Do našich kin vstupuje třetí díl Hobita. Uzavírá se tak po Pánovi prstenů další výprava do Středozemě. Ze všech stran je slyšet, že filmový Hobit není tak dobrý jako filmový Pán prstenů. A není náhodou Hobit vlastně stejný jako Pán prstenů, ale jsme to my, kdo jsme se změnili?
Když v roce 2003 skončila trilogie Pán prstenů, spousta fanoušků to obrečela. Režisér Peter Jackson dokázal na svoji dobu něco neuvěřitelného. Zdánlivě nezfillmovatelnou fantasy bibli od J.R.R.Tolkiena převedl na filmové plátno, a to v naprosto impozantním stylu. S relativně malým rozpočtem, nikterak superhvězdným obsazením a se začínající trikovou firmou nejenom vyvrátil všechny pochybnosti zatvrzelých fanoušků knížky, ale dokázal přitáhnout ještě úplně novou skupinu čistě filmových nadšenců.
Byl to vždy svátek se vypravit těsně před Vánoci na premiéru nového dílu, natěšený jednak trailery a pak i průběžně vypouštěnými rozšířenými verzemi předchozích dílů. Když v prosinci 2003 definitivně zazněly poslední tóny podmanivé hudby Howarda Shoreho, mnozí začali doufat, že se Peter Jackson do Středozemě vrátí a to ideálně s Hobitem, kterého měl v úmyslu zfilmovat už dříve, ale díky problémům s autorskými právy si nakonec vybral Pána prstenů.
Autorská práva a spory okolo nich zastavily výrobu Hobita na docela dlouhou dobu, do toho se promítly ještě spory Jacksona se samotným studiem ohledně podílů z tržeb Pána prstenů a původně nasmlouvaný Guillermo Del Toro na pozici režiséra dal po letech průtahů projektu nakonec vale.
Když se tedy projekt po šesti letech příprav konečně rozběhl, základna fanoušků už výrazně vychladla. Přišly jiné projekty, jiné úžasné vesmíry. Publikum opanoval vizuálně úžasný 3D svět Avataru od Jamese Camerona, na filmové série nezvykle propojenou mytologii nabídl komiksový vesmír od Marvelu a samotné fantasy si spousta fandů mohla vyzkoušet v počítačových hrách jako Skyrim nebo Dark Souls.
Kdyby tak Jackson mohl Hobita začít filmovat hned po skončení Pána prstenů, určitě by se mu dostalo vřelejších reakcí na roztažení úzké knížky do dvou a posléze dokonce hned do tří filmů. Zatímco dříve fanoušci nadšením hýkali u DVD nad každou rozšířenou scénou, natažení Hobita na tři filmy už pro mnoho z nich zavánělo chladnou kalkulací.
Přitom – čistě z autorského pohledu – to dává smysl. Jackson jednak vyšel právě z premisy, že fanoušci chtějí svět Středozemě prozkoumávat do detailů a opakovaně, do ruky mu hrálo i to, že více propojit Hobita a Pána prstenů chtěl i sám Tolkien. Ten dokonce uvažoval, že Hobita přepíše více do stylu Pána prstenů, tedy pro dospělejší publikum, s větším důrazem na mytologii. Nakonec tuto myšlenku opustil, Hobita pouze lehce upravil a vybrané věci z mytologie, odehrávající se ve stejně době jako Hobit, vyprávěl v Silmarilionu.
Jenže fanoušci tohle pro filmového Hobita nezkousli a vyčetli Jacksonovi zbytečnou natahovanost. Ta je však úplně stejná jako v případě filmového Pána prstenů. Zatímco knižní Pán prstenů je rozvláčné povídání, kde není výjimkou popisovat jeden strom na deseti stránkách, Hobit ze své povahy dětské knížky sype jednu akční příhodu za druhou. Filmová sextalogie Hobit a Pán prstenů je v tomto směru zcela konzistentní, má stejné tempo, stejné cílové publikum, stejnou atmosféru.
Kde se to vzalo? Proč před deseti lety fanouškům nevadilo po zhlédnutí filmu, jak moc zdůraznil Jackson milostnou linku Arwen a Aragorna, kdežto romantické příblížení mezi trpaslíkem Kili a čistě pro film napsanou elfkou Tauriel vadilo? Proč úvodní čtyřicetiminutové přemýšlení Bilba nad výpravou je horší než čtyřicetiminutové uvedení Froda na jinou výpravou? Proč fanouškům vadí další dlouhé záběry na Hobitín či Roklinku, když ještě před pár lety ulétávali na třiceti nových vteřinách z Lothloriénu?
Problém je v očekávání. Původní Pán prstenů vznikal sice s aurou natěšených fanoušků knihy, ale stále s opatrností a nejistotou, nejen u diváků, ale i samotného studia. Poté, co Jackson třikrát doručil prakticky bezchybný výsledek, všichni očekávali, že Jackson se ještě v nové trilogii překoná. Jenže to by byl nezvládnutelný úkol možná i pro mistra pokračování, Jamese Camerona. Jak ještě posunout nadšení z pokračování, když už prvotní laťka byla prakticky na nejvyšší úrovni?
Do podobné pasti se letos lapil také Bryan Singer a X-Men: Budoucí minulost. Mnozí uvítali návrat toho, kdo prakticky započal éru moderního filmového komiksu k sérii, kterou sám vytvořil, když však doručil “to samé”, co před 11 lety s dvojkou, mnozí raději ukázali na tři roky starou První třídu, kde Matthew Vaughn osvěžil X-Meny živou vodou.
Není jednoduché udržet filmové série tak, aby uspokojily vzrůstající očekávání fanoušků. Své by o tom mohla povídat série s Harry Potterem, která od třetího (filmového i knižního) dílu bojuje s upadající kvalitou. Většina současných filmů také po prvotním super úspěchu často dosáhne maximálně číslovky tři v tom, aby se neokoukala. Pak následuje restart (ten ale v případě Tolkiena moc smysl nedává). Pak změna režiséra. Můžeme tisíckrát spekulovat, jak by Hobit dopadl kdyby ho udělal původně plánovaný Guilermo Del Toro, ale vzhledem k tomu, že Del Toro je povahou velmi podobný jako Jackson, jen občas šílenější (viz Hellboy 2 či Faunův labyrint), nedá se předpokládat, že by vyznění filmu či jeho marketing byl zásadně jiný.
Na konec lze říci, že jako celek působí šest filmů Hobit + Pán prstenů mnohem kompaktněji než doposud nejslavnější filmová sága – původní a nové Star Wars. K Pomstě Sithů by mohla být Bitva pěti armád přirovnána asi nejvíce, i tady se jedná o nejlepší díl “nové” trilogie, nejen díky tomu, že nabídne rozhodující vyvrcholení, ale poskytne i propojení na pokračování. Pomrknutí na Pána prstenů najdete v Hobitovi hodně a ještě víc jich můžeme očekávat v prodloužené verzi. Ta na rozdíl od prvních dvou dílů bude dávat nejvíce smysl, protože Bitva pěti armád je opravdu relativně krátká (necelé 2,5 hodiny) a střihačské nůžky nemilosrdně pro kina ořezaly cokoliv rozvláčného.
Pak bude všech šest filmů báječným filmovým zážitkem, který vás bude nutit prozkoumávat další a další detaily ze Středozemě a opakovaně zažívat všechna dobrodružství, bitvy, výpravy a šťastné konce znovu a znovu. A kdo jiný – ze současné kinematografie – vám toto dokáže v takové šíři a velikosti nabídnout? Pojďme se už teď těšit, až se za pár let rozhodně někdo znovu do Středozemě vrátit.
#13 Blackhand47XD: jo presne s tebou souhlasim ;-)
No celé mi to přijde jako krvák Holywoodského typu, který s knížkou, původně napsanou pro jeho syna jako pohádna nemá mnoho společného.
#41 Salim Hrdonožka: Hlavně, pokud se nepletu, byl v té době v Roklince a ještě ne Hraničář na severu.
#35 koubafire: I když je pravda, proč by se král elfů zajímal o nějakého pětadvacetiletého pubertálního napůlsirotka, když ještě před pár dny tvrdil, že dění mimo Hvozd jde i mimo elfy…
#42 Ann Taylor#35 koubafire: Aragorn je jeden z mála lidí kteří byli nazýváni Dúnadani. Žili dlouhý život… V Pánu Prstenů má jeho postava 87 let.. ;)
#38 Salim Hrdonožka: (y) :D Made my day. :D
A kdo vyhrává cenu o druhý nejdelší komentář? Já! A teď chci vidět toho magora (v dobrém), který to bude číst.
#39 EpsikKdyž si představím plochu, uprostřed níž je bod a kdo se do toho bodu dostane, natočí bezchybný film, tak Lotr (Společenstvo) začalo velmi blízko něj. Dvě věže se mu blíží a takové momenty jako Legolas má „shildboard“ nebo umí vyskočit na koně za jízdy, mi přišli působivé (Navíc, proč by to neuměl, měl 2000 let na trénování). Návrat krále ten dokonalý bod mine jen o malý chloupek a assasin-Legolas je stále assasinovatější, zejména když olifantí zabití dokonale zakončí Gimli: „Ale počítá se stejně jenom za jednoho.“ No, ale Jakson jede dál Hobit 1, Hobit 2… a dokonalý bod nechává čím dál víc za sebou. Sehranost trpaslíků při uklízení stolu, v Morii a dokonce i na řece je… řekněme komická, přímo parodie bych nepoužil, přesto mi přišla jako povolená úprava filmu. A máme tu Bitvu: sehranost trpaslíků, proč ne? ale to, že dokáží spolupracovat elfové s trpaslíky, když ještě před chvílí si chtěli skočit po krku? A nakonec ultra-epic-borec-ninja-assasin Legolas hopkající ze skály na netopejra, z netopejra na kámen, z kamene na další kámen, pak přes nějakou propadlinu po rozbité věži… to už bylo jaksi… ehm, ehm. Ale musím uznat skvělé scény typu žalud, u kterých se nejspíš polovina kina a všichni moji vrstevníci šíleně nudili, ale když si uvědomím, že Bilbo říká, že ten žalud zasadí a oslava jeho 111. narozenin ja u velkého, asi 55 let starého dubu… to jsou ty Tolkienovské věci, které se tam stále ještě vyskytují, jen se musí hledat…
#19 niennor: To animované jsem z části viděl. Trochu jako Hobit aneb Bilbo a třináct trpaslíků. Hej hou, hej hou, draci vyhynou…
#35 koubafire: Aragorn s Legolasem se museli znát minimálně z doby, kdy chytili a drželi v zajetí Gluma.
#2 Bruncla: Naopak, pochybuji, že by ses zamiloval(a) do někoho, komu si před pár desítkami let (to je pro ně jak pro nás týden) říkala ťuťu-ňuňu, nehledě na to, že jsi jeho pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-pra-prateta z duhého kolene. Pokud vím, Arwen říká, že se poprvé setkali v LothLorienu.
p.s.:Pokud jsem se v pra- přepočítal, opravte mě, prosím.
#35 koubafire: Predpokladám, že len kvôli tomu, aby sa spoznali. Legolas bol na Elrondovu radu vyslaný ako zástupca svojho otca, ale už tam vedel, kto z prítomných je Aragorn (Aragorn svoju identitu často skrýval a pod inými menami slúžil kdekade v Stredozemi, málokto vedel, ako vyzerá) a kým je, takže niekde sa spoznať museli. Nuž, tak ho Thranduil poslal vyhľadať ho, aby nejakým spôsobom „zakončili“ vo filme aj linku medzi L&T.
prosím jak je možné ,že na konc iposilaji Legolase za Aragornem když Pán Prstenů se odehrává desítky let po Hobbitovi ?
#36 niennor #37 Salim Hrdonožka #40 Epsik #41 Salim HrdonožkaTak že se film, respektive celá trilogie, přesně nedrží knihy, by mi až tak nevadilo. Ale některé „detaily“ ve filmu(elfové mi připomínají roboty, nějak si nemohu vybavit zda jsem viděl jediný výstřel elfů z luku, celá bitva je moc osekaná, legolas vlastně ve všech dílech je „divnej“) vadí. Není to špatné, ale kvalit LOTRa rozhodně nedosahuje.
#31 niennor: souhlas!
Vůbec nesouhlasím s tím, že Bitva pěti armád je nejlepší díl, mně přišel nejhorší. První dva díly Hobita se mi vážně líbily a řekla bych, že jsou téměř stejně dobré jako Pán prstenů. A s Harrym taky nemůžu souhlasit. Knížky mě s každým dílem bavily víc.. :)
Ešte ma napadlo, bol by to iný odrb, kebyže idú podľa knihy a z bitky takmer nič nevidíme, len nám ju nakonci niektorá postava prerozpráva..spolu s tým, že Thorin padol a Fili Kili s ním, keď bránili jeho telo.. aká škoda, že Hobbit nie je presne podľa knihy.
Celá Tauriel a Kili romanca bola príliš aj na mňa, no natočená bola fajn a čo som pozerala pár videí na youtubku, sú aj takí, čo onú dvojicu „žerú“ a koniec ich príbehu nimi pohol. A je ich dosť veľa.
#33 NiennaTasartPoslední Hobit byl mnohem lepší než příšerná 2. V kině jsem lidi štval že jsem „šeptem“ říkal co se stane v další scéně. Vtip tomu nechyběl. Bavilo mne jak všichni ti pubertáci plakali nad tím když trpaslíci zemřeli, já četl knihu, já se na to připravil
#28 karlik222: Tak asi nejsem každý. Upřímně jsem doufala v důstojnější zabití Kiliho i Filiho, ale aasi jsem chtěla příliš.
Tak jelikoz jsem cetla Hobita drive nez jsem ho mohla videt tak jsem mohla dostatecne pouzit fantazii to se mi u pana prstenu nepodarilo… nicmene filmy se mi libily moc uz jen proto ze me opet dostaly do doby kdy jsem knihy cetla, zadne ocekavani jsem nemela a bylo mi jasne ze nebudou presne kopii knih. Ze scen se mi libila hlavne ta s Galadriel. Legolas me trochu zklamal tim, ze pri dnesnich moznostech ho mohli udelat mladsiho… v panu prstenu vypadal mladsi nez v hobitovi… Scena s temi kameny byla zbytecna ale tak jako je to pohadka tak co velice… Tauriel a Kili byli skveli obzvlast jejich konec ten musel pohnout s kazdym. Smak byl taky uzasny. Nejak mi bylo pri sledovani prijemne a dala bych si to znovu a az budu mit doma vsechny tri dily v prodlouzene verzi usporadam si maraton na coz uz se tesim. :-)
#29 NiennaTasartRozšířenou verzi ke druhému Hobbitovi vřele doporučuji, zásadní dějové a nejzábavnější části z celé knihy. ;-)
#25 Blackhand47XD: Aha, tak to musim sehnat rozšířené verze, snad budu mít poté malinko lepší názor na celou trilogii. Stejně se mi však nelíbilo, jakým způsobem celá skupina vtrhla do Beornova domu.
#22 NiennaTasart: Scéna s trpaslíky a Meddědem je v rozšířené verzi.https://www.youtube.com/watch?v=O9czF_LUSAc
#26 NiennaTasart#1 barahir: zcela souhlasím. Slovo parodie mě napadlo už v kině. Říkal jsem si, že to nemůže Jackson myslet vážně. A prý se dal slyšet, že už je to jeho poslední Tolkienův film. Což doufám, na Silmarillion ať nešahá!
#22 NiennaTasart: Neříkám, že je to pohádka, ale oproti Panovi prstenu je to víc i pro děti :) Třeba můj osmiletý bratránek to žere stejně jako já (mám 17 :D )
#17 bushka: No mně právě přišlo, že na pohádku je to moc akční, moc pro spíše teenagery a fanoušky LOTRa, než pro děti :) Navíc mi ve filmu docela chyběly ty říkačky (např. u pavouků) a přicházení k Beornovi (což je podle mne nejlepší část).
#23 bushka #25 Blackhand47XDSouhlasím s recenzí.
#13 Blackhand47XD: Souhlasím, i s vynechanymi scenami pan prstenu knižní se od filmového liší dle mého více než hobbit knižní od toho filmového. Například celý začátek knižního pána prstenu je zcela jinak, Frodovi je kolem 50, dej se posouvá o 20 let od Bilbovych 111 narozenin, dále pak spolu putují pouze tři hobiti, kteří naráží na elfi, smíšek se pridava až o dost později, Toma Bombandila jsem nikde ve filmu nezahledl a to jak se Gandalf ocitl na věži Ortanc ( Radagastuv omyl) atd., to jsem jmenoval pouze Společenstvo prstenu… ;-)
Spravniť jednu z najlepších filmových adaptácií kníh a spraviť film takmer presne podľa predlohy nie je to isté. Lotr je vynikajúca adaptácia, ale rozhodne nie podľa takmer presne podľa predlohy. Viac sa venoval story o Aragornovi a Arwen, Haldir v dvojke (ftw, ale rada som ho videla :3), etc etc… Je až smiešne, ako teraz Jacksonovi vyčítajú takého Legolasa, ktorý proste tam žil v čase Hobbita podľa mytológie Stredozeme, len tá v dobe, kedy vznikla kniha, ešte nebola prepracovaná, on sa tam nespomína a elfovia sú opísaní totálne inak ako v PP… Ak chcete film podľa predlohy, pozrite si ten animovaný z 70tych či koľkých rokov, tam sú tuším trpaslíci ešte aj pekne s čiapkami.
Tiež som mala spočiatku od Hobbita väčšie očakávania, ale po zamyslení sa som rada, že sa Jackson až tak nedržal knižnej predlohy. Prišli by sme o Dol Guldur, Galadriel a Sarumana, etc.. a hlavne, o prepojenosť s Lotrom a Hobbit by vyznel ako film z úplne iného sveta, z úplne inej Stredozeme, než akou je tá, ktorú poznáme. Chýbalo mi viac Meddveda, vadila mi Tauriel (holt, herečka mi je nesympatická už od Lost), Legolas musel ukázať, že má na viac ako jeho staršie ja v Lotrovi, humoru a vtipných odkazov (Bilbov odkaz na orlov pri umierajúcom Thorinovi) bolo na môj vkus veľa.. a aj keď pri zabíjaní draka šíp neufikol chlapcovi ucho aj s hlavou (ako rly?), pár wtf momentov bolo aj v Lotrovi. Lenže Pán prsteňov je prvý a bude navždy milovaný, lebo vtedy sme mu dokonca boli po čase ochotní odpustiť aj toho Toma Bombadila s vďakou, že sme videli aspoň iné scény z kníh. A na mometoch ako Legolasova spanilá jazda po štíte či skolenie olifanta spomíname s úsmevom.
Jackson nemohol natočiť druhého Lotra a ani držať sa knihy. No rovnako ako pri Pánovi prsteňov, aj s Hobbitom prišiel s inováciou (digitalizácia), na ktorú pred 10timi rokmi nemal možnosti ani prostriedky.. Asi posledná myšlienka- Jackson Hobbita, resp. Stredozem miluje ešte stále, čo sa vôbec nevylučuje s tým, že filmy točili aj kvôli peniazom (a ono to nie je len o režisérovi). Celý štáb, ktorý natáčaním zabil roky svojho života z niečoho zaplatiť museli a načo by natáčali, ak by neočakávali od filmu zisky, ktoré sa im vrátia? Kto dnes robí zadarmo (či ho práca baví alebo nie), hm?
Nevravím, že Hobbit je úžasný film, v dnešnej dobe je takých málo, ale budem ho brániť pri porovnávačkách s Lotrom.
#37 Salim Hrdonožka#16 NiennaTasart: Film je to skvělý, ale těch změn je tam několik a hlavně je tam dost osekaný ten začátek a konec.
#2 Bruncla: Ta scéna na sudech se mi právě z dvojky líbila nejvíc
#11 papaya: Tak tak :)
#22 NiennaTasart#12 NiennaTasart: Souhlasím se vším až na to, že Hobbit je opravdu víc udělaný jako pohádka než lotr stejně jako kniha Hobbita je taky víc pohádka než knižní lotr.
#13 Blackhand47XD: Tak asi jo, jelikož mně to přišlo jedno z nejlepších adaptací knih.
#18 Blackhand47XDJá s textem také moc nesouhlasím. Hobit se prostě Jacksonovi nepovedl. Mně nevadí více scén ze Středozemě, naopak. O to víc jsem ale smutnější, když se film vleče a nabízí nicneříkající scény. Možná že Pán Prstenů měl také spoustu zbytečných scén, ale ty scény byly natočeny s citem, Howard Shore se navíc pěkně v hudbě vyřádil a scénám dodal mnohem intenzivnější zážitek, Jackson navíc tenkrát uměl hrát divákům na emoce, teď mi přišlo, že Jacksonovi se Shorem došly síly a díl od dílu to bylo horší.
#13 Blackhand47XD: V rámci filmovýho adaptování knih? Jo. Je.
#12 NiennaTasart: Pán Prstenů je téměř přesně podle předlohy ? To jsme asi nečetli stejnou knihu.
#14 Hurley #16 NiennaTasart #20 Bastinor #44 Kalic88Tak jo. Za prvé: „…ale díky problémům s autorskými právy si nakonec vybral Pána prstenů.“ Tam nemá být „díky“, ale „kvůli“. (neděkujeme za problémy).
#13 Blackhand47XD #17 bushkaA dál. Nemohu souhlasit s autorem článku. Pán Prstenů je na mnohem větší úrovni, jelikož byl dělaný s láskou, téměř přesně podle předlohy. Hobit na druhou stranu má za cíl zaujmout co největší spektrum diváctva a vytřískat z toho co nejvíc peněz. A na to dojíždí, jelikož to opravdu v hodně věcech (které jen tak neodpustím) není jako knížka. Jackson prostě zapomněl, že kniha je pohádka pro děti a natočil to pro dospělé (a mladistvé) a ještě k tomu mainstreamové obecenstvo (akce, romantika, všechno dohromady, co tam vůbec nepatří. Navíc romance mezi elfy a trpaslíky je vyloučena vzhledem k jejich napjatým vztahům. To tam rovnou mohl promítnout Romea a Julii). Chápu, že chtěl vyzkoušet nové technologie, ale bylo toho příliš. Na druhou stranu souhlasím s připomínkami o změně publika a s tím, že podobné úžasné filmy už nemá šanci nikdo natočit. I v Hobitovi bylo hodně světlých momentů (i když míň než těch tmavých), ráda jsem se zas vrátila do Středozemě a i když v Hobitovi Jackson prováděl věci, které se mi nechtěly věřit, stále je to pro mne pan režisér.
#8 ohinek: naprosto souhlasím, mě docela vadila i ta nataženost na 3 filmy, myslím si, že by stačily bohatě dva a pak pořádnou rozšířenou verzi pro fandy na DVD
#17 bushka#7 ohinek: Nj, ale v tom je právě problém, Jackson už ani jinak točit neumí.
Ja patrim k tym, ktori si Jacksonovu Stredozem zamilovali a preto vsetky navraty do nej ma bavia. Nastastie som nemala prehnane ocakavania, nekazim si zazitok neustalym porovnavanim Lotr a Hobbita a aj preto som mala posledne tri roky vzdy krasne Vianoce. A ano, priznavam sa, Hobbit sa mi dokonca paci asi aj viac ako Lotr (zabite ma), a je to cisto subjektivne hodnotenie. Jednoducho, dalsie roky sa tesim na maraton vsetkych 6 filmov a len to bude to prave orechove :)
já vlastně se vším souhlasím, jenom mě na filmech mrzí ta parodičnost a předigitalizovanost.
#11 papaya#1 barahir: klidně ať na něj sáhne, pokud zachová ve filmu ten styl a celý ho nepředigitalizuje a místy nezparoduje jako hobita. Takové húrinovy děti to by se mi líbilo.
#10 barahir#5 JohnLuther: Hobit měl min. 200 na jeden díl.
Nechápem ako može niekto považovať Hobita 2 lepšieho ako Hobit 3. Záverečná kapitola bola podľa mňa najlepšia… Nikde som tam hlavne nepocítil nudne pasáže ktoré sa vyskytovali ako v jednotke tak i v dvojke. A že Pán Prsteňov mal malý rozpočet ? 100 mil na jeden film je málo ? O tom dosť pochybujem, Hobit ma rovnaký rozpočet na jednu časť. Osobne sa veľmi teším na Warcraft, som zvedavý čo z toho dopadne, údajne ma rozpočet až 200 mil, no to neznamená úroveň kvality, ale som proste zvedavý čo z toho bude.
#6 barahir#2 Bruncla: V půlce dvojky Hobita vidím takovej zlom – jízda na sudech a to co tam předváděli trpaslíci se Šmakem, od té doby to šlo úplně do kopru.
Tak za mě, určitě: 1. Společenstvo prstenu, 2. Bitva pěti armád (nebýt poslední scény s Legolasem+ mohl tam být o dost více Medděd, těším se na prodlouženou verzi), 3. Neočekávhaná cesta, 4. Dvě věže ( rozhodně prodlouzená verze), 5. Návrat krále a Šmakova dračí poušť na stejno (druhý hobit by byl super, kdyby nejlepší scéna netrvala 15 min a naopak Legolas kdyby tak moc nehopsal, Když se přidá prodlouzená verze patří 2. Hobit k tem lepším částem Stredozemě.- více Temného hvozdu a Medděda)
tvrdit že hobit je stejné kvality jako pán prstenů zavání rouháním:D jinak přidané dějové linky mi v hobitovi absolutně nevadily až teda na komplet romanci s tauriel. když to porovnám s arwen tak ta aragorna miluje jelikož vyrůstal v roklince a tam se seznámili. tauriel kiliho miluje protože ji poprosil ať mu prohledá kalhoty. dál mi docela vadila komičnost některých scén, hlavně ve dvojce kde jízda v sudech nebo průběh jeskyněma byly opravdu hrozné v trojce byl totálně příšerný legolas vybíhající po kamených kvádrech(hlavně mi to přišlo špatně naanimované) to v původní trilogii byla snad jediná taková scéna a to helmův žleb jízda na štítu.
#4 barahir #17 bushka #37 Salim HrdonožkaJá s tím nemůžu souhlasit, při sledování Bitvy pěti armád jsem měl pocit, že se dívám na parodii na Tolkiena. A to se mi první dva díly Hobita celkem líbily, zmiňované protáhlé scény na Roklinku a Hobitín dokonce nejvíc. Jen se modlím, aby Jackson na Silmarillion proboha nesahal.
#7 ohinek #24 JBT