Game of Thrones (Hra o trůny) Sever

Sever

Sever

Největším regionem Západozemí je jednoznačně Sever, kde žije velmi tvrdý lid. Seveřané tu žijí podle takových tradic a v takových podmínkách, že je někteří jižané považují za barbary.


45 0
15.8.2016

Sever, původně samostatné království a předtím rozdrobená země mnoha králů, je největší region Sedmi království, velice odlišný od zbytku říše, ať už krajinou, lidmi nebo historií. Ale i sám se vyznačuje značnou diverzitou. Třeba jeho klima se dá obecně označit za zimní, proto tam i bastardi urozeného původu získávají jméno Sníh, avšak liší se od arktického u Zdi přes studené v centrálním Severu až po chladné přímořské na Šíji, přičemž některé jeho země jsou téměř stejně úrodné jako Říční krajiny. A tak se na něj nedá hledět jen z jedné strany.

Specifické oblasti Severu

Říká se, že Sever je stejně velký jako všechna jižní království dohromady a tvoří polovinu říše, ovšem podle mistrů to není pravda a je zhruba jednou třetinou. I tak jsou ale v jeho kontinentální části zvláštní oblasti s vlastní kulturou. Stačí vyrazit po Královské cestě od jejího severního konce v Černém hradu, skrz Vlčí les, kolem Zimohradu, přes Kailinskou držbu a Šíji, a i když je tam o dost chudší a doprovází ji méně hostinců než na jihu, je to jako projíždět několika úchvatnými světy.


Nejsevernější specifickou oblastí, kde začíná nejen Královská cesta ale i říše Západozemců, je Dar, padesát líg široký pás země. Za ním stojí už jen Zeď, patří Noční hlídce a oficiálně není součástí království Severu, tudíž by se Sever měl počítat až od jeho hranice. I když je pod ochranou nejen hlídky, ale i Zimohradu.

Skládá se ze dvou území, jež se dnes už nerozlišují – Brandonova daru a Nového daru. Brandonův dar, široký pětadvacet líg, byl věnován na věčnost hlídce po postavení Zdi, aby se mohla sama zásobovat, a stejně jako Zeď se rozprostírá od Tuleního zálivu na východě až po Záliv ledu na západě. Daroval jí ho Brandon Stark, pravděpodobně Bran Stavitel, tisíce let byl obhospodařováván, ale příroda nakonec spolkla mnoho vesnic neschopných dál se uživit a mnoho lidí odešlo, když už je značně ztenčená hlídka nedokázala bránit před divokými.

Nový dar, dalších pětadvacet líg, pak hlídka získala až během vlády Jaehaeryse I. Targaryena. Tehdy jeho manželka, Dobrá královna Alysanne, navštívila Zeď a byla ohromena hlídkou, pro kterou chovala velkou úctu. Poskytla jim proto zdroje pro výstavbu nového hradu a přesvědčila manžela, aby zdvojnásobil jejich země.

Ovšem takové rozhodnutí rozzuřilo Starky, protože přišli o část území a věřili, že hlídka by se měla víc soustředit na to, co je za Zdí a ne na jihu. Bratr lorda Starka se dokonce snažil přimět mistry z Citadely, aby mu pomohli najít způsob, jak se ho opět zmocnit, ale neúspěšně. Vesničané z Nového daru začali odvádět daně a zboží na Zeď a na nějakou dobu zalepili ztráty po vylidnění Brandonova daru. Nové území totiž zahrnovalo i několik pevností, jako třeba Královninu korunu, a i některé odolnější horské klany.

Eddard Stark dokonce plánoval, že tam nechá nastěhovat nové lordy, aby zvýšil ochranu před nájezdníky, a věřil, že lord velitel Noční hlídky jen uvítá, když mu bude zase někdo odvádět daně. S uskutečněním však chtěl počkat až po zimě a vzhledem k jeho smrti, Stannisově rozhodnutí usídlit v Daru divoké, jež mu odpřísáhnou věrnost, a blížícím se Jiným k tomu možná nikdy nedojde.

Druhá zvláštní oblast Severu je nedaleko od Daru začínající Vlčí les, největší les regionu pojmenovaný po jeho krvelačných obyvatelích. Je to hustý, tmavý les plný dubů, černého vřesu, strážních borovic, hlohů, buků, jasanů, kaštanů, železostromů a jedlí a sem tam se v něm dá najít i čarostrom. Poskytuje tak celému Severu dostatek dřeva i obživy – kromě vlků v něm žijí i divočáci, medvědi, losi, jezevci, králíci a lišky a mnoho lidí od urozených pánů až po horské klany v něm pořádá lovy.

Pokrývá totiž celý severozápad od Zimohradu až k Zálivu ledu a úpatí Severních hor, přes jeho východní okraj vede část Královské cesty a pramení v něm přítok Bílého nože, největší řeky Severu.

A kupodivu vůbec nejde o vylidněné místo. I v nejhlubších částech žijí domkáři, lesníci, lovci a dřevorubci a vládne jim rod Gloverů z Pahorku v hlubokém lese. Je sice pravda, že mezi jejich vazaly tak patří hlavně klany, tedy ne skutečné urozené rody, jako třeba Woodsové, Branchové a Boleové, ale podle Game of Thrones – A Telltale Games Series mezi ně spadají i Forresterové vlastnící většinu oblastí se žádoucími železostromy.

Kdysi ještě většinu lesa ovládali Blackwoodové, z nichž pochází třeba nechvalně proslulý lord Krvevran. Ti však byli ze Severu vyhnáni králi Zimy a usadili se v Havranostromě v Říčních krajinách, kde panovali novému území, dokud z nich Andalové a líté boje neudělaly pouhé lordy, jakými jsou dodnes.

Na Vlčí les potom navazuje i další svébytná severská oblast, rozsáhlé pohoří Severní hory. Běží od Vlčího lesa podél Zálivu ledu na západě až ke Zdi a za ní pokračuje pod názvem Mrazokly daleko do nezmapovaných Zemí věčné zimy. Už před Zdí ale tvoří nesnadnou překážku.

Tam, kde jsou hory porostlé zelení, se přes léto pyšní poměrně slušným životem a na podzim získávají krásnou rezavozlatou pokrývku z listů, jenže čím výš, tím temněji vypadají. Vrcholky jsou porostlé šedozelenými smrky, jedlemi a strážními borovicemi, a i když se tam dají najít hluboká modrá jezera a horské potůčky, jsou velmi skoupé na zvěř. Lze v nich nalovit ryby a pochytat drobné živočichy, avšak jinak tam žijí převážně sovy, orli, horské kozy, v létě i ovce Umberů, protože horské louky jsou lepší pastvinou než jejich pozemky, a chundelatí poníci horských klanů.

Těch je zhruba čtyřicet a jsou jedinými obyvateli schopnými v nehostinném terénu přežít. Nejmocnější z nich jsou Wullové a po nich První Flintové, Norreyové, Harclayové, Liddleové a Knottové, všechno hrdí vyznavači starých bohů a bojovníci s divokými, kteří do hor někdy pořádají nájezdy.

Jižané by je nepochybně označili za primitivy rovné divochům, ale Seveřané se k nim staví docela jinak a velkou úctu jim prokazují především Starkové. Často je navštěvují i hostí a Eddard Stark je zásadně oslovuje jako opravdové lordy, čímž jim dává najevo, že si jich váží stejně jako ostatních vazalů, a získává si pevné a svérázné přátelství.

Teprve předposlední zvláštní území Severu je přívětivější. Je jím Území mohylových hrobů, rozsáhlé planiny a kopce mezi Zimohradem a Kailinskou držbou (trvá osm dní dosáhnout ho ze Zimohradu) rodu Dustinů z Mohylova. A jak napovídá jeho název, jde o pláně pokryté mohylami, starodávnými hroby Prvních lidí, a vršky, které se jim podobají. Největší z nich je přitom Velká mohyla v městečku Mohylov, údajně ukrývající hrob prvního krále Prvních lidí nebo dokonce krále obrů.

Zajímavé také je, že stejně jako většina ostatních Seveřanů, i lidé z Území mohylových hrobů většinou uctívají staré bohy, přesto existují mohyloví rytíři. Přičemž řád rytířů je úzce spjat s vírou v Sedm, oni sami jsou pasováni ve světle Sedmi, a mohyloví rytíři by tak mohli být neobvyklou výjimkou. Pokud nepochází z hrstky rodů následujících Sedm.

A poslední prakticky samostatnou oblastí Severu je proslulá Šíje. Ta odděluje Sever od zbytku Sedmi království a sousedí s Územím mohylových hrobů, Kailinskou držbou a s Dvojčaty v Říčních krajinách. Pramení v ní Zelený bodec Trojzubce a je strategicky velice významným místem – dokonce je označována za klíč k Severu. Ale tím její pozitiva prakticky končí.

Pokrývají ji bažiny a močály, pod nimi je tekoucí písek, který utopí každého, kdo se pokusí vstoupit do vody, dokonce i z Královské cesty, jediné bezpečné, se tam stává nepohodlný úzký násep, všude strašidelně vyčnívají napůl potopené a ztrouchnivělé stromy pokryté mechem a plísní a kdo se dostane přes tyto překážky, může ještě stále padnou za oběť ještěrkolvům, mnoha nebezpečným hadům nebo dokonce spoustě druhům jedovatých květin.

I její obyvatelé jsou proto značně odlišní od typických urostlých Seveřanů. Říká se jim bažináři, i když je mnozí uráží jako žabožrouty, bažinné ďábly a blátolidi, a vládne jim rod Reedů ze Stráže u šedé vody.

Žijí v malých vesničkách zbudovaných z rákosu na ostrůvcích v močálech, někteří údajně i v sídlištích v korunách stromů, jsou poměrně chudí, živí se rybolovem a lovem žab a jen zřídka opouštějí svou zemi. Přesto jsou talentovanými lovci a válečníky a je obtížné je porazit, byť mají malé postavy a v některých ohledech primitivnější život než ostatní národy.

Je to ale hlavně proto, že používají neobvyklé žabí oštěpy, využívají jejich obtížný terén k partyzánskému boji a neštítí se ani jedu. Mnozí je tak mají za zbabělce, ale stejně se do války s nimi nikdo nehrne a ti, kdož je přežili, tvrdí, že je nemožné je najít, pokud nechtějí, a to nejen bažináře samotné, ale i jejich domy, které se prý pohybují. Zkrátka je zahaluje spousta pověstí.

Sblížili se totiž s dětmi lesa poté, co se děti pokusily seslat kladivo vod na Šíji a oddělit Sever od zbytku Západozemí, selhaly a jen stvořily bažiny. První lidé, kteří se tam usadili, se pak rychle adaptovali a měli převzít spoustu z umění dětí. Arcimistr Eyron jejich vládce dokonce označuje jako „první mezi rovnými“ a „požehnané starými bohy“. Někteří si proto myslí, že se s dětmi ženili, což mělo vést k jejich malým postavám a zvláštnostem, ale jiní to připisují chudší stravě a nevěří, že děti kdy existovaly.

Nakonec stejně ze Šíje vymizely. Jen bažináři nikoli a naopak se celého území chopili z pozice bažinových králů. Dlouhá léta pak bránili Sever před nájezdy z jihu a teprve když posledního bažinového krále zabil král Severu, stali se vazaly Zimohradu.

Správu Šíje a rodů Fennů, Peatů, Boggsů, Crayů, Quaggů, Greengoodů a Blackmyrů získali Reedové, i když se neví, jestli jsou příbuzní bažinových králů, a ti od těch dob zůstali věrni Starkům. A nepřáteli sousedním Freyům.

Krajina

Na Severu drtivě převládá nad obydlenými oblastmi divoká krajina, protože jsou v něm rozsáhlé lesy, borovicové kopce a zasněžené hory a nespoutanou přírodu přerušuje jen pár vesniček a pevností. K nejdivočejším místům patří už zmíněné Severní hory a Vlčí les, pravděpodobně nejčastější představy, jaké vytanou na mysl, když se řekne Sever. Ale nejsou to jediné, co tvoří ráz regionu.

Další severský les se rozkládá například i na Šíji. Jenže je nepřístupný a nepříjemný. Mnohem plodnější je nejspíš Hornwood, les mezi Bílým přístavem a Hrůzovem spravovaný rodem Hornwoodů ze stejnojmenné pevnosti, a od něj ne moc vzdálený velký les na území Karstarků, jejichž Karská bašta leží v jeho středu.

V jejich sousedství pak mají Poslední krb Umberové. Z něj vládnou Osamělým vrchům, druhému největšímu pohoří Severu, které postupně přechází v mnohem nižší Ovčí kopce Manderlyů sousedící s Hornwoodem.

Na jih od těchto hor a lesů se dál rozkládá zmíněné Území mohylových hrobů, a to hraničí kromě Šíje s dalšími zvrásněnými planinami, Pramínky. Tam pramení mnoho potůčků a řek slévajících se do větších nebo uhánějících rovnou do moře a vládne mu rod Ryswellů. Kdysi to však byl rod Ryderů, jenž se po Dlouhé noci prohlásil králi Prvních lidí, ale nedokázal se ubránit králům Zimy, po porážce se stal jejich vazaly a během časů zmizel z historie úplně.

Ostrovy a poloostrovy

Přestože Sever nikdy příliš nelnul k mořím a námořnictvu, patří k němu i několik obydlených ostrovů, kupodivu nedaleko Zdi, a mnoho poloostrovů a pobřežních výběžků se svým vlastním, typicky drsným příběhem.

Nejznámější je Medvědí ostrov, domov Mormontů. Leží v Zálivu ledu u západního pobřeží a nabízí málo a ještě méně. Je porostlý starými zkroucenými duby, vysokými borovicemi a trnitými keři, zvrásněný strmými kopci, z nichž stékají prudké potoky, a zbytek jeho území je kamenitý. Takže kromě několika chalupníků ve středu ostrova žijí jeho obyvatelé na pobřeží a rybaří.

Kdysi mu vládl rod Woodfootů, který však vyvraždili železní s Hoarey v čele. Ti pak ostrov zabrali, přidali si zelený strom do druhé čtvrtiny zástavy jako odkaz na jeho vlastnictví a od té doby byl dlouhá léta sporným územím Severu a Železných ostrovů.

Třeba Ravos Hoare ho začal využívat jako základnu pro nájezdy na pevninu, ale král Theon Stark ho zabil a železné vyhnal. Jenže bitvy se o něj vedly dál a o něco později ho znovu získal král Loron Greyjoy. Teprve po jeho smrti, když nastoupil slabý vladař železných, ho král Rodrik Stark vyhrál definitivně, údajně v zápase, a věnoval ho Mormontům.

Železní na něj však stále čas od času vyrážejí stejně jako divocí z jejich Zamrzlého pobřeží, a to především v dobách, kdy jsou muži na moři, takže obrana zůstává na ženách. A díky tomu na něm vznikla silná ženská válečnická kultura a i každá lady Mormont umí být zuřivou medvědicí.

Kousek na jih od něj pak daleko do moře vybíhá Výběžek mořského draka, řídce obydlený poloostrov s kopci a bažinami. Má i stovku skrytých zátok a zasahuje k němu Vlčí les, takže je ideálním místem, kde kácet borovice pro stavbu lodí. Zajímavější je však pro ruiny starodávných pevností Prvních lidí a posvátné kruhy čarostromů po dětech lesa. Lze na něm také najít několik jezer s vydrami, řek s lososy, kolonie tuleňů a je poměrně bohatý na škeble, ale nikdo neví, jestli opravdu existují pověsti o mořských dracích.

Existují však pověsti o tom, jak se stal součástí království Severu, když ho dobývali a sjednocovali králové Zimy. Ti tehdy Výběžek obsadili a vybojovali ho nad děsivým králem měničů, a i když jim ho během historie několikrát sebrali železní, vždy ho dokázali získat zpět.

Ještě dál na jihu se potom nachází Kamenité pobřeží, pobřežní oblast mezi Výběžkem a Pramínky. Je spoře osídlené, především rybáři, a krom ryb proslavené nejvíce oblázky v mnoha odstínech šedé. Kdysi mu jako králové Prvních lidí vládli Fisherové, ale po nepříliš dlouhých bojích podlehli králům Zimy a stali se vazaly Starků. A protože po nich nezůstaly žádné záznamy, není ani známo, zda už vymřeli nebo stále žijí v okolí.

Ovšem stejně jako celý západ bylo a je Kamenité pobřeží častým cílem železných a v době vlády Harraga Hoarea i jejich územím. Starkové si ho ale nakonec uhájili, takže poslední velká hrozba pro něj přišla až spolu s válkou pěti králů, během níž se železní rozhodli zaútočit na Sever tak tvrdě jako ještě nikdy předtím.

A hned za Pramínky a Kamenitým pobřeží, po překročení zátoky Plamenná voda, se nachází poslední západní poloostrov, Mys krakatic. To bývalo další sporné území Severu a Železných ostrovů a stejně jako v případě Medvědího ostrova z něj železné vyhnal Theon Stark jen proto, aby ho Loron Greyjoy obsadil znovu. Až další generace zvládly trvale vybojovat tento velký výběžek pro Sever, ale lidé z něj jsou stejně pokrevně bližší železným.

Jistým potomkem Prvních lidí je tam leda rod Flintů z Flintova prstu, méně mocný příbuzný ostatních severských Flintů s trapnou historií, v níž figuruje i jeden z nejhorších lordů velitelů Noční hlídky, který se pokusil stát králem za Zdí. Mohou se ovšem pyšnit tím, že jsou po nich pojmenované útesy tohoto poloostrova, Flintovy útesy, další častý cíl železných. Tak častý, že je třeba Balon Greyjoy zdolal v pouhých deseti letech. Také se pod nimi už nachází Záliv železných mužů a samotné Železné ostrovy, takže jsou prvním logickým místem pro plenění.

Na druhé straně kontinentu, v Tulením zálivu na východě, je pak také několik ostrovů, ale lépe známé jsou jen dva – Skagos a Skane. Skagos, Kámen ve Starém jazyce, je největší a teoreticky patří do panství Starků, jenže udržuje málo kontaktu s pevninou a v podstatě si jeho obyvatelé vládnou sami. Je hornatý, kolem něj jsou zrádné proudy, takže každá plavba v jeho blízkosti je hazardem, zvláště během podzimních bouří, a podle populárních pověstí a Okraje světa od mistra Bladera na něm žijí jednorožci. A kanibalové.

Podle Bladera kdysi zdejší muži odpluli na Skane, kde zajali ženy, zabili muže, uspořádali hostinu na jejich mrtvolách a tohoto zvyku se už nezbavili. Od těch dob má být Skane neobývaný a většina Západozemců se bojí k ostrovanům přiblížit. Opovrhují jimi a vnímají je jako divochy. Povídají si o nich, že stále obětují lidi čarostromům, navádějí falešnými majáky lodě ke zkáze a v zimě se živí lidským masem. Také prý lákají cizince k falešným obchodům, aby je mohli zabíjet, a podle Roose Boltona stále praktikují právo první noci.

Oni sami ale občas přeplouvají Tulení záliv, pravda, někdy kvůli nájezdům, ale obchody skutečně uzavírají. Nabízejí obsidián, hlavice šípů a „jednorožčí“ rohy a někteří dokonce sloužili i v Noční hlídce. Před tisícem let byl jeden Skagosan lordem velitelem a jiný zase krátce Prvním průzkumníkem. Ostatně, jsou stejně jako jiní Seveřané potomci Prvních lidí. Akorát někteří mistři věří, že se kvůli otevřenosti k moři hodně smísili s Ibbeňany, a někteří trvají na možnosti, že by mohli být částečně i potomky obrů. Za většinu pověstí proto patrně může izolace ostrova a málo informací.

Není ani přesně známo, kdy přísahali věrnost Zimohradu. Existují pouze záznamy o porážce Skagosanů králem Brandonem IX. a o rebelii proti Starkům během vlády Daerona II. Targaryena. Ta měla trvat asi rok a stát mnoho životů včetně lorda Barthogana Starka, ale nakonec byla potlačena a několik zbývajících skagoských rodů, mezi které patří Crowlové, Magnarové a Staneové, se do Severské politiky nijak nemíchá.

A podobně je to i s celým východním pobřežím Severu, protože je nehostinné a až po velký záliv Kousanec v podstatě neobydlené. Kromě okrajových pozemků některých lordů na něm za zmínku stojí snad jen ponuré Šedé útesy a Vdovina stráž na opuštěném úzkém bezejmenném poloostrově, osamělá pevnost Flintů z Vdoviny stráže, jedné z mnoha odnoží rodu Flintů.

Vodstvo

Největší vodní plochy jsou na západě i východě Severu dvě moře, Moře zapadajícího slunce a Chvějivé moře. Moře zapadajícího slunce omývá západní pobřeží celého Západozemí včetně Severu a dalekých krajů za Zdí. Žijí v něm mečouni, tuleni, velryby a mnoho druhů ryb a korýšů a existují i příběhy o krakaticích. A protože nikdo neví, kam až vede a co je za ním, může v něm žít i mnoho dalšího.

Jen Brandon Loďař, král Severu, se ho kdysi pokusil překročit, ale nikdy o něm už nikdo neslyšel, natož o tom, kam se dostal, takže jeho syn Brandon Spalovač spálil zbytek severské flotily ze žalu a nikdo už jeho pokus nezopakoval. Prozkoumané tak je jen kolem pobřeží a několika zálivů.

Mezi Zamrzlým pobřežím za Zdí a Výběžkem mořského draka, na nejsevernějším okraji Severu, tvoří Záliv ledu s Medvědím ostrovem. Ten je ponejvíce využívaný pro rybaření a pro plenění ostrova a pobřeží železnými.

Druhý záliv na západě Severu je pak až Plamenná voda, daleko pod Zálivem ledu, ohraničená Pramínky a Mysem krakatic. Postupně se zužuje do Slanokopí zakusujícího se hluboko do kontinentu a značí severní hranici Šíje. Do obou dvou tedy ústí mnoho toků z Pramínků a zdejších jezer, jako řeka od Mohylova, řeka z jezera u Torrhenova dvora nebo Horečnatá řeka pramenící asi dvacet mil od Kailinské držby.

A pod ním, z druhé strany Mysu krakatic, je už Záliv železných mužů, velký záliv tvořící přírodní hranici mezi Železnými ostrovy a Severem, Západními a Říčními krajinami. A i když mu nemilosrdně vládnou především železní, i Seveřané do něj občas vyráží na lov, protože je bohatý na tresky, chmurnatky, mořské ďasy, rejnoky, huňáčky, sardinky a makrely.

Východní pobřeží Severu pak omývá Chvějivé moře, tajemný oceán dosahující kolem Essosu až do nezmapovaných dálek za Tisíci ostrovy. Existuje o něm spousta mýtů a mají se na něm zjevovat podivné úkazy – světla na obloze, kde věčně tančí nocí démoní matka ledových obrů svádějící muže do záhuby, bledě modré mlhy létající přes vodu, tak ledové, že zamrznou všechny lodě, které do nich vplují, utopené duše vyplouvající po nocích z hlubin a stahující živé, bledé mořské panny s černými ocasy a ledoví draci, mnohem větší než ti z Valyrie, s očima bledýma jako modré krystaly, s širokými křídly z průhledného ledového skla a ledovým dechem.

Přesto se ale hemží životem. Žije v něm spousta ryb včetně lososů, vlkoušů, šmačků, rejnoků, mihulí, úhořů, sivenů, makrel, tresek a sleďů, kolem pobřeží a skalnatých ostrůvků po celém oceánu jsou krabi, humři, tuleni, narvalové, mroži a lvouni a v hlubinách se prohání bílé a šedé velryby, keporkakové, žraloci a leviathani.

Sever je však jediná část Západozemí, které se dotýká, a tvoří v něm dva zálivy. První Tulení záliv s ostrovy Skagos a Skane omývá země od divočiny za Zdí, kolem Východní hlídky u moře až po pozemky pod Novým darem a odtamtud cestou na jih vtéká do moře několik severských řek.

Za zmíněnými Šedými útesy a lesem Karstarků ústí Poslední řeka, druhá největší řeka Severu pramenící daleko v Severních horách, a kousek od ní kolem Hrůzova Boltonů protéká další, Plačící voda. U té se odehrála vítězná bitva Starků a Boltonů proti Andalům a stával tam mlýn, u nějž Roose Bolton znásilnil mlynářovu ženu a počal s ní dítě jménem Ramsay.

O kus dál v Hornwoodu zase pramení Zlomené rameno ústící do Chvějivého moře u Beranovy brány, takže většina protéká územím Manderlyů, a nedaleko něj je vůbec nejdůležitější severská řeka ovládaná Manderlyi, Bílý nůž. Vzniká soutokem mnoha potůčků z Osamělých kopců a Dlouhého jezera ve Vlčím lese, největšího jezera Severu, na jehož březích se odehrála slavná bitva Starků a Umberů proti Raymunu Rudovousovi, králi za Zdí. A na druhé straně, v ústí Bílého nože, pak stojí slavný Bílý přístav, takže je to velice frekventovaná řeka, po které Seveřané vozí kůže a dřevo ke směně ve městě.

I když původně patřila výhradně Starkům a teprve asi tisíc let před dobytím Západozemí Targaryeny připadla Manderlyům vyhnaným z Roviny. Získali tak titul Strážce Bílého nože a postavili kolem ní město a novou pevnost Nový hrad. Tato řeka se ovšem nevlévá přímo do Chvějivého moře, ale do zálivu Kousanec, který odděluje pobřeží Severu a Údolí Arryn a vlastně značí i hranici Chvějivého a Úzkého moře. Velkou část z něj opět ovládají Manderlyové, jen souostroví Tři sestry a ostrov Oblázek v něm už patří k Údolí.

Města a městečka

Největší a jediné opravdové město Severu je už zmíněný Bílý přístav Manderlyů, příjemné, organizované a čisté město z bílých kamenů, pravé centrum obchodu, kde se střetává jižanská a severská kultura. Existují ovšem i jiná, docela důležitá sídliště. Na status města sice nedosahují, ale život v nich tepe stejně.

Jedním z nich je Mohylov na Území mohylových hrobů, ovládaný rodem Dustinů z jejich stejnojmenné pevnosti umístěné na Velké mohyle. I to je docela příjemné místo k životu, i když je postavené ze dřeva místo z kamene a i když se kolem města po planinách prohání studený vítr.

A třetí považované na rozdíl od malých vesnic za městečko a důležitý obchodní uzel je Zimní městečko za hradbami Zimohradu. Jeho zvláštností je ale fakt, že není obývané trvale. Spolu s Bílým přístavem a Mohylovem je nejčastějším útočištěm před krutou zimou, jenže zatímco v nich lidé mají své stálé domovy, u Zimohradu jsou během léta čtyři pětiny prostor prázdné a ulice zabahněné a neudržované.

Teprve na podzim a v zimě se malé, úhledné domky z kulatiny a opracovaných kamenů a místní tržiště zaplní lidmi z celého království, ať už klany nebo vesničany, kteří by sami nepřežili a raději zůstávají ve stínu mocného hradu, kde je podle jejich přesvědčení zahřívá drak spící pod zemí.

Pevnosti

Hlavní pevností Severu a správním centrem je Zimohrad, dávné sídlo Starků ve středu regionu u Vlčího lesa, a nejblíže mu je hrad Cerwyn Cerwynů, asi půl dne jízdy vzdálený. Ostatní pevnosti už jsou dosažitelné hůř a kromě honosného Nového hradu Manderlyů v Bílém přístavu jsou i o dost menší a chudší, soustředěné spíš na svůj účel než na vzhled.

Patří k nim Mormontova bašta, Poslední krb, Karská bašta, Pahorek v hlubokém lese Gloverů, Hrůzov Boltonů, Hornwood, Torrhenův Dvůr Tallhartů, Vdovina stráž, Mohylov, Zlatá paseka Stoutů, Flintův prst Flintů, Starohrad Lockeů, Stráž u šedé vody Reedů, Černé jezero Slateů, na Skagosu pak Driftwood Staneů, Skrytá hráz Crowlů a Králův dům Magnarů a podle Game of Thrones – A Telltale Games Series i Ironrath Forresterů, Highpont Whitehillů a Přechod u Pramínků Glenmoreů.

A kromě nich existují ještě neobývané pevnosti nebo pevnosti, jejichž současný stav nebyl rozveden. To je třeba Kamenolom, staré sídlo poražených Flintů kdysi vládnoucích jako králové Prvních lidí a možná stále přežívajících mezi horskými klany jako současní První Flintové, Beranova brána, která přísahala spojenectví Manderlyům, ale není zmíněno zda a kdo ji obývá, a velmi dobře známá opuštěná Kailinská držba.

Lidé Severu

Kdysi, brzy poté, co na kontinent začali pronikat První lidé, se někteří usídlili i na Severu a už tam zůstali. Většina Seveřanů jsou proto jejich potomci, a jelikož dokázali zastavit invazi Andalů, jediná andalská krev, jež se k nim dostala, pochází ze sporadických sňatků uzavíraných během staletí s jižany. Obecně jsou tak Seveřané nejblíže Prvním lidem a etnicky se od nich odlišují pouze bažináři. Další skupiny jako divocí a horské klany jsou spíš záležitostí jiné kultury než krve.

Původně se proto na Severu dlouho hovořilo Starým jazykem a k zápisu se používaly runy, ale nyní už ho nahradila společná řeč a Starý jazyk zůstal naživu jen daleko za Zdí. Rozhodně však žádný cizí vliv nemohl pohnout s hluboce zakořeněnou vírou ve staré bohy a uctívání stromů srdce, které se na Severu stále praktikuje.

I když ne všude. Několik rodů vyznává Sedm, především Manderlyové, jež stále částečně udržují andalskou kulturu, a tak i tradici rytířů. Ovšem zbytek obyvatel se právě kvůli víře ve staré bohy nemůže přidat ke svatým řádům a ani získat titul ser, proto žije většina rytířů na jižní hranici regionu v okolí Bílého přístavu a Území mohylových hrobů a jen několik málo ostatních, třeba Rodrik Cassel, se pyšní pomazáním. Jen nebylo řečeno, jestli jde o výjimku pro vyznavače jiných náboženství nebo i oni alespoň částečně následovali Sedm.

Tento malý vliv rytířství a andalských tradic se pak odráží třeba ještě v jednodušší heraldice – ostatně i samotná rodová jména jsou tu často krátká a mají jasný význam vzhledem k původu ve Starém jazyce, a v tom, že i když pořádají turnaje, většinou jde o pranice, jen zřídka klání. A také v důrazu na úplně jiné hodnoty.

Obtížný terén a studené klima Seveřanům dost komplikuje každodenní život, takže nedbají na dvorské obřady a kulturu (právo hosta je pro ně však také velice posvátné). Více se vyžívají v lovech a ukázkách síly a cení si vytrvalosti a houževnatosti. Proto často pohrdají změkčilostí jihu, kdežto jižané je naopak vnímají jako barbary. Ale ne že by se snažili svůj obraz nějak změnit – jsou většinou hodně mohutní, často mívají husté vousy, dlouhé vlasy a nosí těžké vlněné nebo kožešinové pláště z nejrůznějších zvířat od medvědů po tuleně.

I jejich zbroj je odlišná od jihu. Nejčastěji jsou to krunýře, dlouhé a těžké meče a sekery, kdežto jižanští rytíři dávají přednost plátové zbroji a elegantnějším zbraním. V bitvě jsou přitom lítí a nelítostní jako Sever samotný a i když jejich populace není velká, měli být schopni před poslední válkou shromáždit pětačtyřicet tisíc vojáků. Jediný důvod, proč to neudělali, byl ten, že by to trvalo příliš dlouho.

A ať už nad nepřáteli vyhrávají nebo jsou poráženi, je o nich velmi dobře známo i to, že mají dlouhou paměť a neodpouští. Dokonce, pokud se lord rozhodne nevyhledat spravedlivou pomstu, hrozí mu, že se proti němu obrátí jeho vlastní lidé.

Bojů a roztržek by ale měli vyhledávat co nejméně. Jsou totiž silně ovlivněni dlouhými zimami, během nichž tisíce lidí umírají a nezřídka přichází hladomor. Kromě ne příliš pestrého obchodu (komplikovaného malým počtem obchodních tras a omezeného většinou na vlnu, kůže, dřevo a kováře a stříbrotepce z Bílého přístavu) jsou totiž odkázáni na zemědělství a lov a to silně závisí právě na počasí.

Jen někteří lordi mají na svých hradech skleníky jako jsou zimní zahrady ohřívané horkými prameny na Zimohradu nebo místa kolem sopečných průduchů na Hrůzově, a je tak pro ně nezbytností připravovat se na zimu skladováním části sklizně (obvykle čtvrtiny nebo pětiny) nejpozději v době, kdy Citadela ohlásí příchod podzimu.

Pouze na pobřeží nebo v okolí jezer je i v zimě možné rybařit, jenže když napadne sníh, přičemž není výjimečný ani letní sníh nebo zimní závěje dvanáct metrů vysoké, je složité vůbec se dostat ze dveří. A i když nesněží, může přijít prudký ledový déšť, změnit se v kroupy a celá úroda může být snadno ztracena.

I tak na Severu ale po dlouhé generace žije mnoho rodů, z nichž některé už byly zmíněny, a mezi ty známé z knih patří rod Ashwoodů, Blackmyreů, Boggsů, Boleů, Boltonů, Branchů, Burleyů, Casselů, Cerwynů, Condonů, Crayů, Crowlů, Dustinů, Fennů, Flintů z Flintova prstu, Prvních Flintů z hor, Flintů z Vdoviny stráže, Gloverů, Greengoodů, Harclayů, Holtů, Longů, Hornwoodů, Ironsmithů, Karstarků, Lakeů, Liddleů, Lightfootů, Lockeů, Magnarů, Manderlyů, Marshů, Mollenů, Mormontů, Mossů, Norreyů, Overtonů, Peatů, Pooleů, Quaggů, Reedů, Ryswellů, Slateů, Staneů, Starků, Stoutů, Tallhartů, Umberů, Watermanů, Wellsů, Woodsů, Woolfieldů a Wullů.

Přidat lze ještě z Game of Thrones – A Telltale Games Series rody Forresterů, Glenmoreů, Branfieldů a Whitehillů a také některé v současné době už vyhubené rody, jako jsou Amberové, Greystarkové, Flintové z Kamenolomu, Fisherové, Frostové, Greenwoodové, Ryderové, Towersové a Woodfootové, spolu s Blackwoody vyhnanými ze Severu.

A v nedávné době v knize vznikly i dva nové rody. Redbeardové na Zdi ustavení jako právoplatný rod po zasnoubení potomků jednoho z dávno poražených králů za Zdí, Raymuna Rudovouse, s rytíři Selyse Florent a Thennové založení po sňatku Alys Karstark s magnarem Thennů, Sigornem.

Foto: HBO

Diskuze /11

Lagasse

Tohle musela bejt pěkná dřina ale supr. článek děkuji …

15.8.2016 | 19:31:46
Lord Paetur

Nevím proč, ale Sever mi připomíná Skotsko. Lidé je považovali za barbary, a Jon, ten je něco jako Mel Gibson alias ten, co (skoro) osamostatnil Skotsko od zbytku Anglie, tak jako Jon osamostatní Sever.

#6 whiskeyjack
15.8.2016 | 21:58:31
Kanour21

Pěkná práca, díky za ni. Krásné dlouhé počtení. Hned bych se tam chtěl podívat :)

16.8.2016 | 7:52:07
Mrs. Potato

Skvělá práce a článek, děkuju za počtení! :)

16.8.2016 | 9:15:05
Rafan

Oceňuji práci nad tímto popisem severu a smekám.

16.8.2016 | 9:35:45
whiskeyjack

#2 Lord Paetur: Bože.. Mel Gibson . jmenoval se Uilleam Uallas

#8 Lord Paetur
16.8.2016 | 18:07:44
NickLengal

Taková práce se cení!!

16.8.2016 | 19:17:23
Lord Paetur

#6 whiskeyjack: Bože.. alias! . více lidí ho zná ztvárněným Mel Gibsonem.

#9 whiskeyjack
17.8.2016 | 15:44:55
whiskeyjack

#8 Lord Paetur: no právě..

17.8.2016 | 15:50:34
Serials.

Hezká práce :)

21.8.2016 | 9:06:32
Petr M.

Chci se zeptat, jaký je rozdíl mezi zmiňovaným krunýřem a plátovou zbrojí? Jinak moc pěkný článek děkuji.

9.4.2017 | 17:30:57
Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se !

Podpoř nás ve finále Křišťálové lupy

Constantine se dočká pokračování, až Edna letos vyhraje lupu 

Podpoř nás ve finále Křišťálové lupy 2017 v kategoriích Zájmové weby a Cena popularity.

Hlasuj pro Ednu!

Osmá série

Kdy začne osmá série a o čem bude?

Kdy začne osmá série a o čem bude?

Tyto otázky si zřejmě klade každý z vás. Sedmá série měla pouhých sedm epizod, u osmé, která je zároveň poslední, to nebude o nic lepší. A možná se jí dočkáme mnohem později.

Reklama

Nejoblíbenější postavy

Narozeniny

Hlídejte si nás