Vikings(Vikingové)

Jak to bylo doopravdy s postavami ze seriálu Vikingové? - 1. část

Po přečtení těchto řádků si určitě nezapomeňte přečíst druhou část.

Není žádným tajemstvím, že History Channel se při tvorbě seriálu Vikingové sice inspiroval známými postavami ze skandinávské historie a ze slavných královských eposů, producenti se ovšem nijak striktně pramenů nedrží. Společně se tak na obrazovkách objevují lidé, kteří žili v různých zemích a historických obdobích a často ani neměli šanci se spolu potkat. Jak to tedy bylo s některými oblíbenými postavami doopravdy?

Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v průběhu 8. – 11. století proslavili díky svým loupeživým výpravám do jižní a západní Evropy. V seriálu Vikings se tvůrci snaží zmapovat právě toto období, kdy byli seveřané vnímaní jako velké nebezpečí. Skandinávskou historii se rozhodli přiblížit díky příběhům legendárních vikinských vůdců, v čele s Ragnarem Lothbrokem, jejichž postavy jsou založeny na historických ságách.

Ragnar Lothbrok/Lodbrok

Hlavní postavou seriálu je ambiciózní a mocný vikinský válečník a farmář Ragnar Lothbrok. Ten žije se svou manželkou Lagerthou a dvěma dětmi, touží ovšem po boji a slávě. Zároveň také nesouhlasí s politikou místního jarla Haraldsona, který dodržuje tradici plenění východních zemí, zatímco Ragnar je přesvědčen, že velké bohatství a sláva na něj čekají na západě.

Ve skutečnosti pochází postava legendárního vikingského vůdce Ragnara z rozsáhlého historického vyprávění s názvem Sága o Ragnaru Huňaté nohavici. Nikdo ovšem neví, nakolik můžeme těmto příběhům věřit a někteří historikové dokonce tvrdí, že postava Ragnara je založená na životě několika různých vikinských válečníků. To dalo scenáristům samozřejmě poměrně velký prostor pro využití fantazie.

Podle příběhů středověké literatury, jako je například známá Anglosaská kronika, se Ragnar narodil někdy mezi lety 740 a 780 a v průběhu 9. století podnikal nájezdy na anglo-saskou Anglii a Franskou říši. Díky těmto výpravám do západních zemí zbohatl a prý se neostýchal napadat ani lidi modlící se v kostele. Údajně zemřel kolem roku 840, francouzští historikové ho však popisují jako krále Dánska, který v roce 845 přepadl a dobyl Paříž.

Ragnar měl tři ženy – štítonošku Lagerthu, Borgarhjört a norskou královnu Aslaug. Ty mu daly mnoho dcer a synů, z nichž nejslavnější byli Bjorn Železný, Ubba, Hvitserk a Ivar Bezkostý. Podle historických pramenů existují dva různé příběhy o tom, jak Ragnar vlastně zemřel. První z nich říká, že podlehl smrtelné nemoci hned poté, co zpustošil Paříž.

Druhá verze tvrdí, že král Ælla z Northumbrie se Ragnarovi chtěl již dlouho pomstít, a když ho konečně zajal, hodil ho do jámy plné hadů. Ragnar následně zemřel bolestivou a krutou smrtí, ještě před tím však zpíval norskou hymnu a řekl Ællovi, že ho jeho synové pomstí. To se podle pověsti také stalo, když v roce 866 velká vikinská armáda v čele s Ragnarovými syny napadla Anglii a krále zabila.

Štítonoška Lagertha

Další velmi důležitou postavou seriálu Vikingové je Ragnarova oddaná první žena Lagertha. Nejen že se dokáže postarat sama o sebe, ale je také známou bojovnicí ‒ štítonoškou. S Ragnarem má syna Bjorna Železného a dceru Gydu.

Lagerthin skutečný příběh je zaznamenán v deváté knize Gesta Danorum (Činy Dánů), kterou ve 12. století napsal letopisec Saxo Grammaticus. Lagertha se stala bojovnicí, když švédský král Frø napadl Norsko a ženy z královského rodu poslal do nevěstince, aby je ponížil. Ragnar ovšem přišel se svou armádou, aby pomstil norského krále Siwarda, a ženy v čele s Lagerthou se převlékly do mužského oblečení a bojovaly za něj.

Ragnar byl natolik uchvácen Lagerthinou statečností, že se rozhodl s ní oženit. Aby ji ovšem ke sňatku přesvědčil, podle pověsti musel zabít medvěda a usmrtit psa, který hlídal její dům. Jak se můžeme dočíst v Gesta Danorum, Lagertha a Ragnar měli dvě dcery a také syna, nebyl to však Bjorn jako v seriálu, ale Fridleif.

Ragnar se později rozhodl vzít si dceru švédského krále Herrauda Thoru Borgarjhört a s Lagerthou se rozvedl. Když ovšem došlo k občanské válce a Ragnar požádal Norsko o pomoc, Lagertha přispěchala s mnoha loděmi a pomohla mu bitvu vyhrát. Podle některých příběhů po návratu do Norska zabila svého tehdejšího muže a převzala kontrolu nad jeho majetkem a pozemky. V seriálu Lagertha následně zabila Ragnarovu třetí ženu Aslaug, kvůli čemuž se ji její synové rozhodli pomstít (nakonec se chtěl pomstít jen Ivar). Tato část je ovšem zcela vymyšlená a ve skutečnosti neexistují žádné zprávy o tom, jak Lagertha zemřela.

Rollo

V seriálu je Rollo Lothbrok zkušený vikinský bojovník, a především také Ragnarův bratr. Jejich vztah je problematický, protože Rollo na svého úspěšnějšího sourozence žárlí a na čas přejde k nepřátelům, později si ovšem uvědomí svou chybu a stane se z něj Ragnarův důležitý spojenec. Se skutečnou historickou postavou však tento Rollo nemá téměř nic společného.

Podle historických pramenů byl Rollo normanský náčelník a panovník Normanského vévodství, který žil zhruba v letech 846‒933. Mezi dánskými a norskými historiky stále panují spory o tom, jaké národnosti vlastně Rollo ve skutečnosti byl. Poprvé se proslavil při obléhání Paříže v roce 885‒886.

V roce 911 poté Rollo podepsal se západofranským králem Karlem III. Francouzským smlouvu, díky které mohli Vikingové osídlovat území Normandie. Musel však slíbit, že nebudou podnikat nájezdy proti Frankům a že pomůže zemi bránit proti dalším Vikingům. Kromě toho se také dal pokřtít a přijal jméno Robert. Po jeho smrti se novým vévodou z Normandie stal jeho syn William Longsword.

Vezmeme-li v potaz, že seriálový Ragnar roku 793 vyplenil klášter v Lindisfarne, určitě nemohl roku 885 obléhat Paříž s mužem, který se vévodou z Normandie stal na počátku desátého století. Navíc neexistují žádné historické prameny, které by byť jen náznakem zmiňovaly, že existuje jakékoliv spojení mezi Rollem a Ragnarem. Rollo byl však jedním z historicky nejvýznamnějších Vikingů, což je pravděpodobně i důvod, proč se ho producenti rozhodli do seriálu zařadit.

Floki

Bláznivý Ragnarův přítel Floki se v seriálu živí stavbou lodí. Jelikož věří v Ragnarovu vizi o západních zemích, sestrojí nový druh plavidla, které Vikingům poskytne průlom při jejich expanzích. Později se však dostane do sporu s Rollem kvůli přijetí křesťanství a následně se odcizí i se samotným jarlem Ragnarem. Po jeho smrti se vydá na plavbu a jako první z Vikingů stane na Islandu.

Tato dějová linka je založena na skutečných událostech. Hrafna-Flóki Vilgerðarson byl norský dobrodruh, který se narodil kolem roku 830. S Ragnarem se tedy mohl setkat pouze jako dítě. Hlavním zdrojem informací o Flokim je islandské dílo s názvem Landnámabók (Book of Settlements), které pojednává o osídlení Islandu v průběhu 9. a 10. století. Tam se ovšem dočteme i o dvou cestovatelích (Naddodd a Garðar), kteří připluli na Island ještě před Flokim. Nebyl tedy prvním Vikingem, který se kdy na Islandu objevil. Podle seriálu měl také ženu Helgu, ta je však zcela smyšlená. Flokiho skutečnou ženou byla pravděpodobně Groa Gro Bjornsdottir.

A jak Floki vlastně přišel ke jménu Hrafna neboli Havran? Podle příběhu vzal s sebou na cestu tři havrany a po jednom je vypouštěl. První odletěl na Faerské ostrovy, druhý se vrátil, třetí však odletěl a nikdo ho již nespatřil, což pomohlo Flokimu najít ostrov, který hledal. Léto posádka přečkala dobře, zima je ale zastihla nepřipravené. Když Floki poté vylezl na horu a viděl fjord pokrytý ledovými pláty uprostřed jarní sezóny, rozhodl se pojmenovat zemi Island (Iceland). Následně odjel zklamaný zpět do Norska, později se však rozhodl na Island vrátit a strávil zde zbytek života.

Harald Krásnovlasý

Seriálový král Harald vládne v norském království Vestfold. Chce se stát panovníkem celého Norska, a proto se velmi zajímá o úspěšného válečníka Ragnara, kterému se podařilo vyplenit Paříž.

Z královských ság (Heimskringla), které pocházejí z 12. – 14. století a popisují životy skandinávských králů, se však dozvídáme, že Harald se narodil až kolem roku 850 a s Ragnarem se tedy potkat nemohl. Jako první následně sjednotil Norsko a zhruba v letech 872‒930 vládl jako norský král.

Příběh o sjednocení Norska začal, když Harald požádal o ruku Gydu Eiríksdóttir, která ho odmítla s tím, že se jeho ženou nestane do té doby, dokud on nebude králem celého Norska. Harald také přísahal, že se do té doby neostříhá ani neučeše. O deset let později dosáhl svého cíle a změnil si přízvisko z „Rozcuchaný“ na „Krásnovlasý“. Když Harald zestárl, předal vládu svému oblíbenému synovi jménem Erik Krvavá sekyra.

Znáte příběhy ze severské historie, nebo jste si o skutečných osudech svých oblíbených postav v našem článku přečetli poprvé? Dejte nám vědět do komentářů pod článkem!

Po přečtení těchto řádků si určitě nezapomeňte přečíst druhou část.

Foto: History