Staří bohové dětí lesa

Staří bohové dětí lesa

17.7.2015 18:00


Staří bohové dětí lesa (v originále Old Gods of the Forest) je náboženství, které nahradila víra v Sedm, jež bývá označována za nové bohy. Přesto se však staří bohové dokázali udržet a stále se naleznou tací, kteří v ně věří.


Staří bohové lesa jsou nesčetní bezejmenní duchové všech kamenů, stromů a řek, kterým název staří bohové dali stoupenci víry v Sedm, jež svými novými bohy nahradili původní víru ve většině Západozemí. Jejich uctívání se proto uchovalo pouze na Severu a Šíji a v zemích za Zdí, kde ani žádné další bohy neznají a jsou pro ně tak jedinými.

Ostatně jde o docela specifické náboženství, které se s tradicemi ostatních příliš neslučuje – neexistují zde žádní kněží, posvátné texty nebo písně, nevyobrazuje se podoba bohů a téměř se neprovozují ani obřady, pouze zvyky předávané z generace na generaci. Nejblíže k rituálům ostatních náboženství mají leda svatební obřady odehrávající se v božích hájích, kde rodina nevěsty předává ženu před stromem srdce muži, jenž ji přijímá, a prosí bohy o požehnání.

Není totiž možné vykonávat nic ve jménu starých bohů, neboť nejsou žádnou vyšší spirituální osobností dohlížející na nějaký aspekt lidského života (jako třeba matka ze Sedmi), ale jde spíš o animistické náboženství a bezejmenné duchy přírody.

Místo chrámů proto jako posvátné místo využívají vyznavači boží háje s čarostromy, stromy s bílou kůrou a rudými listy, a jako náhrada za podobizny bohů, u nichž se v ostatních vírách stoupenci modlí, slouží stromy srdce, čarostromy s vyřezaným obličejem, což je dílo dětí lesa a lidé většinou neznají jeho pravý účel. Pouze se u nich modlí a šustění listí a zvuk větru ve větvích pak považují za odpovědi na modlitby.

Ve skutečnosti je však jejich účel až téměř magický – zelenověštci, „šamani“ dětí lesa, jsou schopni kromě dorozumívání se se vší zvěří sledovat svět právě očima těchto obličejů (ve výjimečných případech tuto schopnost mívají i někteří lidé). Věří, že čarostromy byly těmi skutečnými starými bohy, a že když zemřou, stanou se jejich součástí. Zároveň však věří, a to i lidé, že mají moc pouze tam, kde se můžou na svět dívat očima stromů, a jakmile začaly z jihu Západozemí stromy srdce mizet, mizela i jejich síla.

Původně ale byli vyznáváni po celém kontinentu, stejně jako se na celém kontinentu pohybovaly děti lesa. Tuto víru pak převzali po uzavření míru s dětmi i První lidé a teprve až invaze Andalů před 6 000 lety situaci změnila, když Andalové a jejich Sedm považovali staré bohy a magii dětí za něco nepřípustného a začali s nimi bojovat a kácet čarostromy.

Z toho důvodu se také brzy z božích hájů, které byly součástí každého sídla, v jižních zemích staly spíš světské okrasné zahrady a ani tam, kde ještě čarostromy nebo i stromy srdce stojí, se už téměř nikdo nemodlí. Jen málokteré jižanské rody zůstávají věrné původní víře a pouze výjimečně dochází k opačné konverzi, jako třeba v případě Samwella Tarlyho, který se rozhodl místo septa složit svou přísahu bratra Noční hlídky před stromem srdce, protože Sedm na jeho modlitby nikdy neodpovídalo.

Přesto má vyznávání starých bohů společné znaky s novými – nepřipouští incest, vraždu člena rodiny nebo otroctví, což se považuje za urážku bohů, a ctí zákony pohostinnosti. I když nelze s jistotou říct, jestli je to záležitost náboženství, nebo jen lidské zvyky, které převzaly všechny hlavní víry v Západozemí jako něco, co by mělo být v civilizované společnosti samozřejmé.

Foto: HBO


Jít na Game of Thrones | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!