Našli jste chybu ve vysílání? Nemůžete se dopídit českých titulků? Chtěli byste se o tento seriál starat? Napište nám!
Paralelní světy - co to sakra je?
Seriál Awake vypráví o životě jednoho člověka ve dvou paralelních realitách či vesmírech. Co jsou vlastně paralelní vesmíry zač, kolik jich je a je to jen výmysl tvůrců sci-fi, nebo myšlenka založená na nějaké fyzikální teorii?
Úvod
Jsou dvě věci, které byste měli o paralelních vesmírech vědět.
Za prvé, nejsou doopravdy paralelní,
a za druhé, nejsou to v přesném slova smyslu vesmíry!
(Douglas Adams)
Paralelní vesmíry, to je téma, které je mezi filmovými a seriálovými tvůrci v posledních letech čím dál oblíbenější. Možná je to tím, že vědecké poznání zasahuje do našich životů víc, než kdy předtím. Vždyť o Schrödingerově kočce si zpívají ptáci za oknem pracovny kdejakého fyzika, malé děti toho ví víc o tom, čím se živili dinosauři, než o tom, jak se vlastně zelenina dostane na jejich talíř, a lidi na ulici si mezi řečí povídají o tom, jak pobuřující je, že si nějaké drzé neutrino dovolí být rychlejší než foton (což se nakonec neprokázalo). O kvantovou fyziku a teorii relativity se zajímám pouze jako laik, proto se tímto omlouvám všem fyzikům za případné zkomolení fyzikálních pojmů a teorií.
Před několika lety jsem v rámci jedné úvahy pustil do ringu determinismus a indeterminismus a nechal je bojovat proti sobě, akorát místo úderů používali argumenty. Jak myslíte, že utkání nakonec dopadlo? „Soupeři nakonec zůstali bezvládně ležet na podlaze ringu. Oba sice ještě žili, ale žádný z nich nevypadal jako vítěz.“ A co když je to tak, že oba mají pravdu? Zdá se to nemožné, ale…
Teorie multiverza
Tytam jsou dny vesmíru coby hodinového strojku,
Jedna z teorií, která vychází z kvantové mechaniky, je i teorie paralelních vesmírů Hugha Everetta z roku 1957. Tato myšlenka byla dříve většinou fyziků zavrhována, chytili se jí spíše autoři sci-fi. V současné době je myšlenka mnoha světů stále populárnější i mezi fyziky a na internetu je i článek o tom, že se již tuto teorii podařilo matematicky ověřit.
jehož součástky byly kdysi v minulosti uvedeny do pohybu,
aby už nemohly uprchnout a otrocky a oddaně musely naplňovat svůj jednoznačně určený osud.
Podle kvantové mechaniky se sice vesmír vyvíjí podle přesného a přísného matematického výraziva,
ale v tomto rámci jsou určeny jen pravděpodobnosti, že nastane ta či ona budoucnost
- a ne, která z nich to bude.
(Brian Greene)
Everettův vesmír se v každém okamžiku rozvětvuje na nekonečný počet světů, přičemž v každém z nich probíhá jedna z možných variant vývoje událostí. Jinými slovy, každá teoretická možnost události má svůj vlastní svět. Cokoli se může stát, to se skutečně někde děje. Jakmile se však svět rozdělí na možné varianty událostí, tyto varianty už spolu následně nijak neinteragují. 
Vysvětlit to lze na příkladu populární Schrödingerovy kočky. Původně šlo o myšlenkový experiment, díky kterému chtěl Erwin Schrödinger poukázat na nekompletnost teorie kvantové mechaniky co se týče přechodu mezi subatomickým a makroskopickým světem. Nechal proto čistě teoreticky zavřít kočku do neprůhledné krabice společně s nádobou s jedovatým plynem a přístrojem, který obsahuje radioaktivní nuklid. Nuklid se po hodině s 50% pravděpodobností rozloží a tím aktivuje přístroj, který uvolní jedovatý plyn, což způsobí smrt kočky. Dokud neotevřeme krabici, může se kočka nacházet ve stavu mrtvém i živém. Jde o tzv. superpozici, součet všech možných stavů jednoho jevu. V praxi je samozřejmě nemožné, abychom měli kočku zároveň živou i mrtvou. Díky teorii mnoha světů však můžeme říci, že mrtvá i živá kočka má svůj vlastní vesmír, přičemž pravděpodobnost, že bude realizována ta která větev reality (konkrétní vesmír), je přesně 50%. Tyto reality jsou od sebe oddělené, obě existují, ale nemohou na sebe vzájemně nijak působit.
A takových světů existuje de facto nekonečné množství. Říká se tomu multiverzum (nebo taky multivesmír či prostor variant). Otázkou je, kde se tyto paralelní světy nacházejí.
Panelová diskuse pěti slavných postav fyziky a kosmologie na téma teorie multiverza zde.
Teorie mnoha světů vs. teorie mnoha myslí
Pokaždé, když se v životě o něčem rozhodujete,
stáváte se rodičem všech svých alternativních já,
která potom nastoupí na scénu. (Richard Bach)
Teorie mnoha myslí je rozšíření Everettovy teorie mnoha světů. Říká, že rozlišení jednotlivých realit probíhá na určité úrovni vědomí pozorovatele. Tento koncept poprvé představil H. D. Zeh v roce 1970 v souvislosti s kvantovou dekoherencí.
Ačkoli teorie multiverza nedokáže zodpovědět některé zásadní otázky, přesto dokáže celkem rozumně vysvětlit třeba paradoxy cestování časem a řeší i výše uvedenou dichotomii determinismu a indeterminismu. Pravdu má determinismus, protože všechny možnosti jsou dány. Pravdu má i indeterminismus, protože si v každém okamžiku můžeme zvolit, kterou cestou se vydáme.
Literatura
Green, B. Elegantní vesmír. Superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie. Mladá fronta, 2001.
Green, B. Struktura vesmíru. Prostor, čas a povaha reality. Paseka, 2006.
Chown, M. Kvantová teorie nikoho nezabije. Kniha Zlín, 2010. Kaku, M. Paralelní světy. Putování vesmírem, vyššími dimenzemi a budoucností kosmu. Argo, Dokořán, 2007.
Polkinghorne, J. Kvantová teorie. Průvodce pro každého. Dokořán, 2007.
Webové stránky
Hledání hranice mezi kvantovým a klasickým světem
Zdroj: NBC
Diskuze /0