Recenze
Vetřelec je dnes považován za jeden z pilířů novodobého sci-fi žánru, absolutní jedničkou je v oblasti vesmírného hororu, kde vytvořil celou jednu odnož založenou na nepřátelských a krvelačných mimozemšťanech. Klíčem k úspěchu bylo ukázat monstrum co nejméně…
Režisér Ridley Scott od začátku pracuje s pečlivě budovanou atmosférou. Už úvodní titulky podmalované démonickou hudbou s postupně se objevujícím se nápisem „Alien“ předestírají, že se budete bát. Pohodová, uvolněná atmosféra úvodu, kde sledujeme posádku, slouží k mírnému ukolébání, navíc když se do ní zamíchá něco skutečných problémů (dohady o podíly). Působivé záběry na nekonečné koridory lodi dávají ovšem tušit, že tak malá posádka je oproti tomuto mechanickému bludišti zcela nepatrná.
Signál z cizí planety rozhýbe ledy a vyprofiluje jednotlivé členy posádky do svých pozic, tato propracovaná psychologie ale zůstává většinu filmu v pozadí ohromující vizuální stránky filmu, která se přistáním na neznámé planetě rozbíhá. Tady můžeme vidět geniální dílo H.R.Gigera v plné kráse, ale Ridley Scott už nás vede dopředu, do podzemních částí, kde se skrývají zárodečná vajíčka…
Moment náhlého útoku a překvapení, kterému předchází až nesnesitelně dlouhé napínání, použije Scott ve filmu ještě několikrát (zrození z hrudi, útok v hangáru, závěrečný souboj). Záběry na Vetřelce v jakékoliv podobě jsou veskrze útržkovité, dospělého jedince vidíme celého de facto až na konci když propadá vzduchovou komorou. Podobně jako v případě Spielbergových Čelistí se technická nedokonalost modelu promítla pozitivně do režisérova uchopení – snaží se monstrum ukazovat co nejméně. Divákova fantazie pracuje na plné obrátky, tedy hlavně u těch, kdo mají otrlejší povahu. Nervózní pokukování a rozhlížení se za roh se přenáší ven z plátna a stísněné prostory chodeb působí děsivě klaustrofobicky.
Vetřelec bývá často a rád srovnáván s gotickým hororem, kde hradby pustého hradu nahradily stejně pusté chodby vesmírné lodi. Je to trefné přirovnání, Scott sám osobně přiznává podobnou inspiraci. Je zajímavé sledovat, jak odlišně působí Vetřelec oproti Hvězdným válkám, které vznikly jen dva roky předtím a Vetřelec jim de facto může děkovat za vznik. Na rozdíl od Lucasovského bezstarostnosti nabízí Scott zcela jiný vesmír, kde přesně v intencích sloganu „nikdo neslyší váš křik“. Jednoduchá zápletka obohacená o několik klasických sci-fi fines (inteligentní počítač, robot) slouží ale jedinému účelu – dalšímu prohloubení klaustrofobického pocitu lidské posádky, která musí bojovat proti monstru a ještě proti svým technickým výdobytkům.
Téměř revolučně potom působí, když jako hlavního soupeře proti monstru postavili tvůrci ženu. Ripley je od začátku v ústraní, ale s přibývající nervozitou a ubývající posádkou se její postava dostává do popředí. Sigourney Weaver ji vdechla silnou povahu, odhodlanost, bojovnost, stále však zůstává svým chováním elegantní a ženská.
I po pětadvaceti letech je možné ve Vetřelci nacházet nové a nové věci. Vedle nesmírně působivého a nervového zážitku je možné si všimnou některých detailů, od kterých se úspěšně odrazili tvůrci při dalších dílech této vesmírné ságy (další vetřelecká vajíčka, konspirace ze strany společnosti, androidi). Výjimečnost toho filmu byla už dávno potvrzena. Tenhle kousek zraje jako archivní víno a je každým rokem lepší…
Hodnocení: 100%
Další hodnoceníRotten Tomatoes (rozcestník na anglicky psané recenze) – 100%
IMDB (uživatelská hodnocení) – 83%
CSFD (uživatelská hodncení) – 91%
Momentka
Nej filmy
Reklama
Vetřelec online
Napište nám
Našli jste chybu ve vysílání? Nemůžete se dopídit českých titulků? Chtěli byste se o tento seriál starat? Napište nám!
Diskuze /0