Dračí lebka, pivní vstupenka i výběr ze švédských kuliček. Přijďte do kina, bude to skvělý, lákají šéfové Serial Killeru

„Brno byla naše trampolína do západní Evropy,“ nechali se v loňském roce slyšet producenti z Ruska, jejichž seriálu Let (Six Empty Seats) se podařilo díky vítězství v hlavní brněnské soutěži proniknout za hranice regionu. „Dostal se díky tomu na německý festival Seriencamp a tam jsme získali velkého distributora, společnost Beta. Bez tohoto festivalu v Brně by tento seriál rozhodně necestoval tak daleko, jako teď cestuje," pochvalovala si na podzim 2021 Nadiia Zaionchkovska z produkční společnosti 1–2–3 Productions.

Ruští tvůrci v Brně zatím vždy představili seriály, které se buď zcela vyhýbaly jakémukoliv spojení s možnou ruskou propagandou či tamním režimem, anebo obojí přímo kritizovaly. „Vzpomeňme na feministický seriál Buchty, který jsme loni uvedli a kolem kterého byla v Rusku mela, protože se strefují do Putina a státní moci a dokonce se v Rusku řešilo, že by seriál byl zakázaný,“ připomíná Kamila Zlatušková, která s kolegy festival před pěti lety založila.

Zatímco v předchozích letech se ruská díla na přehlídce objevila a dvakrát vyhrála hlavní soutěž, letos tomu tak nebude. Pro organizátory festivalu je to z hlediska kreativního průmyslu zpráva smutná. Po stránce politické či diplomatické nikoliv.

Bez ruských peněz, stále nezávislí

„My jsme se dostali do velmi zajímavé situace, kdy nás na začátku roku oslovila velká státní agentura Roskino, která s námi chtěla spolupracovat. Ale my jsme cítili, že je to motivované tím, že by chtěli ovlivňovat, jaké seriály uvádíme. Tím, že je prezentujeme i na Berlinale, dělá to nějakou vizitku a my si z Ruska vybírali vždy věci, které byly spíš kontroverzní. Teď ale není možné najít ruský seriál, který by nebyl navázaný na ruskou státní politiku. Rozhodli jsme se, že tohle teritorium nebudeme v našem programu v tuto chvíli reflektovat. Je to škoda, ale to je tak všechno, co se k tomu dá říct,“ zdůvodňuje zakladatelka festivalu.

Jasně říká, že odmítnout ruskou nabídku jim v týmu zabralo pár vteřin. A to bylo ještě v době, než ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. „Roskino bylo ochotno nám přinést nezanedbatelný budget financí. Partneři a peníze jsou jedna věc, ale druhá věc je nezávislost. Náš výběr seriálů a naše směřování totiž je nezávislé a toho se zbavit nechceme. Naše rozhodnutí se nakonec ukázalo jako správné, protože si neumím představit, že bychom oznámili takovou spolupráci a pak by začala válka,“ dává nahlédnout do rozhodovacích procesů výkonný ředitel festivalu Jiří Müller.

„Odmítat peníze je složité. Jsme malý festival. Ale za pár let se nám podařilo vybudovat dobrou značku. Toho si vážíme a chceme ji opečovávat. Mít skvělé silné partnery je senzace, ale ne za každou cenu. Dramaturgii máme promyšlenou, velmi sevřenou a pečlivě si vybíráme, co lidem nabídneme. U Roskina byla jejich motivace poměrně průhledná, proč nás asi oslovují. Ale my jsme výběrový festival, z toho těží naše pověst v zahraničí,“ dokládá Zlatušková.

Hlavní soutěž: Vyhrají opět Srbové?

Absencí ruské produkce festival jistě neutrpí. V hlavní soutěži se letos opět představí šest titulů, které patří mezi špičku toho, co v daných zemích vzniklo. Česko dostalo šanci poslat do boje Krále Šumavy: Fantoma temného kraje z platformy Voyo od režiséra Davida Ondříčka (jde o adaptaci románu o převaděči lidí přes železnou oponu). Estonsko zastupuje v mezinárodní premiéře kriminálka Kdo zastřelil Otto Müllera?, Chorvatsko pak tragikomedie Bez signálu. Ukrajinci nabízí rodinné drama Piknik. Poláci to zkusí s kriminálním dramatem Pavučina inspirovaným polským nukleárním programem v 70. letech. A za Srby je to seriál Blok 27, který tvůrci představují jako „mysteriózní hororové drama se sociálně kritickým podtextem, které těží z temného genia loci Nového Bělehradu.“

Byli to právě Srbové, kteří loni hlavní soutěž vyhráli. „Na západě boříme mýty o východní a střední Evropě. Zároveň je ale boříme i u nás. Napadá mě právě loňský vítěz Rodina o zatýkání Slobodana Miloševiće, u kterého si tvůrci mysleli, že není tak dobrý, aby nám ho vůbec nabídli. Ale jen díky pečlivé práci našich dramaturgů se ho podařilo objevit a nakonec poté, co zvítězil u nás, byl prodán do Ameriky nebo Austrálie. Přitom si tvůrci mysleli, že zaujme jen v zemích bývalé Jugoslávie,“ zdůrazňuje Müller, jak konkrétně festival pomáhá evropským produkcím dostat se do zahraničí a možná i nabýt potřebné sebevědomí. (seriál koupila i Česká televize, ale ještě jej neuvedla, naopak začala letos v září vysílat na festivalu zakoupený Albatros pozn. red.)

Kromě hlavní soutěže a soutěže webseriálů (do které za ČT putovala novinka Pět let) má festival i další sekce. Fokus je tentokrát věnovaný Švédsku. „To je seriálová velmoc,“ prohlašuje ihned Zlatušková. Diváci uvidí třeba komedii o chlapské krizi středního věku Život na předměstí, feministickou gangsterku Těsto anebo starší (ale nadčasové tituly) jako Skuteční lidé nebo Chalífát. „To je legenda evropské tvorby posledních let. Přijedou sem i scenáristé tohoto seriálu, stejně jako tvůrci Života na předměstí,“ připomíná Jiří Müller, že po velké části ze čtyřiceti projekcí v kině Scala, Divadle na Orlí nebo Divadle Bolka Polívky budou mít diváci i možnost mluvit s autory pořadů či herci a na cokoliv se jich zeptat.

Skandinávie už dlouho ukazuje, že se odklání od noirových detektivek a temných thrillerů. A pokud na nich pracují, věnují se spíš žánru true crime (zastoupeném tentokrát třeba švédskou Komunitou), v Česku oblíbeném třeba díky Případy 1. oddělení, Devadesátkám či Případ Roubal anebo Podezření, které ovšem bylo skutečnými událostmi inspirované a nevyprávělo konkrétní příběh. „Ukazuje se, že diváci nechtějí sledovat vyfabulované klikaté příběhy,“ míní Zlatušková, proč už klasické procedurální kriminálky tolik netáhnou.

„Já osobně, co se týče skandinávských seriálů, bych pozval na norskou sérii Thorvaldův odboj. Norové jsou známí tím, že si dokáží udělat úžasnou srandu z vlastní historie. Tady se jedná o partyzánskou jednotku, skupinu mužů, která se rozhodne dělat odboj za druhé světové války. Najdou si nějakou chatku v lese, ale berou si tam rybářské pruty a čekají, co se stane,“ přidává svůj tip Müller. Neobvyklý odboj proti nacistům (včetně těch z waldorfské školy) je součástí sekce Zvláštní uvedení.

Království z Benátek do Brna

Ze skandinávské produkce diváci zhlédnou v Mezinárodním panoramatu třeba drama Přístav o inflačním tornádu a rybolovným kvótám na Islandu v osmdesátých letech, ale taky (a to v exkluzivní premiéře) seriál Království: Exodus od Larse von Triera, který navazuje na kultovní Království z roku 1994. „Ta série měla nedávno premiéru na festivalu v Benátkách. Když jsme si plácli s distributorem Aero, tak jsme měli velkou radost, protože to je lahůdka, která pak navíc bude na podzim uvedená v české distribuci. Lars von Trier je nás jednoznačný tahák,“ zve Zlatušková na sobotní představení.

The Kingdom: Exodus (Riget: Exodus) | Trailer | Serial Killer 2022 from Serial Killer on Vimeo.

Většinové české publikum by ale mělo zpozornět hned v úterý. A to kvůli české komedii Dobré ráno, Brno!. „To je seriál od režiséra Jana Prušinovského z prostředí ranní show studia ČT Brno. Je velmi vtipný a hodně na něm cením, že je to první seriál, kdy si televize umí udělat legraci sama za sebe. A jen připomínám, že u nás mohli diváci úplně poprvé vidět seriál Most! od stejného režiséra. Ani tady u tohoto nemusí nikdo pochybovat, že to bude velká pecka,“ láká Zlatušková na další možný hit, který se festivalu podařilo objevit dřív, než všem ostatním – loni takto byly v programu i Devadesátky nebo minisérie Podezření.

Dobré ráno Brno (Good morning Brno!)| Trailer | Serial Killer 2022 from Serial Killer on Vimeo.

Ženy za kamerou: Vzdychej pořádně!

Úplně poprvé pak je součástí programu zvláštní sekce Ženská perspektiva. „Třeba Úplně obyčejný svět, to je taková francouzská specialita. Příběh je z oblasti pornoprůmyslu, kdy jsou úplně obrácené role. Hrají tam mladí pornoherci a natáčí je staré kameramanky a režisérky, které neustále komentují jejich mladá těla. Muži se tak ocitají v opačných rolích, kdy oni jsou pomlouváni a probíráni,“ navnazuje Müller na provokativní novinku. A rovnou popisuje i druhou novou programovou sekci Seriály pro mladé.

Důvod je jasný: skupina young adults je nová důležitá cílová skupina. A nemusí jít jenom o naivní soap opery. „Jsou to silná témata, ať už třeba o sympatiích k extremistickým hnutím nebo příběh studentky střední školy, která hledá nové přátele, i když předtím byla klukem,“ přibližuje Müller a Zlatušková druhým dechem dodává, že seriály zaujmou i starší diváky – jako se třeba podařilo Euforii od HBO nebo českému TBH dostat k televizi (nebo na web) i skupinu diváků, kteří na klasickou televizi rezignovali, protože mají pocit, že jim nic nenabízí.

Finský recept pro mladé publikum

Téma seriálů pro mladé zaznělo loni i v odborné části programu určené pro televizní profesionály z celé Evropy. Zkušenosti tam popisovali zástupci finské veřejnoprávní televize YLE. „Mladé diváky mezi 15–29 lety, což mimochodem není jedna homogenní skupina, je rozdíl mezi studenty i pracujícími, se snažíme přilákat přes Instagram. Obsah vytváříme přímo pro tuto síť, protože tam lidé jsou,“ vysvětlila Hyppe Salmi z YLE.

Finská televize si tak vytvořila účet @areena.stories (Areena je on-line služba YLE, pozn. red.), kam spíš než trailery na nové pořady dává memy nebo citáty ze svých seriálů, a kam spíš než profesionálně vypadající videa umisťuje amatérskou tvorbu a spolupracuje s lokálními talenty-influencery.

„Snažíme se být jedni z nich, naše videa nevypadají úplně dokončeně, uhlazeně. Vypadá to pak jako něco, co si sami uživatelé na Instagram natáčí. A lidé se na to dívají v mobilu, takže většinu této tvorby taky vyrábíme na mobilech, díky čemuž to není příliš náročné,“ odhaluje úspěch vertikální insta-televize Hyppe Salmi.

Vznikly díky tomu série storýček o tom, jak jedna z aplikací hackne účty influencerů a streamuje do světa vše, co řeknou, aniž by o tom věděli, anebo hororová série odehrávající se jen na obrazovce mobilu – třeba duchařský příběh z telefonního chatu dívky, která fotí svému klukovi selfíčka, a na fotce za ní náhle stojí jakási temná postava. V pokoji ale nikdo není. Anebo je?

HBO stahuje pozice. Pozor, jede Netflix

Právě program pro profesionály je pro festival klíčový. Letos v něm dostávají o trochu víc prostoru Ukrajinci s jejich tvorbou, ale vůbec poprvé do Brna přijedou také zástupci Netflixu. „Máme letos velkou radost, že nás oslovil Netflix s tím, že by rádi přijeli do Brna. A nejen, že se přijedou podívat, ale budou se aktivně podílet na programu. Bude to Anna Nagler, šéfka původní tvorby pro východní Evropu a přijet má i americký šéf pro koprodukce i akvizice. To je pro český trh jasný signál: dělá se to tu velmi dobře a vše je na vzestupu, technologicky máme dobrou pověst a my chceme, aby tady vznikala i témata, která se tu budou zpracovávat. Kartami na trhu navíc teď zamíchalo hodně věc, dvě hlavní: Rusko mimo hru a pád původní evropské tvorby HBO,“ připomíná zakladatelka festivalu rozhodnutí nových majitelů HBO, že končí s natáčením evropských seriálů a ty už natočené bude spíš než svým předplatitelům prodávat jiným streamovacím službám.

Konec evropských seriálů pod hlavičkou HBO a propouštění v evropských centrálách stanice označují pořadatelé Serial Killera za velkou škodu. „Protože HBO byl v našem regionu tahoun kvality. Hořící keř byl jeden z českých seriálů, který rezonoval po celém světě a pokud se někde zmiňovala východoevropská tvorba, zmiňoval se právě "keř“. Je to škoda, sama jsem z toho byla překvapená. Je to zjevně ekonomické rozhodnutí. Původně jsme tu na festivalu přitom měli uvádět první slovenskou premiéru HBO, seriál Víťaz. A loni u nás Tereza Polachová, jako klíčový kreativní motor z HBO, dostala cenu Progressive Killer. A pak slyšíme takové překvapivé zprávy. No prostě to zamrzí," posteskla si Zlatušková.

Obleč si červenou. Anebo ji vypij

Kromě projekcí bude letos součástí festivalu opět o něco bohatější doprovodný program. „HBO přiveze Brňanům obrovskou lebku draka ze seriálu Rod draka (i ten se bude v Brně promítat, pozn. red.), která bude od čtvrtka do neděle umístěná na Dominikánském náměstí. Každý, kdo půjde kolem, si s touto impozantní ikonou může udělat fotku,“ vypíchla z programu Zlatušková. K tomu se lidé můžou zúčastnit charitativního běhu Red Dress Run na podporu Ženského spolku Vesna, nebo si poslechnou diskuze, rozhlasové vysílání magazínu Čelisti, koncert Petra Čtvrtníčka, či uvidí show z produkce TV Nova MasterChef, Na lovu či AZ-kvíz České televize, která nabídne vyžití i rodinám s dětmi.

Pátý ročník festivalu Serial Killer letos po covidových letech nebude mít část programu zdarma dostupný on-line. I projekce letos budou placené. „Rozhodli jsme se pro částku 350 korun na skoro celý festival a jeho čtyřicet projekcí. To je, myslím, téměř zdarma,“ upřesňuje výkonný ředitel Müller. „Cítíme sami a i od diváků, že se všichni těší, až se po dvou letech fyzicky potkají v kině. Letos tedy říkáme: Přijďte do kina, bude to skvělý!“ zdůvodňuje Zlatušková.

Kdo by se chtěl ke vstupence dostat i jinou než běžnou cestou, může jít do hospody. Na vybraných místech, zpravidla v ochutnávkových pivnicích, se bude čepovat červený ALE, dvanáctka s 4,8 stupni alkoholu. Za vypití dvou skleniček dostanete od obsluhy vstupenku na projekci. Využít ji můžete od úterý 20. září do konce programu v neděli 25. září.