Edna.cz MagazínNávštěvníci (1983): boj o Ladu Nivu, naštvaní delfíni a akademik, který musel změnit jméno

Návštěvníci (1983): boj o Ladu Nivu, naštvaní delfíni a akademik, který musel změnit jméno

Zdroj: Česká televize

Sci-fi seriál pro celou rodinu Návštěvníci se v Československé televizi poprvé objevil 5. listopadu 1983 a poslední z patnácti dílů diváci viděli 11. února 1984. Příběh expedice vyslané z roku 2484 do roku 1984, aby zachránila Zemi pomocí vzorce ukrytého ve školním sešitě geniálního žáka Adama Bernaua, napsali Ota Hofman a Jindřich Polák – stejná dvojice, která stála za Panem Tau.

6 0 8.7.2026 Dana Š.

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Natáčení trvalo sedmnáct měsíců a vzniklo při něm patnáct dílů se stopáží kolem půl hodiny. Málokdo ale ví, že vznik kultovních Návštěvníků se pojil s několika zádrhely, se kterými si museli tvůrci poradit. Pojďme se podívat na pět zajímavostí spojených s tímhle seriálem.

Akademik Filip musel po revoluci zmizet z obrazovky a vrátil se jako Richard

V roli vedoucího expedice, akademika Filipa, se představil herec Josef Bláha. Kvůli této postavě ale Návštěvníci skončili na několik let v trezoru. Vdova Alena Filipová zažalovala televizi za poškození památky svého manžela – skutečného profesora Jana Filipa, bývalého ředitele Archeologického ústavu Československé akademie věd, který zemřel zhruba dva roky před premiérou seriálu. Vadilo jí, že postava nese jméno jejího muže, a nepřála si, aby s ní byl jakkoliv spojován. Alena Filipová soudní spor vyhrála a seriál se od roku 1989 nesměl vysílat.

Česká televize (dříve Československá televize) nakonec problém vyřešila tak, že postavu přejmenovala na akademika Richarda a předabovala všechny scény, kde jeho jméno zaznělo. Poslední díl s Filipem běžel 22. ledna 1989, první díl s Richardem pak až 5. ledna 1994 – pět let nebyl seriál vůbec k vidění. Pozorný divák pozná, že předabování v prvních dílech kvalitu dialogů místy nepatrně zhoršilo. Navíc se změnilo i křestní jméno, takže z Rudolfa Filipa byl Jan Richard.

Výpravu měla původně vozit Škoda, skončilo to u sovětské Lady

Návštěvníci vznikli v koprodukci se západoněmeckou televizí WDR, ke které se přidaly i stanice ze Švýcarska a Francie. Němci přinesli peníze i techniku, jakou by českoslovenští filmaři za železnou oponou jen těžko sháněli. A právě koprodukce rozpoutala kuriózní dohadování o auto. První verze scénáře totiž posílala výpravu časem ve Škodě 120.

Mladoboleslavská automobilka ale o podobné zviditelnění nestála a z projektu vycouvala, načež německá strana nabídla domácí vozy. Tvůrci si ovšem postavili hlavu, že auto musí pocházet z východního bloku – kompromisem se nakonec stala sovětská Lada Niva v provedení vyráběném pro západoněmecký trh. Před kamerou se vystřídaly rovnou tři kusy v různých barvách (černá, zelená, bílá), protože vůz v ději postupně barvu měnil.

Delfíni v nizozemském bazénu obklíčili Dagmar Patrasovou

Scénu, kde Emilia Fernandez v podání Dagmar Patrasové plave mezi delfíny a předvádí akrobatická salta, točil štáb v nizozemském delfináriu v Harderwijku. Na obrazovce vypadá vše idylicky, jenže realita za kamerou byla mnohem dramatičtější. Zvířata byla zvyklá jen na své ošetřovatele v neoprenu a na cizí ženu, která byla oblečená v lesklém, téměř průhledném kostýmu, reagovala nepřátelsky. Jakmile se potopila do vody, delfíni ji obklíčili v kruhu a začali do ní strkat. Cvičitelům se navíc nedařilo zvířata odlákat ani pomocí ryb, takže jeden z nich musel nakonec skočit do bazénu a Patrasovou dostat ven.

Záhadné jídlo budoucnosti amarouny vymyslel Jan Švankmajer z želatiny a octa

Trikové a animované záběry pro Návštěvníky vytvořil Jan Švankmajer, dnes mezinárodně uznávaný surrealistický animátor. Pod jeho rukama vznikly i amarouny – barevné rosolovité sousto, kterým se členové expedice ze strachu z dobového jídla živili a které divákům utkvělo v paměti možná víc než cokoli jiného. Inspiraci prý hledal u stravy kosmonautů. Pod záhadným pokrmem se ovšem skrývalo úplně obyčejné barevné želé, kterému rekvizitáři dodali chuť octem (zhruba tak, jak se zakyseluje tlačenka), aby ho herci vůbec dostali přes rty. Stejně se však na place shodovali, že je odporné. Slovo „amaroun" se od té doby v češtině vžilo pro jakékoli jídlo bez chuti.

Kvůli fámě o emigraci si Patrasovou předvolali a dotočení viselo na vlásku

Když zbývalo dotočit už jen pár scén v Německu, někdo Dagmar Patrasovou udal, že prý plánuje emigraci. V kontextu tehdejšího režimu šlo o vážné obvinění – cesta na Západ mohla být pro herečku snadnou příležitostí k útěku, a osud celého projektu tak visel na vlásku. Patrasovou si předvolal Ústřední výbor KSČ, kde se musela společně s režisérem Jindřichem Polákem zaručit, že na Západě zůstat nehodlá. Polák se za ni postavil, herečka dostala vážné napomenutí a natáčení mohlo pokračovat. Patrasová nakonec neemigrovala – a co víc, právě během práce na Návštěvnících se seznámila s hudebníkem Felixem Slováčkem, za kterého se později provdala.

Zdroje: kinobox.cz, csfd.cz, medium.seznam.cz, filmovamista.cz