Hrad Točník

Útočiště mušketýrů ve snaze ochránit život královny Anny před bývalým vojákem Gallagherem.

S hradem Točník jsme se mohli seznámit v deváté epizodě první řady.

Točník je zřícenina hradu v Středočeském kraji, 2 km severně od města Žebrák, v okrese Beroun. (Zdroj: Wikipedie)

Parkoviště za poplatek je dole pod hradem, ke kterému vede zpevněná cesta, která sice pořád stoupá, ale dá se v pohodě zvládnout.

Točník spolu se starším hradem Žebrákem tvoří největší české souhradí.

(Foto: Wikimedia)

Dějiny hradu

Na Zámeckém vrchu lidé žili již v době halštatské, tedy v druhé polovině 1. tisíciletí př. n. l.

Vlastní dějiny hradu Točníka začínají koncem 14. století, kdy jej jako honosné representační sídlo nechal zbudovat král český a římský Václav IV. Bezprostředním popudem byl zřejmě požár dolního hradu Žebráka roku 1395. Místo obtížné přestavby Žebráka, který se kvůli své poloze na úzkém skalním ostrohu nedal příliš rozšířit, nechal panovník zbudovat větší hrad na větším kopci. Kromě pohodlí přitom zajisté myslel i na větší bezpečnost, neboť jeho vláda byla provázena četnými konflikty s panstvem.

První léta 15. století byla pro nový hrad zároveň i zlatou érou. I když Václav IV. přišel roku 1400 o korunu římského krále, hlavní brána byla stále vyzdobena znaky mnoha zemí, jejichž korunu si Václav nárokoval. Po Václavově smrti připadl hrad jeho bratru Zikmundovi, ten se však v Čechách příliš nezdržoval, a tak Točník přečkal husitskou revoluci jako zástava v držení Seinsheimů a později Kolovratů. Jelikož šlo o rody katolické, staly se hrady Žebrák i Točník roku 1425 terčem husitského útoku.

(Foto: Wikimedia)

Ze zástavy hrady opět vykoupil až král Jiří z Poděbrad, ten je ovšem obratem opět převedl loajálnímu Bedřichovi ze Šumburka. Držitelé hradu se pak porůznu střídali a do královských rukou se Točník navrátil teprve začátkem 16. století za Vladislava Jagelonského, který tu občas pobýval. V třicátých letech téhož století už ovšem hrad nacházíme opět v zástavě: tentokrát u Jana z Vartemberka, který nechal se svolením krále Ludvíka Točník přestavět v renesančním duchu, otevřít západní bránu a zbudovat zde studnu.

Po dalším střídání zástavních držitelů byl konečně roku 1556 královský hrad odprodán do dědičného vlastnictví Janu z Lobkovic. Lobkovicové sídlili na Točníku zhruba půl století, provedli tu další renesanční úpravy a hrad za jejich éry zažil zřejmě poslední rozkvět. (Více na Wikipedii)

(Foto: Hrad Točník)

Současnost

Expozice: Tato expozice se pokouší názorně ukázat na modelech Vladimíra Pasáka a Filipa Růžičky hrad Točník jako novou tvář architektury, která vznikla v době Václava IV. S trochou nadsázky lze říct, že se snaží ukázat hrad Točník jako poslední hrad a zároveň jako první zámek v Čechách.

Erbovní galerie: Točnická galerie nese erb císaře římského, erb krále českého, erb markrabství moravského, štít se znakem hraběte lucemburského, další orlici v erbu knížete svídnického, znak knížete zhořeleckého, erb knížete vratislavského, dále erb knížete budyšínského, znak knížete niského a konečně erb markrabě dolnolužického.

Středověký jeřáb: Historický experiment. Na Královském paláci byla nainstalována replika středověkého šlapacího jeřábu. Dnes je jeřáb instalován v Purkrabském paláci jako deponát Národního technického muzea. (Zdroj: Hrad Točník)

(Foto: Hrad Točník)

Co je k vidění?

Návštěvníci si mohou prohlédnout Královský palác, Velký palác, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi. Pořádá se zde spoustu kulturních akcí a programů (jarmarky, hudba, dobová zábava).

Martin a Agáta
Posted by Medvědi na hrad on 14. červenec 2014

Návštěvní dobu a vstupné prohlídek najdete na oficiálním webu hradu. Na Točníku nechybí ani hradní občerstvení zvané Barbakán, samozřejmostí je WC (dokonce i pro vozíčkáře) a na památku si můžete odvézt s sebou nějaký ten suvenýr. Pro snoubence je možnost uspořádat svatební obřad.