Další místo, kde král přijímá své návštěvy. Místo, odkud Constance unesla nemocného Dauphina, nebo místo, kde se pokusila falešná princezna Ludovika zavraždit Kancléře.
Clam-Gallasův palác (také Clam-Gallasovský) je významná barokní palácová stavba v Praze na Starém Městě.
Má číslo popisné 158 a stojí v bloku u Husovy ulice (č. 20), Mariánského náměstí (č. 3) a ústí Linhartské ulice. Ze zadní strany na něj navazují domy v Karlově ulici a na Malém náměstí.
Dějiny paláce
Na místě paláce býval ve 14. století dvůr moravského markraběte Jošta, bratra Karla IV., pak v 16. století dům rodiny Kinských, který po zavraždění Viléma Kinského v Chebu v roce 1643 byl darován Matyáši Callasovi, jehož vnuk Jan Václav přikoupil několik sousedních domů a na jejich místě vybudoval dnešní palác. Mohutnými portály, s dvojicí gigantů a plastickými reliéfy Matyáše Brauna se palác řadí k nejpůsobivějším dílům pražského baroka. Vnitřek paláce je ukázkou velkolepého panského sídla svého budovatele. Palác byl postaven pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase a jeho dědiců, hlavně Kristiána Filipa Clam-Gallase z konce 18. století, kdy bylo dokončeno vnitřní zařízení budovy. Pohled do 1. nádvoří uzavírá kašna s postavou Tritona od M. B. Brauna. Hlavní schodiště, vybudované dodatečně r. 1727–1729 má reliéfy a vázy z dílny Braunovy a na klenbě rozlehlou fresku Triumfu Apolonova od Carla Carlone.
Štukatury provedli Santino Bussi, G. G. Fiumberti a Rochus Bolla. Od C. Carlone jsou i malby bohů a bohyň na klenbách odpočívadel schodiště a ve dvou sálech 2. patra (Olymp a Korunování umění a věd) a v knihovně (Luna, Helios a Hvězdy). Vedle knihovny je v druhém patře krásný sál se štukováním a výzdobou ve slohu 2. rokoka z poloviny 19. století. Místnosti prvního patra jsou upraveny také rokokově. Nedostavěný divadelní sál je z konce 18. století. Palác sloužil jako hlavní městská rezidence rodu Gallasů (od roku 1757 Clam-Gallasů). Jde o velmi významnou stavební památku umístěnou v centru Prahy na tzv. královské cestě. Původní monumentální a reprezentativní pozdně barokní šlechtická rezidence v současné době patří městu Praze a sídlí v ní Archiv hlavního města Prahy. Ten zde ve spolupráci s dalšími organizacemi pořádá různé kulturní akce, výstavy a odborné konference.
V sousedství dnešního paláce stával kostel Panny Marie Na louži. Po jeho zboření v roce 1791 a zrušení hřbitova byl palác rozšířen o ohradní zeď do Mariánského náměstí.
Palác a návštěvníci
Palác se bohužel otevírá velmi málo… Občas tedy můžete nahlédnou do nádvoří, kde můžete spatřit sochařskou výzdobu. Při troše štěstí (hlavně v době výstav) lze navštívit i samotnou budovu s krásným schodištěm, sály a zajímavé sklepy.
V severní obvodové zdi paláce se nachází známá pražská kašna Terezka.
Využité prostory
Čestné schodiště, kde se procházeli různé královské návštěvy.
Brána do paláce, kam se snažila Milady dostat ke Královi za úplatek strážným.
Mramorový sál, kde Milady překvapila Krále Ludvíka.
Constance a její únos nemocného Dauphina.
Nádvoří a Nástropní malba nad schodištěm. Návštěva Emilie.
Okno, ze kterého princezna Ludovika mířila zbraní na Kancléře.
(Fotografie mušketýrů: BBC)
A další…
Když budou brány paláce zrovna otevřené, tak s návštěvou určitě neváhejte :)!
Zdroj informací a fotografií:
