik
15.6.2016 | 21:16:43
Xavik

#3 Stanniss: Robertova rebelie bude hodně do podrobna, neboj. ;)

#5 ocza #6 Stanniss #7 Ann Taylor
admin
15.6.2016 | 23:10:29
ocza

#4 Xavik: uz se tesim, diky nedavnemu prostudovani techto clanku zacinam mit konecne trochu pocit, ze vim vo co go :D jako „fanda“ co necet knihy a kazdej dil zkouknu 1× (az to skonci uplne tak sjedu znova vcelku pochopitelne) mi spoustu skutecnosti a souvislosti utikalo, jako napr, proc si je ta Daenerys tak jista, ze by mela vladnout… :D takze, diky

16.6.2016 | 2:22:27
Stanniss

#4 Xavik: super se na to pomalu tesim vic jak na dalsi dil :-)

16.6.2016 | 8:46:33
Ann Taylor

#4 Xavik: No ne zase tolik :) Delší je, ale u ní je problém, že nikdy nebyla důkladně popsaná jako třeba dobývání – informace o historii pochází nejvíc ze Světa ledu a ohně, který je sestavený tak, jako by ho psal mistr, a o rebelii tam řekl, že je to dost známý příběh a je zbytečné ho tam opakovat. Takže dění zhruba z poloviny doby je neznámé :D Ví se jen o začátku a základních bodech jako Robertova porážka royalistů v údolí, Robertova porážka vlastních neposlušných vazalů, Robertova porážka u Jasanobrodu (což je všechno hned na začátku), bitva Zvonů, svatba v Řekotočí ( pak dlouhé období bez informací), bitva u Trojzubce, vyplenění přístaviště a Nedova jízda za sestrou. Ale dlouhej článek to bude, to jo, jsem čím dál větší grafoman :D

redaktor
16.6.2016 | 9:23:20
Keyer

Parádní článek, díky!

Jinak – taky vám přijde docela zvláštní, jakým způsobem se Varys dostal do služeb Šíleného krále? Prostě se král o něm náhodou doslechl a Varys neměl náhodou co dělat, tak začal dělat informátora pro krále, proč ne, že… Až na to, že Varys nic nedělá náhodou!!!! Podle mě tam bude určitě spojitost s tím, co mu nedávno naznačovala ta rudá kněžka – že Varys viděl něco v ohni, slyšel v něm nějaký hlas… a ten ho ke králi s nějakým poselstvím přivedl… Teď je otázka, proč a co tam slyšel… řekl mu něco Bran??? Anebo má Varys blízko k ohni, protože je taky Targaryen??? Nemá vlasy, což je dobře, jinak by možná všichni viděli, že jsou stříbřitě bílé… A možná, že on bude ten důvod, pro Joanna Lannister musela tak rychle od dvora – možná, že je potomkem jejím a Šíleného krále, proto taky Tywina tolik rozčílilo, když se Šílený král ptal jeho ženy, jestli jí kojení zničilo prsa… Věkově by to k Varysovi odpovídalo, nebo ne…? Měl by být o něco starší než Jaime s Cersei, ale ne tak starý, jako Tywin… A kdyby se dal Varys do kupy s Johnem a Dany, hned by měl i drak tři příbuzné hlavy… A o jeho rodičích taky nic nevíme, to, že je „sirotek“ podle mě nikdy není v GoT uspokojivá odpověď :D No… ať už je jeho původ jakýkoliv...... dost podle mě souvisí jeho vidina z ohně s tím, že se dal do služeb Targaryenům…

Těším se, co z toho vyleze :)

#9 Ann Taylor #15 king wolf
16.6.2016 | 10:28:44
Ann Taylor

#8 Keyer: …ano. A pak ho nějak dostali z nějakého důvodu přímo do Svobodných měst, kde ho pohodili na ulici, protože to z nějakého důvodu nešlo udělat kdekoli jinde, tam se spřátelil s Illyriem a roky spolu budovali vlastní život a pak z nějakého důvodu se jim zachtělo přitáhnout ho zase zpátky, aby… eeeh… Varys je mořská víla, to ví každý. A matka půlky tajných Targaryenů, ale protože tajný Targaryen je každý, kdo není měnič nebo Benjen, tak porodil půl Západozemí. Asi.

#11 Keyer
redaktor
16.6.2016 | 11:01:58
Somebody Special

Slečno Taylor, máš psací talent ;)

16.6.2016 | 12:02:42
Keyer

#9 Ann Taylor: Nic ve zlém, jen premyslim nahlas, proč Varys Targaryeny tolik brání… jasně, Tywin by si přál jeho smrt, ale mohl podlehnout prodávám manželky, kterou velmi miloval, a nechal odvést Varyse pryč ze sedmi království… a pokud Varys o svém původu nevěděl, proč by si nebudoval vlastni život… až vidiny v ohni ho privedly zpět........ jasně, třeba je to úplně vedle, je to jen nápad – a klidně si ráda vyslechnu lepší, nebráním se žádnému brainstormingu…

#12 Keyer #13 Ann Taylor #14 Ann Taylor
16.6.2016 | 12:26:12
Keyer

#11 Keyer: pardon, prosbám manželky, autocorrect :-)

16.6.2016 | 12:27:01
Ann Taylor

#11 Keyer: Blackfyre. To je asi nejpřesvědčivější a rozšířená teorie o Varysovi a na rozdíl od tohohle má jakýs takýs smysl. A zapadají do toho aspoň i ta Svobodná města.

redaktor
16.6.2016 | 12:58:16
Ann Taylor

#11 Keyer: Navíc brání Targaryeny? Určitě? Snažil se, aby se Rhaegar nedostal na trůn. Snažil se, aby Aerys blbnul. To, že bude Dany prodaná, mu nijak nevadilo, dost možná ani nepočítal, že přežije Dothracké moře. A seriál v tomhle neberu, protože ti vyškrtávaj kde co bez ohledu na možný zásadní dopad, ale v knížce byl jeho favoritem celou dobu Aegon, kterého opravdu připravoval na vládu, kdežto Viseryse nechal toulat se po světě, a o kterém už čím dál víc lidí věří, že je Blackfyre a ne zachráněný Targaryen. A Blackfyre by nebránil Targareyeny, naopak. Průběhem doby musel přizpůsobovat plány, ale sňatek s Dany mu měl zjevně jen posílit nárok (a když se to povedlo, tak mu pak i přinést draky), ale to on měl být tím pravým králem.

#17 Keyer
redaktor
16.6.2016 | 13:02:35
king wolf

#8 Keyer: Je to dobrá teorie a líbí se mi, ale neumím si představit, že by se dalo utajit Joannino těhotenství a podle mě je je Varys příliš starý

#16 Keyer
16.6.2016 | 14:44:38
Keyer

#15 king wolf: ok, díky :) pravda je, že Varysův věk mi přijde opravdu těžko odhalitelný :D jen mi letí myšlenky… spojení mezi vidinami v ohni a Varysovou angažovaností do celé hry se doufám potvrdí, pro mě osobně by to byla zajímavá zápletka… :)

19.6.2016 | 16:56:57
Keyer

#14 Ann Taylor: jo, díky, něco takového jsem chtěla… jsem fanda seriálu, no ne o všech teoriích jsem četla/slyšela, takže díky za info… Někde i sám Martin říkal, že občas ztrácí přehled, kdo s kým a tak, má na to prý kolegu, kterému musí vždy volat, ten prý ví… :) určitě netřeba hned zkraje shazovat teorie, že nemají smysl, a brát vítr z plachet fandům, když si dovolí popustit uzdu fantazie a zaspekulovat si, ne?? :) jinak díky za tvou pečlivou práci pro nás s menším množstvím času a prosotru :)

#18 Ann Taylor #19 AviaRa
19.6.2016 | 17:00:52
Ann Taylor

#17 Keyer: Nu, nic mi nedokáže znechutit sledování a čtení tolik jako stále šílenější teorie s ujetými a nepravděpodobnými předpoklady, u kterých autor ani kolikrát opravdu nevidí, jak moc mimo je. A jestli Martin ztrácí přehled o svém vlastním díle… no to fíha, to je potom autor, to se mi nezdá jako dobrý znamení.

#19 AviaRa #21 Keyer
redaktor
19.6.2016 | 18:49:44
AviaRa

#17 Keyer:
#18 Ann Taylor: To s tím, že by neznal vlastní dílo, bych tolik nehrotil… Viděl jsem obdobný rozhovor (tuším že s Conanem? nevím), kde to řekl tak, že si nepamatuje barvu očí, pohlaví koní a tyhle menší detaily. Sám si dělal srandu, že si toho fanoušek všiml a napsal mu, že v další knize změnil pohlaví u koně.

#20 Ann Taylor
19.6.2016 | 18:57:24
Ann Taylor

#19 AviaRa: Jo jen takový detaily, tak to jo. Řešit pohlaví u koně teda zrovna je už trochu nad rámec i detailů :D

redaktor
19.6.2016 | 19:41:26
Keyer

#18 Ann Taylor: Lidi budou mít svoje teorie a představy pořád, a to ať už je ostatní budou vidět a hodnotit jakkoliv… s tím nic neuděláš, je to jejich věc a jejich právo. Proč si tím kazit četbu??? ;-)

19.6.2016 | 20:24:46
Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se !

Podpoř nás ve finále Křišťálové lupy

Pomozte nám prozkoumat křišťálový vesmír

Podpoř nás ve finále Křišťálové lupy 2017 v kategoriích Zájmové weby a Cena popularity.

Hlasuj pro Ednu!

Osmá série

Kdy začne osmá série a o čem bude?

Kdy začne osmá série a o čem bude?

Tyto otázky si zřejmě klade každý z vás. Sedmá série měla pouhých sedm epizod, u osmé, která je zároveň poslední, to nebude o nic lepší. A možná se jí dočkáme mnohem později.

Reklama

Nejoblíbenější postavy

Narozeniny

Hlídejte si nás