Edna.cz MagazínPět zajímavostí o filmu Ponorka (1981): Kvůli autenticitě se herci vyhýbali slunečnímu světlu a nechali si narůst vousy

Pět zajímavostí o filmu Ponorka (1981): Kvůli autenticitě se herci vyhýbali slunečnímu světlu a nechali si narůst vousy

Zdroj: Bavaria Film International

Válečné drama Ponorka (Das Boot) režiséra Wolfganga Petersena vypráví strhující příběh posádky německé ponorky U-96. Díky realistickému zpracování si snímek získal uznání diváků i kritiků po celém světě a oblibě se těší i více než čtyři desetiletí po premiéře. Za jeho mimořádnou atmosférou stojí řada neobvyklých rozhodnutí filmařů i fascinujících okolností natáčení.

3 0 8.8.2026 VeraK

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Film Ponorka měl premiéru v roce 1981 a vznikl podle stejnojmenného románu Lothara-Günthera Buchheima, který čerpal z vlastních zkušeností válečného zpravodaje na německé ponorce během bitvy o Atlantik. Režisér Wolfgang Petersen se od začátku snažil vytvořit dílo, které nebude oslavou války, ale především syrovým pohledem na psychické i fyzické vyčerpání mužů uvězněných dlouhé týdny v ocelovém kolosu pod hladinou.

Scény vznikaly převážně chronologicky

Většina filmů vzniká podle výrobního plánu, kdy se jednotlivé scény natáčejí bez ohledu na dějovou posloupnost. U Ponorky ale tvůrci zvolili opačný přístup. Scény vznikaly převážně chronologicky, aby bylo na hercích přirozeně vidět, jak se mění jejich vzhled i psychický stav během dlouhé bojové mise.

Postupně herci zarůstali vousy, jejich tváře působily stále unaveněji, a tak představitelé hlavních postav nemuseli složitě měnit maskování mezi jednotlivými záběry. Díky tomu získal film mimořádně přesvědčivou atmosféru a divák má pocit, že posádku skutečně sleduje během několikatýdenní plavby.

Petersen požádal herce, aby se vyhýbali slunci

Autenticita byla pro tvůrce naprostou prioritou. Režisér Wolfgang Petersen proto požádal herce, aby se během natáčení co nejvíce vyhýbali slunečnímu světlu. Díky tomu jejich pokožka postupně bledla přirozenou cestou a více připomínala námořníky, kteří tráví dlouhé týdny pod hladinou bez denního světla.

Pro film vznikla funkční replika skutečné ponorky

Výroba věrných replik ponorek patřila k nejnáročnějším a také nejdražším částem celé produkce. Kromě detailně propracovaného interiéru vznikl navíc model schopný plavby po moři. Právě ten ale během natáčení v rozbouřené vodě utrpěl vážné poškození. Došlo k prasknutí trupu a model se potopil. Filmaři jej následně vyzvedli, opravili a znovu použili při dokončování exteriérových scén.

Na filmu spolupracoval i velitel U-96

Tvůrci neusilovali jen o přesné kulisy, ale také o co nejvěrnější zachycení života na ponorce. Na filmu proto spolupracovali lidé, kteří měli s ponorkovou službou osobní zkušenosti. Mezi poradci byl například Heinrich Lehmann-Willenbrock, skutečný velitel ponorky U-96, jejíž osudy se staly jednou z hlavních inspirací předlohy.

Jeho zkušenosti pomohly tvůrcům věrně zachytit technické detaily ovládání plavidla i každodenní rutinu, vztahy mezi členy posádky nebo psychickou zátěž během dlouhých hlídek. Důraz na podobné detaily bývá jedním z důvodů, proč je Ponorka dodnes považována za mimořádně autentické válečné drama.

Film existuje v několika různě dlouhých verzích

Málokterý snímek má tolik oficiálních verzí jako právě Ponorka. V kinech se původně promítala přibližně dvouapůlhodinová verze, později ale vznikl výrazně delší Director's Cut a také několikahodinová televizní minisérie, která nabízí mnohem více prostoru pro jednotlivé postavy i jejich vzájemné vztahy.

Zdroje: csfd.cz, stoplusjednicka.cz, imdb.com