Krásná velká knihovna, kde král probírá různé záležitosti, nebo kostel, kde Milady prosila o odpuštění svých hříchů.
Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově (starým latinským označením Mons Sion), je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1143, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví, součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.
Klášter se nachází v Praze na Strahově nedaleko Pražského hradu.
Historie kláštera
Klášter byl založen roku 1143 knížetem Vladislavem II. s chotí Gertrudou, pražským biskupem Janem a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a dostal nové jméno Sion. Zdá se, že Jindřich Zdík se zde pokusil společně s pražským biskupem Janem vytvořit klášter řeholních kanovníků zřejmě inspirovaný kanovníky Božího hrobu. Po smrti biskupa Jana tyto snahy podporoval i jeho nástupce Ota a kníže Vladislav. Těžkosti řeholníků posléze vyřešil Jindřich Zdík žádostí na generální kapitulu premonstrátského řádu o nové osazení konventu.
Roku 1142 na Strahov přišli premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu. Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12. století, roku 1178 zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182. Po požáru roku 1258 a ve 14. století byl klášter různě přestavován. Po vyplenění v husitských válkách roku 1420 byl obnoven a výrazně přestavěn až v letech 1601–1605 (kostel) a 1614–1626. Roku 1613 byla také nově založena Opatská zahrada. Roku 1627 sem byly z Magdeburgu převezeny ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta (+1134) a 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko, které odvezlo i velkou část knihovny.
Barokní přestavbu vedli architekti Giovanni Domenico Orsi (1671–1674), který postavil také nový knihovní sál (dnešní Teologický), a Jan Baptista Mathey (budova opatství, po 1682). Po poškození kostela roku 1742 opravoval fasády Anselmo Lurago a koncem 18. století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Roku 1950 byl klášter uzavřen a řehoníci z větší části deportováni do sběrných táborů. Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v letech 1950–1953 se ukázalo, že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly, a to až do výše prvního patra. V letech 1992–1993 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 12. století byla goticky přestavována po požáru v roce 1258. Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple zasvěcená původně sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi.
Další přestavba přišla po vyplenění basiliky husity a dlouhém chátrání až za opata Jana Lohelia v letech 1601–1605, kdy byla stržena příční loď a staré věže průčelí a postaveny nové. V renesančních úpravách pokračoval i jeho nástupce Kašpar z Questenberka, který v letech 1630–1631 nechal basiliku prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské.
Současná barokní podoba basiliky je dílem italského architekta Anselma Luraga, který vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy. Basilika byla důkladně opravena po roce 1993.
Knihovna
Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v ČR. Uchovává přes 200 tisíc knih, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, a spojovací chodby mezi nimi.
Obrazárna
Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu. Již v 18. století zde existovala hodnotná sbírka obrazů. Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným Josef Zeidler rozhodl pro vybudování obrazárny. Stalo se tak v souvislosti se zájmem o Růžencovou slavnost, stěžejní dílo Albrechta Dürera, jež bylo v té době v majetku kláštera. Do obrazárny bylo hned po zřízení umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog. V sedmdesátých letech 19. století čítala obrazárna přes tisíc položek. Sál se stovkami obrazů navštěvovaly ročně desítky, později stovky zájemců z celé Evropy. Přesto byla možnost zhlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury. Po násilném zrušení kláštera roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů.
Společně s obnovení řeholního života byl v letech 1992–1993 fond obrazárny z větší části scelen, sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. stol. Současná expozice je výběrem tematických celků, jež jsou ve strahovské sbírce obsaženy.
Co je k vidění?
Klášter nabízí návštěvníkům zpoplatněné prohlídky. Při návštěvě jistě narazíte na krásné velké nádvoří, které přímo vybízí k příjemné procházce.
Klášter stojí přímo v centru Prahy, takže možností je zde spousta. Za zmínku stojí určitě i Hotel Monastery, který stojí v jeho těsné blízkosti.
Využívané prostory
Filosofický sál
Teologický sál
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
(Fotografie mušketýrů: BBC)
Pokud máte rádi architekturu, nebo prostě jen náš seriál, tak návštěvu Strahovského kláštera doporučuji!
Zdroj informací a fotografií kláštera:
Poslední fotka, ta s Milady je z kostela sv. Jiljí v Husově ulici
Jůů… tam jsme byli se školou jako Knihovníci… :) Právě kvůli té historii českého písemnictví. :) Škoda, že se nesmělo moc do těch místností, spíš stát mezi dveřmi jen. :D