Postřehy z epizody The Frenemy of My Enemy

V uplynulé epizodě jsme se konečně zase dostali na stopu Hydry, což ale pro ředitele Coulsona zároveň znamenalo spojit se s tím nejzá­keřnějším nepřítelem jeho týmu, Grantem Wardem. Co všechno nám osmnáctá epizoda druhé řady seriálu Agents of S.H.I.E.L.D. prozradila?

Epizoda The Frenemy of My Enemy nepatří k těm, které by nějak hlouběji posouvaly mytologii seriálu či snad navozovaly nějaké větší otázky. I tak nám ale představila pár zajímavostí, kterými můžeme alespoň zběžně prolistovat.

Ve vzduchu či po vodě

Například hned na začátku této epizody jsme se vrátili k už několikrát omílanému tématu Helitransporté­ru/letadlové lodi, který/která je základnou pro „skutečný“ S.H.I.E.L.D. Právě v úvodu epizody totiž Mack tuto základnu skutečně explicitně označil za „letadlovou loď“, čímž nám onu palčivou otázku konečně pomohl rozstřelit.

Sice je škoda, že se nakonec nejedná o Helitransportér (klidně se jen mohlo říct, že prostě není schopen letu), na druhou stranu pak ale dává asi větší smysl, proč se Gonzalesovi a jeho lidem dařilo udržet pod radarem Hydry, protože kdyby měli ve svém arzenálu Helitransportér, Hydra by se ve snaze ho získat asi jen tak nevzdala.

Johnson… Daisy Johnson

Druhá zajímavost přišla s jedním malým odkazem na komiksy. Když totiž Skye zjišťuje příjmení svého otce (a tím i v seriálu poprvé zazní celé jméno její komiksové postavy – „Daisy Johnson“), Cal jí odvětí, že poté, co se vydal na útěk, své příjmení vyměnil za „o něco zlovolnější“. A pokud by vás zajímalo, jaké ono nové příjmení je, pak se můžeme zase obrátit na komiksy, kde celé jméno otce Daisy znělo Calvin Zabo. A to už poměrně zlovolně opravdu zní.

Návrat Hydry

V našem výběru různých zajímavostí nemůžeme přehlédnout ani barona von Struckera, kterého se teď ředitel Coulson snaží dostat. Jak jsme si v našich postřezích už párkrát psali, Strucker je momentálně hlavním šéfem Hydry, na kterého se můžeme těšit i v nadcházejících Avengers: Age of Ultron. A jelikož si v tomto filmu mají Struckera podat právě Avengers, Coulsonovi se do spárů asi dostat nestihne. Přesto nějaký ten štěk Struckera v příští epizodě není úplně vyloučen, přece jen to bude pro seriál jedna z hlavních příležitostí se s novým filmem nějak propojit (ze stejného důvodu se v jedné z následujících epizod také opět setkáme i s Mariou Hill).

A zapomenout nesmíme ani na závěrečnou „zradu“ pana Bakshiho, na kterého Faustova metoda zřejmě nikdy nezafungovala a on tak svou poslušnost pouze předstíral. A to upřímně i dává docela smysl. Pokud totiž proti ostatním používáte tak mocnou zbraň, jako je psychologická manipulace s lidmi, určitě si budete chtít posichrovat, aby to stejné nemohl nikdo použít proti vám.

Na druhou stranu jsou ale pořád možné i jiné interpretace Bakshiho chování. Možná se ze svého naprogramování vzpamatoval jen dočasně, možná mu s tím pomohl doktor List, a možná je to celé jen součástí složitějšího plánu v rámci Bakshiho naprogramování. Více toho snad odhalí příští epizoda.

Jak říkaj ve Francii čtvrtlibráku se sýrem?

A dnešní postřehy uzavřeme poznatkem, který sice nejspíš není tak úplně relevantní k seriálovému příběhu, je ale rozhodně zajímavý z jistého cinefilního hlediska. Jak to tak totiž zatím vypadá, tvůrci seriálu Agents of S.H.I.E.L.D. se v rámci zápletky zběhlého Granta Warda rozhodli během několika posledních epizod vzdát hold kultovnímu americkému režisérovi Quentinu Tarantinovi.

Už v závěru epizody The Writing on the Wall z konce loňského roku Ward poslouchá desku se skladbou Who is He and What is He to You, která hrála v Tarantinově filmu Jackie Brown. Když se pak přesuneme o pár dílů dopředu k úvodní scéně epizody Love in the Time of Hydra, můžeme tu vidět velmi zjevný odkaz na úvodní scénu Tarantinova Pulp Fiction, ve kterém Tim Roth a Amanda Plummer vykrádají restauraci, která je navíc velmi podobná té, kterou vidíme v samotné epizodě.

A když se přesuneme zase až do epizody nejnovější, tak v ní jsme se na Tarantina dočkali zase jednoho vizuálního odkazu, kdy tvůrci při odhalení zajatého Bakshiho použili Tarantinův ikonický „kufrový záběr“, který v různých variacích (tedy i bez použití klasického kufru od auta) tento režisér využil v každém svém filmu.

Připomínám, že tato spojitost pravděpodobně nemá žádný hlubší význam a ani zřejmě nebude nijak důležitá pro příběh. Je to „jen“ velmi originální způsob, jakým tvůrci seriálu ozvláštňují aktuální dějovou linii Granta Warda a snaží se jí vštípit i určitý specifický nádech, zde konkrétně vycházející z tarantinovské gangsterské a undergroundové atmosféry. Pokud jste si tedy v posledních epizodách všimli i jiných odkazů na tvorbu Quentina Tarantina (a ne, obsazení Tima Rotha a Samuela L. Jacksona v Marvel Cinematic Universe se nepočítá), dejte vědět do komentářů.

Zároveň bych chtěl všechny diskutující, kteří už tento film náhodou viděli, poprosit, aby se vyvarovali jakýchkoliv spoilerů z Age of Ultron, a to i těch skrytých. Všechno bude bez rozdílu mazáno.

FOTO: ABC