Rod Starků

Rod Starků

4.9.2015 16:00


Jedním z nejsilnějších rodů je jednoznačně rod Starků. Tento rod má své odvěké sídlo v Zimohradu, jsou strážci Severu a jejich rodinný znak obývá zlovlk.


Rod Starků, jeden z největších šlechtických rodů v Západozemí, naprosto dostává svému jménu, protože je stejný, jako země, v níž žije. Silný, strohý a neoblomný. Jeho původ sahá tisíce let zpátky až k Prvním lidem stejně jako jeho sídlo, a od toho se odvíjí i všechno ostatní, co se ho týká.

Znakem Starků je šedý zlovlk běžící po bílém poli, v seriálu na dlouhé zástavě hlava zlovlka na bílém poli, a jeho motto zní „Zima se blíží“. Jeho sídlem je hrad Zimohrad stojící uprostřed Severu, podle pověstí starý 8 000 let a postavený legendárním Branem Stavitelem, zakladatelem rodu Starků, jenž měl přispět mimo jiné i k vystavění Zdi a Bouřlivého konce, a typickými znaky Starků jsou štíhlá postava, dlouhý obličej, tmavě hnědé vlasy a šedé oči.

V poslední době jsou i proslulí svou ctí, kterou až slepě následují, i když ví, že jim nepřinese nic dobrého a není nejsnazší cestou, a to především díky postavě Neda Starka a jeho syna Robba, ale častěji se mezi nimi v historii dávné i bližší vyskytovala „vlčí krev“, což znamenalo, že byli divocí, bojovní a drsní, jako Nedův starší bratr Brandon nebo i jeho dcera Arya.

Za svou historii byli také Starkové držiteli mnoha titulů. Patří k nim král zimy, král Severu, lord Zimohradu, strážce Severu, pobočník krále a krátce i král Trojzubce a ještě kratší dobu regent krále. Proto také nikdy nepodléhali žádnému dalšímu rodu, teprve po dobytí Západozemí Aegonem Dobyvatelem královskému rodu Targaryenů a po rebelii Baratheonů z Králova přístaviště.

Starkové ve věku hrdinů

Jak už bylo zmíněno, tento rod datuje svůj vznik do doby Prvních lidí, konkrétně doby Brana Stavitele. Znamená to, že jsou potomky Prvních lidí a i nadále vyznávají některé jejich tradice a víru ve Staré bohy lesa. Když se Bran Stavitel údajně usadil ve vznikajícím Zimohradu a jeho syn Brandon Stark prý navrhl Vysokou věž ve Starém městě, ale ještě Sever vůbec nebyl sjednocený, jak ho známe dnes, a tak i pozice králů zimy, jak si říkali, nebyla natolik silná.

Museli se potýkat s mnoha nepřáteli z dalších malých království rozesetých v jejich sousedství, jako byli Mohyloví králové nebo Rudí králové z Hrůzova a především král za Zdí, jehož divoké několikrát zaháněli zpět do zamrzlých zemí. Také se říká, že tehdy povstal Noční král, údajný třináctý lord velitel Noční hlídky, jenž si měl vzít za ženu bílou chodkyni, prohlásit se králem v Noční pevnosti a odevzdávat oběti chodcům, a jehož měl král Brandon Ničitel s králem za Zdí Joramunem porazit.

Teprve po porážce všech svých sousedů a sjednocení Severu pod vládu Starků jim nakonec připadl titul králové Severu. Ani tehdy však jejich vláda nebyla bez konfliktů, neboť Boltonové, dřívější Rudí králové, neustále útočili a rozpoutávali rebelie a teprve přibližně před tisíci lety přísahali věrnost a oficiálně skoncovali se svými zvyky stahování z kůže. A kromě nich celé království ještě sužovali piráti z Bílého nože, kvůli nimž Jon Stark vystavěl pevnost Vlčí doupě, kolem níž se v průběhu let rozrostl Bílý přístav, v současnosti v držení rodu Manderlyů, jižanského rodu vypovězeného z Roviny.

Starkové po invazi Andalů

V téže době a i během invaze Andalů na Jihu k území Severu navíc přibývaly další země. K nim patří Šíje získaná po porážce krále Bažin a sňatku Rickarda Starka známém jako Smějící se vlk s jeho dcerou (správu území pak svěřili rodu Reedů), a Medvědí ostrov, z něhož po zápase (i když někteří mistři se domnívají, že šlo spíše o slovní přestřelku, v nichž železní nevynikají) vyhnal král Rodrik Stark železné a udělil ho rodu Mormontů.

Několikrát též vedli krvavé boje s Arryny z Údolí o ostrovy Tři sestry. Nakonec ale usoudili, že místo s pověstí domova zlodějů a pirátů, co je za své pány nechtějí, je jen „kamínkem zaraženým mezi vlčími zuby“ a že dát od nich ruce pryč je nakonec to nejlepší.

A tak se hranice Severu ustálily a ani Andalové na ně neměli žádný vliv. Několikrát se totiž pokusili proniknout na Sever přes Šíji, ale vždy byli poraženi (nejslavnější porážku má na svědomí král Theon Stark) a nejdále se dostali ke Kailinské držbě, kde je králové Severu s bažináři zastavili.

Mimo to se Starkové pokusili i prozkoumat další území, včetně moře. Bohužel ale Brandon Stark, známý jako Brandon Loďař, vyplul na Moře zapadajícího slunce a už se nikdy nevrátil, jeho syn Brandon Spalovač v žalu nad ztrátou otce zapálil všechny lodě a tím navždy učinil přítrž jakémukoli vlivu Starků na moři, a tak zůstávali dál otevření pouze zbytku dalekého severu a i Noční hlídce, již zásobovali a mnozí z nich i vstupovali do jejích řad. Například Osric Stark vstoupil mezi bratry už jako dítě a dokonce se stal v deseti letech lordem velitelem.

I když v případě Brandona Starka přezdívaného Bezdcerý si nepochybně přáli, aby se sousedům a divokým za Zdí vyhýbali důkladněji. Brandon totiž kdysi nazval divokého jménem bard Bael zbabělcem, a ten, aby mu ukázal svou odvahu, přelezl Zeď a vplížil se do Zimohradu pod jménem Sygerrik ze Skagosu.

Následně osazenstvo hradu dobře bavil zpěvem, takže se ho Brandon rozhodl odměnit, a Bael si řekl o nejkrásnější květinu kvetoucí v zahradách Zimohradu. To Brandon spokojeně akceptoval s myšlenkou na právě rozkvetlé zimní růže ve sklenících, a netušil, že Bael nemyslel rostlinu, ale jeho jedinou dceru, která do rána zmizela a na její posteli zbyla právě jen jedna modrá růže.

Brandon se svými muži i Noční hlídkou okamžitě zahájil pátrání na Severu i za Zdí, ale nikde po nich nenašel ani stopy, což ho velmi znepokojovalo, protože Starkové byli na vymření. Až jednoho dne, přibližně po roce, se jeho dcera zase objevila ve svém pokoji a se synem v náručí. Zjistilo se, že totiž nikdy neopustila Zimohrad, ale skrývala se s Baelem v hlubokých kryptách, a tak se novým lordem Zimohradu stal potomek neurozeného divokého.

Po dalších třiceti letech se pak i Bael vyšplhal k moci, když se stal králem za Zdí, a vedl velkou armádu na jih. Brzy se tak střetl s vojskem svého syna, a protože nebyl schopný zavraždit vlastní krev, nechal ho, aby ho v neznalosti zabil sám. Následně, po rozmetání zbytku divokých, mladý lord přinesl Baelovu hlavu na Zimohrad, a když ji spatřila jeho matka, která Baela milovala, ze zoufalství skočila z věže.

Podle některých zdrojů a toho, že postavy z příběhu si místo králů říkali lordi, se ale zdá, že by mohlo jít o mladší události z období Targaryenů, ale další kousek, co vykládá o tom, že Baelova syna zabili jeho vlastní vazalové a pak nosili jeho kůži, naznačuje starší datum, neboť stahování jako tradici Boltonů Starkové zakázali přibližně 700 let před dobýváním.

Starkové za éry Targaryenů

Co určitě přišlo v éře Targaryenů a jejich draků, je ale konec samostatného království Severu. V době vlády Torrhena Starka, posledního krále Severu, se Aegon Dobyvatel a jeho sestry konečně pustili do sjednocování Západozemí pod jedinou společnou vládu. Některá území se s nimi spojila dobrovolně, jiná podlehla dračímu ohni, a přestože král Torrhen shromáždil armádu, nakonec se rozhodl neopakovat chybu Roviny, jejíž vojsko skončilo spálené na Ohnivém poli, a poklekl před Aegonem, aby povstal jako lord Zimohradu a strážce Severu.

Od té doby se pak severský rod do politiky zaplétal pouze zřídka. Stalo se tak například při občanské válce známé jako Tanec draků, kdy proti sobě stáli dva dědicové Targaryenů dělající si nárok na trůn, a kdy strana podporující princeznu Rhaenyru uzavřela s lordem Creganem Starkem spojenectví nazvané Pakt ledu a ohně, přestože věřili, že válka bude krátká a Sever příliš daleko, než aby poskytl skutečnou pomoc.

Nebyla to sice tak docela pravda, protože v jejím závěru se přibližně ve stejné době jako armáda Tullyů dostal ke Královu přístavišti, které dobyli zpět z rukou protivníků, a kde pak šest dní vládl do korunovace nového krále Aegona III. a jeho působení se zapsalo do historie jako hodina vlků, ale jinak se už převážně starali pouze o vlastní severské záležitosti. Neustále se totiž museli potýkat s nájezdy železných, vedli několik válek se vzpurnými obyvateli ostrova Skagos a ani divocí se svými pokusy dostat se na jih a krást zásoby nepřestali.

Robertova (a Nedova) rebelie

Další příležitost zasáhnout do chodu říše pro Starky nastala až v nedávné době, těsně před Robertovou rebelií. Tehdy se poprvé pokusili vytvořit silnou alianci s Jihem zasnoubením budoucího lorda Brandona Starka s Catelyn Tully a jeho sestru Lyannu Stark s lordem Robertem Baratheonem.

A zatímco Catelyn byla připravená splnit svou povinnost, živelná a vzpurná Lyanna z nadcházející svatby nijak nadšená nebyla. Dobře věděla o Robertově záletnické a drsné povaze, a když se objevila na turnaji v Harrenově, kde ji princ Rhaegar Targaryen korunoval královnou lásky a krásy namísto své ženy, a když přibližně rok poté zmizela, rozpoutala se válka, v níž tentokrát Starkové zaujímali čelní místo.

Jak a proč lady Lyanna s Rhaegarem zmizela není jasné, neví se, zda šla dobrovolně poté, co ji okouzlil svými smutnými písněmi a korunoval, nicméně Robert i Brandon věřili, že byla unesena. Proto se Brandon, nejdivočejší ze svých bratrů, místo do Řekotočí a k vlastní nevěstě otočil spolu s několika dalšími muži ke Královu přístavišti, kde u bran Rudé bašty vykřikoval, ať Rheagar vyjde ven, aby ho mohl zabít. Princ v hlavním městě ale nebyl a jediné, čeho mladý Stark dosáhl, bylo zatčení králem Aerysem.

Hned poté král nařídil jejich otcům, aby se přišli zodpovídat ze zločinů svých synů. Bylo jim však jasné, že se řádného procesu nedočkají, proto si například lord Rickard Stark zvolil možnost rozsouzení soubojem, jenže Šílený král si za šampiona vybral oheň a pomalu protivníka upekl v jeho brnění, zatímco Brandon se, připevněný za krk do mučícího stroje, zoufale pokoušel dosáhnout na meč a pomoci mu, dokud se neuškrtil.

Král Aerys poté nařídil Jonu Arrynovi, jenž měl mladšího Eddarda Starka a Roberta v opatrovnictví, aby mu poslal jejich hlavy. To ale Jon odmítl udělat a začal shromažďovat vojsko, Ned se s nasazením vlastního života propašoval přes bouřlivé moře a nebezpečnou cestu z pobřeží na Zimohrad zpět domů, kde i on povolal své vazaly, a vydal se na pochod.

Nejprve do Řekotočí, kde získal další posilu, a poté jako jeden z hlavních vojevůdců přímo do války. Shromáždil síly Starků, Arrynů a Tullyů nedaleko řeky Trojzubce, zatímco Robert byl s vazaly z Bouřlivých zemí odříznutý na jihu, a společně si probojovávali cestu k sobě, až se jim nakonec po Robertově porážce u Jasanobrodu podařilo spojit síly a zachránit rebelii během bitvy zvonů, která se odehrála, když se raněný Robert schovával v Kamenném septu.

Následně se znovu obrátili k Řekotočí, kde si zabezpečili plnou podporu Tullyů sňatkem Neda s Catelyn a Jona Arryna s její sestrou Lysou, a po nějaké době se konečně setkali s královskou armádou vedenou Rhaegarem. Toho Robert rozdrtil a poslal Neda do Králova přístaviště, o němž věřil, že je v obležení, zatímco se sám léčil.

Jenže než do něj Ned dorazil, Lannisterové ho stihli vyplenit a brutálně zavraždit princeznu Eliu Martell a její děti. A protože Robert, hnaný nenávistí k Targaryenům, odmítl pachatele potrestat, spokojený, že ho zbavili dračího sémě, Ned se rozjel dál.

Ukončil obléhání Bouřlivého konce a zachránil tak Robertovy bratry Stannise a Renlyho před smrtí hlady, a konečně našel stopy po své sestře Lyanně a dostal se až k Věži radosti, kde byla pod dohledem tří rytířů Královské gardy. Ned a jeho muži se přes ně probojovali až k Lyanně, přičemž přežili právě pouze on a Howlan Reed, jenže Lyannu našli umírající na krvavém loži, nedokázali jí už nijak pomoci a Ned jí pouze stihl dát záhadný slib.

Starkové dnes

Po konci války a korunovaci Roberta se pak Ned stal lordem Zimohradu, kam si přivezl Jona Sněha, o němž tvrdí, že je jeho bastard, ale odmítá prozradit, kdo je matkou, spolu s Catelyn zplodil pět dětí – jedno během rebelie a čtyři během doby po ní, a svedl svou poslední válku, když Balon Greyjoy na Železných ostrovech povstal proti Železnému trůnu a korunoval se králem ostrovů.

I tehdy spolu s Robertem a jeho věrnými zvítězil, přičemž si odvezl Theona Greyjoye jako rukojmí pro případ, že by se Balonovi zachtělo rebelovat znovu. A také se rozhodl zůstat na Severu jako strážce v Robertově jméně, držet se co nejdále od intrik a politiky v Králově přístavišti, vládnout svým lidem a vychovávat své potomky, zatímco jeho nejmladší bratr Benjen se dal do služeb Noční hlídky.

Nepochybně to bylo dobré rozhodnutí, neboť když starý Jon Arryn zemřel a Robert nabídl Nedovi pozici nového pobočníka, čest, upřímnost a neoblomnost, vlastnosti, kterých si Starkové tolik cenili (ač ne vždy jimi oplývali) a předávali svým dětem, celý slavný rod rozprášily.

Ať už jsou ale beznadějně ztraceni nebo mají šanci na obnovení toho, co kdysi začal Bran Stavitel, nedá se popřít, že po nich zůstalo několik odkazů. Mezi ně patří například Led, velký meč z valyrijské oceli, nyní překován do dvou menších mečů, příběhy o údajném Nočním králi, jenž mohl pocházet z rodu Starků, měničích schopných vstoupit do mysli zvířat, kteří se měli mezi Starky objevovat, nebo rovnou o vlkodlacích, v něž se mají měnit. A hlavně rod Karstarků, příbuzný rod, co vznikl, když se Karlon Stark, bratr krále Severu, rozhodl odtrhnout a založit vlastní rod v Karské baště, a co existuje dodnes.

Současní členové rodu Starků (k začátku seriálu):

Foto: HBO


Jít na Game of Thrones | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!