Batman a Superman proti militarizaci, slepému následování mocných a sexismu

Batman a Superman proti militarizaci, slepému následování mocných a sexismu

3.4.2016 20:22
TheDarkKnight


Batman v Superman je filmem vracejícím komiksový žánr zpátky tam, kam patří – na cestu stojící proti zajetým absolutním pravdám americké politiky, militarizaci, následování mocných či sexismu. Tím je mnohem důležitější než postavením Batmana a Supermana proti sobě.


Christopher Nolan prohlásil při natáčení Temného rytíře, že mu přijde Joker jako logická reakce na Batmanovy činy. Stejně tak jsou události v Batman v Superman logickou reakcí na to, co se dělo nejen v Muži z oceli, ale také na odklon superhrdinského filmového průmyslu směrem k militarizaci a nebezpečnému slepému následování mocných, sexismu i plochosti postav.

Mýtus Supermana vesrus realita

Zack Snyder nepředefinoval postavu Supermana tak jako zmíněný Christopher Nolan persónu Batmana, a tak se zde, stejně jako v komiksech, mísí hrdinský mýtus Supermana s mýtem komerčním, a Superman zůstává nezkonzumovanou postavou. Tedy postavou takovou, která prožila již mnohá dobrodružství, která scenáristé nemohou opomenout při vyprávění, ale mohou dovolit, aby tyto události jejich postavu nijak neovlivnily, neposunuly ji, a tak se stal Superman postavou nezkonzumovanou, nutně pak ale zároveň i postavou bez vývoje.

Aby tak ve formátu snímku „versus“ mohl Superman vůbec stát na nějaké straně a nejen chodit po světě a zabijákům říkat, „to je nečestné a nesportovní,“ musí jeho postoj určit okolnosti. Zack Snyder se v tomto ohledu vydává po stezce, na níž šel Christopher Nolan se svým Temný rytíř povstal. V tomto snímku reflektoval Nolan spory ohledně Wall Street a především organizace Occupy Wall Street. Snyder v Batman v Superman stejně tak reaguje na aktuální dění ve společnosti.

(Dění okolo Supermana je reakcí na aktuální společenskou situaci)

Superman je strachem lidí a Kongresem Spojených států dohnán k nutnosti se zodpovídat za své činy, které koná v rámci pomoci svým spoluobčanům. „Lidé se bojí toho, čemu nerozumí,“ říká Supermanova matka Martha v reakci na protesty označující Supermana za „nelegálního mimozemšťana“ a lidi upalující jeho napodobeninu veřejně při demonstraci.

Clark Kent (Superman) přitom ale jen přiletěl na planetu Zemi ze země zmítané válkou, začlenil se do společnosti, našel si práci a v nouzi pomohl obyvatelům Země. Clark přišel na Zemi hledat lepší život, ale Země jej zradila.

Supermanův stav je tak nejen obdobou, ale dokonce přímou reflexí současné uprchlické krize a nálad ve společnosti. Uprchlí také přišli ze zemí zmítaných válkou, také hledají práci a chtějí pomáhat zemi, do níž přišli. Na tu jsou například muslimové v Británii dokonce o čtyři procenta hrdější než samotní rodilí Britové, ostatně i „Superman-uprchlík“ zachraňuje svět navlečený v obleku složeného z barev americké vlajky.

A stejně jako pravé a aktuální nebezpečí Ameriky, Donald Trump, odnikud nepřišlo, ale pochází ze Spojených států, i hlavní nepřítel v Batman v Superman pochází z domácí půdy. Lex Luthor je ale bohužel dobrý akorát pro dokreslení celého obrazu a sám jako postava nefunguje, zvláště ve srovnání s Batmanem. Charakter Temného rytíře má jasnou motivaci a mnohá traumata, která jsou na rozdíl od těch Luthora, a stejně tak Supermana, mnohem propracovanější a otevřenější dalšímu rozvoji.

(Batman je jedním z mála propracovaných charakterů filmu, o to je ale důležitější)

Wonder Woman ve válce s šovinismem

Nejzásadnějším charakterem filmu ale není paradoxně ani Batman, ani Superman a ani Lex Luthor, nýbrž Diana Prince (Wonder Woman). Ve filmu je sice vidět scéna, jak se Kent vrhá za svou přítelkyní Lois Lane do vany v oblečení po vzoru Jamese Bonda, kde bývají ženy pro hlavní postavu jen zdrojem potěšení a zábavy, nicméně vyjma tohoto a několika dalších jen drobných lapsů, jímž se věnuje ve svém článku například deník The Gurdian, je nový Snyderův snímek dalším ze řady blockbusterů bojujících proti sexismu v Hollywoodu. Zařadil se za Šíleného Maxe, který byl ve svém důsledku místo o Maxovi o ženské hrdince Furiose, a nové Hvězdné války, z nichž se do povědomí diváků vryla Reyina věta: „Nedrž mě za ruku. Dokážu běžet sama.“

Batman v Superman zachází tvůrci s Wonder Woman ale ještě dále. Pomineme-li lehce sexistickou bojovou zbroj, vyjde nám žena, která nemá daleko od založení „Ligy feminismu“. V prvé řadě se rozhoduje sama a svobodně, nepotřebuje po boku „silného“ muže, který jí bude určovat cestu. V druhé řadě ale především nepotřebuje k dosažení svého využívat faktu, že je žena. Nemusí tedy k uskutečnění svých plánů svádět každého na potkání, jak to konají herečky-modelky v komiksových seriálech na stanici CW (kam patří například The Flash, Arrow či Legends of Tomorrow), a ani při boji není třeba pro zaujetí záběrů jejího těla v latexu spojených s „nechtěnými“ sexy pohledy do kamery, v nichž se v druhých Avengers pro změnu vyžíval Joss Whedon.

(Nová Wonder Woman říká „ne“ šovinistickému Hollywoodu)

Wonder Woman tak již není jen přitažlivou figurou šovinistů ze čtyřicátých a padesátých let, kdy byla v každém komiksu téměř co stránku svázaná. Šovinismus se totiž za přičinění režisérů Nolana a Snydera začíná ze superhrdinského žánru vytrácet, a stejně tak i hloupá propaganda amerického militarismu a patronismu, které světu představili druzí Avengers, a komiksový žánr se vrací ke svým vrcholům.

Není totiž náhodou, že nejvýznamnějšími a nejproslulejšími komiksy z dílny DC Comics jsou Strážci a Návrat Temného rytíře, komiksy odrážející nejen pochybnosti nad černobílostí superhrdinů, ale především aktuální dobu, a to se střízlivou kritikou. Neukazují bezchybnost Ameriky ani ji nevynášejí do nebes za její zbrojení a politické kroky. Ba naopak. Oba komiksy pomocí své moci oslovit masy ukazují nešvary společnosti a volají po nápravě.

Stejně tak Batman v Superman není významný ani tolik prvním filmovým soubojem dvou superhrdinských velikánů, ale především svým navrácením komiksového žánru na stezku přesahující jen stránky komiksů, na cestu, která se týká celé naší společnosti.


Foto: Warner Bros.


Jít na Justice League | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!