USA | 2018 | Rozhoduje se
2 sezóny |
TNT
| 50 minut
Netflix
| SkyShowtime
Po řadě vražd se dávají dohromady psychiatr Laszlo Kreizler, ilustrátor místních novin John Moore a ambiciózní sekretářka Sara Howard. Společně jsou na stopě jednomu z prvních sériových vrahů v New Yorku.
Obsazení:Daniel Brühl (Dr. Laszlo Kreizler), Luke Evans (John Schuyler Moore), Dakota Fanning (Sara Howard), Douglas Smith (Marcus Isaacson), Matthew Shear (Lucius Isaacson), Ted Levine (Thomas Byrnes), Brian Geraghty (Theodore Roosevelt), David Wilmot (Kapitán Connor), Q'orianka Kilcher (Mary Palmer)
(více)Zajímalo by vás, jaký je rozdíl mezi knihou Psychiatr a seriálem The Alienist? Jaké postavy a děj vymyslel Caleb Carr a jak se liší od televizního zpracování? To se dozvíte v našem článku.
Většina z vás, kteří jste seriál The Alienist sledovali, jistě postřehla, že se jedná o adaptaci stejnojmenného románu Caleba Carra. Český čtenář má tentokrát štěstí, protože kniha byla přeložena do češtiny už v roce 1999 a nese název Psychiatr (častější je situace, kdy kniha v češtině k dostání není, jak je tomu například v případě série o Patricku Melroseovi). Osobně nejsem zrovna milovník detektivek, pokud jsou však historické, jsem ochotná přivřít oko. A protože jsem nejdříve zhlédla pár dílů seriálu a byla jsem nadšená, řekla jsem si, že dám knize šanci.
Než se dostaneme ke srovnání knihy a seriálu, ráda bych v krátkosti shrnula své dojmy. Pokud jako já neholdujete detektivkám, udělejte pro jednou výjimku. Pokud naopak detektivky zbožňujete, nesmíte si Psychiatra nechat ujít. A to i přesto, či právě proto, že to není typická detektivka. Žádný Hercule Poirot a hledání na první pohled nepatrných souvislostí, žádný Sherlock Holmes a hluboká dedukce. Tady funguje poctivá mravenčí detektivní práce, využití v té době nejmodernějších technik a především obrovská zkušenost Dr. Kreizlera v jeho oboru. Vlastně si kolikrát ani neuvědomujete, že čtete detektivku. Spíše podnikáte spletitou cestu za poznáním zcela neznámého člověka, jeho psychologickým formováním, jeho myšlením, jeho motivací. A až ho poznáte, najdete ho a budete se ho moci zeptat, jak moc byly vaše teorie přesné. Dalším obrovským plusem, byť se to tak nemusí jevit každému, je množství popisů a vysvětlení. Není to ale prázdná a nudná vata. Celý příběh totiž vypráví John, jehož pozorování a popisy jsou většinou velmi zábavné. A vysvětlení jsou plná zajímavých a nečekaných zjištění. Příklad? V seriálu je naznačeno, že lidé v té době v New Yorku k pohybu po městě využívali střechy. Ale proč? A jak to fungovalo? To se můžete dočíst v knize a sami si taky ověřit, jak moc se liší od seriálu.
Ale komu se román číst nechce, a přesto by chtěl vědět, v čem a jak moc se tvůrci seriálu odklonili od předlohy, ten se může pustit alespoň do čtení následujících odstavců.
Ztvárnění Dr. Laszla Kreizlera je prakticky dokonale přesné. Jediný výraznější rozdíl jen snad jen v tom, jak se dozvíme, proč má doktor deformovanou ruku. V knize Sara náhodně narazí na starý novinový článek, ve kterém se píše, že Kreizler starší skončil na policii poté, co byl zatčen za domácí násilí, patrně v opilosti. Sara se svěří se svým zjištěním Johnovi, který ovšem o této příhodě ví a pouze podotkne, že Kreizler o ní sám nerad mluví a že jeho vztah s otcem byl zřejmě komplikovaný.
U Johna je už situace jiná. Pracuje sice pro New York Times, ovšem ne jako kreslíř, ale jako novinář věnující se článkům o kriminalitě. Proto mu zločin v New Yorku a kontakt s policií nejsou cizí a proto ho Laszlo vyšle jako prvního na místo nálezu první oběti. Další rozdíl je v tom, že byť John skutečně holduje alkoholu, nemá nejlepší vztahy s rodinou (kromě babičky, u níž žije) a skutečně se rozešel se svou snoubenkou Julií Prattovou, nikde není zmínka, že by chodil do veřejných domů a pokoušel se tak zahnat smutek z rozchodu. Zato s oblibou sází na koňské dostihy a na to, koho přejede tramvaj při přebíhání nebezpečného úseku kolejí (v knize velmi zábavná pasáž). Se Sarou se skutečně zná dlouhá léta a žárlí, když si myslí, že ji s Laszlem pojí víc než přátelství. Lásku jí však nevyzná, ani se k ní jako vypravěč nepřizná.
V případě Sary je asi nejzásadnější rozdíl v tom, jak jako žena působí. Stejně jako v seriálu je sirotkem. Otec ji před smrtí také naučil vše, o čem se zmiňuje i seriál, proto umí velmi dobře střílet, pije whisky a kouří. Svůj oblíbený revolver s perleťovou rukojetí ale nosí vždy u sebe, v rukávníku či v kabelce, a neváhá ho použít. Stejně jako v podání Dakoty Fanning je samostatná, působí ale sebejistěji, rázněji a méně škrobeně, má mnohem větší smysl pro humor.
Sara Howard v podání Dakoty Fanning nepůsobí tak sebejistě jako v knize. Foto: TNT
Marcus v knize nemá žádnou milenku Ester, ani nikde není naznačeno, že by měl slabost pro opačné pohlaví. Pouze je popisován jako atraktivnější z obou bratrů. Lucius je na televizní obrazovku převeden stejně jako Dr. Kreizler poměrně velmi přesně. Včetně stále se potícího čela, začínající pleše a vášně pro dobré jídlo (v knize se při první večeři s celým týmem rozplývá nad želví polévkou, která ale rozhodně není košer).
Asi největší šok pro mě byla Mary Palmerová, v seriálu ztvárněná Q'oriankou Kilcher. Zatímco na Q'oriance je poměrně jasně znát, že její předci patří k původním obyvatelům Peru, knižní Mary tomu nemohla být vzdálenější – byla drobnou, modrookou blondýnkou s tváří porcelánové panenky. V knize se navíc celkem často snažila něco říct, přestože jí to příliš nešlo.
Mary na cestě z knihy do seriálu prošla velkou proměnou. Foto: TNT
I u této postavy došlo k celkem výrazným změnám, jak povahovým, tak vzhledovým. Což je u skutečné historické postavy možná trochu zarážející. Skutečný Roosevelt byl známý svou silnou fyzickou konstitucí, kterou si vybudoval v mládí ve snaze zpevnit si od dětství dosti chatrné zdraví. A to se mu podařilo. Tento úspěch mu pak vštěpil přesvědčení, že člověk na sobě nikdy nesmí přestat pracovat a stále se musí snažit učinit svět lepším. I proto je dodnes jedním z nejúspěšnějších prezidentů USA. V knize byl tedy od začátku velkým podporovatelem týmu Dr. Kreizlera a nebál se postavit ani mocným v New Yorku. V seriálu nesršel takovým nadšením pro věc, alespoň podle mě. Také jeho vystupování bylo v knize mnohem bodřejší, plné nadšených výkřiků a mocných, ale přátelských poplácání po zádech.
Kapitán Connor se objevuje hned v úvodní scéně. V průběhu vyšetřování se však už nevyskytuje tak často, ani není vyhozen od policie. Také ale unese Dr. Kreizlera s Johnem, aby je dovezl na setkání s J.P. Morganem, zabije nedopatřením Mary a nakonec zemře rukou Sary. Thomas Byrnes je většinou pouze zmiňován jako zosobnění starých pořádků na policii a setkáme se s ním vlastně pouze během návštěvy u J.P. Morgana.
A to nejzajímavější na konec. Žádný Willem van Bergen se stříbrným úsměvem v knize není. Scenáristé si jej patrně vymysleli, aby našim hrdinům zkomplikovali pátrání a z kapitána Connora udělali pořádného záporáka.
Musím přiznat, že po přečtení tak poměrně objemné knihy všechny detailní rozdíly už dohromady nedám. Těch několik zásadních si teď ale shrnout můžeme.
Vodní nádrž Croton, kde se odehrává finále příběhu. Foto: John Leamy
Četli jste románovou předlohu? Jaký rozdíl vás nejvíc zarazil? Drželi se podle vás tvůrci předlohy dostatečně? Dejte nám vědět v diskuzi.
Na závěr ještě malé oznámení. Ve spolupráci se společností Euromedia a Knižním klubem chystáme soutěž o tři výtisky knihy Psychiatr. Pro další informace sledujte náš web.
Desetidílná adaptace knihy Psychiatr spisovatele Caleba Carra je za námi. Jak se nám dobová krimi o jednom z prvních sériových vrahů v New Yorku líbila? To se dozvíte v naší redakční recenzi.
Zajímalo by vás, jaký je rozdíl mezi knihou Psychiatr a seriálem The Alienist? Jaké postavy a děj vymyslel Caleb Carr a jak se liší od televizního zpracování? To se dozvíte v našem článku.
Diskuze /2
Kristy218
Knihu momentálně čtu, mám přečteno přes 320 stran. Je to pro mě jedna z těch těžších knih, které jsem doteď četla. Text je malinko složitější a celkově je kniha poměrně dost hutná na informace. Popisné pasáže jsou občas poměrně obsáhlé. Kniha je ale napínavá ztrhne vás do děje. Co mě hodně zarazilo hned na začátku je fakt, že příběh je v knize vyprávěn Johnem Moorem, a že se v tam vůbec nevyskytuje William Van Bergen, na kterého jsem se při čtení docela těšila. Stejně jako autor článku nejsem moc velkou fanynkou detektivek, ale miluju historické romány a povídky. :) Seriálu jsem dala šanci a po pár dílech jsem věděla, že si musím přečíst i knihu! Kdybych měla zhodnotit seriál a knihu (kterou jsem zatím ještě celou nedočetla), tak podle mě je lepší seriál. V knize autor zachází až do příliš velkých detailů a seriál má na rozdíl od knihy větší svižnost. ;) Moc děkuji překladatelům za rychlý a povedený překlad každého dílu a doufám, že bude The Alienist prodloužen i na další řadu! :)
Atenecka
Kniha je moje oblíbená. Četla sem jí před lety a pak znova. Kniha se mí líbí více je poutavá. Celkem se mi tam líbí popisování prostředí a je znát, že to psal velmi chytrý člověk s citem pro detail. Je tam spousta historických faktů, takže při čtení se člověk i něco dozví… Seriál je na mě moc rozvleklý. Kdyby se to smrsklo do 5ti dílů bylo by to akorát… Sem zvědavá, jestli zeseriálují i Anděla temnoty .-)