Pravděpodobně nejznámější záhada anglických dějin – kdo je zodpovědný za smrt dvou „Princů z Toweru“? Seriáloví tvůrci označují za pachatele Markétu Beaufortovou. Historie ale naznačuje, že nejde ani zdaleka o jedinou podezřelou. Výzkumný tým Phillipy Langley tvrdě pracuje na odpovědi.
Všeobecně se věří, že Richard III. Plantagenet zabil své synovce v létě roku 1483 po smrti jejich otce, Eduarda IV. Dvanáctiletý Eduard V., v očekávání korunovace, byl spolu se svým bratrem Richardem ze Shrewsbury, vévodou z Yorku, přesunut do Toweru. K jeho nástupu na trůn ale nikdy nedošlo.
Podezřelí:
Richard III.. Hlavní podezřelý, který doprovázel Eduarda V. do Toweru, kde byl chlapec naposledy spatřen.
Motiv – nejisté postavení v čele monarchie vzhledem k cestě, která do něj vedla, potlačování rebelií ze strany Yorkistů věrných Eduardu IV.
Důkazy – nepřímé. Historici polemizují, zda by pro Richarda jakožto vraha nebylo výhodnější vystavení mrtvých těl chlapců na veřejnosti, čímž by předešel nárokům všech podvodníků.
Jindřich VII. Tudor. Richardův protivník, který porazil jeho armádu v bitvě u Bosworthu.
Motiv – zbavit Yorky jejich následníků. Z historie navíc víme, že Jindřich s popravami nárokovatelů jeho trůnu neotálel.
Důkazy – Jindřich byl v době zmizení princů mimo Anglii a tak mohl prince odstranit až po své korunovaci. Historici označují tuto teorii za jedinou možnou alternativní k teorii o vrahu Richardovi.
Jindřich Stafford. Druhý vévoda z Buckinghamu, králotvůrce a králoničitel – hrál významnou roli ve vzestupu a pádu Richarda III.
Motiv – nárokovatel trůnu skrze příslušnost k rodině Beaufortových.
Důkazy – rukopis nalezený v osmdesátých letech ve sbírce College of Arms, v němž je uvedeno, že princové byly zavražděni „by the vise"of Duke of Buckingham. Historici se přou, zda překlad znamemá "na radu“ nebo „dílem“ vévody z Buckinghamu. První znamenající, že vraždu pouze navrhl, druhé naopak značí jeho aktivní účast.
Sir James Tyrell. Rytíř a věrný poddaný Richarda III.
Motiv – uposlechnutí rozkazu krále.
Důkaz – Thomas More (současník králů Jindřicha VII. a VIII.) ve svém díle „The History of King Richard III.“ uvádí, že Tyrell se k vraždě princů přiznal během mučení před jeho popravou za velezradu v r. 1502. Původní dokument obsahující jeho výpověď nebyl nikdy nalezen. Shakespeare ve svém dramatu vylíčil Tyrella jakožto vraha.
V současnosti se tímto historickým odloženým případem zabývá tým pod vedením Phillipy Langley, objevitelky ostatků Richarda III. Členy týmu jsou nejen historici, ale také vyšetřovatelé, kteří na případ nahlíží především z perspektivy motivu a příležitosti. V roce 2015 začínali s třemi hlavními liniemi vyšetřování, k dnešnímu dni jich je přes 70. Výzkum je bohužel omezován nemožností exhumace kostí nalezených v r. 1674 u paty schodiště v Toweru, které jsou uloženy ve Westminsterském opatství a jsou považovány za ostatky malých princů („potvrzeno“ při exhumaci v r. 1933). Anglikánská církev s podporou Alžběty II. exhumaci několikrát zamítla. Forenzní testy by přitom mohly vyšetřování výrazně posunout.
A jaké jsou vaše tipy?
Zdroje: independent.co.uk, richardiii.net
Možná jsem úplně mimo, ale já sázím na Jindřicha Stafforda. Bůhví co všechno měl ještě v plánu.
Pochybujem, že kráľovská rodina povolí exhumáciu a genetické testy – už pri objavení Richarda nastal cirkus, keď sa ukázalo, že niekto v jeho mužskej línií bol nemanželský a tým pádom nemal nárok na trón.
#1 JS: No ono není ani vyloučeno, že byli princové zavražděni až po Bosworthu. Můj typ je Markéta Beaufortová, protože právě ona byla tím motorem, který hnal Tudora za korunou, aniž by na ní měl jakýkoliv nárok.
U Tudora to nemusel byť priamo on, ale jeho stúpenci, takže je otázne, či bola jeho neprítomnosť relevantná. Moreova kniha vychádzala z materiálu spísaného biskupom Mortonom, ktorý bol Richardov nepriateľ, takže o jej objektivite sa dá pochybovať. Mimochodom Moreova kniha bola nedokončená a on sám ju nevydal, až po jeho smrti niekto z rodiny. Čo sa Richarda týka, ak by to urobil, tak najlogickejším krokom by bolo ukázať telá a tým zabrániť vzburám – keby boli mŕtvi, nebolo by sa v čí prospech proti novému kráľovi búriť. Aj tak ho z ich údajnej smrti obviňovali, takže priznanie by mu už až tak neublížilo. Plus mohol tvrdiť, že zomreli na chorobu – asi sotva by sa v tých časoch dala rozoznať choroba od povedzme udusenia vankúšom. Ale ešte pár vecí v jeho prospech – jednak Alžbeta Woodvillová sa s ním fakticky uzmierila a zverila mu staršie dcéry. Jednak, pri neexistencii mužského dediča dedili dcéry a tých mal Eduard IV. veľa. Aj keď boli vyhlásené za nelegitímne – ak by boli hrozbou hoci aj nelegitímni synovia (a bolo ich treba zabiť), boli by rovnakou hrozbou aj dcéry. Takže mi z toho vychádza buď Buckingham, ktorý mal lepší prístup (fyzicky bol v Anglicku a mal vysoké postavenie, takže dostať sa do Toweru by zvládol), alebo niekto z okolia Tudora. Som zvedavá, či sa k niečomu dopracujú, ale definitívne závery budú zrejme len v prípade, že exhumáciu predsa len povolia. Možno až po Alžbetinej smrti.
#2 Morholt