Psych(Agentura Jasno)

Prolog - Mysl je hrozná věc ke čtení

Na internetu jsem narazila na knížky od spisovatele Williama Rabkina, napsané na motivy Psych, a tak jsem trochu zapátrala a podařilo se mi je nalézt. První se jmenuje A Mind is a Terrible Thing to Read a podle toho jak mi to bude vycházet s časem, se ji pokusím postupně přečís a zároveň i přeložit.

1988

Ráno bylo perfektní. Chladný vánek vál zálivem a snižoval teplotu, která už začala sálat ze sluncem nasáklých kopců. Během pár hodin se pobřežní mlha rozplyne a horko přinutí Henryho Spencera odložit své nářadí, vzít si pivo a strávit zbytek dne v pohodlí jeho klimatizovaného obýváku při sledování další snadné výhry Dodgers. Ale prozatím si nemohl představit, proč by někdo chtěl trávit takhle nádherný den, děláním něčeho jiného, než natíráním plotu, spravováním okapu a dalších podobných základních úprav kolem domu, které se přes dlouhou zimu odložily.

Z otevřené garáže se ozval zvuk padajících plechovek. “Jsi v pořádku, synu?” zavolal Hnery. Na oplátku se mu dostalo tlumeného zabručení.

Henry věděl, že jeho kluk nesdílí jeho nadšení pro denní úkoly. Shawn ho prosil, aby odložil čištění garáže na jiný víkend. Rybář na Santa Barbaraském pobřeží chytil ohromného žraloka bílého a pouze dnes byl vystavován na molu. Shawn se na něj chtěl zoufale kouknout.

Ale chlapec se musel naučit – nejdřív práce, potom zábava. Už tenhle úkol odložil třikrát za sebou a a Henry si konečně dupnul. Shawn obvinil otce z ničení jeho života, ale Henry věděl, že mu ho vlastně zachraňuje. Shawn byl v deseti letech tak chytrý a tak roztomilý, bylo by pro něj až moc snadné si jen tak probruslil zbytkem svého dospívání, aniž by něčeho dosáhnul. Pokud se měl někdy stát mužem, musel se už teď naučit správné pracovní návyky.

Henry zvedl škrabku a ohnul se, aby se vrhnul na odloupanou barvu nad základy. Jakmile se odvrátil od garáže, v koutku oka zachytil záblesk pohybu. Vyskočil právě ve chvíli, aby viděl kolo řítící se příjezdovou cestou ke garáži. Shawnovo kolo. I když měl jezdec přes obličej staženou baseballovou čapku, Henry pořád dokázal poznat svého vlastního syna.

“Shawne!”

Kolo doplachtilo do garáže. Henry doběhl na příjezdovou cestu, právě v čas, aby viděl Shawnova nejlepšího přítele Guse ve spěchu nasedat na jeho místo, zatímco mu Shawn razil čapku na hlavu. “Zdravím, pane Spencere,” řekl Gus. “Zrovna jsem dorazil. Na tomhle kole. S touhle čapkou na hlavě. Vlastně jsem to byl asi já, koho jste zrovna viděl jet po příjezdové cestě.”

“Vážně?” řekl Henry.

“O, ano,” řekl Gus. “Protože Shawn tu pracoval celé ráno. Podívejte se na tu vynikající práci, kterou odvedl při rovnání plechovek od barvy.”

Gus ukázal na řadu plechovek. Henry musel uznat, že pečlivě seřazeny.

“Jestli jsi sem zrovna dorazil, jak víš, co Shawn dělal?” zeptal se Henry.

Gus ztuhnul hledající odpověď. Shawn mu sundal čapku z hlavy a sám si ji nasadil.

“Fajn, dostals nás,” řekl Shawn. “Gus uklízel garáž, zatímco já jsem se jel podívat na toho žraloka za nás oba.”

“S tebou si to vyřídím za chvíli,” řekl Henry synovi a pak se otočil ke Gusovi. “Chtěls toho žraloka vidět stejně moc jako on. Proč si ho nechal, aby tě takhle využil?”

Gus vypadal zmateně. Očividně nad tím takhle nikdy neuvažoval. “Shawn řekl, že když půjde on, tak mi bude moct popsat toho žraloka do takových podrobností, že to bude stejné, jako bych ho sám viděl na vlastní oči. Ale když půjdu já, jediné, co bych řekl, by bylo, že byl velký. A bílý. Takže takhle jsme to mohli zažít oba.”

“A Gus si zlepšil svou cennou dovednost skládání plechovek,” řekl Shawn. “Nevyužívám ho, když je to výhra pro oba.”

“Takže ty jsi dělal, cos chtěl a Gus dělal, cos nechtěl,” řekl Henry.

“Přesně,” řekl Shawn. “Je to dvojí výhra.”

Henry si povzdechnul. Vojenská škola. To byl lístek. Několik let přísné disciplíny by mohlo Shawna naučit lekci, kterou se rezolutně odmítá naučit od svého otce. Jediná věc, která Henryho zastavuje před zvednutím telefonu a zapsáním ho ještě dnes byl strach, že několik let s Shawnem by mohlo nakonec podkopat celou armádu.

“Máš na příští měsíc zaracha,” řekl Henry.

“Tati!”

“Je mi jedno, jestli bude na molu vyset třeba Lochnesská příšera. Ty strávíš příští čtyři víkendy prací kolem domu pod mým dozorem,” řekl Henry. “A začneš hned teď. Ne jen, že vycídíš tuhle garáž – chci, abys z podlahy vydrhnul i fleky od oleje.”

Shawn se zamračeně podíval dolů na padesát let starou nashromážděnou špínu, zatímco hledal cestu ven. Rychlý pohled na otcovu tvář že tu žádná není. Přinejmenším, ne dnes.

Gus Shawna povzbudivě poplácal po rameni a zamířil ke dveřím.

“Kam si myslíš, že jdeš?” zeptal se Henry.

“Řekl bych, že se půjdu podívat na toho žraloka,” řekl Gus.

“ Řekl bych, že zůstaneš tady a pomůžeš Shawnovi s tou garáží,” odpověděl Henry.

“Ale vždyť jste zrovna řekl, že mě Shawn využil,” řekl Gus.

“Využil,” řekl Henry. “A bude v tom pokračovat, dokud se nenaučíš mu postavit. Přemýšlej o tom, jako o první lekci.”

Usměvavý Henry vyšel z garáže. Za ním slyšel dva kluky, kteří se hádali, čí to byla chyba. Když si bral svou škrabku, hádku přehlušil zvuk krabic tažených na příjezdovou cestu.

Den byl perfektní. Slunce pálilo, větřík chladil a Henrymu dva kluci uklízeli garáž. Tomu se říká dvojí výhra.

Zdroj: USA Network