Recenze: Fantastická zvířata - Grindelwaldovy zločiny

Recenze: Fantastická zvířata - Grindelwaldovy zločiny

19.11.2018 16:58


Po rozpačitých ohlasech od fanoušků a kritiků jsme si konečně i my našli čas, abychom se stihli vydat do kina. Druhý díl je zcela jiný než ten první, teď záleží, jestli se série skutečně ubírá dobrým směrem. Zvládla Rowlingová připravit a nakopnout sérii dobrým směrem?


První Fantastická zvířata se držela při zemi, kladla důraz na nové postavy, pouze okrajově odkazovala na širší svět Harryho Pottera. Druhý díl do toho ovšem jde již naplno a přišel s úplně protichůdnou taktikou. Film je prošpikovaný všemožnými odkazy, děj nabobtnal, je čím dál tím více zamotanější, postav přibylo. Byl to krok tím správným směrem? Úplně ne.

Mezi prvním a druhým filmem je diametrální rozdíl. Zatímco ten první byl komornější a samostatnější, druhý film se snaží vytvořit jakousi celistvou atmosféru celé série, čerpá z bohatého světa Harryho Pottera, bere nás na známá místa a ukazuje nám staré známé, aby si tvůrci mohli odškrtnout různá camea. Přibylo ovšem i spoustu nových postav, kterých je zkrátka nějak moc, a nedostanou tím pádem dostatečně prostoru.

A kvůli tomu vlastně pořádně nedostanou prostor ani naši staří známí. Jacob Kowalski nemá v druhém filmu v podstatě co dělat, je tam pouze kvůli jeho oblíbenosti z prvního dílu a dá se říci, že ve druhém snímku stojí mimo příběh. Zatímco v prvním byl prakticky tím, skrze koho jsme díky jeho neznalosti poznávali fantastická zvířata, nyní slouží ve filmu jen do počtu a je tu pouze od toho, aby sem tam přispěl zajímavým vtipem či hláškou, které se vlastně ve finále ani nepovedly. Kino se snad ani jednou nezasmálo.

(Brumbál je jednou z nejlepších postav ve filmu. Foto: Warner Brothers)

V případě Queenie a Tiny je situace obdobná. Obě postavy dostanou málo prostoru, jejich čas na plátně je osekán na minimum, tudíž jejich vývoj je značně nulový. V závěru se sice film snaží vytvořit umělou atmosféru, že tyto postavy někam došly, ale jde o zoufalou hru J. K. Rowlingové. Queenie a její pohnutky v samotném finále nedávají až takový smysl, postavy jsou načrtnuty značně povrchně.

Série by se bez těchto tří zbytečných postav prakticky obešla, stavět na nich příběh byla zkrátka chyba. A to se teprve dostáváme k hlavnímu hrdinovi Mloku Scamanderovi. Ten je sice jako stále zmatený trouba fajn, ale opravdu dokáže unést tíhu celé série na svých bedrech? Zřejmě ne. Navíc Mloka vůbec Gellert Grindelwald a jeho zločiny nezajímají, což je asi největší problém celého filmu.

Harry Potter byl úzce zainteresovaný do všech věcí, které se týkaly lorda Voldemorta. Jeho cíl byl jasný a nenávist a napětí mezi postavami se daly krájet. Jenže Mlokovi je Grindelwald většinu stopáže ukradený, pouze se chce usmířit s Tinou. Vzájemné scény v prvním díle skvěle fungovaly, ovšem v tom druhém vůbec. Mlok je nevýrazný a jako hlavní postava těžko vedle Albuse Brumbála obstává. Představte si, kdyby v sérii o Harrym byl místo Pottera hlavní postavou ňouma Neville Longbottom. Jako vedlejší postava fajn, ale jako hlavní by nikdy neobstál.

(Zvířata jsou ve filmu spíše do počtu. Foto: Warner Brothers)

Celý děj je skákáním z místa na místo a sekvencí několika nesourodých scén, které na sebe pramálo navazují. V první hodině a půl je zkrátka nutné představit všechny nové postavy a zároveň v ději udržet ty staré, takže každý charakter dostane na plátně pramálo času. Rowlingová zkrátka jako scenáristka příliš neboduje a měla se o svou úlohu podělit s nějakým zkušenějším kolegou. I David Yates po tolika filmech z kouzelnického světa nepřináší do série nic nového a možná i zde by všichni uvítali čerstvý vítr. Yates má za sebou již šest filmů ze série, obměna je tak žádoucí.

Pojďme se ale podívat také na ty pozitivní stránky. Tou je rozhodně úvodní scéna Grindelwaldova útěku, jež je nápaditá a dokáže navnadit na zbytek filmu. Světlým okamžikem je rozhodně flashback z Bradavic, kdy film dokresluje vztah Mloka a Lety. Film je najednou hned lepší a hmatatelnější. Vůbec, Leta Lestrange je překvapením celého filmu a jednou z nejzajímavějších postav, i když figuruje pouze v pár scénách. To je ovšem dané i již hereckou vyzrálostí herečky Zoë Kravitz. Takoví Callum Turner (Thaseus Scamander) či William Nadylam (Yusuf Kuma) se herecky moc neprojevili.

Rowlingová si to nejlepší nechala na finále, které je opravdu dechberoucí. Těch odhalení, jež nás čekají v samotném závěru, je skutečně hodně. Nepozorný divák se v těch všech záhadách může lehce ztratit. Zde ovšem Rowlingová ukazuje skvělý tah na branku, protože postavy, které se zdály být zbytečné, v samotném závěru konečně nabírají na významu.

(A cenu za nejzbytečnější postavu získává Jacob Kowalski. Foto: Warner Brothers)

Jedno odhalení střídá druhé, jeden zvrat je nahrazen zradou někoho jiného. Finále se opravdu povedlo a dokáže velice důstojně navnadit na další díly ze série. Poslední půlhodina film do jisté míry zcela zachraňuje, ale těžko se zapomíná na první hodinu a půl, která byla zkrátka o ničem. Pocity z filmu jsou tak smíšené. Existují snímky, jež také vyloží všechny karty až na konci, jenže v průběhu je tvořena napínavá atmosféra. To se ovšem u Grindelwaldových zločinů neděje, film dokáže i místy nudit.

Jak tedy film hodnotit? Jedná se o nesourodý film (se zbytečnými hlavními postavami), jenž se našel až v samotném závěru. Rowlingová za pět minut dvanáct dokázala zachránit nepořádek, který sama způsobila. Zvraty a jednotlivá propojení postav jsou tím nejlepším na filmu, dále se povedly flashbacky a náčrt kouzelnické války, která nás čeká. Grindelwaldovy pohnutky a jeho zločiny se zpočátku těžko chápaly, ale v samotném závěru po proslově v Paříži do sebe vše skvěle zapadlo.

Co do příště změnit? Zapomeňme na Mloka, Tinu, Jacoba a Queenie. Tyto postavy jsou zbytečné a jen těžko dokážou nahradit Harryho, Rona či Hermionu. Příští díl by se měl zcela soustředit na Albuse Brumbála a Grindelwalda, kde je opravdu co nabídnout. Zapomeňme také na zvířata, která jsou ve druhém filmu zcela zbytečná a tvůrci se nám spíš pouze snaží připomenout, že tady stále jsou, protože podle nich se přece film jmenuje. Se scénářem by příště mohl pomoci někdo zkušenější, nový režisér by sérii osvěžil a koordinátor soubojů by se také hodil. Přece jen umělé souboje s modrým ohněm v podobě draka jsou již poměrně ohrané.

P.S.: Asi znovu všichni čekáte na procentuální hodnocení, to ale není nutné. Myslím, že předcházející řádky zcela vypovídají o tom, jaký film to ve skutečnosti je.

RECENZE FILMU – FANTASTICKÁ ZVÍŘATA A KDE JE NAJÍT


Jít na Harry Potter | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!