Rod Lothstonů (vymřelý rod)

Dalším rodem, na který se zaměřila temná kletba Harrenova, je po vyvražděných Stronzích rod Lothstonů. Měli na rozdíl od svých předchůdců na hradě štěstí, nebo je postihlo ještě něco horšího?

Rod Lothstonů býval rod z Říčních krajin s černým netopýrem na šikmo rozděleném stříbrném a zlatém poli ve znaku. Nejprve to byli rytíři, později se z nich stali lordi, jimž nepřipadlo nic menšího než Harrenov. A dostali se dokonce tak vysoko, že sloužili v královské malé radě i královské velké posteli.

Lothstonové rytíři

Ser Guy Lothston, první zaznamenaný Lothston, byl „pouhý rytíř“. Velmi obézní rytíř v době vlády Aenyse I. Targaryena, druhého krále jednotného Západozemí. Po Aenysově smrti, místo, aby na trůn nastoupil jeho nejstarší syn, si ale královský titul přivlastnil Aenysův bratr Maegor a vyzval všechny, kdo s tím nesouhlasili, aby se mu postavili. Tak učinil ser Damon Morrigen, vrchní velitel Válečníkových synů. Trval na soudu Sedmi, kdy proti sobě stane sedm bojovníků na každé straně. Maegor tedy vyzval ty, kdo by se k němu chtěli připojit. Guy se nejprve radši neprojevoval. Dokud ho nezahanbilo, že vpřed vystoupil obyčejný zbrojmistr, a nezlákaly ho pobídky dalších rytířů. Tak se stal jedním z šampionů soudu.

Bohužel soud nakonec přežil pouze Maegor. Konkrétně Guy podle jednoho z letopisců padl, když mu protivník rozpáral břicho. Z něhož se údajně vyvalily pozůstatky čtyřiceti napůl strávených koláčů.

Lothstonové však tehdy nebyli ani zdaleka mocní. Naopak, jeden z nich byl například o pár let později pouhým potulným rytířem. Ani jeho syn se nijak neproslavil a stejný osud by asi čekal i jeho syna, sera Lucase, kdyby neměl náhodou veliké štěstí.

Žil v době, kdy těsně po občanské válce tanec draků nastoupil na trůn nezletilý Aegon III. A kdy se k němu vrátil jeho dlouho pohřešovaný bratr Viserys i se svou lysénskou manželkou Larrou Rogare a jejími bratry. Jenže ti se snažili v Západozemí získat moc, dostali se do politických třenic a vše nakonec vyústilo v šílený kolotoč s tajným obléháním Maegorovy pevnosti uprostřed Rudé bašty. Rogary tehdy totiž obvinili ze spiknutí proti Aegonovi III., s čímž měl údajně pomáhat i jeho tehdejší pobočník. Rada regentů nezletilého krále promptně pobočníka zatkla, jmenovala nového a ten nařídil zatknout i Larru s její rodinou. Avšak Aegon a Viserys odmítli Larru vydat a zabarikádovali se spolu s ní, královnou Daenerou, šaškem Hříbečkem a několika dámami a strážnými v Maegorově pevnosti.

Stráží měli málo, proti zbytku královských sil by neobstáli, ale Královská garda nechtěla zaútočit na krále, a tak se mnoho funkcionářů pokoušelo vyjednávat. Dvanáct dní marně. Až dvanáctý den předvedli před pevnost bývalého pobočníka, aby se po dlouhém mučení přiznal k plánu zabít krále a dosadit na trůn prince Viseryse. Obráncům pevnosti jeho ustrašená výpověď přišla podezřelá, a když se na Hříbečkův popud přiznal i k otravě Viseryse I. ještě před tancem draků, Aegon pochopil, že se nedá jeho přiznání věřit. Naopak nařídil zatčení jeho mučitelů. Ti a mnoho dalších zatčených pak promluvili o konspiraci proti Rogareům, došlo k mnoha potyčkám, několika smrtím a král s Viserysem stále zůstávali v Maegorově pevnosti.

Vyšli ven až po šesti dalších dnech, když velmistr Munkun na Aegonův rozkaz vyslal havrany se zprávou o obléhání několika věrným lordům. Ačkoli nejspíš je k akci donutil spíš fakt, že jim došlo jídlo. A protože se do všeho zapletl i příkrý a zneuctěný zbrojmistr Rudé bašty, byl na jeho místo jmenován schopný šermíř a trpělivý učitel Lucas Lothston. Jenž se rychle stal oblíbencem prince Viseryse, dokonce si získal zdráhavý respekt zasmušilého Aegona III. A o pár let později získal mnohem víc.

Lothstonové lordi

U dvora tehdy už dlouho žila lady Falena Stokeworth. Už na začátku vlády Aegona III. si hrávala ještě s jeho malou královnou Jaehaerou, a když ta zemřela, myslela si na její místo. Dokud před bálem, kde si Aegon měl vybrat královnu novou (a vybral Daeneru), nezakopla na schodech a nezlomila si nohu, což podle mnohých zpunktoval tehdejší pobočník, aby králi podsunul vlastní dceru.

Na královský dvůr však nezanevřela. Ukazovala se tam často a ve čtyřiadvaceti letech se stala tajnou milenkou tehdy čtrnáctiletého Viserysova syna Aegona. Dokud je po dvou letech v posteli nenačapal rytíř Královské gardy a Viserys ji urychleně neprovdal za sera Lucase. Zároveň, aby ji dostal pryč, přesvědčil Aegona III., aby Lucasovi věnoval Harrenov. Po vybití rodu Strongů byl hrad zase opuštěný a on tak mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. Jen to moc nepomohlo, princ Aegon za Falenou často jezdil ještě další dva roky a možná se příležitostně vídali i potom. Třináct let po svatbě se totiž Faleně a Lucasovi narodila Jeyne Lothston a někteří měli podezření, že Jeyniným otcem byl ve skutečnosti Aegon.

K tomu se Falena ke dvoru zase vrátila, když se po smrti Aegona III., jeho bezdětných synů a Viseryse I. stal její bývalý milenec sám králem. Aegon IV. z Lucase udělal pobočníka, přivítal zpět Falenu a i její tehdy čtrnáctiletou Jeyne, z níž udělal svou osmou formální milenku. Kolem Rudé bašty dokonce kolovaly řeči, že si užívá v posteli s oběma dohromady. Ačkoli tato „idylka“ měla krátkého trvání. Ani ne po roce nakazil Jeyne syfilisem a Lucase s rodinou z hlavního města vykázal.

Lothstonové na konci

V této chvíli začal být rodokmen Lothstonů trochu zmatený. Alespoň zatím, do vydání druhého dílu Ohně a krve, je nejisté, kdy jde o různé lidi a kdy o jediného člověka. Je třeba možné, že Lucas s Falenou nebo s jinou ženou měl minimálně ještě syna Manfryda, protože někdy v této době existoval i Lucas Lothston známý jako Kuplíř, na nějž se pamatuje hlavně pro jeho špatné skutky a otcovství zrovna tak nechvalně proslulého Manfryda. Jemuž se říkalo Černokápě a možná to byla stejná osoba, jako Manfred Lothston. Protože Manfred se měl účastnit první Blackfyrovy rebelie, již rozpoutal Daemon Blackfyre jen pár let po smrti Aegona IV., a to na Daemonově straně. Tedy chvíli. Nakonec ho prý zradil a Lothstonům na poslední chvíli svým hanebným činem zachoval moc i majetek, protože Daemon prohrál.

Stejně nejisté je zatím rodičovství i nemanželského syna jakéhosi šlechtice z rodu Lothstonů, jenž vystupoval na turnajích jako Bastard z Harrenova, ale nebyl příliš úspěšný. Zato poslední člen rodu Lothstonů je víc než slavný. Byla to lady Danelle známá jako Šílená Danelle, kráska s dlouhými rudými vlasy a těsnou černou zbrojí, jež se nebála vyjet do bitvy. Účastnila se třeba tažení Krvevrana do Bělostěn, kde hodlal zadupat do země pokus o druhou Blackfyrovu rebelii, maskovanou svatbou lorda Bělostěn s lady Frey.

Jenže někdy během vlády Maekara I. se dala na studium temných, zapovězených umění, měla v Říčních krajinách rozpoutat chaos a způsobit pád svého rodu. Začalo se dokonce říkat, že za bezměsíčných nocí posílá obří netopýry, aby k ní unášeli zlobivé děti, že se koupe v lidské krvi a hoduje na lidském mase. A zjevně, ať už na takových povídačkách bylo něco pravdy nebo ne, její vláda byla poznamenaná dostatečnými hrůzami, aby proti ní povstali i její vlastní služebníci a nakonec byla zabita za neznámých okolností.

Harrenov potom Maekar věnoval rytířskému rodu Whentů, který Lothstonům původně sloužil a podílel se na jejich likvidaci, a údajná kletba Harrenova si po Qoherysech, Harrowayích, Towersech a Stronzích přisvojila další.

Jen jeden Lothston možná ještě dnes zbývá. U Zlaté společnosti slouží seržant Jon Lothston, vypovězenec ze Západozemí. Jeden z nejvyšších důstojníků, kteří byli informováni o knižním plánu dosadit na železný trůn údajného Aegona Targaryena a přísahali mu věrnost, než spolu s ním vyrazili do Západozemí. Jen není a nejspíš nebude jisté, zda je skutečně příbuzný vymřelých Lothstonů. Každý člen svobodných žoldáckých společností má totiž právo říkat si, jak chce.

Foto: Meditations on A Song of Ice and Fire, ZoombieGrrll