Pentos

Dalším Svobodným městem je město Pentos, které leží na pobřeží Úzkého moře. Jedná se o vůbec největší essoské město, co se populace týče.

Svobodné město Pentos je velké přístavní město na essoském pobřeží Úzkého moře. Pravděpodobně má vůbec největší populaci ze všech Svobodných měst a částečně slouží jako brána na východ pro všechny, kdo k němu připlují. V jeho masivních zdech je totiž Sluneční brána, kudy mohou cestovatelé pokračovat přímou cestou do oblasti řeky Rhoyne.

Založeno bylo před tisícem let Valyrijci jako obchodní kolonie a brzy si přivlastnilo celé okolí od Sametových hor a Malé Rhoyne až k Úzkému moři, což znamená, že si nárokuje i značnou část původní staré říše Andalosu. To se i dnes odráží ve skutečnosti, že je mezi Pentosany značný podíl andalské krve, protože první obyvatelé byli obchodníci, námořníci a farmáři, jen malá hrstka pocházela z urozených rodů, a tak se méně starali o čistotu valyrijské krve a neměli problém ženit se s původními obyvateli míst, kterým vládli.

Po zkáze Valyrie a v následujícím chaotickém století se pak úplně osvobodili od jakékoli nadvlády a o několik desetiletí později se Pentos přidal k obraně Tyroše ve válce proti Volantisu, do níž zasáhl i Aegon Targaryen, rod Durrandonů z Bouřlivých krajin a Lys s Myrem. Všichni společně konečně ukončili snahu Volantisu ovládnout ztracené území Valyrie a obnovit říši a situace podél pobřeží se uklidnila natolik, aby mohli dosáhnout statusu svobodných měst. Ale jeho slavná a důležitá historie dotýkající se i Západozemí tím nekončila.

Jde totiž též například o město, kam Aenys Targaryen vyhostil Maegora Krutého za to, že si vzal druhou ženu a rozzuřil církev, ale dosáhl jen toho, že si tam našel další milenku Tyannu. Další Targaryen, Daemon, zde dokonce založil rodinu a než spolu s manželkou Leanou Velaryon a draky Caraxesem a Vhagar zamířil zpět do Náplavomarky, narodily se mu zde dcery Rhaena a Baela.

Během Tance draků, občanské války mezi princeznou Rhaenyrou a jejím polovičním bratrem Aegonem II. mělo město zase poskytnout útočiště dvěma princezniným synům, Viserysovi. a Aegonovi III. Jejich loď však do cíle nikdy nedorazila. Byla přepadena a jen díky Aegonovu útěku na drakovi Bouřkovém mraku se mohl on sám po skončení války stát králem a usmířit znepřátelené strany.

A zatím poslední důležitý zásah do rodu Targaryenů a možná celého Západozemí se v Pentosu odehrál, když zde žijící Illyrio Mopatis poskytl útočiště posledním Targaryenům, Viserysovi a Daenerys, sjednal sňatek Daenerys s khalem Drogem, od čehož si její bratr sliboval dothrackou armádu k dobytí železného trůnu, a daroval jí tři dračí vejce. A že se zde za nitky tahá víc než dost značí i to, že jde o město, kde vyrůstal intrikán Varys, jenž se s Illyriem dlouhá léta přátelí.

Od doby pádu Valyrie nebo přijímání Targaryenů se však přece jen příliš nezměnilo. Stále je slavné obchodem, a to především s kořením a svými farmářskými produkty pěstovanými v úrodných planinách. Mezi úplně nejslavnější produkt Pentosu pak patří sýr, čehož mnozí využívají a obchodníky často hanlivě označují jako prodavače sýrů.

Jenže výsměch určitě není na místě, protože tito prodavači jsou velmi bohatí a mnoho z nich vlastní obrovské cihlové vysoké domy s dlážděnou střechou nebo rozsáhlá panství. Ta vůbec nejokázalejší ale patří magistrům, kteří městu vládnou. Oficiálně je sice hlavním představitelem princ Pentosu, ale skutečnou moc třímá právě rada magistrů.

Postavení prince je víceméně obřadní a je volen radou ze čtyřiceti starých rodin. Na povel pak má formálně výkon práva, ale prakticky spíš hostiny a bály a zosobnění řádu navenek. Proto se také pohybuje zásadně v bohatých nosítkách obsluhovaných pohlednou stráží a každý nový rok obřadně zbavuje panenství dvě ženy – pannu moře a pannu polí, aby zajistil prosperitu. Pokud však dojde k hladu nebo prohře ve válce, magistři ho bez váhání obětují tím, že mu podříznou hrdlo, aby uklidnili bohy, a zvolí nového.

Když byl třeba zvolen novým princem Otrhaný princ, pouhý třiadvacetiletý mladík, nelze se divit, že nabídku odmítl, utekl z města do Svárlivých zemí mezi Lysem a Myrem a založil žoldáckou společnost Větrem hnané.

Ostatním lidem se tam už však nežije nijak zvlášť zle a dokonce i otroci mají určitým způsobem lepší postavení. Pod vlivem Braavosu totiž došlo přibližně před sto lety k zákazu otroctví a alespoň formálně se tak ve městě žádní nenacházejí. Pentosané sice obchází zákony tím, že jejich otrocké lodě plují pod vlajkami Lysu nebo Myru a město samotné je plné „svobodně zavázaných sluhů“, kteří nosí otrocké obojky, jsou označeni stejně jako otroci a podléhají stejné přísné disciplíně, ale podle práva jde o svobodné muže a ženy, kteří mohou odmítnout službu a nejsou za to nijak trestáni ani se tím vůči svým pánům nezadluží. Skutečný problém bývá jen jejich mzda, která je často nižší, než náklady na jídlo, oblečení a ostatní potřeby poskytované jejich „zaměstnavateli“.

Podobně jako v Braavosu je zde také možno vyznávat mnoho náboženství. Mezi populární patří hlavně vyznávání Pána světla, k čemuž zde slouží největší Rudý chrám světa, a lze se setkat i s vírou v Sedm nebo nejrůznějšími essoskými vírami. A Pentosané stejně jako Braavosané milují hudbu a jsou velmi štědří vůči zpěvákům a hudebníkům.

Jenže přesto, že si Braavos a Pentos tedy mají docela blízko, svedli spolu během posledních dvou století nejméně šest válek kvůli otroctví a mocí nad bohatými zeměmi a vodami mezi nimi. Čtyři z nich skončily porážkou Pentosu a poslední, která proběhla před stoletím, byla dokonce tak zlá, že Pentosané zvolili a obětovali čtyři prince během jediného roku. Až pátý, Nevio Narratys, si zachoval život, když přesvědčil magistry, ať žádají po vzácném vítězství, kterého údajně dosáhl sám Nevio pomocí úplatků, mír.

A aby byl mír opravdu zpečetěn, došlo k zapovězení otroctví a obchodu s otroky a vojenským opatřením. Pentosané se museli zavázat, že nebudou mít víc než dvacet válečných lodí, nebudou si najímat žoldáky ani svobodné společnosti a nezachovají vlastní vojsko kromě městské hlídky. Proto je také Pentos často shledáván nejzranitelnějším ze Svobodných měst a proto magistři zaujali smířlivý postoj k ostatním městům a dothrakům, s jejichž khaly navazují přátelství a zasypávají je dary a zlatem.

Foto: HBO