Deset nejpřekvapivějších momentů v House of Cards

#1 makakus: Já bych to viděl asi takhle: je blbost tě nějak urážet za názor, ale taky není úplně nejlepší dehonestovat většinu Američanů za to, že znají svou verzi, ne tu britskou. Protože to samé by pak šlo uplatnit na Čechy, možná včetně některého z tvých rodičů. Alba Black Sabbath šly při troše snahy u nás taky za komunistů sehnat na černém trhu (nebo pokud se někomu náhodou podařilo vyjet třeba do Vídně), stejně je přinejmenším nevhodné se vysmívat všem Čechům, kteří znají jenom „Lásko voníš deštěm“ od Rottrové. Jenom proto, že je samotné od sebe nenapadlo, že je to cover.

Nevím, kam argumentačně míří exkurz do historie mediálního marketingu. Jen jsem poukázala na to, co asi tak může stát za tím, že současní diváci znají současný seriál, a ne něco, co vzniklo úplně někde vzniklo v době, kdy ještě tahali kačera. Jde o zábavní průmysl, nikoli o základní otázky života, vesmíru a dál to jistě víš.

#6 makakus: Já se na původní seriál nedívám z toho důvodu, že si tuhle americkou verzi nechci zkazit tím, že si vyzradím zásadní zvraty. Je to tak nepochopitelné? Nehledě na to, že americká politika patří mezi mé zájmy, tudíž je to pro mě logicky zajímavější než britský politický systém.

#3 vla_mira: Máš úplnou pravdu. Marketing a PR dnes vládnou všemu. A tenhle seriál je v tom až extrémní. Nicméně v devadesátkách, kdy vznikla GB verze ještě nebyl zdaleka tak rozkveten. :-) A třeba i Twin Peaks měli na začátku marketing za nulu a udělali ho následně sami diváci jakožto typ PR, kterému se dnes „moudře“ říká WoM (word of mouth neboli šuškanda :-)

#5 KevSpa: Uf. Právě proto jsem napsal u Shakespeara „s notnou nadsázkou“, i když i tenhle román byl bestseller, seriál taky. Pointa je však v tom, že možná naivně se domnívám, že nejen já jsem zvídavý, takže když mne nějaký seriál nebo i třeba filmová adaptace románu tak bere a žeru to, tak mne zajímá víc. Třeba Kmotra jsem napřed viděl a s hroznou chutí si ho teprve pak přečetl. A byl stejně skvělý. Když jsem viděl Sedm statečných a chtěl vědět víc, pustil jsem si Sedm samurajů. Super, ještě lepší. Atd. Adaptace dřívějších zpracování a originálů prostě NIKDY nemůže být překvapivá jen proto, že lidé nejsou zvídaví, negooglují ani v případech, že něco zbožňují a nechtějí vědět a vidět víc. Čím víc se o něco zajímáš, tím více tě obohatí, když se do toho ponoříš, ok? Proč třeba na Edně nepíšete o tom, že autor původního románu byl hlavním politickým poradcem Margaret Thatcher, takže zajisté věděl o politickém zákulisí stokrát více než kdokoliv z nás a chtěl se o to svinstvo podělit? Mimochodem je jedním z hlavních producentů i tohoto seriálu. Fajn, pro 99% lidí není nic z toho důležité. Ale pro moderátora tohoto seriálu by to aspoň trochu zajímavé a podnětné být podle mne mělo.

#4 makakus: Opravdu se nedá srovnávat notoricky známá hra od Shakespearea s britským seriálem, který u nás moc lidí nevidělo. Většina diváků americké verze kouká jen na tu, tudíž pro nějakých 99 % lidí jsou zvraty v seriálu překvapivé. To, že patříš k 1 % „znalců“ neznamená, že je to tak i pro zbytek seriálové obce.

#2 KevSpa: Nějak nechápu, proč se mi tak agresivně vysmíváš. Z Amíků nedělám blbce – je prostě pravda, že evropskou kulturu většinou vůbec neznají a nezajímá je. Prostý fakt. Jinak jsou to mnohdy skvělí lidé. :-) Ani jsem netvrdil, že všichni Češi znají GB seriál, jen „seriáloví nadšenci“. Pokládám za celkem normální, že když se mi líbí nějaká adaptace celkem známé látky (odkaz na předlohu je vždy i v titulcích), zajímají mne i různá zpracování. Navíc když má GB verze hodnocení na csfd téměř 90%. Podstata mého příspěvku byla v tom, že jen stěží může být „překvapivé“ něco, co už tady bylo. S notnou nadsázkou (a tak to prosím ber) by pak mohlo být pro někoho překvapivé, že v seriálu Romeo a Julie se nakonec oba zabijí. :-)

Mno, každopádně mají Britové evidentně mnohem horší marketing ;-)

#1 makakus: Jistě, udělejme z Američanů totální blbce. Všichni Češi přece viděli britské House of Cards. A kdo ne, je stejný tupec jako Američané. Nemít makakuse, nevím, kdo by nám tu zvedal inteligenční kvocient.

Překvapivé to může být nanejvýš pro Amíky, kteří neznají na rozdíl od evropských seriálových nadšenců skvělé anglické TV zpracování této knižní trilogie z let 1990–95. Většina „překvapivých“ momentů je převzatá, pokud nepočítám takové rozdíly, že např. jednou je Zoe shozena z věže a podruhé pod metro. Nebo že poprvé se bojovalo s teroristy na Kypru a podruhé jde o ICO. A nebo třeba, že Petera Russo (v obou případech alkoholika) FU jednou otráví jedem, podruhé výfukovými plyny. Atd, atd. Nicméně nebojte – jak to dopadne neználkům prozrazovat nebudu – a třeba si Amíci vymyslí jiný konec. Ale byla by to hrozná škoda, protože to je ta největší bomba! :-) A taky je hrozná škoda, že co Angláni zvládli odvyprávět ve 12 dílech, to tady trvá už 62 dílů, takže je to hrozně řídké a místy dokonce i nudné.