Vetřelec: Ridley Scott

Zdroj: Redakce

Režie (Vetřelec)

Každý režisér má něco jako svojí poznávací značku. Někdo se specializuje na akci, další na dojáky, poznávací značkou Ridleyho Scotta je schopnost navodit neuvěřitelnou atmosféru.

0 0 1.11.2004 Thomas

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Ridley Scott představuje v současném hollywoodském proudu nezvyklý typ režiséra, který dokáže vkusně zkombinovat čisté umění a komerci. Zatímco mnoho jeho kolegů z reklamní branže (včetně mladšího bratra Tonyho) po finančním exitu z rodné Anglie do příležitostmi nabyté Ameriky podlehlo tlaku obecenstva a produncetů, Ridley Scott si zachoval si během svého života nesporný vizuální cit a schopnost zasazovat jej do silných příběhů na pokraji umělecké filozofie. Přestože během své třiadvacetileté kariéry natočil pouhých jedenáct filmů, zařadil se díky dvěma z nich na piedestal nejvýznamnějších režisérů konce dvacátého století. Ano, pro mnohé z kritiků zůstává Scott jenom tím, „kdo natočil Vetřelce a Blade Runnera a pak už nic“, přičemž za poslední dva filmy před Gladiátorem byl bičován stejným způsobem, jako byl za zmíněné dva veleben. Problém spočívá spíše v reakci publika na zvolené téma příběhu, protože jeho samotná režie zůstává vždy na vysoké úrovni. Zatímco učebnice strachu ve Vetřelci, filozofická úvaha o lidské existenci v Blade Runnerovi či demýtizující pojednání ve 1492 jsou oslavovány jako špičky svého žánru, ostatní filmy s „obyčejnějším tématem“ nijak nevzrušily a jsou zařazeny do klasického průměru.

Na půdu celovečerních filmů vkročil až v pozdním věku čtyřiceti let. Někdo by mohl namítnout, že příliš pozdě, ovšem při pohledu na některé současné režiséry, kteří debutují hned co dovrší alespoň základní vzdělání spolu s minimální praxi, se nelze ubránit dojmu, že udělal správně. Léta strávená v reklamní branži vypilovala jeho cit pro atmosféru do nevyššího lesku, univerzálně využívaného v jakémkoliv žánru.

Scottovým filmovým debutem se stalo historické drama Soupeři. Na tomto filmu rádi kritici demonstrují svoji znalost kvalitních, divácky opomenutých skvostů: Dva vojáci z napoleonských válek v průběhu patnácti let svádějí nespočet osobních soubojů, postrádajících příčinu a později i smysl. Jak bude v budoucnosti u Scotta zvykem, příběh bude vždy podřízen atmosféře. Nikoli snad, že by byl podružný, ale v celkovém vyznění bude zatlačen do pozadí, tu a tam vyvěrající jako prameny vody. O dvacet let později se jméno Scott v souvislosti s historií vynořilo opět, ovšem s mnohem menším úspěchem. Scottův syn Jake se ve svém debutu Plunkett a Macleane také vrátit do historických kulis, ale s poněkud jednodušším obsahem.

Jestliže po Soupeřích byl respektován Scott jenom hrstkou kritiků (v Cannes získal cenu pro nejlepší debut), po Vetřelcovi se z něho stal fenomén. Dokázal totiž natočit něco neslýchaného – zatímco svět byl ještě v euforii Hvězdných válek, najednou se objevil tvrdý sci-fi horor, u kterého diváci hrůzou potili Magi v kostkách a slabší povahy prodělávali srdeční záchvat. Přitom formulace úspěchu byla tak jednoduchá – gotický hrad, ve kterém straší byl nahrazen vesmírnou lodí s krvelačnou bestii na palubě. Ale pozor, žádná bezduchá prezentace latexových mistrů, Scott navozuje hrůzu zcela opačným způsobem – ukázat toho na plátně co nejmíň. Veškerá hrůza tak pramení z něčeho neznámého, co není vidět. V době, kdy režiséři Záhady Blair Witch ještě chodili do školky to bylo něco úžasného a novátorského, a Scott se v tu chvíli ocitl na vrcholu.

I ve svém třetím filmu se Scott ocitl mimo současnost. Adaptace klasického díla Phillipa K.Dicka „Zdá se androidům o elektrických ovečkách“ pod názvem Blade Runner patří mezi základní stavební kameny každé ankety o nejlepší sci-fi. Přestože se své skutečné podoby dočkala až o dlouhých deset let později, zůstává i ve své původní verzi nedostižným (a pro mnohé inspirativním) dílem s revoluční výpravou a neopakovatelným nádechem tajemna. Pátráni samorostlého detektiva po uprchlých replikantech (androidech na první i druhý pohled nepoznatelných od lidí) je proloženo existenciální úvahou o vlastní identitě a smyslem samotného pátrání. Hlavní výsadou Blade Runnera ale zůstávají neobyčejné podmanivé záběry budoucnosti – kamera snímá město ponořené do smogu a tmy, z obrovských mrakodrapů prosvítají milióny světel a do toho zaznívá magická hudba Scottova dvorního skladatele Vangelise.

K neopakovatelné atmosféře se Scott vrátil i ve svém dalším filmu, mýtické fantasy Legenda. A poprvé narazil. Přestože tento žánr zaznamenával obrovský boom, film zcela propadl. Důvod ? Přílišné zahlcení smyslů. Diváci prahli po krvi a zběhlých kulturistech, kteří se ohání dvacetikilovým mečem a ne pro jemně vybroušeném příběhu o hledání bájného jednorožce. Fakt je ten, že Legenda i přes svojí nádhernou atmosféru, která se dá krájet a prodávat po kouskách, je až příliš křečovitá a dětinsky naivní.

A tak se Scott poprvé vydal do současnosti. V průběhu dvou let vznikly dva „obyčejné“ příběhy s normálním tématem. Ten, kdo mě hlídá, reklamní thriller o nevěře a Černý déšť, krimi o pátrání drsného detektiva po japonském zločincovi, oba dva filmy jsou neklamným znakem Scottovy „kapitulace“ na vznešená nákladná témata a přizpůsobení obyčejnému vkusu.

Ovšem poté se Scott nadehl k novému sólu. V roce 1991 natočil feministickou road-movie Thelma a Louise a získal za ní svojí první oscarovou nominaci. Vůbec tento film znamenal pro Scotta významný kritický úspěch, bez výrazných negativních dojmů. Přesto zůstávají ve Scottově filmografii spíše průměrným snímkem, atmosféra z jeho raných děl (a třeba i z Černého deště) byla pryč, zůstal jenom dojímavý příběh o nespravedlivě obviněných ženách na útěku, s výrazným „butchcasidovským“ koncem.

Po letech strávených na americké půdě, se Ridley Scott vrátil o rok později zpět do Anglie. Ve francouzsko-španělsko-anglické koprodukci tu vznikal celuloidový pomník pětistoletému výročí Kolumbovy cesty do Ameriky s Scott se ujal kormidlování této novodobé Santy Marie. Pádnou motivací pro něj byl konkurenční štáb amerických filmařů, který též natáčel též poctu nejslavnějšímu janovskému rodákovi. Ale neokázalá a málo patriotistická verze Kryštofa Kolumba nenašla příliš mnoho pochopení. 1492: Dobytí ráje rozdělilo kritiky na dvě části, přesně rozdělené Atlantickým oceánem. Zatímco pro Američany byl 1492 dvaapůlhodinovou nudou, konzervativní Evropané provolávali Scottovi slávu. Tak jako tak, filmu nelze upřít invenční demytizaci Kolumbova kultu, o jeho objevení ráje a následném nevyhnutelném střetu s původní civilizací, ale to všechno bohužel i s klasickou Scottovskou zdlouhavostí.

Na moře se Scott vrátil i o tři roky později v Bílé smršti. Oproti 1492 se jednalo ale o mnohem lehčí a oddychovější příběh, parta chlapců prožívá dobrodružnou plavbu na školní jachtě, vrcholící v osudové bouři, kde někteří z nich zažijí dotek smrti. Bílá smršť má v sobě kousek verneovského kouzla i snu každého malého kluka toužícího po nedozírných dálkách, ale velká část veškeré snahy se minula účinkem. Zatímco pro ortodoxní Scottovy fanoušky (čítající po letech už pěkně velký fanklub) se stala dalším uctívaným dílem, ostatní smrtelníci jej zatratili. Přílišné a neskutečné ideály, nosící se toho času už jen v komediích, jsou skutečně tvrdým oříškem trpělivosti, ale z hlediska Scottovy režie opět nezbývá než smeknout. Scott dokonale využil potenciálu mořské hladiny i starých „plachetnicových“ časů a jeho sugestivní panoramatické záběry vtahují diváka svojí romantičností přímo doprostřed děje.

Jak ukázal i jeho další film, největším Scottovým problémem je příběh. Zatímco ve Vetřelci či v Blade Runerovi byla dějová linie (nikoli samotný scénář) ukázkou precizní jednoduchosti a efektivnosti, ostatní filmy vždy dosti ostře narazily díky zvolenému tématu. Účast Demi Mooreová v G.I:Jane byla sice v rámci role nezbytná, ale bohužel se zároveň stala prokletím. Co naplat, že Mooreová byla v té době nejlépe placenou herečkou, pro kritiky se stala klasickým případem silné vůle a ctižádosti s nevelkým talentem. K tomu ještě ne příliš šťastné zvolené téma ženské snahy vyrovnat se mužům (nic proti tomu, v Thelmě a Louise to všechno klapalo) zasazené do prostředí elitní vojenské jednotky NAVY Seals.

Po neúspěšném přijetí G.I.Jane se zdálo, že Scott odchází z režisérské špičky, jeho další film ho však vrátil zpět na vrchol. Gladiátor oprášil dávno zapomenutý žánr historických velkofilmů, a přestože ústředním motivem filmu byl hrdinský Russell Crowe, na Scotta se nezapomnělo. Oscar za režii mu na poslední chvíli vyfoukl Steven Soderbergh za Traffic, Scott však nemusel litovat, nabídky na další filmy začaly pršet okamžitě. A to přestože je Gladiátor v kontextu Scottovy kariéry režijně spíš průměrný, vyjma úvodní bojové scény nepřichází Scott s ničim novým, upoutá místy velice zajímavou kompozici bojů z Kolosea.

Hannibal, pokračování thrilleru Mlčení jehňátek, pojal Scott velice vizuálně. Scénář v mnohem pokulhává za prvním dílem, ani Julianne Moore nedokázala nahradit výbornou Jodie Foster, Scott si ale hodně vyhrál se světlem a tmou a dokázal v základu průměrné dílo díky zajímavé režii vytáhnout do lepších známek. Přesto už to byl druhý film po sobě, kde Scott rezignoval na svojí osobitou atmosféru a podal se nekonfliktinímu střednímu proudu, jak v režii, tak v námětu.

Režijně si Ridley Scott spravil v chuť ve válečném dramatu Černý jestřáb sestřelen. V duchu závěrečného souboje z G.I.Jane pojal film jako velice působivou a autentickou reportáž. Rychlý, dynamický střih, třesoucí se kamera, ohlušující zvuky, střídaní tempa v závislosti na místě děje. Celkově zřejmě nejvydařejnější film Scottovy novodobé kariéry zaujal diváky, kritiky i jeho fanoušky, kteří už nedoufali v osobitou atmosféru svého režiséra.

V roce 2003 se Scott pustil do menšího přestříhání svého asi nejslavnějšího díla, a ačkoli Vetřelec ve svém režisérském sestřihu nenabízí prakticky větší rozdíl oproti původní verzi, díky novému uvedení do kin a nové edici DVD opět rozpoutal pohyb okolo celé vetřelecké série. Ve stejném roce se Scott pustil na zcela opačnou půdu gangsterské komedie, Švindlíři jsou zatím nejméně typickým Scottovým filmem vůbec. Smíšené reakce potvrdily, že pro svižné a nenáročné podívané nemá Scott příliš citlivou ruku.

Je proto dobrou zprávou, že se Scott opět vrací k silným příběhům. Právě pracuje na historickém dramatu Kingdom of Heaven z období křižáckých výprav, a produkuje opus Tristian a Isolda. Jeho jedinečný cit pro vizuální stránku filmu je pro specicifké žánry dokonalým pojítkem, a pokud i po dovršení sedmdesátých narozenin (narodil se 30.11.1937) dokáže překvapit neotřelými nápady, místo ve filmové historii má zaručené.

Režijní filmografie:

1977 – Soupeři (The Duellists)

1979 – Vetřelec (Alien)

1982 – Blade Runner (Blade Runner)

1985 – Legenda (Legend)

1987 – Ten, kdo mě hlídá (Somebody to Watch Over Me)

1989 – Černý déšť (Black Rain)

1991 – Thelma a Louise (Thelma & Louise)

1992 – 1492: Dobytí ráje (1492: Conquest of Paradise)

1996 – Bílá smršť (White Squall)

1997 – G.I.Jane (G.I.Jane)

2000 – Gladiátor (Gladiátor)

2001 – Hannibal (Hannibal)

2001 – Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down)

2003 – Švindlíři (Matchstick Men)

2005 – Království nebeské (Kingdom of Heaven)

2007 – Americký gangster (American Gangster)

Diskuze /0

Zatím žádné komentáře… Buď první!

Ale k tomu se musíš registrovat nebo se !

Doporučujeme

Pozemský vetřelčí seriál má konečně datum premiéry

Disney+ a divize FX odhalily letní premiéry svých seriálových hitů. Kromě další…

Vetřelec: Země na Disney+ dorazí už v průběhu léta

Po letech vývoje se během léta konečně dočkáme prvního výskytu Xenomorphů na…

Romulus má šanci na Zlatý glóbus

Snímek Fedeho Alvareze, který nás letos v kinech navrátil do světa xenomorphů,…

Pozemský seriál uvidíme příští léto

Očekávaný projekt Noaha Hawleyho nazvaný Alien: Earth v krátkém teaseru ukazuje…

Romulus uspěl a proto ho čeká pokračování

Vetřelci po letošním úspěchu pokračují ve velkém. Noah Hawley chystá svůj…

Romulus je v kinech

Zatím poslední přírůstek do univerza Alien, film Fedeho Alvareze Alien: Romulus…

Vetřelec

92/100 33×

Akční Hororový Sci-fi

USA | 1979

0 díly | 120 minut

Aktuální film

Vetřelec: Romulus

Režie: Fede Alvarez
Scénář: Fede Alvarez & Rodo Sayagues
Hudba: Benjamin Wallfisch
Hrají: Cailee Spaeny, David Jonsson, Archie Renaux, Isabela Merced, Spike Fearn, Aileen Wu, Robert Bobroczkyi, Ian Holm

Nej filmy

Vetřelec online

Napište nám

Našli jste chybu ve vysílání? Nemůžete se dopídit českých titulků? Chtěli byste se o tento seriál starat? Napište nám!

Filtr seriálů a filmů

Toto pole vymažte

Žánr

Země původu

Rok premiéry

Písmeno

Stanice

Stav seriálu

Typ

Vetřelec
(Alien)

92/100 33×

Akční Hororový Sci-fi

Mimozemská rasa, se kterou si není radno zahrávat. Smrtelně nebezpečná ve všech svých formách. Ale lidé jsou nepoučitelní a v kultovní sérii filmů, komiksů nebo i videoher ji pořád provokují…

Obsazení:

Sigourney Weaver (Ellen Ripley),

(více)

Apple TV Plus

Lepsi TV

Telly

Oneplay

Rakuten TV

SledovaniTV

Menu

Vetřelec: Ridley Scott