Zdroj: Space Films
Kolja je český film z roku 1996, který natočil Jan Svěrák podle námětu Pavla Taussiga. Sepsání scénáře i ztvárnění hlavní role se ujal režisérův otec Zdeněk Svěrák. Hraje Františka Louku, cellistu na prahu padesátky, který se z finančních důvodů ožení s Ruskou kvůli občanství, a najednou se ocitne s jejím pětiletým synem Koljou – jen sami dva, bez matky v domácnosti.
Děj se odehrává v Praze roku 1988, tedy těsně před sametovou revolucí. Film slavil rekordní návštěvnost v tuzemských kinech a díky mezinárodní distribuci přes Miramax se dostal do celého světa. Pojďme se podívat na pár zajímavostí spojených s tímto snímkem.
Jan Svěrák v roce 1996 prozradil, jak probíhala práce se sedmiletým ruským hercem Andrejem Chalimonem, který hrál pětiletého Kolju. Úmyslně ho vybrali jako největšího rošťáka z celé školy v Moskvě. Na place pak fungovala metoda hodného a zlého policajta. Asistent režie, který mluvil rusky, měl za úkol Andreje okřikovat pokaždé, když zlobil, zatímco Jan a Zdeněk Svěrákovi si pečlivě udržovali roli těch hodných. Chlapec byl jinak velmi přátelský a měl vřelou povahu: stačilo otevřít náruč a hned si běžel pro obejmutí.
Film Kolja je výbornou ukázkou toho, jak silně se může filmová „rodina“ prolínat s tou skutečnou. Do režisérského křesla se posadil Jan Svěrák a scénář napsal podle Taussigova příběhu jeho otec Zdeněk Svěrák. Ten si navíc zahrál hlavní roli, takže táta se synem pracovali prakticky neustále. Jejich spolupráce se jim skutečně povedla a přinesla sladké plody.
Tento film totiž získal Oscara a při slavnostním předávání cen v roce 1997 pronesl tehdy dvaatřicetiletý Jan Svěrák legendární proslov, který zněl: „Drahý Oscare, nemohl jsem kvůli tobě celou noc spát a přemýšlel jsem, kde skončíš. A ty jedeš do Prahy – nevíš, kde to je – je to v Evropě. A tady je tvá nová rodina: to je můj táta, který napsal scénář, to je producent Eric Abraham, a to je Kolja.“
V roce 1997 získal Kolja Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film a toto vítězství představovalo významný milník v české kinematografii. Jednalo se totiž o vůbec první cenu pro samostatnou Českou republiku. Československé filmy předtím získaly tuto sošku dvakrát, a to konkrétně Obchod na korze v roce 1965 a Ostře sledované vlaky v roce 1967. Pro Jana Svěráka osobně šlo navíc o druhou nominaci, přičemž tu předchozí získal jako debutant za Obecnou školu v roce 1991. Kolja zůstává dodnes jediným ryze českým filmem, který dokázal nominaci na Oscara proměnit.
Snímek Kolja vznikl s relativně skromným rozpočtem 28 milionů korun, tedy přibližně jeden milion amerických dolarů. Samo o sobě by to nebylo nic výjimečného, kdyby film nezískal mezinárodní distribuci přes Miramax. V době české premiéry byl Kolja rekordním hitem. Celosvětově film vydělal 7,7 milionu dolarů, z toho 5,7 milionu jen na americkém trhu. Pro malý český film, který přišel prakticky odnikud, to byl ohromný úspěch. Výrobní náklady se vrátily několikanásobně.
Mnoho diváků si nevšimne drobného vizuálního detailu, který se týká Loukova violoncella. Nástroj, na který hraje při pohřbech, je totiž jedinečný. Na hlavici má vyřezanou tvář, podobnou zelené masce, jakou lze najít v kostelech, nebo lví hlavě ve starém stylu. Jde o odkaz na ozdobné hlavice ze 17. století, které vyráběli mistři jako Paul Hiltz nebo Ernst Busch. Pokud si dobře prohlédnete pohřební violoncello a porovnáte ho s tím, které Louka používá při hodinách doma, zjistíte, že vypadají jinak.
Zdroje: english.radio.cz, imdb.com, cellomuseum.org, kafkadesk.org, czechfilmreview.com
Diskuze /1
Raiden123
No jo film Kolja je Retro,skoda,ze vela ludi nevie,ze tento film existuje a dalsi ludia nan skoro zabudli. Film sa da hodnotit ruozne … ale je i skoda to,ze tak dobry film asi nikto dlho nenatoci …