Zdroj: Warner Bros.
Trilogie Pán prstenů je synonymem pro monumentální filmové bitvy, které definovaly celou generaci fantasy filmů. Přesto se najdou odvážlivci, kteří tvrdí, že dva snímky dokázaly v jistých ohledech tuto laťku překonat a nabídnout ještě intenzivnější a dechberoucí válečné scény. V tomto rozboru se zaměříme pouze na bitvy chladných zbraní, nikoli palných zbraní. V takovém případě by se náš žebříček značně rozšířil, protože například Zachraňte vojína Ryana se bez okolků dá označit za jeden z nejlepších válečných filmů všech dob. Touto cestou se ale vydáme zase jindy.
Bitva o Helmův žleb nebo dobývání o Minas Tirith – velkolepost střídá epiku a nádherná hudba si podmaňuje naše uši, zatímco hrdinové likvidují masy nepřátel. Nádherné kulisy, hrdinové ve zbroji a nekonečné zástupy bojovníků (sláva komparzistům) udělali z bitev skutečný velkoformátový zážitek. Praktické efekty, na rozdíl od Hobita, nebyly nahrazeny nablýskaným CGI a díky tomu se umocnila syrovost a reálnost každého zásahu kopím, každým seknutím meče.
Zdroj: Warner Bros.
Pán prstenů se zkrátka stal ikonou, ale i přesto se někteří v diskuzích na internetu (a možná i v hospodách)´hlasitě dohadují, že jisté historicko-válečné filmy se k jeho epičnosti nejen přiblížily, ale v mnohých ohledech jej i překonaly.
Gladiátor (2000)
Zdroj: Universal
Jedním z prvních filmů, který se často objevuje v diskusích o nejlepších filmových bitvách, je Gladiátor (2000). Ridley Scott natočil snímek, který sice nemá rozsah tisíců orků a skřetů, ale jeho počáteční scéna bitvy v Germánii je mistrovským dílem brutálního realismu. Divák je okamžitě vržen do zuřícího chaosu, kde se střetává římská disciplína s barbarskou divokostí. Kamera se pohybuje nízko nad zemí, blízko akci, zdůrazňuje špinavou, krvavou realitu boje s meči, štíty a ohnivými šípy.
Emocionální váha bitvy je neuvěřitelná, protože je vedena z pohledu generála Maxima, jehož chladnokrevná rozhodnost a zároveň hluboká lidskost drží celou scénu pohromadě. Namísto fantastických prvků se Gladiátor spoléhá na syrovou fyzickou náročnost a strategické provedení, což dává bitvě autenticitu, kterou jen málokterý film dokázal napodobit.
Statečné srdce (1995)
Zdroj: Paramount
Druhou volbou, která se odvážně uchází o titul přemožitele Pána prstenů v otázce bitev a soubojů, je Statečné srdce. Snímek má tu výhodu, že se opírá o reálie z historie, i když si příběh přirozeně přikrášluje. Mel Gibson nejen režíroval, ale také ztvárnil hlavní roli Williama Wallace, skotského bojovníka za svobodu. Bitvy ve Statečném srdci, zejména ta u Stirlingu a Falkirku, jsou monumentální ve svém rozsahu a nekompromisní ve svém brutálním provedení.
Co odlišuje tyto scény, je jejich bezprostřední a nekompromisní brutalita. Gibson se nebál ukázat krev, vnitřnosti a zdrcující dopad středověké války. Každý náraz meče, každý průraz oštěpu je cítit hluboko v kostech. Navíc, strategické prvky a proměny v průběhu bitvy, jako je ikonické použití dlouhých kopí skotskými vojsky, dodávají akčním sekvencím hloubku a napětí. Bitvy ve Statečném srdci nejsou jen o vizuálním měřítku, ale o divoké, nefalšované energii, která dokonale ztělesňuje boj za svobodu.
Každý z těchto filmů nabídl divákům něco jedinečného, čímž si zasloužil místo na pomyslném stupni vítězů v zobrazení války meče proti meči. Nyní je jen na vás, jak tyto snímky seřadíte. Pro mě osobně zůstává Pán prstenů nepřekonatelý, zejména asi kvůli hřejivému pocitu, že dobro vždy zvítěží nad zlem, což u Gladiátora ani Statečného srdce tak docela neplatí.
Diskuze /0