Doba se změnila: Těchto 5 megahitů by dnes v kinech diváci odsoudili. Změnil se náš vkus k nepoznání?
Zdroj: Paramount Pictures
Filmový průmysl se neustále vyvíjí a s ním i preference a citlivost publika. Mnoho kinohitů z devadesátých let, které tehdy lámaly rekordy, by dnes narazilo na silnou kritiku a pravděpodobně by se nesetkalo s pochopením. Změnil se náš vkus k nepoznání, nebo jsme jen začali vidět „hluboké strukturální problémy“ tam, kde jsme je dříve ignorovali?
Devadesátá léta jsou často vnímána jako zlatá éra kinematografie, doba bezstarostné zábavy a průlomových snímků. Avšak s odstupem času a posunem společenských norem se na některé z tehdejších megahitů díváme zcela jinýma očima. Co bylo kdysi považováno za neškodný humor nebo romantiku, může být dnes vnímáno jako problematické, podporující stereotypy či dokonce škodlivé. Dnešní diváci, vyzbrojeni novým pohledem na etiku a inkluzivitu, by pravděpodobně neprošli kolem těchto pěti filmů bez zdviženého obočí, a možná by jim dokonce zamávali v kinech na rozloučenou.
Pulp Fiction (1994)
Zdroj: Paramount
Quentin Tarantino otřásl filmovým světem svým ikonickým neo-noirem Pulp Fiction z roku 1994. Film, který redefinoval nezávislou kinematografii, je dodnes uctíván pro svůj nelineární děj, ostré dialogy a nezapomenutelné postavy, v čele s Johnem Travoltou, Samuelem L. Jacksonem a Umou Thurman. I přes svůj kultovní status by však v roce 2026 narazil na silnou kritiku. Dnes by byl snímek pravděpodobně odsouzen za otevřenou glorifikaci násilí a drogové kultury, stejně jako za užívání rasově citlivého jazyka a explicitní scény sexuálního násilí. Jeho syrovost a záměrná kontroverze by pro dnešní širší publikum mohly být příliš problematické, což by film potopilo v záplavě negativních reakcí a bojkotů.
Pulp Fiction získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes a Quentin Tarantino obdržel Oscara za nejlepší původní scénář. Film se stal katalyzátorem pro oživení kariéry Johna Travolty a definitivně etabloval Samuela L. Jacksona jako hvězdu první velikosti. Díky svému jedinečnému stylu a nekonvenčnímu vyprávění ovlivnil celou generaci filmařů a popkulturu obecně, což potvrzuje jeho trvalý odkaz jako jednoho z nejvýznamnějších filmů 90. let.
Titanic (1997)
Zdroj: Paramount
Epické romantické drama Titanic z roku 1997 od režiséra Jamese Camerona se stalo fenoménem, který lámal kasovní rekordy a získal jedenáct Oscarů. Příběh zakázané lásky mezi Jackem Dawsonem (v podání Leonarda DiCapria) a Rose DeWitt Bukater (ztvárněnou Kate Winslet) na palubě nepotopitelné lodi je hluboko zakořeněn v kolektivní paměti. V současné době by se však jeho masivní sentimentálnost a melodramatičnost mohla setkat s mnohem chladnějším přijetím. Zatímco tehdy byla oceněna jako vrchol romantiky, dnes by někteří diváci mohli vnímat jeho citovou manipulaci a romantizaci tragické události jako necitlivou či dokonce lacinou, což by mohlo snížit jeho šance na opětovný masivní úspěch.
Titanic byl ve své době technickým zázrakem, který posunul hranice vizuálních efektů a produkčního designu. S rozpočtem přesahujícím 200 milionů dolarů šlo o nejdražší film všech dob. Jeho globální úspěch potvrdil vizionářský přístup Jamese Camerona a z Leonarda DiCapria a Kate Winslet učinil světové superhvězdy. Film zůstává jedním z nejvýdělečnějších snímků historie a jeho vliv na kinematografii a popkulturu je nezpochybnitelný.
Základní instinkt (1992)
Zdroj: StudioCanal
Kultovní erotický thriller Základní instinkt z roku 1992 od Paula Verhoevena je nezapomenutelný díky scénám s Sharon Stone a Michaelem Douglasem. I přes svou kasovní úspěšnost a status moderní klasiky je film i dnes neustále kritizován za prosazování „urážlivých LGBTQ stereotypů“. Kritici ho označují za misogynního a za „udržujícího negativní obrazy o homosexualitě“. Dále se uvádí, že „spojuje sex a násilí nezodpovědným způsobem“. Takový přístup by v roce 2026 pravděpodobně vyvolal rozsáhlé protesty a bojkoty.
Jednou z nejikoničtějších a zároveň nejkontroverznějších scén filmu je ta, kde Catherine Tramell (hraná Sharon Stone) překříží nohy během výslechu. Tato scéna, o které se vedou spory, zda o ní Sharon Stone věděla v plném rozsahu před natáčením, se stala symbolem ženské smyslnosti a síly, ale také předmětem mnoha debat o přílišném odhalování. Režisér Paul Verhoeven tvrdí, že herečka o všem věděla, zatímco Stone má jiný názor.
Ace Ventura: Zvířecí detektiv (1994)
Zdroj: Warner Bros.
Komedie Ace Ventura: Zvířecí detektiv z roku 1994 s nezapomenutelným Jimem Carreym v hlavní roli je příkladem bezstarostného humoru 90. let. Dnes by však byla cenzurována kvůli vtipům „hluboce zakořeněným v transfobii“. Zvláště problematickou se jeví scéna, kde Ace Ventura odhalí, že padouchem je transgender žena, což je prezentováno jako šokující a nechutné. Tento způsob humoru by v současné době byl vnímán jako útok na transgender komunitu a zaručeně by film potopil v očích kritiky i většiny publika. Režisér Tom Shadyac by se s podobným scénářem dnes musel potýkat s obrovskou vlnou negativní publicity.
Jim Carrey v roli Ace Ventury předvedl svůj charakteristický, fyzicky expresivní styl humoru, který ho katapultoval mezi největší komediální hvězdy 90. let. Mnoho jeho replik a grimas bylo improvizovaných přímo na place, což dodalo filmu spontánní a nepředvídatelnou energii, která se stala jeho poznávacím znamením a přitáhla k němu miliony diváků po celém světě.
Tanec s vlky (1990)
Zdroj: MGM
Velkolepé historické drama Tanec s vlky z roku 1990, které režíroval a v hlavní roli si zahrál Kevin Costner, získalo řadu Oscarů a bylo oslavováno pro svůj příběh o americkém Západě. Přestože je film v mnoha ohledech mistrovským dílem, moderní kritici poukazují na přítomnost „komplexu bílého spasitele“ („white savior“ complex). Tento narativ, kde bílá postava přichází zachránit nebo „civilizovat“ domorodé obyvatelstvo, je dnes vnímán jako stereotypní a paternalistický. Ačkoliv film přispěl k rozvoji povědomí o kultuře indiánů, jeho úhel pohledu by byl v současném kině podroben přísné revizi a pravděpodobně by mu bránil v získání podobného uznání.
Snímek byl pro Kevina Costnera obrovským osobním projektem; nejenže si v něm zahrál hlavní roli, ale také ho režíroval a produkoval. Vložil do něj značnou část vlastních financí, když se rozpočet vyšplhal nad původní plány. Jeho snaha o autenticitu se projevila i v tom, že mnoho herců, včetně samotného Costnera, se naučilo základní fráze v jazyce Lakota, což dodalo filmu na věrohodnosti a hloubce.
Doporučujeme
-
Tawny Cypress8.8.2026 (50 let) -
Keith Carradine8.8.2026 (77 let)
-
Michael Urie8.8.2026 (46 let)
-
Valarie Pettiford8.8.2026 (66 let)
-
Jimmy Jean-Louis8.8.2026 (58 let)
-
Marina Squerciati8.8.2026 (45 let)
-
Michael Chernus8.8.2026 (49 let)
-
Branscombe Richmond8.8.2026 (71 let)
-
Tobias Santelmann8.8.2026 (46 let)
-
Enzo Cilenti8.8.2026 (52 let)
Diskuze /8
Mozer
A tohle všechno je důkaz toho, že jsme se jako společnost posunuli do míst, kde si už ani neumíme udělat srandu sami ze sebe a zároveň glorifikujeme filmy a seriály plné násilí a co nejzvrácenějšího sexu. Díky tomu už vlastně ani není pro producenty a režiséry možné alespoň částečně odhadnout, jak bude na film nebo seriál publikum reagovat ve smyslu sledovanosti nebo návštěvnosti. Všechno musí být instantní a extrémní, jinak to v publiku nevyvolává žádné emoce.
#2 Blueder #6 Hoprdox1Blueder
#1 Mozer: 100%
Marty84
Jděte se už s tou hyperkorektností vycpat.
Martrix
Čeští diváci by ani jeden z těchto filmů neodsoudili, ale jistě by někoho napadlo to co autora článku, že v USA a UK, by se z toho dnes po… . Ale to z mnoha filmů a seriálů. Třeba Přátelé bez černošské postavy?
Hanza
Hlavně by ani jeden z nich (kromě Pulp Fiction) neprošel kvůli tomu, že hlavní roli nehraje černoch… A k těm bílým spasitelům.....koukám jaký ráj je třeba Haiti, většina Afriky…prostě všude tam odkud „bílého spasitele“ vypráskali a vládnou si sami…
Hoprdox1
#1 Mozer: Souhlasím s tebou zmíněným. Zároveň bych poprosil autory Edny, kdyby se mohli raději vykašlat na podobné nesmysly jako tento článek a raději psát něco zajímavého, co nám něco ukáže nebo nás nějak obohatí. Tyhle věci se nás zas tak moc netýkají, spíše amerického světa. A jak ukázal nový Scary Movie, Amerika dál a dál hloubí dno, kam až může spadnout.
Já třeba miloval serál Ženatý se závazky, vyrostl jsem na něm, samozřejmě spoustu věcí jsem tam nechápal, ale když se na seriál podívám dnes, vidím, že dneska by už taky nikdo nedovolil, aby vznikl. Al tam nadával na všechno – neměl rád tlustý a hloupý ženský, zženštilý chlapy, líný lidi, ale především ho už tehdy štvala cenzura a korektnost. 80. léta! Kdyby jeho postava viděla, kam to svět dotáhl, opravdu by si to v obchodě s botama hodil. Byl to ocas, co pije pivo, čumí po holkách, chodí do striptýzu, ale taky maká jak barevnej a nechce si nechat kecat do zábavy a do toho, jak by měl žít, jak o věcech přemýšlet. Asi by ho někdo označil nějakou moderní nálepkou, ale věřím, že jsme se s ním mohli v lecčem ztotožnit.
Kašlete na tahle témata, Edno, prosím, i tím, že o tom píšete, ukazujete, že to tady je, a nemáme šanci se toho zbavit.
#7 Denis RůžičkaDenis Růžička webmaster
#6 Hoprdox1: Kultura se ale začíná měnit i v českých filmech a seriálech, takže Amerika nás v tomhle smyslu hodně ovlivňuje. Navíc článek je pojat i jako narážka, že podobně laděných filmů se dnes již nedočkáme (maximálně z řad nezávislých produkcí) a když jste zmiňoval oblíbené Ženatý se závazky, tak i takový druh humoru by dnes v mainstream už neprošel, takže byste si ho na našich obrazovkách neužil. Řekl bych tedy, že se to dotýká i nás, ať už s touto změnou souhlasíme nebo ne.
Andypos
To si myslí studia, nemyslím, že se vkus až tak změnil.