Edna.cz Magazín8 slibně rozjetých filmů, které naprosto pohřbilo zpackané finále

8 slibně rozjetých filmů, které naprosto pohřbilo zpackané finále

Zdroj: Warner bros.

Skvělý rozjezd a poutavá zápletka diváky snadno navnadí, takže očekávaní brilantního konce bývají velká. Jenže pak přijde závěr, který celý zážitek nemilosrdně zašlape do země a u většiny diváků, nechá jen hořkou vzpomínku na jinak dobrý film. Podívejte se na osmičku filmů, u kterých nepovedené finále zničilo jinak nadějnou podívanou.

2 0 8.6.2026 Denis Růžička

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Dobrý konec poznáte na první pohled. Klasiky jako Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená Míle nebo třeba i takový Rocky, mají závěry, které jsou geniální, silné nebo alespoň emotivní a dokonale uzavírají předchozí děj. Dnes se ale zaměříme na pravý opak. V úvodu jen diplomaticky zmíním, že ne vždy jde o vyloženě špatné filmy, ale o díla, která měla skvěle našlápnuto, dokud je nezničilo zpackané (nebo alespoň rozporuplné) finále.

Znamení (2002)

Zdroj: Buena Vista Pictures Distribution

V roce 2002 nic nenasvědčovalo tomu, že sci-fi thriller Znamení s Melem Gibsonem skončí zklamáním. M. Night Shyamalan měl za sebou úspěšné hity jako Šestý smysl a Vyvolený, které proslavily právě jejich skvělé pointy. Znamení bylo jeho prvním filmem, který těsně před cílovou páskou klopýtl. Většina snímku funguje jako velmi solidní psychologický sci-fi thriller o mimozemské invazi. Zklamání z konce sice připomíná Válku světů, ale Shyamalanovi, vzhledem k jeho předchozí tvorbě, diváci tehdy neodpouštěli tak snadno. Režisér od té doby klopýtá čím dál častěji, ale to už je zase na jiné téma.

Proroctví (2009)

Zdroj: Summit Entertainment

Nicolas Cage natočil mnohem horší filmy než Proroctví, které jsou přesto zábavné díky jeho nezkrotnému a charismatickému herectví. Proroctví dlouho funguje jako skvělé sci-fi katastrofické drama s působivými scénami a Cageovým stoprocentním nasazením. Film se však začne hroutit v druhé polovině. Odhalení toho, co stojí za všemi ničivými událostmi, je nakonec mnohem méně vzrušující než samotné tajemství. Pokud do filmu jdete s vědomím, že konec bude zklamáním, můžete si první dvě třetiny plné napětí docela užít, jen to možná vypněte dřív než začnou titulky.

Joker: Folie à Deux (2024)

Zdroj: Warner Bros.

Dobře, tady to možná začalo být groteskní už dříve než v samotném závěru, ale bodu, odkud není návratu, dosáhne film až na úplném konci. V jádru jde o hněvivý a provokativní film, který obrací opovržení proti samotnému divákovi – zejména tomu, kdo s hlavní postavou v prvním díle sympatizoval nebo její osud považoval za zajímavý. Přechod k muzikálové formě s Lady Gaga byl sice ambiciózní, ale film nakonec jen dvě hodiny přešlapuje na místě. Skutečnost, že nešlo o pomalu gradující drama, ale o příběh bez jakéhokoliv skutečného vyústění, byla obrovským zklamáním. Smrt hlavní postavy na konci působila spíše jako milosrdné vysvobození, které celou ságu definitivně uzavřelo. Jakoby producenti chtěli sami zaříznout slibnou sérii o záporné postavě a uspořádali ji až groteskní představení se smutným koncem.

Zlatý kompas (2007)

Zdroj: New Line Cinema

Knižní trilogie Jeho temné esence si zasloužila mnohem lepší adaptaci než film Zlatý kompas z roku 2007. Snímek pokryl zhruba první tři čtvrtiny první knihy, ale to nejdůležitější a nejnapínavější finále zcela vynechal. Nešlo jen o vynechání epilogu; film prostě skončil na mnohem méně zajímavém místě. Zatímco po přečtení knihy chcete okamžitě sáhnout po pokračování, filmová verze (která se pokračování nikdy nedočkala) ve vás nenechá žádné očekávání věcí příštích. Náhradu nám až o několik let později přineslo seriálové zpracování Jeho temné esence, které bylo o poznání lépe přijato než samostaný film.

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008)

Zdroj: Paramount Pictures

Díky pátému dílu už Království křišťálové lebky není nejhorším filmem série o Indianu Jonesovi. Čtvrtý Indy má stále co nabídnout, protože i slabší Steven Spielberg je pořád lepší než většina ostatních režisérů na vrcholu sil. Nicméně zatímco první tři díly měly sice divoká, ale skvělá finále, čtvrtý díl vsadil na sci-fi prvky místo nadpřirozena, což působilo velmi nevhodně. Akce v poslední třetině navíc ztrácí dech a v kombinaci s mimozemšťany a podivnými triky přinesla divákům spíše zklamání. Osobně ale mám tenhle díl celkem rád a špičkování mezi Indym a jeho synem mne celkem bavilo.

Muž z oceli (2013)

Zdroj: Warner Bros.

Tenký led, který mnoho čtenářů nebude chtít překročit a já tomu rozumím. Muž z oceli rozhodně není od začátku do konce špatný film. Vlastně bych jej označil za jeden z nejlepších komiksových filmů ze stáje DC. Nabízí skvělý prolog, mnoho silných scén a Henry Cavill v roli Supermana ukazuje svůj obrovský potenciál. Finále se však zvrhne v únavnou, hlučnou a repetitivní destrukci Metropolis. Korunou všeho je pak kontroverzní rozhodnutí nechat Supermana zabít generála Zoda, což zcela popírá podstatu této postavy jako ochránce života, který dává přednost záchraně před ničením. Pokud na přístup Zacka Snydera kývnete a ponoříte se do temnějších vod komiksů, nejspíš vás tento snímek neurazí. Pokud jste ale zarytí fandové komiksů a máte postavu do hloubky navnímanou, tento přístup vás možná otráví už ve chvíli, kdy Superman nechá zemřít svého adoptivního otce, jen aby ukryl své schopnosti před veřejností.

Já, legenda (2007)

Zdroj: Warner Bros.

Já, legenda je klasickým příkladem filmu, který doplatil na necitlivou změnu knižního konce. Jako postapokalyptický horor funguje skvěle, ale filmová verze nabízí dva různé konce (nekecám, jděte na youtube a napište „alternate ending“), přičemž ani jeden nedosahuje mrazivé hloubky původního románu Richarda Mathesona. Hrdinská oběť i přežití hlavního hrdiny zcela obrušují hrany původního bezútěšného poselství, kvůli kterému byl knižní závěr tak ikonický a děsivý. V knize totiž hlavní hrdina zjistí, že nakažení se rozlišují na dvě rasy, jedna je plná krvežíznivých tvorů, ale ti druzí přemýšlí a budují nový svět. V samotném závěru knihy jej zajmou, uvrhnou do cely a chtějí jen veřejně popravit, protože je roky přes den vraždil, když v klidu odpočívali a nemohli se bránit. Film šel ale jiným „bezpečnějším“ směrem.

Skleněný (2019)

Zdroj: Universal Pictures

Na závěr se vracíme k M. Night Shyamalanovi a jeho snímku Glass tedy Skleněný. Film měl uzavřít trilogii započatou filmy Vyvolený a Rozpolcený. Spojení těchto světů znělo nesmírně lákavě, ale výsledek bohužel selhal. Po nadějném úvodu začne atmosféra s každou další scénou vyprchávat, postavy nejsou ani zdaleka tak dobře zahrané, jak by mohly být a finále působí vyloženě lacině a pateticky. Místo chytrého antiklimaxu divák dostane jen pocit promarněného času a zbytečného natahování.

A co vy? Máte svůj oblíbený film, který vás ve svém závěru opravdu naštval?