Seriály - Kopírování špatných rysů

Na jednom ze seriálových webů se objevilo velmi zajímavé srovnání seriálů Lost, The Event a Flashforward. Souhlasíte s názorem autorky?

Jádrem mé dnešní myšlenky je to, že dnešní televizní tvorba je (až na výjimky) obrovský tvůrčí nezdar.

Nechápejte mě špatně, několik skvělých seriálů se najde, ale problém, o kterém chci psát je ten, že televizní společnosti hrají dnes spíše na jistotu. Takže vytvářejí bezduché slátaniny, jako by jim nezáleželo na budoucnosti. Tak také financují budoucí naději na úspěch z peněz úspěchů minulých.

Jako důkaz svého tvrzení chci porovnat seriál Lost (Ztraceni) s několika neúspěšnými pokusy o nové seriály, které čerpaly z podobného námětu. Každoročně se velké televizní stanice snaží nacpat do hlavy nový dramaticko-mysteriózní sci-fi seriál. Ten se tváří obvykle intelektuálně, hlubokomyslně a emociálně uspokojivě, podobně, jako tomu bývalo u Lost.

Bohužel, téměř pokaždé skončilo jejich úsilí nezdarem.

V nedávné diskuzi se objevil dotaz: „Je The Event nový Lost nebo nový FlashForward?“. Většina reakcí se nesla v duchu názoru, že Lost byl lepší než oba dva dohromady.

Než fanoušci obou zmíněných seriálů přestanou tenhle článek číst, chci upozornit na fakt, že FlashForward se mi líbil a teď se mi líbí i The Event. Zárověň chci ale upozornit, že se mi líbí proto, jaké jsou. Výhrady mám proti tomu, co se z nich televizní stanice snaží udělat. Projděme si v rychlosti, jak se každý z těchto seriálů tvářil po odvysílání několika epizod a pochopíte, co mám na mysli.

Všechny tři seriály začaly tím, že se stalo něco neuvěřitelného.

Lost: Na ostrov uprostřed ničeho se ZŘÍTILO LETADLO. V pralese se děje něco záhadného. Objevují se lední medvědi. Drama vrcholí, když se postavy v boji proti nesnázím sbližují a reagují sice různě, ale poměrně uvěřitelně. O každé z postav se díky FLASHBACKŮM pomalu dozvídáme více a začínáme s nimi cítit. Jejich minulost vysvětluje, proč se na ostrově chovají tak, jak se chovají. Nakonec jsou dokonce nuceni spojit se v boji proti ZÁHADNÝM DRUHÝM.

Flashforward: Všichni na celé planetě na dvě minuty a sedmnáct vteřin upadnou do bezvědomí. Během nich se jejich vědomí přenese do možné budoucnosti. To navozuje velmi zásadní filozofickou otázku ohledně povahy osudu a svobodné vůle. Jenže pozor, někteří lidé neomdleli. Výpadek byl pravděpodobně plánovanou akcí ZÁHADNÝCH DRUHÝCH, kteří nemají zrovna dobré úmysly. Objevuje se klokan. Předpokládáme, že se během výpadku ZŘÍTILA LETADLA. Helikoptéra rozhodně ano. A to je skoro jako letadlo, ne? Drama vrcholí a na řadu přicházejí FLASHBACKY. Díky ním můžeme, ale nemusíme začít cítit s postavami, které i přes snahu o vysvětlení jednají převážně značně nevyzpytatelně.

The Event: Z nevysvětlitelných důvodů najednou zmizí LETADLO, které se mělo ZŘÍTIT na prezidenta USA. ZÁHADNÍ DRUZÍ, kteří nestárnou jako zbytek normálních lidí, jsou několik desetiletí vězněni vládou. Možná to jsou mimozemšťané. Ale tváří se jako outsideři. Sem tam se objeví nějaký ten FLASHBACK, který možná malinko nastíní spojitost se současností, ale postavám hloubku moc nedodává. Některé události stále vypadají, že nedávají žádný smysl.

Flashforward i The Event (i když jsou to zábavné seriály), byly napsány a prezentovány jako náhrada za ukončený Lost. Oba seriály v nás mají vyvolat vzpomínku na Lost a to se jim hrubě nepodařilo. Všechny tři seriály obsahují skoky v čase, záhadné Druhé, tajemství a drama, nicméně Lost byl jediný, který si držel vlastní a skvělý rytmus.

To, co se v Lost událo během celé první sezóny, to se snažili tvůrci FlashForwardu i The Event nacpat každý do svého pilotního dílu. Lost měl smysl pro tajemno, které bylo ale svým způsobem nejasné a ano, i záhadné. Jistě, v lese se pohybovalo monstrum, ale o to v prvé řadě nešlo. Sledovali jsme skupinu lidí z různých míst na světě a s různou minulostí, jak se snaží pracovat a žít spolu (a samozřejmě nezemřít sami). Lost kladl své postavy doprostřed dění a nechal vývoj událostí, aby je ovlivňoval. Oproti tomu staví jak FlashForward tak i The Event svou zápletku před postavy.

Spousta fanoušků Lost se třásla strachy, jestli nechá(jí) Darlton (Damon Lindelof + Carlton Cuse – pozn.) věci vyvinout tak, jak čekají a v tom byla právě krása vlivu autorů na vývoj tohoto seriálu. I když hlavní děj se odehrával na jednom místě (viz. poslední záběr na Jackovo oko), nechali své herce rozehrát vzájemnou chemii. Ben ani Desmond by se nikdy nestali hlavními protagonisty příběhu, kdyby nevnuknuli autorům nové myšlenky a nápady.

Autoři také nachávali postavy zemřít když nefungovaly (Anna Lucia) nebo když to prospělo vývoji děje (Daniel, Juliet, Jin, Sun, Boone, atd.). Vážně si myslíte, že by se někdo zastavil nad FlashForwardem a řekl: „Víte, co? Aarona nemá nikdo rád. Pojďte, necháme ho zemřít a pak vymyslíme nějaký jiný způsob, jak bude Jericho pokračovat v tom, co dělá.“? Tak to ani náhodou! Mají svojí „bibli“. Drží se své „bible“ a postav zuby nehty. Oproti tomu, The Event se pevně drží své seriálové podstaty s jasně rozdělenými pohledy do minulosti a mnohadesetiletou návazností, že si nemůže dovolit ani sebemenší vychýlení z kurzu.

I když byl Lost seriálem se vším všudy, nikdy nebyl seriálem v pravém slova smyslu.

Důležitým postřehem je také to, že v první sezóně využíval Lost prvky moderní sci-fi jen minimálně. Také měl první sezóna sledovanost okolo 18 miliónů diváků. Jak se seriál vyvíjel a věda a sci-fi v něm hrály čím dám tím větší roli, diváků začalo ubývat. I když možná to nebyl jediný důvod, proč diváci odcházeli… Počáteční bezcílné bloudění děje na počátku třetí sezóny a dlouhé přestávky mezi epizodami, které byly spíše do počtu mohlo hrát také svou roli…

Každý divák, i zapřísáhlý odpůrce science fiction, si ale z Lost mohl něco odnést. Lost si udržoval sledovanost mezi 8 a 12 milióny diváky po celé tři závěrečné série a to je stále velice působivé. Ale bez předchozích sérií by tato čísla rozhodně reálná nebyla.

Jako by každá kopie Lostu zapomínala na to, jak Lost vlastně začínal.

Televizní stanice viděly úspěch Lostu a snaží se z něj vybrat to, co považují za jádro úspěchu. Naneštěstí jejich nechuť k tomu, aby nové seriály shlukovali a vytvořili tak silný blok s vysokou sledovaností, rozdělují je v průběhu týdne a tak rozmělňují diváckou základnu. Když se začal vysílat Lost, měli producenti problémy přesvědčit vedoucí pracovníky televize, že linie s psychickou nemocí Claire byla tím správným tahem. Jak víme, ukázalo se, že se vedení mýlilo, nicméně ani tato linie nebyla divákům naservírována hned z počátku. Napsali zajímavé postavy, nechali je vyvíjet přirozeným způsobem a pomalu kolem nich budovali závoj tajemství. Pouze v posledních sezónách si dovolili rychlý vývoj děje postavený na módním sci-fi.

Vždy, když se pokusí o napodobení Lost, kopírují televizní stanice jen ty špatné rysy.

- Cadence

Zdroj: SPOILER TV.

Tak co myslíte? Souhlasíte s Cadence? Uvítáme vaše názory v komentářích.

Sdílejte:

QR kód

Sdílet

Kindle