Outlander(Cizinka)

#140 kelpie: Ano, knihy jsem tam opravdu sehnala a už je mám doma. Jinak jsou na českém trhu i v antikvariátech vyprodané.

.. myslím, že jsem říkala, že mě seriál nadchnul, ale knihy si kupovat nebudu. Myslím, že jsem se zmínila, že jsem si koupila první tři. A myslím, že jsem si chtěla tu první, ač objemnou, vzít na dovolenou. Opět špatně.:-) Začala jsem ji číst cca před 4 dny a jsem již v polovině. Nemůžu se odtrhnout. Vážně si ji užívám:-)

#142 hipp: :-D ano ano, člověk míní – osud mění, aneb – když musíš, tak musíš. :-D

#142 hipp: Myslím, že potřebuješ dokoupit i ty zbývající (zatím) dvě… :D

:-) tolikrát jsem se sama v sobě zmýlila, jak jsem již předvedla, že to nechci úplně popírat. Nicméně ve mně stále panuje přesvědčení, že (jak to tady někdo zmínil) méně je někdy více. Pro mě to může klidně skončit „hepíkem“ opětovného setkání. Natahování příběhu ve smyslu zase se rozejdou, válka je rozdělí, intriky, sejdou … proč? Dobrý, uteklo 20 let, něco si prožili, ale cestu zpět k sobě našli. Mimochodem, 20 let se zdá dlouhá doba, ale ve skutečnosti .. máš pocit, že ses právě otočila a 20 let je fuč. A dá se to přežít. Neříkám, že žít. Ale přežít. Starosti všedního dne … dokáže to zaplnit prázdnotu, i když ne zcela. Mám trochu obavy, že kouzlo prvotního příběhu tohle natahování kazí.

#145 hipp: Až uvidíš další díly,pochopíš jak ses mýlila.

#145 hipp: Začala jsem číst pátý díl a pořád se od toho nemůžu odtrhnout. A jak tu někdo psal, že ten popis shromáždění byl nějaký nudný, tak mně teda nudný opravdu nepřišel. Jen mi přijde, že s každou další knihou Diana víc dbá na detaily, ale překvapivě to není vůbec nezáživné nebo rušivé jako popisy u klasiků devatenáctého století, ona prostě psát umí. Teda pokud to někdo nezmrší překladem – to jsem vzdala po nedočteném prvním dílu. Naštěstí rozumím anglicky natolik, že si můžu dovolit to louskat v originále a užívat si ten původní text. Jistě, jsou tam výrazy, které si ani nedomyslím, naštěstí existují slovníky a když to není ani ve slovníku, pořád se ty hovorové skotské výrazy najdou ve výkladovém slovníku :-D

#147 Callysto: To jsem byla já. Začátek Hořícího kříže mi přišel problematický v tom, že jsem z textu cítila tu snahu čtenáře pobavit a zaujmout až na hranici křečovitosti, jakoby na tom úvodu Dianě tolik záleželo, až ztratila svou obvyklou lehkost. Pak mě to ale zas neuvěřitelně bavilo. V úvodu druhého dílu Hořícího kříže opět pád dolů a chvíli mi trvalo, než jsem se chytila. Pravda je, že velký podíl na té mé nechuti prát se s tunami textu Hořícího kříže má překlad. Nejpříšernější překlad, co jsem kdy viděla. Kdybych se tu přestala vykecávat v diskuzi, asi bych v sobě to odhodlání sáhnout po originále už taky našla :D.
Právě to zaměření na detail mám ráda (třeba u J. K. Rowling v Prázdném místě a v jejích detektivkách), číst si o běžném životě na Ridge bych mohla snad pořád. Ale v úvodu série přeci jen mnohem lépe fungovalo napětí, příběh lépe odsýpal. Tady s tou velkou podrobností už další násilí, smrt, zrady a soužení vyhlížím zkrátka s obavami. Prostá divoká romantika života v Americe 18. století by mi úplně stačila, jakkoli vím, že protahovat idylu nekonečna nejde. Jsem zkrátka unavená za ně. Přesto mě další děj zajímá a jistě si ho přečtu.

#148 siri: Cestování v čase je sranda, ať už se jedná o Nový epochální výlet pana Broučka, -to jeho chvojiště, kterým se česal, to mě rozesmává i po letech- Nebo Návrat do budoucnosti. Nebo Zítra ráno vstanu a .....Ta scéna s Hitlerem, co se dívá na záběry jeho zničené Říše,…Když se ale zamyslím, co bych v minulosti dělala já, tak už se tak nesměji. To bych byla pěkně v prčicích. Objevit se tam v botaskách, džínách a tričku s obrázkem. V kapse mobil a platební kartu, čeština se taky za ty roky změnila, No, nevím, asi bych jim připadala podezřelá. Nevím, co bych komu nakecala…

pro kaci

V knize Claire také tápe,musí se to odehrát během jednoho ze čtyř keltských pohanských svátků plus minus týden,20. duben do toho rozmezí spadá. drahokam je důležitý důležitý je také vztah k osobě,kam cestovatel jde při první cestě měly určitě vliv i tančící ženy, Gellis si to vylepšila lidskou obětí, nebo diamantovým prachem. Roger a Briana měli drahokamy.

pro samcait –

Bzučení může slyšet jen ten, kdo má tu schopnost cestovat časem, proto Jamie nic neslyšel, ale Roger a Briana ano. cestovat budou postupně, nejdřív Claire, potom Briana, kvůli něčemu, nebudu prozrazovat čemu, ale prostě něco zjistí v historických pramenech a Roger jako poslední, až zjistí, co Briana provedla. Každý se posune o těch asi 202 let, ale každý vyrazí v jinou dobu, budou se muset najít. Styčný cíl je Jamie.A cestovat se dá jen v určité dny kolem svátků. Proto tvrdím, že i příští díly jsou napínavé, kdo tvrdí opak, ten to asi nečetl.

#150 kelpie: raději to označím

Ale Claire se vrátila zpět do dvacátého století už 16. dubna, tedy 14 dní před keltským svátkem. Asi to bylo už na hraně, proto si stěžovala, že ta druhá cesta byla mnohem horší, než první.

#152 Callysto:

Máš pravdu, 16., já to spletla. Každopádně, čím blíže svátku, tím lepší.

#153 kelpie: Tohle si pamatuju dobře, protože o den dřív má narozeniny můj syn :-D Takové věci mi ulpí v paměti, ale něco důležitého se okamžitě vypaří :-D

#151 kelpie: Omlouvám se, ale pořád v tom nemám jasno, takže se vrátí do roku 1766, aby vyšel ten časový posun o 202 let?

Můžu poprosit někoho o odpovědi do spoilerů 1 – v prvním díle ta tajemná postava ve stínu na tom náměstí je kdo ? je to v knihách řečeno ? 2 – cestování v čase: jak to je s tím časem ? Gellis vlastně odcestovala do minulosti až v roce 1968 ale ocitla sye tam pak ve stejné době jako Claire, jak je to „možné“ ?, díky za případné info.

#156 fakin:

ad 1

je to jednoznačně a beze všech pochyb Jamieho duch.

ad 2

Geillis si rok, do kterého chtěla projít, určila sama a udělala pro to všechna potřebná opatření. Představ si to tak, že Claire nastoupila omylem do vlaku, aniž by věděla, kam jede, kde vystoupí, zatímco Geillis nastoupila do auta s navigací a přijela přesně tam, kam chtěla. Jednoduché jak facka.

#155 samcait:

Vypadá to, že do roku 1766, sice to v knize nemůžu nikde najít, ale další díl pak začíná v roce 1767, takže to muselo být rozhodně o víc než o 200 let zpět. Třetí díl popisuje asi tak rok jejich života, kromě jiného. Odešla, pokud jsem to pochopila při listování dobře, v říjnu 1968.

#154 Callysto: Taky máme v tento den narozeniny v úzké rodině :), ale to bys musela být moje tchýně, abychom slavili ty stejné :D.
#157 vivien29: ad 2 – moc pěkně vyjádřeno!
#151 kelpie: já díky tobě začínám být vážně nalomená a ukrutně mě zajímají ty vedlejší novely, ještě prosím pověz, jak tě bavily knihy s Lordem Johnem?

Kelpie děkuju :-) zatím jsem se k tomu nedostala takže děkuju za vysvětlení :-) Vivien zase skvěle řečeno. Myslím si, že ti kdo to nechápali to už musí zákonitě pochopit. Vždycky se líp věcem porozumí když se říkají na příkladech :-)