Athos byl unesen a zajat svým vlastním lidem ve svém panství v Pinon. Zopakujte si hlášky z páté epizody, se kterou se už dostáváme do poloviny druhé řady.
1. Mušketýři mají strach o Athose, který náhle zmizel, takže s tím jdou za Trevillem.
Treville: Proč s tím jdete za mnou? Nejsem už váš velitel. Jsem jen obyčejný mušketýr v práci.
D´Artagnan: Athos by se jen tak nevypařil.
Treville: Athos je někde opilý. Ukáže se, až vystřízliví.
Porthos: Byli jsme ve všech krčmách, do kterých chodíme, celé dny ho nikdo neviděl.
Treville: Čím dřív to bude hotové, tím dřív se ho můžeme vydat hledat. (Předá D´Artagnanovi svou lopatu a odejde.)
2. Athos je unesen a zajat vesničany na svém panství v Pinon.
Athos: Můžu vás za to nechat popravit.
Jeanne: Aspoň by to byla rychlá smrt. Hladovění trvá déle.
3. Mušketýři zjišťují z dopisů pro Athose, že si ho vyžádali v Pinon, tím pádem to už není jejich věc a nemají s tím nic společného.
Treville: Ještě mám práci. Vy byste to měli taky někdy vyzkoušet.
D´Artagnan: Pinon je odsud jen den cesty. Mohli bychom to jen zkontrolovat. Pokud tu nechcete zůstat a odhazovat ho…
Aramis: Všechno je určitě lepší než tohle?
Treville: Dobře, pojedu s vámi, ale jako přítel, ne jako váš velitel.
D´Artagnan: Jak řeknete, kapitáne.
4. Trošku rozčílený Athos :D!
Athos: Tenhle život jsem opustil… už hodně dávno.
5. Athos se ptá vesničanů, co jim dává právo ho přivézt zpět.
Jeanne: Potřebujeme vaši pomoc.
Athos: Nepotřebujete pána, aby vám řekl, jak obdělávat pole. Zatím jste to zvládali sami.
Athos: Co jste vlastně udělali, dali mi do vína drogu?
Jeanne: Byl jste tak opilý, že jste nám to usnadnil. Muž by nikdy neměl dopustit, aby takhle pil.
Athos: Budu si to pamatovat.
6. Athos mluví s Baronem Renardem, který si nárokuje jeho pozemky.
Athos: Nemáte právo svou moc zneužívat.
Renard: Takové právo, můj drahý hrabě, mám ke každému mému sousedovi.
7. Baron Renard obdivuje Jeanne při jednání s Athosem o pozemcích v Pinon.
Renard: Obvykle jsou lidé z venkova oškliví jako chrliče. Ale tu a tam se dá mezi trny objevit růžička.
Athos: Přejdeme už k věci? Moc rád už bych se vrátil do Paříže.
Athos: Potřebuji váš závazek, že necháte žít mé nájemníky v klidu.
Renard: Asi vám na takových chudých lidech záleží víc…, když jste teď jedním z nich.
8. Renard přislíbil Athosovi, že se bude chovat k nájemníkům, jak si zaslouží.
Edmond: Ty pozemky jsi slíbil mně, otče.
Renard: Někdy si říkám, Edmonde, jak někdo s mým důvtipem zplodil takového pitomce.
9. Athos odmítá pomoct lidem v Pinon.
Porthos: Kdybych tě neznal líp, řekl bych, že to znělo vážně zbaběle.
Athos: Tohle není váš boj.
Aramis: Teď už je. A líbí se mi tu.
10. Athos se setká ve svém starém domě se snoubenkou jeho zesnulého bratra Catherine, která mu říká, že teď v domě bydlí.
Catherine: Nemyslela jsem, že budeš proti.
Athos: Nepoznal jsem tě. To oblečení…
Catherine: Bylo mi řečeno, že je to nejlepší pařížská móda.
11. Aramis a Porthos vyráží na záchranu Jeanne, kterou unesl Baron Renard.
D´Artagnan: Určitě to zvládnete?
Aramis: Tuhle bitvu vyhrajeme, vy si dělejte starosti o to, jak vyhrajeme válku.
Aramis: Co se děje mezi tebou a kapitánem?
Porthos: Něco nám neříká. Něco, co o mně ví.
Aramis: Například?
Porthos: Kéž bych to věděl.
12. Catherine si chce připít s Athosem na staré časy.
Athos: Jediná věc, na kterou si připít nemohu.
13. Obyvatelé Pinon přináší na stůl všechny zbraně, které mají…
D´Artagnan: Pojďte sem.
D´Artagnan: Vážně máte jen tyto zbraně?
Bertrand: Jo.
Treville: S tímhle Barona nikdy neporazíte. Máme málo prachu k vystrašení ptáků, natož Renardových mužů. Armáda strašáků bez koní, bez mečů… a bez palebných zbraní.
Athos: V domě je toho víc.
Treville: O kolik víc?
Athos: Dost na to, aby z toho byl pořádný boj.
D´Artagnan: Vrátil ses.
Athos: Chcete ty zbraně, nebo tu chcete stát a klábosit?
14. Athos a D´Artagnan hledají zbraně ve staré zbrojnici.
Athos: Nejlepší léta má za sebou, ale pro daný účel nám poslouží.
D´Artagnan: Mluvíš o sobě nebo o té pistoli?
15. Renard posílá svého syna Edmonda do pokoje, kde drží Jeannu.
Renard: No, Edmonde, je na čase obšťastnit klisničku.
16. Porthos a Aramis nafingují útěk Jeanny, kterou se Renard a jeho muži vydají hledat.
Porthos: Neřekl bych, že to vyjde.
Aramis: Díky staletému příbuzenskému křížení je dnes aristokracie poněkud hloupá.
17. Athos představuje D´Artagnanovi jeho přítelkyni Catherine.
Catherine: Taky patří k mušketýrům? Od Hraběte de la Fere k obyčejnému vojákovi. Nedává to smysl.
Athos: Mě ano. Víc než cokoliv jiného.
18. Athos mluví s vesničany.
Athos: Přijměte Renarda, ať má půdu i vás. Vyměňte jednoho pána za druhého. Vaše náklonnost k mé rodině mě dojímá, ale už není moc praktická.
Jeanne: Tato půda patří vám.
Athos: Mě na ní vůbec nezáleží. Tak si ji vezměte. Já pro ni nemám využití, dávám vám ji.
Porthos: Zrovna, když si myslíš, že už tě ničím nepřekvapí.
19. Mušketýří čekají na obyvatele vesnice, kteří jsou připraveni ji bránit.
Treville: Jenom ty?
Porthos: Vypadá to, že zůstáváme. Měl bych otázku. Jak přesně uděláme z téhle party nešiků bojeschopnou sílu?
Aramis: S jednou kulkou máte jen jednu šanci. Palte.
D´Artagnan: Už by jste byli všichni mrtví, ale s tím si nelamte hlavu.
20. Aramis a D´Artagnan si povídají cestou na své bojové pozice.
Aramis: V noci jsem byl vzhůru a říkal jsem si, co tady dělám? Tohle není můj boj.
D´Artagnan: A našel jsi odpověď?
Aramis: Ráno jsem si uvědomil, že pro tohle jsem se narodil.
D´Artagnan: Abys chránil nevinné a bojoval proti nespravedlnosti?
Aramis: Jo, to taky, ale hlavně pro ten boj. Pro ten risk, kdy dáváš v sázku úplně všechno. Jak jinak poznáš, že žiješ naplno?
21. Catherine zastřelí jednoho z útočníků.
Catherine: Cvičila jsem to na králících.
22. Jeanne pozoruje Catherine před zrcadlem.
Catherine: Na co koukáš, děvenko?
Jeanne: Na vás. Jak se tady naparujete, zatímco venku umírají lidé.
23. Edmond vyhrožuje vesničanům, že když nepřijmou jejich podmínky, tak všichni zemřou.
Renard: Slova mého syna možná postrádají vytříbenost, ale jeho postoj je opravdový.
24. D´Artagnan a Aramis zahrabávají do země střelný prach na obranu vesnice.
Aramis: Viděl jsi to už fungovat?
D´Artagnan: Ještě jsem to neviděl nefungovat.
25. Athos přenechává své pozemky hostinskému Bertrandovi, který ho i neustále oslovuje „Můj pane“.
Athos: Ještě jednou mi řekněte „Můj pane“ a spálím ten opis na popel.
26. Mušketýři odjíždí z vesnice.
Aramis: Nádherný den. Měli bychom na venkov zavítat častěji.
Zalíbila se vám i v páté epizodě nějaká ta česká hláška? Pokud ano, podělte se s námi o ni níže v diskuzi :)!
Foto: BBC
#5 archetta: Jasne, na majetku mu nezáležalo, ale rozdal ho „robinhoodovsky“ a ja verím, že presne vedel čo robí :).
#4 merit: no, ale to rozdání majetku je podle mě definované právě tou lhostejností, vždyť to řekl sám – „Take it, if you want, I don´t care.“
#6 merit#2 Nivie: A ani ich nemuselo byť sedem :) .
Athos sa síce zo začiatku snažil hrať ľahostajného opilca, ale nakoniec bez mihnutia oka rozdal celý svoj majetok a spolu s ostanými „parťákmi“ spravili to, čo mám na nich rada – pomohli tým, čo to potrebujú. Sú proste super :).
#5 archetta#2 Nivie: jo, mně se to taky líbilo :) Athos byl opět konfrontován se svou minulostí, konečně mu někdo říkal „můj pane“ a hlavně jsme se o něm zase dozvěděli něco víc :)
No jo, Athosovy epizody jsou vždycky takové… no… myslivecké (jakože moc nemluví ale myslí :D ). Tato se mi líbila zvlášt, protože se na chlup přesně držela westernového schématu – hrdina s minulostí a s věrnými přáteli jde vstříc jisté smrti ochránit hrstku vesničanů před zlovůlí pánů tak, že je vycvičí k boji – dokonce i souboj na konci byl :). Tyhle tematické epizody jsou fajn osvěžení.
#3 archetta #4 meritAthos: Nejlepší léta má za sebou, ale pro daný účel nám poslouží. D´Artagnan: Mluvíš o sobě nebo o té pistoli?
Porthos: Neřekl bych, že to vyjde. Aramis: Díky staletému příbuzenskému křížení je dnes aristokracie poněkud hloupá.